Vulgární latinský slovník - Vulgar Latin vocabulary
 | Tento článek je hlavní část nedostatečně shrnout klíčové body jeho obsahu. Zvažte prosím rozšíření potenciálního zákazníka na poskytnout přístupný přehled všech důležitých aspektů článku. (Květen 2016) |
Tento článek zkoumá aspekty slovní zásoby Vulgární latina, pole sociolekty mluvený latinský které se vyvinuly do všech různých Románské jazyky. Vedle slovní zásoby osvědčené ve standardní latině pocházela výrazná slovní zásoba vulgární latiny z několika zdrojů. Něco z toho prošlo Kontakt s Podklad nebo abstrakční jazyky mluvené národy, které buď dobyli, obchodovali nebo napadli římská říše, z nichž mnozí přišel promluvit formy latiny. Další položky pocházely z inovací v podobě gramatikalizováno a výrobní lexikální a morfologické procesy, stejně jako sémantické posuny.
Historický přehled
Sv. Jeroným, jehož komentáře k Bibli jsou zdrojem vulgární latiny. Malování Peter Paul Rubens.
Stejně jako všechny jazyky, latina vlastnila řadu synonym, která byla spojena s různými řečové registry. Některá z těchto slov byla v době běžného jazyka Stará latina, zatímco ostatní si půjčili pozdě do latiny z jiných jazyků: germánský, Galský, Paleo-balkánské jazyky předchozí Východní románek, atd. Některá slova běžně používaná v klasické latině vypadla z obecně používané ve vulgární latině, například equus, "kůň Místo toho obvykle používali mluvčí vulgární latiny caballus „nag“, i když v některých oblastech ženská ekv nadále používán, což vedlo k rumunštině iapă, Sardinian ebb, Španělština yegua, Katalánština euga a portugalštině égua všechny mají stejný význam jako italština Cavalla "kobyla".
Rozdíly platí i pro základní gramatické částice. Mnoho klasických částic nemá žádné reflex v Romance, jako je an, at, autem, dōnec, enim, ergo, etiam, haud, igitur, ita, nam, postquam, quidem, quīn, quod, quoque, sed, utrum a vel.[1] Slovesa s předponovými předložkami často vytlačovala jednoduché tvary. Počet slov tvořených takto produktivními přípony tak jako -bilis, -áriu, -itāre a -zajímám se rychle rostl.
Některé románské jazyky zachovávají latinská slova, která se ztratila ve většině ostatních. Například italský ogni („každý / každý“) a Sardinian ondzi pokračovat v latině omnes. Jinde je mezera vyplněna reflexy řeckého κατά nebo rozvinutými formami Totus (původně „celý“) pro podobný význam; Occitan / portugalština / španělština cada 'every, every', tudo/dělat v portugalštině, dělat ve španělštině, tot v katalánštině, Tout ve francouzštině a tot v rumunštině. Zachování tradiční formy však nutně neznamená odmítnutí inovace. Množné číslo tutti v italštině znamená „všichni, všichni“, může se významově překrývat s ogni (ogni giorno a tutti i giorni oba znamenají „každý den“) a jednotné číslo tutto stále znamená „celý“ i „vše“.
Není neobvyklé, že se klasické latinské slovo objevuje v románském jazyce vedle ekvivalentní vulgární latinské inovace. Klasický caput„hlava“ a hovorový výraz testa (původně „pot“) koexistují různě v italštině, francouzštině a katalánštině. V rumunštině víčko znamená „hlava“ v anatomickém smyslu, ale țeastă znamená lebku nebo krunýř,[2] zatímco test znamená „hrnec“ nebo „víčko ".[3] Některé jihotalianské dialekty zachovávají capo jako normální slovo pro „hlavu“ a obojí capo a testa jsou k dispozici ve standardní italštině pro "hlavu (anatomickou)", s capo slouží také pro obrazové smysly, jako je vedoucí organizace. Odráží to vývoj, který ve francouzštině šel dále tête je „hlava (anatomická)“ a šéfkuchař, normální fonologický výsledek caput, je téměř výhradně omezen na význam „šéf“, jako je tomu v zvyklostech jako kuchař d'équipe "vedoucí týmu", což vede k šéfkuchař sám jako „hlavní kuchař“ (Šéfkuchař kuchyně ). Španělština a portugalština ano cabeza/cabeça, odvozený od *capetia, upravená forma caput, ale v portugalštině testa je slovo pro „čelo“.
