Skupina ČEZ - ČEZ Group - Wikipedia

Skupina ČEZ a.s.
Obchodováno jakoPSE: ČEZ
WSE: ČEZ
FWB: ČEZ
ISINCZ0005112300Upravte to na Wikidata
PrůmyslEnergie
Založený1992
Hlavní sídlo
Praha
,
Česká republika
Klíčoví lidé
Daniel Beneš (VÝKONNÝ ŘEDITEL)
produktyvýroba a distribuce elektřiny, zemní plyn, operátor mobilních telefonů
Příjmy184 486 000 000 českých korun (2018)Upravte to na Wikidata
19 759 000 000 českých korun (2018)Upravte to na Wikidata
10 500 000 000 českých korun (2018)Upravte to na Wikidata
Aktiva celkem707 443 000 000 českých korun (2018)Upravte to na Wikidata
Majitelministr financí (69.78%)
Počet zaměstnanců
31,385 (2018) Upravte to na Wikidata
webová stránkawww.cez.cz

Skupina ČEZ (čeština: 'Skupina ČEZ' Ceské Energetické Závody) je konglomerát z 96 společností (včetně mateřské společnosti ČEZ, tak jako.), 72 z nich v Česká republika. Její hlavní činností je výroba, distribuce, obchod a prodej elektřiny a tepla, obchod a prodej zemního plynu a těžba uhlí. Skupina ČEZ působí také v Bulharsko, Německo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a krocan. ČEZ, a.s. je uveden na Burza cenných papírů Praha a Varšavská burza.

ČEZ je největší veřejnoprávní společností a největší veřejnou společností ve střední a východní Evropě. Jeho majoritním akcionářem je česká vláda, která vlastní 70% akcií. Jeho historické politické aktivity prošly kontrolou.[1][2] Podle ekonoma „„ ačkoli je nominálně řízen státem, mnozí vidí, že síla teče opačným směrem: od představenstva ČEZu k politice “.[3] Společnosti kapitálové skupiny investoval do Skupiny ČEZ 2,98%. Od roku 2011, kdy se Daniel Beneš stal generálním ředitelem, tyto hovory zmizely.[4]

Koncem roku 2010 EU vyšetřovala aktivity společnosti.[3] Připomínky třetích stran v rámci tržního testu ukázaly, že není nutné podstatně měnit závazky, které ČEZ navrhl Evropské komisi v červnu 2012. Podle dohody o vypořádání se ČEZ zavazuje prodat jednu z pěti konkrétních elektráren s instalovaným výkonem v nejméně 800 MW.[5]

V lednu 2013 zahájila Albánie spor odstraněním licence ČEZ k činnosti v Albánii. V červnu 2014 se obě strany dohodly na urovnání sporu. Albánie zaplatí ČEZu do roku 2018 100 milionů eur v ročních splátkách, což je částka zhruba stejná jako počáteční investice ČEZ.[6]

V únoru 2013 začali Bulhaři masově protestovat proti společnosti a dvěma dalším zahraničním distributorům energie, což navrhlo vládě, aby sledovala případ Albánie.[7] Všichni tři dostali pokutu od bulharského hlídacího psa. ČEZ však uvedl, že neporušil bulharské a evropské zákony a proti rozhodnutí podá odvolání u soudu.

Pod vedením generálního ředitele Daniela Beneše (od roku 2011) představila a realizovala Skupina ČEZ svoji novou strategii založenou na třech pilířích: I. Buďte mezi nejlepšími v provozu konvenčních energetických zařízení a aktivně reagujte na výzvy 21. století. II. Nabídněte zákazníkům širokou škálu produktů a služeb zaměřených na jejich energetické potřeby. III. Posílit a upevnit pozici ČEZ ve střední Evropě.

V roce 2015 získal ČEZ první místo v žebříčku Deloitte CEE Top 500 podle tržního stropu a dále v celkovém hodnocení [8] a byl zvolen celkovým vítězem průzkumu Euromoney Best Managed Companies Survey 2015 pro střední a východní Evropu.[9]

Elektrárny

Skupina ČEZ je provozovatelem různých zdrojů energie. Zde jsou uvedeny nejdůležitější zdroje energie[10] (v České republice, není-li uvedeno):

V roce 2015 ČEZ provozoval 2,3 GW vodních elektráren v Evropě a Asii, včetně největších skladů čerpadel.

Intenzita uhlíku

Skupina ČEZ investovala během své moderní historie více než 200 miliard korun do rozvoje a ekologických opatření na zvýšení efektivity a snížení emisí svých elektráren. Značka ČEZ dnes zastupuje výrobce nebo dodavatele energie v celkem 7 zemích.

