Wojciech Paszyński - Wojciech Paszyński

Wojciech Paszyński
Dr. Wojciech L. Paszyński.jpg
narozený
Wojciech Lucjan Paszyński

(1985-07-05) 5. července 1985 (věk 35)
Varšava, Mazovsko, Polsko
Národnostpolština
Alma materJagellonská univerzita, Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani
Vědecká kariéra
PoleDějiny
InstituceAGH University of Science and Technology
Doktorský poradceMaciej Forycki
Ostatní akademičtí poradciKrzysztof Stopka
webová stránkapaszynski.com

Wojciech Lucjan Paszyński (narozen 5. července 1985) je polský historik specializující se na historie vědy.[1][2][3]

Vzdělávání

Od listopadu 2015 je doktorem humanitních věd (PhD ) v historii.[4] Studoval na Jagellonská univerzita a na Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani.[2][5]

Kariéra

V letech 2016--2019 přednášel historii medicíny na anglicky mluvících lékařských studií na Univerzitě Andrzeje Frycze Modrzewski v Krakově (AFMKU) a také kurzy v Mezinárodní vztahy (všechny přednášky v angličtině) na dané univerzitě. V současné době přednáší v oboru historie ekonomického myšlení a investiční filozofie na AGH University of Science and Technology (2019-).[6][7]

Vědecké úspěchy

Jeho akademická práce se zaměřením na historii vědy, historii medicíny, historiografie a kultura Polští šlechtici se zvláštním důrazem na Sarmatismus (původní polská ideologie kombinující prvky Západu a Východu).[2]

Wojciech Paszyński zkoumal téma první polské encyklopedie (starší než Encyklopedie ) volala 'Nowe Ateny „(Nové Athény), autor: Benedykt Chmielowski.[8][9][10][11][12][13][14]

Disertační práce Wojciecha Paszyńského zní: „Sarmaci i uczeni. Spór o pochodzenie Polaków w historiografii doby staropolskiej“ (anglicky: „Sarmatians and Scholars. Dispute over the Origin of the Pols in the Historiography of the Old Polish Period“). Vědecký výzkum zahrnoval minulé tisíciletí polské historiografie (kolem 1200-1795) o otázce hypotézy o původu Poláci (Etnogeneze ):[15]

„Analýza polských kronik starého polského období (kolem 1200-1795) vede k závěru, že polští učenci zdaleka nejsou tvůrci teorie Sarmatština etnogeneze Poláků ji využil velmi kreativně. Jejich analýza starověkých zdrojů byla velmi vhledná a jejich příspěvek k problému byl mimořádně inovativní. Zatímco sarmatská teorie byla známa již v Středověk Západ (spolu s vandalskou teorií) byl poprvé rozšířen v celé Evropě prostřednictvím prací polských vědců. Dobře se seznámit s odkazem řecký a latinský Autoři, kteří popsali budoucí polské země, a ve srovnání s výdobytky historiografie staropolského období uvidíme, jak to bylo důkladně známé polským vědcům. Pokud jde o předarwinovské, pre-archeologické znalosti, jejich erudici a výzkum metodologie je opravdu působivý. Bohužel v dalších bouřlivých stoletích se polská věda odklonila od svého dřívějšího standardu, který byl skutečně na globální úrovni.

Při hledání kořenů sarmatské teorie bychom se měli ohlédnout v pozdním středověku (Długosz ). I v renesance stále fungovalo spolu se starší teorií germánského původu Poláků (zejména z Vandalové a Gothové ). Proto je mylně přičítáno učenci ze 16. století, Miechowita. Byl také plebejce a předpokládá se, že vytvořil ideologii podporující privilegovanou vrstvu Polska šlechta, což nebylo v jeho zájmu, protože nebyl jedním z nich. Kromě geografických odkazů na velkého starověkého geografa Claudius Ptolemaios, v jeho traktátu není žádná narážka ani náznak o sarmatské provenienci šlechty nebo Poláků / Slovanů (rozhodl se pro původ od Vandalů).