Slova vypůjčená přímo z literární latiny někdy později, spíše než se vyvinula ve vulgární latině, se často nacházejí vedle evoluční formy. (Nedostatek) očekávaného fonologického vývoje je vodítkem, že jedno slovo bylo vypůjčeno. Například vulgární latina houba„houba, houba“, která se stala italskou fungo, Katalánština fonga portugalštině fungo, stal se hongo ve španělštině, zobrazeno F > h směna, která byla běžná v rané španělštině (srov. fílius > Španělština hijo, "syn", Facere > Španělština hacer, "dělat"). Ale španělština také měla fungo, což z důvodu nedostatku očekávaných zvukových posunů / f / a / u / ukazuje, že byl vypůjčen přímo z latiny.[1]
Vulgární latina obsahovala velké množství slov cizího původu, která se v literárních textech nenacházejí. Mnoho prací o medicíně bylo napsáno a distribuováno v řečtině a slova byla často vypůjčována z těchto zdrojů. Například, gamba („kolenní kloub“), původně pouze veterinární termín, nahradil klasické latinské slovo pro nohu (crus) ve většině románských jazyků. (srov. Fr. Jambe, It. gamba). Podmínky vaření byly také často vypůjčovány z řeckých zdrojů; A calque na základě řeckého výrazu byl ficatum (iecur) (husí játra vykrmovaná fíky, viz foie gras pro více informací), s příčestím ficatum stává se běžným slovem pro játra ve vulgární latině (srov. Sp. hígado, Fr. foie, To. fegato, Pt fígado, Rumunština ficat). Důležité náboženské termíny byly čerpány také z náboženských textů psaných v řečtině, jako např episkopus (biskup), presbyter (kněz), mučedník atd.
Vybraný seznam klasických latinských a vulgárních latinských slov
| Anglický význam | Latinský tvar | Starověké instance | Moderní románské zděděné formy |
|---|---|---|---|
| "Všechno" | omnis (celé číslo, celé) | Oba | Italská / Friulian ogni, Sardinian d) onzi |
| Totus (celek, ne část) | Oba | francouzština ToutRomansh tut, Friulian dut, Italština tutto, Sardinian tottu, Okcitánský / katalánský / rumunský tot, Aromanian tut, Španělština dělat, Portugalština tudo/dělat | |
| "oltář" | āra | Klasický | italština ara, Portugalština ara, Galicijština ara |
| altárium (zdrobnělina) | Vulgární, sv. Jeroným | italština oltář, Francouzsky autel, Portugalština / galicijština / španělština / rumunština / katalánština oltář, ale galicijština / portugalština outeiro ‚kopec, vysoké místo '. | |
| "zeptat se" | rogāre (prosit, požadovat) | Oba | italština rogare, Stará francouzština rover, Occitan / španělština / portugalština Rogar, Rumunština ruga |
| vyslýchat (vyslýchat) | Oba | italština dotazování, Stará francouzština podnikatel, Occitan antervar, Asturian nesnesitelný, Rumunština întreba, Portugalština / španělština / katalánština interrogar, francouzština interroger | |
| quaerere (hledat) | Oba | italština chiedere, Occitan dotaz, Rumunština cere, ale francouzsky quérir „načíst“ a španělsky / portugalsky dotazující se "chtít" | |
| dēmandāre (na starosti) | Oba | francouzština žádající, Italština domandare, Friulian domandâ, Katalánština demanar, Španělština / portugalština poptávka, Aromanian dimãndu, dimãndare, (Rumunsky dimandě pravděpodobně pozdější výtvor) | |
| tazatel> tazatel | Klasické> Vulgární | Stará francouzština / okcitánština zvítězit, Francouzsky enquérir (enquête), portugalština poptat | |
| "zadní" (anatomie) | tergum | italština terga, Portugalština tergo | |
| dossum (hřbet) | - | Francouzština / okcitánština / katalánština / rumunština dosRomansh umírá, Friulian duès, Italština dosso nebo dorso, Portugalština / španělština dorso, v klasické latině obvykle „vodorovná záda zvířete“ | |
| spathae | - | italština spada, Španělština espada, espalda, Rumunština záplava, Francouzsky épaule "rameno" | |