RokVýroba (TWh )Emise (Gt CO2)kg CO2/ MWh
20025434.7643
20036134557
20046235.71575
20056033.3555
20066636.26553
20077346.85640
20086840.38597
20096537.2569
20106838.8568
20116938.7560
20126935.0509
20136732.0480
20146328.1446

Zdroj: výroční zprávy[12]

Viz také: Seznam evropských energetických společností podle intenzity uhlíku

Elektrická kapacita a výroba

Instalovaná kapacita (MW)
2008200920102011201220132014
14,28814,39515,01815,12215,77915,19916,038

Zdroj: Helgi Library;[13]Prezentace pro investory - srpen 2015 [14]

Výroba elektřiny (GWh)
2008200920102011201220132014
67,59565,34468,43369,20968,83266,70963,124

Zdroj: Helgi Library;[13]Prezentace pro investory - srpen 2015 [14]

Akcionáři a seznam akcií

V roce 1994 byl ve společnosti menší podíl privatizován použitím kupónová privatizace. Pokud občané investovali všechny své poukázky (prodané za 1000, - Kč) do ČEZ, získali 33 zásoby (330 současných akcií po rozdělení akcií ).[15] V roce 2007 Česká vláda se rozhodl postupně prodat další 7% podíl ČEZ na akciový trh,[16] ale kvůli poklesu cen akcií během jara 2009, ovlivněno finanční krize, prodej byl pozastaven. V roce 2008 se společnost rozhodla výkup 9% akcií společnosti.[17]

K 31. 12. 2011 byla Česká republika zastoupena ministr financí zůstala největším akcionářem společnosti s 69,78% podílem na uvedeném kapitálu.[18]Mezi další akcionáře patří:

Společnost je obchodována na Praha, Varšava, Frankfurt a RM-SYSTÉM česky burzy.[18] a od roku 2001 společnost platí ročně dividendy.

Elektrická vozidla

V roce 2011 se plně rozběhla výstavba sítě veřejných dobíjecích stanic pro elektrická vozidla. První veřejná dobíjecí stanice - před sídlem ČEZ v pražské Duhové ulici - byla otevřena 30. listopadu 2011. K prosinci 2011 sedm veřejných Skupin ČEZ dobíjecí stanice byly v provozu v Praze a Chrášťanech v okrese Praha-západ.[18]ČEZ je uveden charitativní organizace elektrická auta k používání a testování. V nadcházejících letech bude k dispozici 50 až 100 elektromobilů. První dvě vozidla - a Fiat Fiorino Combi a a Fiat Fiorino Cargo - šel k důchodci zdravotní péče charita se sídlem v Praze.[19]

Vliv na politiku

ČEZ je největší veřejnoprávní společností a největší veřejnou společností ve střední a východní Evropě. Její vliv na českou politiku a vazby na Rusko se v poslední době dostaly pod kontrolu.[1][2] Podle ekonoma „„ ačkoli je nominálně řízen státem, mnozí vidí, že síla teče opačným směrem: od představenstva ČEZu k politice “.[3]

Vedení ČEZ financovalo největší politické strany v zemi - Občanská demokratická strana (ODS) a Sociální demokraté (ČSSD). Jedna analýza poukazuje na to, že financování se podobalo financování pocházejícímu z PPF a J&T, dvě firmy, které jsou v Rusku velmi aktivní od počátku 90. let (například Rusko bylo jedním z prvních cílů mezinárodní expanze v Home Credit, společnost poskytující půjčky PPF) a jejich vrcholovému vedení je známo, že mají vazby na bývalý československý StB bezpečnostní služba a sovět KGB.[2]

Český soud nedávno rozhodl, že jako státní společnost musí ČEZ zveřejňovat politické aktivity.[1]

Uniklé obrázky ukazují politiky napříč politickým spektrem, včetně bývalého předsedy vlády Mirek Topolánek, na dovolené s lobbisty ČEZ v Itálii.[3][20]

Koncem roku 2010 Evropská unie vyšetřovala ČEZ. V listopadu 2010 byly provedeny razie v kancelářích společnosti.[3][20]

Společnost ČEZ údajně vybrala záhadnou společnost s názvem CEEI na výstavbu jaderného skladu pro Českou republiku v hodnotě miliard dolarů. Papírová stopa společnosti končí v U.B.I.E, společnosti registrované v Lichtenštejnsku. Jeho ředitelem je jmenován ruský honorární konzul. Předpokládá se, že společnost je pod ruskou kontrolou.[1]Ředitelé CEEI zahrnují Václav Klaus bývalý náčelník štábu (Jiří Kovář) a muž uvězněný za únos.[1]