Spor o sarmatskou a vandalskou koncepci trval většinu šestnáctého století a konečný výsledek nebyl tak zřejmý až do konce období renesance. Vědci, kteří vytvořili sarmatskou teorii, pocházeli většinou z vnějšku šlechtických kruhů a jediní Modří Bloods (Długosz je zde vynechán, protože byl středověký učenec) - Bielski a jeho syn byli obzvláště skeptičtí vůči ortodoxní verze nové teorie. Podporovali umírněnou verzi, která velmi opatrně kombinuje staré a nové koncepty, a poskytli tak velké svědectví o erudici a odbornosti svých vědeckých metod. Marcin a Joachim Bielski se hádali Kromer - hlavní zastánce nové teorie. V zápalu tohoto sporu se vyvinula jeho nová verze, která by se v budoucnu vyvinula ve vysoce originální kulturní formaci, známou jako sarmatismus, kombinující prvky Východu a Západu.

Geneze vítězství sarmatské teorie je složitá a jde daleko za rámec současné vědy, dotýká se geopolitiky, socioekonomických faktorů a kultury v širokém smyslu. Navzdory společné víře pokračování v pozdní renesanci a Barokní období nebyla vždy tak nekritická. Poskytnutí výzkumu však nebylo při vývoji teze nejstarší sarmatské teorie příliš zásadní a autoři nebyli schopni vytvořit a pokusit se dokázat další její alternativní verze. Tato důvěřivost proto odkazuje na kontinuitu bývalé teorie, kromě několika, možná více kreativních příkladů.

Nelze odhadnout neocenitelný přínos sarmatské teorie k formování polské národní kultury. Jeho geneze paradoxně spočívá ve zcela nevinném pronásledování vědců ze šestnáctého století (různých sociální třída provenience), které - na rozdíl od jejich záměrů (které byly čistě akademické) - byly v příštím století využity rostoucí sílou šlechty. Zároveň je třeba vzít v úvahu, že na rozdíl od dřívějších přesvědčení nebyla tato teorie v renesanci něčím zcela novým a lze dokonce hovořit o nepřerušovaném pokračování od starověku (ale v západní Evropa pouze - ve středověkém Polsku nebyl přijat). Je také úžasné, že dnes ve světle početných, často zcela protichůdných teorií o etnogenezi Slovanů nelze zcela odmítnout starodávné sarmatské tvrzení, která jsou dokonce částečně potvrzena v heraldice, lingvistice a dokonce ... genetice ! "[15]