| "zobák" | řečniště | italština rostro, Španělština rostro„face“, portugalsky rosto „face“, katalánština seznam „face“, rumunština rost „ústa“ (archaická), nyní s abstraktnějším pojmem „rozsah, účel“ | |
| beccus (Gaulish) | Lesky Reichenau | italština becco, Francouzsky př, Katalánština př, Španělština pico, Portugalština bico | |
| "Krásná" | pulcher | Portugalština / španělština pulcro, Italština pulcro | |
| fórmos | španělština hermoso, Galicijština fermoso, Italština / portugalština formoso, Kalábrie fumusu, Occitan formos, Rumunština frumos "urostlý; mít pěknou postavu". | ||
| Bellus (maličkost bonusu) | Italština / španělština bello, Portugalština belo, Francouzsky beau. | ||
| "začít" | conārī | Friulian čugnâsi "začít se hýbat, míchat" | |
| incipere | rumunština începeRomansh entschaiver, Španělština empezar | ||
| * cominitiāre | portugalština přijít, Italština cominciare, Francouzsky úvodníkRomansh cumanzer, Friulian comenčâ, Španělština Comenzar, z cum + initiāre "zahájit" | ||
| "velký" | magnus | sicilský magnu, Sardinian mannu, Portugalština / španělština tamanho / tamaño, Rumunština kobyla[sporný ] | |
| Grandis | francouzština velký, Italština / španělština / portugalština velký, Katalánština gran | ||
| "pták" | avis | Španělština / portugalština ave, Katalánština au, Pugliese avs | |
| avicellus (zdrobnělina) | italština uccello, Francouzsky oiseauRomansh utschè, Friulian ucel, Katalánština ocell, Portugalština auzelo, Neapolský auciello | ||
| kolemjdoucí | španělština pájaro, Portugalština / neapolština pássaro, Rumunština pasăre, původně „vrabec“ (tedy italský passero, Francouzsky průkazy, Friulian pàssareRomansh pasler, Occitan paser, Katalánština passera) | ||
| "blond / blond" | * blundus / blunda (Germánský *blundaz) | O.Fr. blont, od M.L. adj. blundus, od Franka. * hrubý. | francouzština blondýnka, Italština biondo / bionda, Portugalština blondícomo / a, flavícomo / a (Rumunština blond / blond je moderní půjčka) |
| laurus / laura (vavřínová barva, osoba z bobkového listu) | Galicijština louro, loura, Portugalština louro / loiro, loura / loira, laurícomo / laurícoma, Rumunština vavřín (jako podstatné jméno, což znamená „vavřín“ nebo „jimsonweed“) | ||
| "foukat" | světlice | - | |
| sufflāre | francouzština suflérRomansh suflar, Italština podřízený, Rumunština sufla, Aromanian suflu, suflare, Occitan soflar, Španělština soplar, Portugalština soprar | ||
| "rezervovat" | librum | španělština libro, Italština libro, Francouzsky livre, Aromanian libru („Kronika“), Sardinian libru, Katalánština llibre, Portugalština Livro | |
| Charta (původní „papyrus“) | italština carta, Rumunština carte, Aromanian carti | ||
| kodex | Romansch: Sur./Grisch. cudesch, Romansch: Friul.Vall. Codesch | ||
| "chlapec" | puer | - | |
| ninnus (hypocoristic ) | španělština niño, Portugalština nini, nenê, Nenén, ninar (houpat se a klidně spát), katalánština nen, Galicijština neno, Sicilský ninnu, Neapolský nennillo | ||
| minimus | italština mimmo, Portugalština menino, mimo, mimoso, Španělština mimo, menino-a (chaperone, panoš, esquire, page, dvorní družička jako na Velázquezově malbě, od Pt .: malé dítě) | ||
| * wrakkio (Fransky) | Stará francouzština gars, garçun, Francouzsky garçon (> Portugalština garoto (chlapec), garçom (číšník), neapolský guaglione | ||
| bambo / bimbo (hypocoristic ) (Řecký bambainos / bambalos) | italština bambino, bimbo | ||
| rapace | Portugalština / španělština / galicijština rapaz "chlapec" | ||
| musteus | portugalština moço „chlapec, mladý muž“, italsky mozzo, Asturian mozu, Katalánština mosso, Španělština / galicijština mozo | ||
| mancipius | Portugalština / španělština mancebo "chlapče, mladý muži" | ||
