Vilém z Rožmberka - William of Rosenberg

Vilém z Rožmberka
Wilhelm von Rosenberg Altersbild.jpg
narozený(1535-03-10)10. března 1535
Zemřel31. srpna 1592(1592-08-31) (ve věku 57)
PohřbenKostel sv. Víta v Český Krumlov
Vznešená rodinaRožmberský dům
Manžel (y)Kateřina Brunšvická
Sophie Brandenburská
Anna Maria Badenská
Polyxena z Pernsteinu
OtecJošt III z Rožmberka
MatkaAnna z Roggendorfu

Vilém z Rožmberka (čeština: Vilém z Rožmberka; 10. března 1535 - 31. srpna 1592), byl český šlechtic. Působil jako vysoký pokladník a vysoký Purkrabí z Čechy.

Život

William z Rožmberka byl členem vlivného šlechtice Rožmberský dům. Byl synem Jošt III z Rožmberka a jeho druhá manželka Anna z Roggendorfu († 1562). Jeho otec zemřel, když měl William čtyři roky. William a jeho mladší bratr Peter Vok pak stál pod opatrovnictvím svého strýce Peter V. Od sedmi let studoval na protestant soukromá škola Arnošta Kraigera von Kraigka v Mladá Boleslav. V roce 1544, v devíti letech, přešel na biskupský dvůr do katolické školy pro mladé šlechtice Wolfgang z Pasov.

Dne 23. dubna 1551, ve věku šestnácti, byl William dekretem císaře prohlášen za dospělého Ferdinand I.. Ujal se správy majetku rodiny a vybral si za své bydliště Zámek Český Krumlov, kterou předělal v a renesance styl. Od roku 1552 do roku 1556 vedl soudní spor proti vysokému kancléři Jindřichovi IV. Z Plauenu o jejich prioritě v české společnosti. William vyhrál. V roce 1560 byl králem Ferdinandem jmenován vysokým pokladníkem. V roce 1566 byl jmenován velitelem české armády a dne 10. června 1566 začal formovat armádu u Znojmo bojovat a válka proti Osmanská říše. Jejich cílem bylo znovuzískání Szigetvár, kterou Williamův švagr Nikola Šubić Zrinski prohrál s Turky. Habsburské armády se měly setkat v Győr. Nicméně, Turci ustoupili na jih po smrti Sulejman Velkolepý a žádná bitva nenastala.

Portrét mládeže
Solný dům postavený v Prachaticích (jižní Čechy) v roce 1571. Na centrální fresce si všimněte jeho jména WILHELMUS ROSENBERG.

26. května 1570 byl William jmenován Vysokým purkrabím Čech, nejvyšším úřadem v Království. V této pozici byl opakovaně pověřen diplomatickými povinnostmi, například byl dvakrát poslán do Německa. V roce 1572 vyjednával s císařem Maximilián II, vůdce Svatá liga o dalším kroku v pokračující válce s tehdejší Osmanskou říší. V roce 1574 se účastnil jednání o volbě krále Rudolf II Čech jako nový císař. V Polsku zastupoval zájmy společnosti Arcivévoda Ernest Rakouska, jehož cílem bylo být zvolen polským králem. Jeho úsilí bylo marné, i když si získal tolik sympatií, že když King Jindřich uprchl, byl považován za kandidáta na příštího krále. Jak se stalo, zajímal se také král Rudolf a William se z loajality stáhl. Nakonec Stephen Bathory, a Transylvanian princ, byl zvolen. Krátce po svém zvolení však zemřel. William byl poctěn rozkazem zlaté rouno za jeho diplomatické zprostředkování.

V roce 1587 Zikmund III Vasa byl zvolen novým polským králem a porazil habsburského kandidáta Maximilián III. Maximilián se poté pokusil získat moc v Polsku invazí do země. Jeho armáda byla poražena polským generálem Jan Zamoyski a byl zajat. William byl poslán do Polska, aby vyjednal jeho propuštění. Tato jednání vedla k mírové smlouvě v březnu 1589 a Maximiliánovu propuštění.