Dr. Wojciech Paszyński v Národním muzeu ve Vratislavi

Publikace

  • Paszyński W., Wyznania lekarza sprzed trzydziestu trzech wieków. „Egipcjanin Sinuhe” Miki Waltariego w ocenie czytelników i uczonych [Vyznání lékaře před třiceti třemi stoletími. Mika Waltari Egyptský ve čtení veřejného mínění a vědeckého příjmu], [v:] Lekarz jako autor i bohater literacki [Doktor jako autor a literární postava], E. Białek & D. Lewera (Eds.), Wrocław 2019, s. 161-184.[1][16]
  • Paszyński W., Wandalia. Najstarsza wizja pradziejów Polski [Vandalia. The Oldest Vision of Poland's Prehistory], Sandomierz 2019.[1][17][18]
  • Paszyński W., Polska jako Wandalia. Koncepcja wandalska w dziejopisarstwie polskim wieków średnich [Polsko jako Vandalia. Vandalian Concept in the Polish Historiography of Medieval Times], „Orbis Linguarum” sv. 51/2018, s. 357-390.[1][19]
  • Paszyński W., Sarmaci i uczeni. Spór o pochodzenie Polaków [Sarmati a učenci. Spor o původ Poláků], Krakov 2017.[20][21]
  • Paszyński W., Etos wymarły czy wiecznie żywy? Szlachetność i rycerskość a kultura masowa [The Ethhos Extinicated or Alive Forever? Šlechta a rytířství versus mediální kultura], [in:] Natura - Człowiek - Kultura [Příroda - člověk - kultura], Katarzyna Potyrała, Andrzej Kornaś, Małgorzata Kłyś (Eds.), Kraków 2017, s. 143-154.[1][22]
  • Paszyński W., Polska jako "Antemurale" i "Ojczyzna świętych". Motyw przedmurza w "Nowych Atenach" księdza Chmielowskiego [Polsko jako „Antemurale“ a „Vlasti svatých“. Téma „Bulwark“ v „Nových Aténách“ Benedikta Chmielowského], „Nasza Przeszłość“ 2017/1, t. 127, s. 185–199.[23]
  • Paszyński W., Celnik H., Dziegieć drzewny w lecznictwie medycznym w Polsce [Wood Tar in the Polish Medical Treatment], „Medycyna nowożytna. Studia nad kulturou medyczną “2016/2 (22), s. 109-125.[1][24]
  • Paszyński W., Ksiądz Benedykt Chmielowski - życie i dzieło Diogenesa firlejowskiego [Otec Benedict Chmielowski - život a dílo Firlejowova Diogena], „Nasza Przeszłość“ 2015/2, t. 124, s. 105–136.[25]
  • Paszyński W., Czarna legenda "Nowych Aten" Benedykta Chmielowskiego i próby jej przezwyciężenia [Tarnished Reputation of 'New Athens' (first Polish encyclopedia) by Benedykt Chmielowki and Attempts of Restoring It], "Zeszyty Naukowe Uniwersytetu Jagiellońskiego. Prace Historyczne" 2014/1 (141), s. 37–59.[8]
  • Paszyński W., Narodziny medycyny [The Birth of Medicine], „Vita Medium“ 2011/10, s. 58–59.[5]
  • Paszyński W., Medycyna ludów prymitywnych [Medicine of Primitive Tribes], „Vita Medium“ 2011/11, s. 50–51.[5]
  • Paszyński W., Medycyna starożytnej Mezopotamii [Medicine of Ancient Mesopotamia], „Vita Medium“ 2012/12, s. 46–47.[5]
  • Paszyński W., Medycyna starożytnego Egiptu [Medicine of Ancient Egypt], „Vita Medium“ 2012/13, s. 48–49.[5]
  • Paszyński W., Medycyna Indii [Medicine of Ancient India], „Vita Medium“ 2012/14, s. 50–51.[5]
  • Paszyński W., Medycyna Dalekiego Wschodu [Medicine of the Far East], „Vita Medium“ 2012/15, s. 32–34.[5]
  • Paszyński W., Medycyna Ameryki Prekolumbijskiej [Medicine of Pre-Columbian America], „Vita Medium“ 2012/16, s. 34–35.[5]
  • Paszyński W., Medycyna antycznej Grecji i Rzymu [Medicína starověkých Řeků a Římanů], „Vita Medium“ 2012/17, s. 29–31.[5]
  • Paszyński W., Nowacki Ł., Medycyna mnichów, świętych i królów [Medicine of Monks, Saints and Kings], „Vita Medium“ 2013/18, s. 29–31.[5]
  • Paszyński W., Medycyna wczesnonowożytna (XV-XVII w.) [Medicine of the Early Modern Times], „Vita Medium“ 2013/19, s. 28–31.[5]
  • Biernat M., Soják M., Valde-Nowak P., Komplex archeologických nalezišť na Litmanovské hoře v Jarabině (severní Slovensko), tłum. W. Paszyński, SLOVENSKÁ ARCHEOLÓGIA LXI 2013/1, s. 1–20.[26]

Konference se zúčastnily

Národní muzeum ve Vratislavi.jpg
  • Univerzita ve Vratislavi, 25. října 2019

Přednáška: „Edeljude“. Cudowne ocalenie lekarza Eduarda Blocha [„Edeljude“. Zázračné přežití doktora Eduarda Blocha].[1][27][28]

  • Polskie Towarzystwo Historii Medycyny i Farmacji, Oddział Wrocławski, 7. – 8. Prosince 2018

Přednáška: „Egipcjanin Sinuhe” - starożytny lekarz dworski w powieści Miki Waltariego [„Egyptský Sinuhe“ - antický dvorní lékař v románu Miky Waltariho.][1][29]

  • Polskie Towarzystwo Historii Medycyny i Farmacji, Oddział Wrocławski, 28. října 2017

Přednáška: Smoliste panaceum. Dziegieć drzewny w XIX-wiecznych przekazach źródłowych [Olejový všelék. Dřevěný dehet v literatuře devatenáctého století].[1][30]

  • Univerzita ve Vratislavi, 17. března 2017

Přednáška: Slavia-Sarmatia. Praojczyzna Slowian w świetle wiedzy staropolskiej [Slavia-Sarmatia. Kolébka Slovanů ve světle staropolské vědy].[1][31]

  • Pedagogická univerzita v Krakově, 19. května 2015

Přednáška: Etos wymarły czy wiecznie żywy? Szlachetność i rycerskość a kultura masowa [The Ethhos Extinicated or Alive Forever? Šlechta a rytířství versus mediální kultura].[32]

