Wang Chong (ředitel) - Wang Chong (director)
Wang Chong 王 翀 | |
---|---|
narozený | Peking, Čína | 8. ledna 1982
Známý jako | Divadlo |
Ocenění | Cena festivalu / Tokia, cena za jedno drama |
webová stránka | www |
Wang Chong (王 翀; narozen 8. ledna 1982) je oceněný avantgarda divadelní režisér a překladatel. Jeho práce byly provedeny v 16 zemích a získaly si populární i kritické ohlasy. Wang se stal vedoucí silou čínského experimentálního divadla pro jeho zkoumání v oblasti multimediálních představení a dokumentárního divadla.
Život
Wang vystudoval pekinskou univerzitu s právem a ekonomií. Od té doby studoval divadlo v Číně a USA a pracoval u vlivných režisérů Lin Zhaohua a Robert Wilson.
V roce 2008 byla založena Wang Chong Théatre du Rêve Expérimental (薪 传 实验 剧团), výkonnostní skupina se sídlem v Pekingu. Brzy se stala jednou z nejaktivnějších cestovních společností v Číně. Mezi jeho díla patří: Warmare of Landmine 2.0, vyhrál 2013 Festival / Tokio Award; Lu Xun, který The Beijing News označil za nejlepší čínský výkon roku 2016; Čajovna 2.0, vyhrál cenu One Drama Award Nejlepší malé divadelní představení roku 2017; Bouřka 2.0, známý jako jeden z nejlepších deseti malých divadelních děl v Číně, 1982–2012.[1]
Na začátku roku 2016 přestal Wang používat mobilní telefon a sociální sítě. V současné době žije v Deelektrifikovaném území (TDT neboli Ting Dian Ting), což je samoobslužný byt v Pekingu, který nemá elektřinu ani elektroniku.[2]
Divadelní díla
Titul | Text | Čas premiéry | Prohlídka |
---|---|---|---|
Vyrobeno v Číně 2.0 | Wang Chong | 2020 | Melbourne |
Šílený azyl vedle nebe | Nick Yu | 2019 | Šanghaj |
O tom, odkud pocházíme, co jsme, kam jdeme 2.0 | Ma Chuyi | 2019, světová premiéra | Peking, Wuzhen |
Kiss Kiss Bang Bang 2.0 | Wang Chong | 2017, světová premiéra | Tokio |
Jak se Vrabec hnal v bezvětří | Zhao Binghao | 2017, světová premiéra | Tokio |
Čajovna 2.0 | Lao ona | 2017, světová premiéra | Peking |
Malí císaři | Lachlan Philppot | 2017, světová premiéra | Melbourne |
Lu Xun | Li Jing | 2016, světová premiéra | Peking, Shaoxing, Hangzhou, Šanghaj |
Souhvězdí | Nick Payne | 2015, čínská premiéra | Peking, Xi'an, Suzhou, Chongqing, Šanghaj, Wuzhen, Groningen, New York |
Revoluční model Play 2.0 | Zhao Binghao | 2015, světová premiéra | Singapur |
Příběhy z neoficiální Číny | Gritt Uldall-Jessen | 2015, světová premiéra | Helsingor |
Duchové 2.0 | Henrik Ibsen | 2014, světová premiéra | Soul, Peking, Tokio, Taoyuan, Taipei, Šanghaj, Groningen |
Warmare of Landmine 2.0 | Wang Chong a Zhao Binghao | 2013, světová premiéra | Tokio, Chang-čou, Peking, Šanghaj |
Kurukulla | Zhao Binghao | 2013, světová premiéra | New York |
Ibsen v jednom záběru | Oda Fiskum po Henrik Ibsen | 2012, světová premiéra | Peking, Rotterdam, Kanton, Šanghaj, Oslo, Adelaide |
Květiny na moři 2.0 | Wang Chong po Han Bangqing | 2012, světová premiéra | Šanghaj |
Agónie a extáze Steva Jobse | Mike Daisey | 2012, čínská premiéra | Peking, Šanghaj, Su-čou, Wuxi, Taicang |
