Abraham Vater - Abraham Vater
Abraham Vater | |
---|---|
![]() | |
narozený | 9. prosince 1684 Wittenberg, Německo |
Zemřel | 18. listopadu 1751 | (ve věku 66)
Národnost | Němec |
Alma mater | University of Wittenberg |
Známý jako | Nejprve popište hepatopankreatickou ampulku |
Vědecká kariéra | |
Pole | Anatomie |
Abraham Vater (9. prosince 1684 - 18. listopadu 1751) byl a Němec anatom z Wittenberg.
Získal doktorát v filozofie z University of Wittenberg v roce 1706 a jeho lékařský titul z University of Leipzig v roce 1710. Poté se vydal na vědeckou cestu Německem, Holandskem a Anglií. v Amsterdam setkal se s Frederik Ruysch (1638-1731).[1] Později získal habilitaci ve Wittenbergu, docentem se stal v roce 1719, řádným profesorem anatomie v roce 1732 a profesorem terapie v roce 1746.
Vater je primárně známý svou prací v anatomii, ale také publikoval práce v oborech chemie, botanika, farmakologie a gynekologie. Jako první popsal hepatopankreatická ampulka, což je hlavní bod pankreatický vývod a běžný žlučovod, a nyní se označuje jako Vaterova ampulka.

V roce 1719 si Vater jako první všiml oválných orgánů soustředných vrstev pojivové tkáně obalených kolem nervových zakončení v kůži. Byly mezi 1–4 mm dlouhé a on nazval struktury papillae nervae. Jeho výzkum byl očividně zapomenut, protože v roce 1831 byly znovuobjeveny anatomem Filippo Pacini (1812–1883) při pitvě ruky. Pacini jako první popsal jejich funkcionalitu jako mechanoreceptory které jsou citlivé na vibrace a změny tlaku, a proto měly být struktury známé jako Pacinianské krvinky. Dnes se termín „Vater-Paciniho tělíska“ někdy používá k připočítání objevů obou mužů.[2] Tyto orgány jsou jedním z několika typů mechanoreceptorů v těle, jinými jsou Meissnerovy krvinky (dotykové a dotykové receptory), Ruffini krvinky (reagovat na napnutí kůže a točivý moment) a Krause krvinky.
Jeho jméno je také spojováno s „Vatersovým záhybem“, který je definován jako záhyb sliznice v duodenum nachází se těsně nad hepatopankreatickou ampulí.[3]
Spisy
- Dissertatio anatomica quo novum bilis dicetilicum circa orifucum ductus choledochi ut et valvulosam colli vesicæ felleæ constructionem ad disceptandum proponit, 1720
- Das Blatter-Beltzen oder die Art und Weise, die Blattern durch künstliche Einpfropfung zu erwecken, 1721
- Catalogus plantarum inprimis exoticarum horti academici Wittenbergensis, 1721–1724
- Catalogus Variorum Exoticorum Rarissimorum Maximam Partem Incognitorum ... quae in museo suo, brevi luci exponendo possidet Abraham Vater, 1726
- Disiss., Qua valor et dostatečné množství signorum infantem recens natum aut motuum aut vivum editum argentium examinatur, 1735
- De calculis in locis inusitatis natis et per vias insolitas exclusiveis, 1741
- De instrumentoro ad determinadas lucis refractiones, 1751
Viz také
Reference
- Tento článek je založen na překladu ekvivalentního článku z Německá Wikipedia.