  • Univerzita A. Mickiewicze, Poznaň, 7. – 9. Května 2015

Přednáška: Obcy oczami "eremity lasów firlejowskich". Świat i jego mieszkańcy na kartach "Nowych Aten" Benedykta Chmielowskiego [Mimozemšťané očima "Poustevníka z Firlejowských lesů". Svět a jeho obyvatelé na stránkách „Nových Atén“].[33]

  • Jagellonská univerzita, Krakov, 23. dubna 2015

Přednáška: Gdy Polaków-Sarmatów Wandalami zwano. Koncepcja wandalska a średniowieczne losy pojęcia Sarmacji [Když byli povoláni Poláci-Sarmati Vandalianové. The Vandalian Theory versus Medieval Fate of 'Sarmatia' Conception].[34]

  • Univerzita A. Mickiewicze, Poznaň, 8. – 9. Května 2014

Přednáška: Polska jako "Antemurale" i "ojczyzna świętych". Motyw przedmurza w "Nowych Atenach" księdza Chmielowskiego [Polsko jako „Antemurale“ a „Vlasti svatých“. Téma „Bulwark“ v „Nových Aténách“ Benedikta Chmielowského].[35]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j ORCID (2019-11-28). „ORCID“. ORCID. Citováno 2019-12-09.
  2. ^ A b C „Bazy danych - Nauka Polska“. nauka-polska.pl. Archivovány od originál dne 19. dubna 2016. Citováno 29. listopadu 2016.
  3. ^ "Instytut Historii Nauki PAN". Ihnpan.waw.pl. Archivováno od originálu na 2018-07-15. Citováno 2019-12-09.
  4. ^ Wojciech, Paszyński (16. října 2015). "Sarmaci i uczeni. Spór o pochodzenie Polaków w historiografii doby staropolskiej". Amu.edu.pl. Archivováno z původního dne 29. listopadu 2016. Citováno 29. listopadu 2016.
  5. ^ A b C d E F G h i j k Správce. „Paszyński Wojciech“. amu.edu.pl. Archivováno z původního dne 29. listopadu 2016. Citováno 29. listopadu 2016.
  6. ^ https://orcid.org/0000-0001-8213-4667
  7. ^ https://paszynski.com/
  8. ^ A b Paszyński, Wojciech (15. září 2014). „Czarna legenda Nowych Aten Benedykta Chmielowskiego i próby jej przezwyciężenia“. Ejournals.eu. 2014 (Číslo 141 (1)). doi:10,4467 / 20844069PH.14.003.2197.
  9. ^ Paszyński, Wojciech (1. ledna 2014). "Czarna legenda Nowych Aten Benedykta Chmielowskiego i próby jej przezwyciężenia". 141 (1): 37–59. Archivováno z původního dne 2. února 2017. Citováno 29. listopadu 2016 - přes www.ceeol.com. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  10. ^ „Tom 125 - Nasza Przeszłość - STUDIA Z DZIEJÓW KOŚCIOŁA I KULTURY KATOLICKIEJ W POLSCE“. naszaprzeszlosc.pl. Archivováno z původního dne 25. června 2016. Citováno 29. listopadu 2016.
  11. ^ Paszyński, Wojciech (20. listopadu 2014). "Czarna legenda Nowych Aten Benedykta Chmielowskiego i próby jej przezwyciężenia". Prace Historyczne. 141 (1). Archivováno z původního dne 12. května 2016. Citováno 29. listopadu 2016 - prostřednictvím www.ejournals.eu.
  12. ^ Jagiellońskiego, Wydawnictwo Uniwersytetu. „Prace Historyczne 141 (1) 2014 - Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego“. wuj.pl. Archivováno z původního dne 29. listopadu 2016. Citováno 29. listopadu 2016.
  13. ^ "EBSCOhost | 102822202 | CZARNA LEGENDA NOWYCH ATEN BENEDYKTA CHMIELOWSKIEGO I PRÓBY JEJ PRZEZWYCIĘŻENIA". Web.a.ebscohost.com. Citováno 2019-12-09.
  14. ^ ProQuest. „Czarna Legenda Nowych Aten Benedykta Chmielowskiego I Próby Jej Przezwyciezenia / New Athens Reverend Benedykt Chmielowski - její černá legenda a možná linie obrany - poptávka“ (PDF). Citováno 2019-12-09 - přes ProQuest.