Od roku 2011, kdy se Daniel Beneš stal generálním ředitelem, hovory o politickém vlivu vybledly.[4] V roce 2014 představila Skupina ČEZ svoji novou strategii založenou na třech pilířích: I. Být jedním z nejlepších v provozu konvenčních energetických zařízení a aktivně reagovat na výzvy 21. století. II. Nabídněte zákazníkům širokou škálu produktů a služeb zaměřených na jejich energetické potřeby. III. Posílit a upevnit pozici ČEZ ve střední Evropě. V roce 2015 získal ČEZ první místo v žebříčku Deloitte CEE Top 500 podle tržního stropu a dále v celkovém hodnocení.[8]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E České mocenské hry: Jak Rusko obnovuje vliv v bývalém sovětském bloku. RFE / EL. 26. září 2010
  2. ^ A b C České úsilí o snížení závislosti na ruském snižování energie Jiří Kominek, Nadace Jamestown (27. listopadu 2009)
  3. ^ A b C d E ČEZ a česká energetika - Ne, pane ministře. 8. dubna 2010. The Economist.
  4. ^ A b „Perspektivy od The Economist Intelligence Unit (EIU)“. Perspektivy od The Economist Intelligence Unit (EIU). Citováno 25. října 2017.
  5. ^ Webdesign, FG Forrest, a. s., fg {zavináč} fg {tečka} cz - Redakční systém - Edee CMS; SYMBIO Digital, s. r. Ó. -. „Skupina ČEZ - výsledky tržních testů potvrzují dohodu o vypořádání mezi ČEZ a Evropskou komisí“. www.cez.cz. Citováno 25. října 2017.
  6. ^ „ČEZ dosáhl urovnání 100 milionů eur s albánskou vládou“. 24. června 2014. Citováno 25. října 2017 - přes www.bloomberg.com.
  7. ^ „Bulhaři povstávají proti šokující elektřině, účtům za topení - Novinite.com - tisková agentura v Sofii“. Citováno 25. října 2017.
  8. ^ A b https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/global/Documents/About-Deloitte/central-europe/ce_top500_2015.pdf
  9. ^ „Best Managed Companies Survey 2015: Press release“. Euromoney. Citováno 25. října 2017.
  10. ^ „Energetický regulační úřad - instalovaný výkon ČEZ, a.s. (31. 12. 2009)“. Citováno 25. října 2017.
  11. ^ Webdesign, FG Forrest, a. s., fg {zavináč} fg {tečka} cz - Redakční systém - Edee CMS; SYMBIO Digital, s. r. Ó. -. „Skupina ČEZ - největší větrná farma v Evropě bude uvedena do zkušebního provozu“. www.cez.cz. Citováno 25. října 2017.
  12. ^ Webdesign, FG Forrest, a. s., fg {zavináč} fg {tečka} cz - Redakční systém - Edee CMS; SYMBIO Digital, s. r. Ó. -. "Skupina ČEZ - výroční zprávy". www.cez.cz. Citováno 25. října 2017.
  13. ^ A b | http://www.helgilibrary.com/reports/index/cez-at-a-glance-dec-2013-helgi-analytics | 2014-02-09
  14. ^ A b | http://www.cez.cz/edee/content/file/investors/investment-stories/equity-investors_august2015.pdf | 2015-09-09
  15. ^ „Kuponová privatizace: pokus, který nemá obdobie“ (v češtině). iDNES.cz. 9. října 2006. Citováno 27. srpna 2014.
  16. ^ Martina Lustigová (3. března 2007). „Vláda schválila prodej sedmi procent akcií společnosti ČEZ“ (v češtině). Český rozhlas. Citováno 27. srpna 2014.
  17. ^ „Stát navýšil svůj podíl v ČEZ. Na téměř 70 procent“ (v češtině). Hospodářské noviny. 13. února 2009. Citováno 27. srpna 2014.
  18. ^ A b C „Výroční zpráva Skupiny ČEZ 2011“ (PDF). ČEZ. 3. dubna 2012. Citováno 27. srpna 2014.
  19. ^ „AutoblogGreen - Obsessivně pokrýváme zelenou scénu“. Autoblog. Citováno 25. října 2017.
  20. ^ A b Další reputační škody pro ČEZ, jelikož EC zahajuje třetí šetření na českém trhu s elektřinou. Globální pohled. 23. září 2010

externí odkazy