MBank - MBank

mBank SA
Spółka Akcyjna
Obchodováno jakoWSE: MBK
Založený1986
Hlavní sídlo
Polsko
MajitelCommerzbank
webová stránkawww.banka.pl
Varianta loga používaná pro firemní zákazníky

mBank SA (dříve BRE Bank), založená v roce 1986, a původně BRE - Bank Rozwoju Eksportu (Export Development Bank), je čtvrtou největší polskou bankovní skupinou z hlediska celkových aktiv a půjček a pátou vklady na konci září 2016. Nabízí retailové, podnikové a investiční bankovnictví a další finanční služby, jako je leasing, factoring, pojištění, financování komerčních nemovitostí, zprostředkovatelské operace, správa majetku, podnikové finance a poradenství v oblasti kapitálových trhů.

Od roku 1992 je kotována na varšavské burze cenných papírů. V roce 2007 zahájila maloobchodní provoz v České republice a na Slovensku.[1]

Současná banka BRE výkonný ředitel je Cezary Stypułkowski.

Skupina mBank

Skupina mBank se skládá z:

  • mleasing, jedna z předních polských leasingových společností
  • mBank Hipoteczny, největší polská hypoteční banka
  • mFaktoring, an factoring faktury podnikání
  • mCentrum Operacji, dceřiná společnost poskytující služby back office ostatním dceřiným společnostem mBank Group
  • mCorporate Finance, dceřiná společnost se specializací na služby investičního bankovnictví
  • mLocum, vývojář nemovitostí
  • mFinanse (dříve Aspiro), dceřiná společnost poskytující finanční poradenské služby
  • mFinance Francie
  • mElements, dceřiná společnost specializující se na elektronický obchod a API bankovní řešení

Historie mBank a skupiny[2]

  • 1986 - založení Bank Rozwoju Eksportu (Export Development Bank) jako akciové společnosti; Krzysztof Szwarc je jmenován generálním ředitelem
  • 1989 - BRE poskytuje úvěrové linky od Světové banky a IFC; BRE Bank se stává členem SWIFT
  • 1990 - začíná privatizace prostřednictvím veřejné nabídky
  • 1991 - Skupina zakládá své první dceřiné společnosti: Biuro Maklerskie BRE Brokers (nyní mBank Dom Maklerski) a BRE Services (nyní MLeasing)
  • 1992 - debut na varšavské burze
  • 1994 - podepsána dohoda o strategickém partnerství s německou Commerzbank
  • 1995 - banka zahajuje soukromé bankovnictví
  • 1997 - je založena společnost Towarzystwo Funduszy Inwestycyjnych SKARBIEC, investiční fond
  • 1998 - fúze s Polski Bank Rozwoju S.A .; Wojciech Kostrzewa je jmenován generálním ředitelem
  • 1999 - Zahájení činnosti penzijního fondu PTE Skarbiec-Emerytura
  • 2000 - banka zahájila činnost v segmentu retailového bankovnictví a zahájila provoz mBank, první internetové banky v Polsku
  • 2001 - banka zahajuje svoji druhou retailovou pobočku MultiBank
  • 2004 - je spuštěn iBRE, systém internetového bankovnictví pro společnosti; Sławomir Lachowski je jmenován generálním ředitelem
  • 2007 - zahraniční expanze maloobchodních operací banky, první pobočky mBank jsou zřízeny v České republice a na Slovensku
  • 2008 – Mariusz Grendowicz je jmenován generálním ředitelem
  • 2009 - spuštěna odlehčená verze webu mBank věnovaného mobilním telefonům
  • 2010 – Cezary Stypułkowski je jmenován generálním ředitelem
  • 2011 - spuštěna mobilní verze systému internetového bankovnictví mBank pro zařízení iOS a Android
  • 2012 - oznámení strategie „Jedna banka“ na období 2012–2016; mBank zavádí mobilní platební službu NFC (bezkontaktní platby) ve spolupráci s operátory mobilních sítí; MultiBank uvádí mobilní verzi svého systému internetového bankovnictví pro zařízení iOS a Android
  • 2013 - spuštění nové transakční platformy mBank; proces rebrandingu - značky MultiBank, BRE Bank a mBank jsou nahrazeny jedinou, nejsilnější značkou - mBank
  • 2014 - spolupráce se společností Orange začíná spuštěním mobilní retailové banky Orange Finanse; Nová mBank je uvedena na trh v České republice a na Slovensku
  • 2015 - mBank vstupuje do dlouhodobé spolupráce se společností AXA Group; zákazníci bývalé MultiBank a privátního bankovnictví získají přístup do systému internetového bankovnictví mBank (proces rebrandingu končí)
  • 2016 - dceřiné společnosti mBank Dom Maklerski mBanku a mWealth Management se staly součástí mBank; Aspiro se mění na mFinanse

Řešení nabízená mBank

  • Systém elektronického bankovnictví: Od června 2013 banka poskytuje služby retailovým zákazníkům prostřednictvím nové mBank, přepracované platformy elektronického bankovnictví. Zákazníkům byla nabídnuta řada nových řešení, včetně mOkazje, slevového programu umožňujícího přístup k personalizovaným slevám, a pomoci online odborníků dostupných prostřednictvím chatu, hlasových hovorů a videohovorů, kteří slouží klientům podobným způsobem jako kamenná prodejna větve.
  • Mobilní bankovnictví: V únoru 2014 banka uvedla novou verzi platformy mobilního bankovnictví. Aplikace pro smartphony umožňuje přístup k bankovním účtům, kartám, půjčkám, vkladům, pojistným produktům, aktuálním cenám akcií, směnným kurzům a investičnímu portfoliu. Umožňuje také mobilní platby (NFC bezkontaktní platby, skenování QR kódu, platební systém BLIK) a umožňuje zákazníkům vzít si půjčky za 30 sekund a provést peněžní převody pomocí telefonního čísla příjemce.
  • Reorganizace stávající sítě pomocí dvou typů větví: světlo pobočky poskytující rychlý přístup k základním službám, umístěné v nákupních centrech, a poradenská centra, větší prodejny umístěné v kancelářských budovách.