Kromě vysoké politické funkce William aktivně propagoval vědu, literaturu, hudbu a architekturu. On i jeho mladší bratr Peter Vok se chovali jako patrony umění. Podporovali Univerzita Karlova v Praze a založili na svých územích střední školy. Vytvořili knihovnu s rozsáhlou sbírkou vzácných rukopisů a prvotřídní. S jeho přibližně 11000 svazků, to byla jedna z největších knihoven své doby. Mnoho humanisté například vlámský mineralog, lékař a přírodovědec Anselmus de Boodt byli aktivní u jeho soudu.[1]

William také podporoval hospodářský a kulturní rozvoj na svých územích. Jeho Třeboňský hrad byl rozšířen a přestavěn v renesance styl architektem Antonio Ericer mezi lety 1565 a 1575. Přidal jihozápadní křídlo, věž a vstupní bránu. V roce 1573 William rozšířil Rosenbergův palác svého strýce Peter V postavil uvnitř Pražský hrad pomocí návrhů od architekta Ulrico Aostalli.[2] Ve městě Roudnice nad Labem, který získal v roce 1577, obnovil hrad a most přes Labe.

V roce 1580 si William vyměnil určité území se svým obchodním manažerem Jakub Krčín z Jelčanu: převedl Sedlčany a Křepenice k Jakubovi a dostali velký jelení parc a poblíž Leptáčův zámek Netolice na oplátku. V letech 1583 až 1589 William postavil svůj Hrad Kratochvíle v Netolicích. Tento hrad je jednou z nejvýznamnějších renesančních staveb v jižních Čechách. V roce 1584 pozval Jezuité na jeho českokrumlovský hrad a mezi lety 1586 a 1588 tam postavili velkou budovu školy. Hrad, který byl jeho hlavním sídlem, byl za jeho vlády rozsáhle přestavován a na horním zámku vybavil řadu státních sálů. V roce 1580 přistavěl věž spojenou s hradem renesanční arkádou. V roce 1589 se zúčastnil jednání Smlouva o Bytomu a Będzinu. Kolem roku 1590 přidal Malý hrad. Dal městu práva Borovany, který se nacházel v jeho zemi, a v Libějovicích rozšířil starý hrad na další renesanční zámek. v Třeboň, propagoval chov kaprů a zkonstruoval Rybník Rožmberk.

William zemřel v roce 1592 a byl pohřben v kostele sv. Víta v Českém Krumlově vedle své třetí manželky Anny Marie Badenské. Protože byl bezdětný, zdědil jeho majetek jeho mladší bratr Peter Vok. Když Peter vok zemřel v roce 1611, rod Rožmberků vymřel v mužské linii.

Manželství

William se oženil čtyřikrát. Všechna čtyři manželství byla bezdětná. Svatbou s německými císařskými princeznami získal politický vliv mimo Čechy, což prospělo jeho diplomatickému úsilí. Oženil se:

  1. Kateřina Brunšvická (1534 - 10. května 1559). Vzali se dne 28. února 1557 v Münden. Zemřela buď v Karlovy Vary nebo v Teplice a byl pohřben v rodinné hrobce Rosenbergů v Klášter Vyšší Brod
  2. Sophie Brandenburská (15. prosince 1541 - 27. června 1564), vnučka krále Zikmund I. Polský a dcera Joachim II Hector, volič Brandenburga. Vzali se dne 14. prosince 1561 v Cölln (nyní součást Berlín ). Zemřela v Český Krumlov a byl také pohřben ve vyšebrodském klášteře
  3. Anna Maria Badenská (22. Května 1562 - 25. Dubna 1583), dcera Philibert, markrabě Baden-Baden. Bylo jí 15 let, když se vzali 27. ledna 1578. Zemřela v Třeboni a byla pohřbena v kostele sv. Víta v Českém Krumlově.[3]
  4. Polyxena z Pernsteinu (d. 1642). Vzali se 11. ledna 1587. Po Williamově smrti se provdala Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic

Reference

  • Joachim Bahlcke et al.: Böhmen und Mähren, v: Handbuch der historischen Stätten, Kröner, Stuttgart, 1998, ISBN  3-520-32901-8, str. 54, 142, 335, 392, 512 a 666
  • Annemarie Enneper (2005), „Rosenberg (Familienartikel)“, Neue Deutsche Biographie (NDB) (v němčině), 22, Berlín: Duncker & Humblot, str. 57–58
  • Anna Kubíková: Rožmberské kroniky
  • Václav Březan a Jaroslav Pánek: Životy posledních Rožmberků

Poznámky pod čarou

  1. ^ Marie-Christiane De Boodt-Maselis, Anselmus Boetius De Boodt (1550-1632), Brugs humanista a het Hof van Oostenrijk Vlaanderen in: Jaargang 51. Christelijk Vlaams Kunstenaarsverbond, Tielt 2002, str. 21-22]] (v holandštině)
  2. ^ Rožmberský palác na radio.cz
  3. ^ Václav Bůžek, Josef Hrdlička: Dvory velmožů s erbem růží, MF, Praha, 1997, s. 90