| iuvene | francouzština jeune homme, Italština giovane, Portugalština jovem, Galicijština xove, Španělština joven, Katalánština jove, Rumunština / megleno-rumunština červen, Istro-rumunština jure, Aromanian Gione, (vše znamená mládež) | ||
| "dýchat" | spīrāre | Portugalština / španělština espirar „dýchat; foukat“, Ital / Aromanian spirare, espirare, inspirare | |
| respīrāre | francouzština respirátor (později výpůjční / naučený termín), italština dýchat, Rumunština respira (později výpůjčka na základě francouzštiny), španělština / portugalština / katalánština respirar, častá forma spirāre | ||
| "hnědý" | furvus | - | |
| * brunus (Germánský) | Lesky Reichenau | francouzština brun, Italština / španělština / portugalština Bruno (Rumunština brun je moderní půjčka) | |
| cyma (Americký španělský cimarrón, od cima, francouzský marron ve smyslu „unikl, znovu se zbláznil“, vypůjčený ze španělštiny) | francouzština Marron „chesnut, brown“ (pravděpodobně z italštiny), italština marrone (nejistého původu), portugalština Marrom (z francouzštiny), španělština marrón (výpůjčka z francouzštiny), (rumunština maro je moderní půjčka); Španělština / portugalština / italština cima, Francouzsky cime, Rumunština ciumăDalmatin čama z latiny cyma | ||
| castaneus (Lat. Castanea = kaštan, řecká kastanea) | španělština castaño, Italština castano, Castagno, Portugalština castanho, Francouzsky châtain, Rumunština castaniu (možná půjčil, ale pravděpodobně zdědil v Aromanian cãstãnju) | ||
| maurus (Pozdní latina maurinus) | Galicijština mouro, Španělština / portugalština / ladino moreno, také portugalština Mauro, Maurino a španělsky morocho | ||
| pardus | Portugalština / španělština pardo | ||
| "Koupit" | emere | - | |
| srovnávat | Stará francouzština komparátorRomansh cumprar, Italština comp (e) vzácné, Španělština / portugalština / katalánština vykládat, Rumunština cumpăra, Aromanian Acumpãr | ||
| * accaptāre | francouzština acheter, Piedmontese Caté, Neapolský accattà („prosit“, starší „koupit“), portugalština / španělština acatar „poslechnout“, „respektovat“, „dbát“ / „vyřadit“, „vybrat“, „hledat“ / „získat“, „získat“) | ||
| "kočka" | fēlēs | - | |
| *cattus | italština gatto, Španělština / portugalština Gato, Katalánština gat, Francouzsky povídat si, Rumunština cătușă „pouta“ zdrobněliny Aromanian „cãtushã“ „kočka“ | ||
| "kotel" | lebēs | - | |
| * calidāria | Lesky Reichenau | francouzština chaudière, Italština Caldaio, Rumunština prázdný, Španělština kaldera, Portugalština Caldira, z calidus "teplý" | |
| "změna" | mūtāre | francouzština muer „to molt“, italština mutare, Španělština / portugalština mudar, mutar, Rumunština muta | |
| * cambiāre (Gaulish[4]) | Fr. měnič, To cambiare, Sp kambiar, Pt kambiar ("barter", "směnit peníze") ne v klasické latině, pravděpodobně původně "směnit", (francouzsky měnič, Italština scambiarea rumunský schimba z Excambiāre) | ||
| "sýr" | caseus | italština cacio, Sardinian casu, Španělština queso, Portugalština queijo, Galicijština queixo, Rumunština / megleno-rumunština caș, Aromanian cashu ", Istro-rumunština cǫș, také vypůjčené do germánské: angličtiny sýr, Německy Käse | |
| fōrmāticum | Lesky Reichenau | francouzština fromage, Italština formaggio, Katalánština formátovat, post-klasický, od fōrmāre„vytvořit“ | |
| "dítě" | līberī | - | |
| īnfāns | francouzština dítě, Katalánština kojenec, italština fante „pěšák“, italština / španělština / portugalština infante, „dítě“, „dětský princ“ nebo „pěšák“ | ||
| "město" | urbs | Rumunština / španělština / portugalština urbe (nicméně se může jednat o re-úvody), italština urbe | |
| oppidum | - | ||
| cīvitās | francouzština uvést, Italština città, Španělština ciudad, Portugalština cidade, Rumunština cetate, Katalánština ciutat | ||
