Abraham Vater - Abraham Vater

Abraham Vater
narozený	9. prosince 1684 Wittenberg, Německo
Zemřel	18. listopadu 1751 (1751-11-19) (ve věku 66)
Národnost	Němec
Alma mater	University of Wittenberg
Známý jako	Nejprve popište hepatopankreatickou ampulku
Vědecká kariéra
Pole	Anatomie

Abraham Vater (9. prosince 1684 - 18. listopadu 1751) byl a Němec anatom z Wittenberg.

Získal doktorát v filozofie z University of Wittenberg v roce 1706 a jeho lékařský titul z University of Leipzig v roce 1710. Poté se vydal na vědeckou cestu Německem, Holandskem a Anglií. v Amsterdam setkal se s Frederik Ruysch (1638-1731).^[1] Později získal habilitaci ve Wittenbergu, docentem se stal v roce 1719, řádným profesorem anatomie v roce 1732 a profesorem terapie v roce 1746.

Vater je primárně známý svou prací v anatomii, ale také publikoval práce v oborech chemie, botanika, farmakologie a gynekologie. Jako první popsal hepatopankreatická ampulka, což je hlavní bod pankreatický vývod a běžný žlučovod, a nyní se označuje jako Vaterova ampulka.

Pamětní deska Vater na Schloßstraße 14-15 ve Wittenbergu

V roce 1719 si Vater jako první všiml oválných orgánů soustředných vrstev pojivové tkáně obalených kolem nervových zakončení v kůži. Byly mezi 1–4 mm dlouhé a on nazval struktury papillae nervae. Jeho výzkum byl očividně zapomenut, protože v roce 1831 byly znovuobjeveny anatomem Filippo Pacini (1812–1883) při pitvě ruky. Pacini jako první popsal jejich funkcionalitu jako mechanoreceptory které jsou citlivé na vibrace a změny tlaku, a proto měly být struktury známé jako Pacinianské krvinky. Dnes se termín „Vater-Paciniho tělíska“ někdy používá k připočítání objevů obou mužů.^[2] Tyto orgány jsou jedním z několika typů mechanoreceptorů v těle, jinými jsou Meissnerovy krvinky (dotykové a dotykové receptory), Ruffini krvinky (reagovat na napnutí kůže a točivý moment) a Krause krvinky.

Jeho jméno je také spojováno s „Vatersovým záhybem“, který je definován jako záhyb sliznice v duodenum nachází se těsně nad hepatopankreatickou ampulí.^[3]

Spisy

• Dissertatio anatomica quo novum bilis dicetilicum circa orifucum ductus choledochi ut et valvulosam colli vesicæ felleæ constructionem ad disceptandum proponit, 1720
• Das Blatter-Beltzen oder die Art und Weise, die Blattern durch künstliche Einpfropfung zu erwecken, 1721
• Catalogus plantarum inprimis exoticarum horti academici Wittenbergensis, 1721–1724
• Catalogus Variorum Exoticorum Rarissimorum Maximam Partem Incognitorum ... quae in museo suo, brevi luci exponendo possidet Abraham Vater, 1726
• Disiss., Qua valor et dostatečné množství signorum infantem recens natum aut motuum aut vivum editum argentium examinatur, 1735
• De calculis in locis inusitatis natis et per vias insolitas exclusiveis, 1741
• De instrumentoro ad determinadas lucis refractiones, 1751

Viz také

• Němečtí vynálezci a objevitelé

Reference

• Tento článek je založen na překladu ekvivalentního článku z Německá Wikipedia.