Židle 2.0 | Vymyslel | 2012, světová premiéra | Tóga, Peking |
Bouřka 2.0 | Wang Chong poté Cao Yu | 2012, světová premiéra | Peking, Tchaj-pej, Jeruzalém, New York |
Central Park West | Woody Allen | 2011, čínská premiéra | Peking, Šen-čen, Chang-čou, Čeng-čou, Čchang-ša, Ningbo, Šanghaj, Tchaj-pej, Tchien-ťin |
Hamletmachine | Heiner Muller | 2010, čínská premiéra na pevnině[3] | Peking, Chang-čou, Avignon |
Pekingská opera | Vymyslel | 2010, světová premiéra | Peking, Šanghaj |
Toužit | Sarah Kane | 2009, čínská premiéra na pevnině | Peking |
Sebeobvinění | Peter Handke | 2009, čínská premiéra na pevnině | Peking, Hongkong, Shenzhen, Šanghaj, Londýn |
Vaginové monology | Eve Ensler | 2009, čínská premiéra na pevnině[4] | Peking, Šanghaj, Šen-čen, Čchang-ša, Chang-čou, Tchien-ťin |
e-stanice | Vymyslel | 2008, světová premiéra | Peking, New York, Quebéc, Edinburgh, Šanghaj |
Arabská noc | Roland Schimmelpfennig | 2007, čínská premiéra | Peking |
Hamletismus | William Shakespeare | 2006, světová premiéra[5] | Honolulu, Peking |
Překlady
Hraje:
- Hamletmachine podle Heiner Muller
- Toužit podle Sarah Kane
- Vaginové monology podle Eve Ensler
- Agónie a extáze Steva Jobse podle Mike Daisey
- Souhvězdí podle Nick Payne
- Kacíř podle Richard Bean
- Electronic City podle Falk Richter
- Arabská noc podle Roland Schimmelpfennig[6]
- Slečno Julie podle Katie Mitchell po August Strindberg a Inger Christensen
- Otcův cop Amnon Levy a Rami Danon
- Ibsen v jednom záběru autor: Oda Fiskum (společný překlad)
- Tokijské poznámky podle Hirata Oriza (společný překlad)
- Štěnice podle Meng Jinghui (z čínštiny do angličtiny)
Jiný:
- Prázdný prostor podle Peter Brook
- Cesta spisovatele: Mýtická struktura pro spisovatele podle Christopher Vogler
- "Divadlo v jeho věku zrychlení" od Thomas Ostermeier[7]
Ceny a vyznamenání
- Jedna dramatická cena za nejlepší malé divadelní představení roku 2017 (Čajovna 2.0)[8]
- Nejlepší čínská produkce roku 2016 (Lu Xun), The Beijing News
- Cena festivalu / Tokio (Warmare of Landmine 2.0), 2013
- Společenstvo Asijské kulturní rady, 2013
- Experimentální umělec roku, The Beijing News, 2012
- Cena poroty, Festival asijských divadelních režisérů (Židle 2.0), 2012
- Nominace na nejlepší produkci (e-stanice), Mont-Laurier International Theatre Festival, 2009
- Han Suyin Award for Young Translators, Translators Association of China, 2007
Viz také
Reference
- ^ http://www.bjnews.com.cn/ent/2012/09/20/223797.html
- ^ "Qdaily rozhovor".
- ^ Vidět http://www.chinadaily.com.cn/life/2010-09/25/content_11343867.htm
- ^ Vidět http://www.time.com/time/world/article/0,8599,1906127,00.html
- ^ Vidět http://the.honoluluadvertiser.com/article/2006/Mar/22/en/FP603220307.html
- ^ Překlad Arabské noci (《阿拉伯 之 夜》) je publikován v dramatu (118 戏剧》, číslo 118).
- ^ Překlad pojednání (《戏剧 在 加速 的 时代》) je publikován v divadelním umění (142 戏剧 艺术》, číslo 142).
- ^ „Slavnostní předávání cen na jednom dramatickém ceremoniálu“.