| "počet" | numerāre | francouzština nombrer, Italština noverare, (e) numerare, Portugalština / španělština (e) numerar, Rumunština număra | |
| počítat | francouzština compter, Italština contare, vypočítat, Španělština / portugalština contar, computar | ||
| "země" | regione (m) | Stará francouzština Roy, Italština rione "sousedství" (francouzsky kraj, Italština regione, Portugalština região, Galicijština rexión, Španělština kraj rumunština regiune jsou naučené formy) | |
| pagus | Portugalština / španělština pago | ||
| pāgēnsis | Gregory of Tours | italština paese, Francouzsky platí, tedy španělština / portugalština / galicijština / katalánština país, Katalánština pagès | |
| "den" | diēs | italština dì, Sardinan zemřít (f.), Romansh di, gi, Španělština / galicijština día, Portugalština / katalánština pr, Rumunština zi | |
| diurnum | francouzština jour, Italština Giorno, Katalánština / Occitan jorn, Benátský zorno, Sicilský jornu, Neapolský juorno | ||
| "zničit" | dēlēre | Portugalština / galicijština delir | |
| dēstruere | francouzština détruire, Italština distruggere, Španělština / portugalština / katalánština destruir, Rumunština rozptýlit (vypůjčené od italštiny) | ||
| "dveře" | forīs (příslovce forās) | Galicijština pro a portugalštině pro „venku“, španělsky fuera „venku“, rumunština daleko „venku“, italsky fuori „venku“, francouzsky hors, Katalánština pro "mimo" | |
| ostium | Stará francouzština huis, Occitan ueissaRomansh esch, üsch, Italština uscio, Stará španělština uzo, Rumunština ușă | ||
| iānua | Sardinský zanna, Gianna, Severní Kalábrie yanuwẹ; portugalština janela a galicijština xanela "okno / otevření", od * iānuella | ||
| porta | francouzština porte, Italština / portugalština / galicijština / katalánština porta, Španělština puerta, Rumunština poartă, původně „brána“ | ||
| "ucho" | auris | - | |
| auricula (zdrobnělina), oricla (Vulgární latina) | francouzština oreille, Italština orecchio, Španělština oreja, Portugalština orelha, Katalánština / galicijština orella, Rumunština ureche, Aromanian ureaclje, Occitan aurelha, Romansch ureglia, Friulian orele | ||
| "jíst" | edere | - | |
| komedie | Španělština / portugalština / galicijština příchozí | ||
| mandūcāre | francouzština žlab, Italština manducare, Logudorese Sardinian muž (d) icare, Rumunština mancaDalmatin mančur (Italština mangiare a portugalštině manjar jsou z francouzštiny) | ||
| "nepřítel" | hostis | španělština hueste, Portugalština / galicijština hostitel, Rumunština / arománština mast, Istro-rumunština OsteMegleno-rumunština .sti„armáda“, italština Oste, ostile | |
| inimīcus | francouzština ennemi, Katalánština klystýr, italština nemico, Španělština enemigo, Portugalština / galicijština inimigo, Rumunština inamic (později výpůjčka); v klasické latině, inimīcus je „osobní nepřítel“ | ||
| "večer" | večernice | francouzština vêpre, Italština vespro, Katalánština vespre, Španělština vísperas, Portugalština večernice, vésperas, obvykle v církevním smyslu | |
| sēra | francouzština soir, Italština sera, Rumunština seară, Galicijština serán, Portugalština serão, sereno, Španělština sereno | ||
| tardis | Španělština / portugalština / galicijština tarde „odpoledne“, italsky tardi „pozdě“, katalánština tarda „odpoledne“, katalánština / francouzština tard „pozdě“, rumunské târziu | ||
| "Tlustý" | pinguis | italština pingue "plodný" | |
| crassus > * tráva "tlustý" | Lesky Reichenau | Francouzština / rumunština gras, Italština grasso, Sardinian rassu, Španělština graso, Portugalština crasso / graxo, s G- z Grossus | |
| Grossus "Tlustý" | Francouzština / rumunština velký, Italština / portugalština Grosso, Galicijština groso, Španělština gruesoDalmatin gruos | ||
