XXX Corps (Pákistán) - XXX Corps (Pakistan)
XXX sbor | |
---|---|
Aktivní | 1987-dosud |
Země | ![]() |
Věrnost | ![]() |
Větev | Aktivní služba |
Typ | Armádní sbor |
Role | Kombinovaná formace zbraní Taktický prvek ústředí |
Velikost | Přibližně 30 000+ (i když se to může při otáčení jednotek lišit) |
Ústředí velení / velení příkazů | Gujranwala, Provincie Paňdžáb |
Přezdívky) | Triple X Corps, Gujranwala Corps[1] |
Identifikace barev | Červená, bílá a zelená |
Zásnuby | Indicko-pákistánská válka z roku 1999 Indie-Pákistán Standoff |
Dekorace | Vojenské vyznamenání pákistánské armády |
Velitelé | |
Velitel sboru | Genpor Asim Munir Ahmed Shah |
Náčelník štábu | Brigádní generál Ghazafi |
Pozoruhodný velitelé | Gen Raheel Sharif Genpor Javed Ashraf Qazi Genpor Abdul Qadir Baloch Genpor Nadeem Taj |
The XXX sbor (30 Corps), známý jako Triple X Corps, je sborem Pákistánská armáda aktuálně přiřazeno v Gujranwala, Provincie Paňdžáb. Sbor je hlavní a nedílnou součástí armády, spolu s PAF východní vzdušné velení a Námořnictvo východní námořní velení. Aktuálně mu velí Genpor Asim Munir Ahmed Shah, který je jmenován velitelem sboru tohoto zadržovacího sboru.
Životně důležitá oblast, která spojuje Pákistánský Paňdžáb a části Kašmír řízeno Indie (sahající od Jehlum po Narowal), měl vždy strategický význam; místo bylo místem velkých bitev v letech 1965 i 1971. Tradičně tuto oblast držel Já sbor. Tento sbor již měl útočné povinnosti a velitelství sboru zanedbávalo úkol bránit tuto oblast.
Aby se situace zlepšila, bylo rozhodnuto o zřízení jiného velitelství sboru, který by se o tuto oblast staral. Tím byl XXX. Sbor vzkříšen a dostal velení jak nad novými nájezdy, tak nad jednotkami a formacemi oddělenými od I. sboru, který se poté věnoval útočným úkolům.[2]
Od počátků protiindijského povstání v Kašmíru Linie kontroly byla aktivní operační zónou. Sbor byl nasazen podél svého sektoru LOC a operoval od roku 1989.
Seznam velitelů
Generálporučík ![]() ![]() | Velitel XXX. Sboru | Začátek období | Konec termínu |
---|---|---|---|
Asim Munir Ahmed Shah | Červen 2019 | Současnost, dárek | |
Aamir Abbasi, | Prosinec 2017 | června 2019 | |
Ikram Ul Haq, | Září 2015 | Prosinec 2017 | |
Ghayur Mahmood, | Října 2014 | Září 2015 | |
Salim Nawaz, | červenec 2013 | Října 2014 | |
Muzammil Hussain, | Říjen 2012 | červenec 2013 | |
Raheel Sharif, | Říjen 2010 | Říjen 2012 | |
Jamil Haider, | Duben 2010 | Říjen 2010 | |
Nadeem Taj, | Říjen 2008 | Duben 2010 | |
Waseem Ahmad Ashraf, | Dubna 2007 | Říjen 2008 | |
Anis Ahmed Abbasi, | Září 2005 | Dubna 2007 | |
Mohammad Sabir, | Říjen 2004 | Září 2005 | |
Javed Hassan, | Leden 2004 | Říjen 2004 | |
Munir Khan, | Březen 2003 | Leden 2004 | |
Faiz Jilani Malik, | Říjen 2001 | Březen 2003 | |
Abdul QadirBaloch, | Leden 2001 | Říjen 2001 | |
Agha Jehangir Khan, | Dubna 1998 | Leden 2001 | |
Naeem Akbar Khan, | Březen 1997 | Dubna 1998 | |
Ziauddin Butt, | Února 1996 | Březen 1997 | |
Javed Ashraf Qazi, | Srpna 1995 | Února 1996 | |
Mohammad Tárik, | Květen 1993 | Srpna 1995 | |
Hamid Niaz, | Květen 1992 | Květen 1993 | |
Chaudhry Sardar Ali, | Listopad 1990 | Květen 1992 | |
Pir Dad Khan, | Březen 1988 | Listopad 1990 | |
Imtiaz Waraich, | Červenec 1987 | Březen 1988 |
Pořadí bitvy
Aktuální pořadí bitev je následující:[3]
- HQ XXX Corps, Gujranwala
- 8. pěší divize, Sialkot. Divize byla postavena v roce 1947 a zúčastnila se Indicko-pákistánská válka z roku 1971 s 24., 14. brigádou parašutistů a 115 brigádami. Připojeny byly síly Changez a 124 brigády z 33. pěší divize.[4]
- 15. pěší divize, Sialkot
- 2. dělostřelecká divize - Gujranwala
- 2. samostatná obrněná brigáda
- 54. samostatná pěší brigáda, Sialkot
- Nezávislá dělostřelecká brigáda
- Nezávislá ženijní brigáda
- Nezávislá signální brigáda
- Nezávislá protitanková brigáda
Reference
- ^ „Noví velitelé sborů pro Rávalpindí a Gudžranwalu“. Svítání.
- ^ Ravi Rikhye,Divize pákistánské armády Archivováno 7. Listopadu 2006 v Wayback Machine
- ^ Webová stránka Global Security na XXX Corps
- ^ John H. Gill, Atlas války Indie - Pákistán z roku 1971: Vytvoření Bangladéše, Středisko strategických studií na Blízkém východě a v jižní Asii (Univerzita národní obrany ), s. 78