Kontroverzní zapojení zahraničních půjček

mBank je jednou z prvních tří polských bank, které poskytují zahraniční hypoteční úvěry. V letech 2002 až 2014 mBank poskytla více než 70 000 těchto půjček. Velká většina z nich je spojena se švýcarským frankem. V důsledku finanční krize 2007-08, Švýcarský frank výrazně posílil na polský zlotý. U některých půjček poskytnutých mBank v roce 2008 se jejich hodnota zvýšila dvojnásobně.

mBank uváděla na trh švýcarské franky spojené s půjčkami mnohem levnějšími než jejich místní ekvivalenty. Opravdu LIBOR míra byla nižší než polská WIBOR hodnotit. Po očištění o měnový efekt se však náklady na tyto půjčky, a zejména výše dluhu, stanou nepřiměřenými.

mBank neinformovala své klienty o plném rozsahu rizika spojeného s těmito půjčkami. Vedení mBank tvrdí, že samo riziko správně neposoudilo.

mBank obdržela od své mateřské společnosti Commerzbank krátkodobé půjčky ve výši přibližně 7 miliard CHF na financování svých zahraničních hypotečních úvěrů. Zpočátku - v letech 2006 a 2007 - byly půjčky od Commerzbank poskytovány s velmi nízkou úrokovou marží 0,15%. Marže však byla zvýšena na přibližně 2,0%, když musely být obnoveny. Vzhledem k tomu, že mnoho z předčasných půjček poskytovaných mBank svým zákazníkům mělo marži kolem 1,0%, staly se tyto půjčky pro mBank maržově negativní (tj. Nerentabilní).

Po několik let byla mBank schopna zvládnout nerentabilitu tohoto úvěru účtováním poplatků za splácení dlužníků, tzv. „Spready“. Tyto spready používala mBank ke kompenzaci nízkých úrokových sazeb.[3] V červenci 2011 však byl pozměněn polský bankovní zákon[4] k vyloučení těchto dodatečných plateb.

Kromě toho byla klauzule upravující propojení mezi švýcarským frankem a polským zlotým v úvěrových smlouvách používaných společností mBank shledána nespravedlivými a zahrnuta do registru nepřiměřených klauzulí vedeného Úřadem pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele.[5]

Od směrnice Evropské rady 93/13 / EHS ze dne 5. dubna 1993[6] smluvní podmínky, které byly shledány nespravedlivými, by spotřebitele neměly zavazovat, byla narušena vazba mezi švýcarským frankem a polským zlotým obsažená v dohodách mBank.

MBank však neuznala platnost tohoto nařízení. Proto následovala řada soudních řízení, včetně hromadné žaloby zahájené 1 247 dlužníky.[7]

Jedním z vedlejších účinků zvyšování směnného kurzu je růst v poměr půjčky k hodnotě zahraničních půjček. Do roku 2008 byl průměrný poměr LTV zahraničních hypotečních úvěrů mBank v 60. letech. Později vzrostl na více než 80% a v současné době činí 82,2%.[8] Půjčky s LTV nad 80% jsou považovány za rizikovější, zejména když změny v LTV nesouvisejí s hodnotou nemovitosti, ale jsou nekontrolovány jak bankou, tak dlužníkem, jako je např. směnný kurz.

Ke konci roku 2015 držela mBank ekvivalent přibližně 5 miliard CHF půjček spojených se švýcarskými franky a měla 3 miliardy CHF závazků vůči Commerzbank.[9]

V červenci 2019 bylo oznámeno, že Commerzbank byl vyšetřován Evropská centrální banka a BaFin za usnadnění nabídky toxických finančních produktů své dceřiné společnosti mBank v Polsko, jakož i na související potenciální daňové úniky vyplývající z Commerzbank financování toxických finančních produktů spojených s CHF mBank.[10][11]

Reference

  1. ^ "Shrnutí roku". www.mbank.pl. Citováno 2016-12-14.
  2. ^ „Úvod do skupiny mBank“ (PDF).
  3. ^ „Spready - mBank niedozwolone“. sites.google.com (v polštině). Citováno 2016-03-03.
  4. ^ „Dodatek k zákonu o bankách, 29. července 2011“ (v polštině). Citováno 2016-03-03.
  5. ^ „Registr Úřadu pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele - doložka 5743“ (v polštině). Citováno 2016-03-03.
  6. ^ „EUR-Lex - 31993L0013 - CS - EUR-Lex“. eur-lex.europa.eu. Citováno 2016-03-03.
  7. ^ „Wierzbowski Eversheds> Grupa na Bank (archivováno)“ (v polštině). 01.08.2015. Archivovány od originál 1. srpna 2015. Citováno 2016-03-03.
  8. ^ „finanční zprávy mBank“. www.mbank.pl (v polštině). Citováno 2016-03-04.
  9. ^ „výroční zpráva mBank 2015“ (v polštině). Březen 2016. Citováno 2016-03-04.
  10. ^ "Commerzbank pociągnięty do odpowiedzialności za frankowe grzechy mBanku". 23. července 2019.
  11. ^ "Sprzedaż mBanku. Niemcy chcą komuś podrzucić zgniłe jajo w postaci frankowiczów". 1. října 2019.

externí odkazy