  15. ^ A b Wojciech, Paszyński (16. října 2015). "Sarmaci i uczeni. Spór o pochodzenie Polaków w historiografii doby staropolskiej". Amu.edu.pl. Archivováno z původního dne 30. listopadu 2016. Citováno 29. listopadu 2016.
  16. ^ „Lekarz jako autor i bohater literacki - Oficyna Wydawnicza ATUT - Wrocławskie Wydawnictwo Oświatowe“. Atut.ig.pl. Citováno 2019-12-09.
  17. ^ "Wandalia. Najstarsza wizja pradziejów Polski - Wojciech Paszyński Księgarnia Armoryka". Ksiegarnia-armoryka.pl. Citováno 2019-12-09.
  18. ^ 19:30 (2007-03-27). "Wojciech Paszyński, Wandalia. Najstarsza wizja pradziejów Polski | Classica, mediaevalia et cetera". Classica-mediaevalia.pl. Citováno 2019-12-09.CS1 maint: číselné názvy: seznam autorů (odkaz)
  19. ^ "Polska jako Wandalia. Koncepcja wandalska w dziejopisarstwie polskim wieków średnich - Orbis Linguarum - číslo 51 (2018) - CEJSH - Yadda". Cejsh.icm.edu.pl. Citováno 2019-12-09.
  20. ^ „Księgarnia Akademicka Kraków“. Akademicka.pl. Archivováno z původního dne 2017-07-29. Citováno 2019-12-09.
  21. ^ "Sarmaci i uczeni. Spór o pochodzenie Polaków w historiografii doby staropolskiej - Wojciech Paszyński (4801365) - Lubimyczytać.pl". Lubimyczytac.pl. 20. 04. 2018. Citováno 2019-12-09.
  22. ^ „Wydawnictwo Naukowe Uniwersytetu Pedagogicznego“. Wydawnictwoup.pl. Archivováno od originálu dne 2018-11-07. Citováno 2019-12-09.
  23. ^ „Tom 127 - Nasza Przeszłość - STUDIA Z DZIEJÓW KOŚCIOŁA I KULTURY KATOLICKIEJ W POLSCE“. Naszaprzeszlosc.pl. 21. 04. 2017. Archivováno z původního dne 2018-08-02. Citováno 2019-12-09.
  24. ^ [1][mrtvý odkaz ]
  25. ^ „Tom 124 - Nasza Przeszłość - STUDIA Z DZIEJÓW KOŚCIOŁA I KULTURY KATOLICKIEJ W POLSCE“. Naszaprzeszlosc.pl. Archivováno z původního dne 2018-08-02. Citováno 2019-12-09.
  26. ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivováno (PDF) od originálu 23. 12. 2017. Citováno 2016-11-29.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  27. ^ https://uni.wroc.pl/wp-content/uploads/2019/10/Lekarz-na-wojnie-plaka-i-programt_informacje-1.pdf
  28. ^ https://medium.dilnet.wroc.pl/pliki/medium/1019.pdf
  29. ^ http://medium.dilnet.wroc.pl/pliki/medium/1018.pdf
  30. ^ https://medium.dilnet.wroc.pl/pliki/medium/1017.pdf
  31. ^ http://ifs.uni.wroc.pl/pliki/program%20konferencji%20S%C5%82owia%C5%84szczyzna%20dawniej%20i%20dzi%C5%9B%20-%20J%C4%99zyk.%20Literatura. % 20Kultura.% 203.pdf
  32. ^ „Supermarket kultury: Harmonogram“. supermarketkultury.blogspot.com. Archivováno z původního dne 29. listopadu 2016. Citováno 29. listopadu 2016.
  33. ^ „Międzynarodowa konferencja III Wiosna Sarmacka“ Sarmaci w oczach obcych. Obcy w oczach Sarmatów "- Heyevent.com". heyevent.com. Archivováno z původního dne 29. listopadu 2016. Citováno 29. listopadu 2016.
  34. ^ "Seminaria dyskusyjne - Instytut Historii Uniwersytetu Jagiellońskiego". uj.edu.pl. Archivováno z původního dne 30. listopadu 2016. Citováno 29. listopadu 2016.
  35. ^ „II Poznańska Wiosna Sarmacka“. allevents.in. Archivováno z původního dne 29. listopadu 2016. Citováno 29. listopadu 2016.