Aksel Hagen - Aksel Hagen - Wikipedia
Aksel Hagen | |
---|---|
Člen parlamentu pro Oppland | |
Předpokládaná kancelář 14. září 2009 | |
Osobní údaje | |
narozený | Stange | 4. října 1953
Národnost | Norština |
Politická strana | Socialistická levicová strana |
Domácí partner | Turid Thomassen |
obsazení | Politik |
Aksel Hagen je norský politik a člen Storting, představující Socialistická levicová strana (SV) v kraji Oppland. Po zvolení do parlamentu byl zvolen Parlamentní volby 2009 vítězstvím Oppland's nivelační sedadlo.[1] Sedí na Stálý výbor pro vzdělávání, výzkum a církevní záležitosti.[2]
Hagen má doktorát z Norská univerzita věd o živé přírodě. Byl členem Lillehammer městská rada v letech 1991 až 2003, zástupce starosty Opplandu v letech 2003 až 2007 a člen rady kraje Oppland v letech 2007 až do svého zvolení do parlamentu. Hagen byl zástupcem vůdce místní opplandské kapitoly SV v letech 1998 až 2000, poté se stal vůdcem kapitoly v letech 2000 až 2004.[2]
Hagen je žijící ve společné domácnosti s Turid Thomassen, politik z Červené.[3]
Během své úspěšné kampaně označil Hagen za svůj nejdůležitější problém zmenšení propasti mezi bohatými a chudými.[4] V parlamentu je Hagen mluvčím SV v oblasti vzdělávání a podporuje delší školní hodiny a jejich zrušení domácí práce na úrovni základní školy (1. – 7. ročník).[5]
Reference
- ^ Olsen, Stein B .; Jortveit, Ingrid Nergården (15. září 2009). „Aksel Hagen er inne“ (v norštině). Gudbrandsdølen Dagningen. Citováno 18. května 2010.
- ^ A b "Hagen, Aksel (1953-)". Archivováno z původního dne 12. dubna 2010. Citováno 18. května 2010. (Stortingetova biografie)
- ^ Sjøli, Hans Petter; Horn, Anders (3. března 2010). „Thomassen ny Rødt-leder“ (v norštině). Klassekampen. Archivovány od originál dne 17. července 2011. Citováno 18. května 2010.
- ^ Børresen, Mette Finborud (26. června 2009). „Vil roe ned de søkkrike“ (v norštině). NRK Hedmark og Oppland. Citováno 18. května 2010.
- ^ „SV vil fjerne lekser i barneskolen“ (v norštině). VG / NTB. 8. února 2010. Archivováno z původního dne 18. dubna 2010. Citováno 18. května 2010.