| "Pírko" | penna | francouzština penne, Italština penna, Sardinian boltce, Occitan / portugalština pena, Rumunština pană | |
| plūma | francouzština chochol, Italština piuma, Španělština / portugalština pluma (znovuzavedení), stará galicijština chumazo „matrace“, katalánština ploma | ||
| "pole" | ager | Portugalština / španělština agro, Rumunština / Aromanian agru | |
| kampus | Lesky Reichenau | Francouzština / Romansh šampión, Italština / španělština / portugalština campo, Rumunština tábor, Katalánština tábor | |
| "prát se" | pugna | Portugalština / španělština pugna (znovuzavedení), stará galicijština puña 'úsilí' | |
| * lūcta | francouzština Lutte, Italština Lotta, Portugalština luta, Katalánština lluita, Galicijština loita, Španělština lucha, Rumunština luptă, původně „zápasnický zápas“, postklasické, klasické ekvivalenty byly lūctāmen a lūctātiō, vše od lūctārī, "bojovat" | ||
| "nalézt" | invenīre | italština rinvenire | |
| * incontrāre | Španělština / portugalština zaklínadlo, původně „meet“ (francouzsky enkodér, Italština incontrare) | ||
| turbāre | francouzština řešitel, Katalánština trobar, Italština trovare, původně „rušit“ (italsky turbare, Rumunština turba)> „vystopovat“ (španělsky turbar, Portugalština torvar / turbar / trovar "překážet") | ||
| "prát se" | pugnāre | Portugalština / španělština pugnar, Španělština / galicijština puñar, Italština pugnare | |
| luctārī | italština Lottare, Španělština luchar, Portugalština lutar, Galicijština loitar, Rumunština lupta, Aromanian alumtu | ||
| "nehet" | unguis | - | |
| ungula (zdrobnělina) | Lesky Reichenau | francouzština ongle, Italština unghia, Španělština uña, Portugalština Unha, Galicijština uña a unlla, Neapolský ogna, Katalánština ungla, Rumunština unghie, Aromanian ungljeDalmatin jongla, Occitan onhaRomansh ungla | |
| "oheň" | ignis | Italský "igne" | |
| soustředit se | francouzština feu, Italština fuoco, Španělština fuego, Portugalština / galicijština Fogo, Rumunština / arománština / katalánština focRomansh fieu, fiug | ||
| "jídlo" | cibus | Italský ciferník. cevo a podobné formy (italské cibo je naučená forma), portugalština ceva a cibo, španělsky cebo | |
| alimenta | francouzština výživa, Italština / španělština / portugalština alimento, Katalánština potrava | ||
| "platnost" | ví | - | |
| * Fortia | Lesky Reichenau | francouzština platnost, Italština / galicijština forza, Španělština fuerza, Portugalština força, z Fortis, "silný", (rumunsky forță neologismus založený na francouzštině) | |
| "z" | ab | - | |
| dē | Francouzština / španělština / portugalština / galicijština / rumunština / katalánština de, Italština da (< de ab) a di („of“), Sardinian dae | ||
| "zahrada" | hortus | italština orto, Španělština huerto, Portugalština horto / a | |
| * gardīnus (Germánský *gardaz) | francouzština jardin, Italština giardino, Španělština jardín, Katalánština jardí, portugalština jardim, (Rumunsky grădină pravděpodobně slovanského původu) | ||
| "dívka" | puella | portugalština puela (naučená forma) | |
| fília | francouzština Fille, také a původně „dcera“ (běžný význam v jiných románských jazycích: It. figlia, Pt. filhaGl. filla, Ro. fie, fiică, Arm. hilje, Oc. filha, Kat. filla, Scn. figghia, Fur. fie, Rm. figlia, Sp. hija) | ||
| * ninna (hypocoristic ) | španělština niña, Katalánština noi (a)Galicijský „nena“, portugalsky menina, nini, Nenén | ||
| "hlava" | caput | francouzština šéfkuchař „chief“, španělština / portugalština / galicijština cabo "end", katalánština / rumunština víčko, Italština capo "vůdce, hlava" | |
| * capetium | Španělština / galicijština cabeza „head“, portugalsky cabeça „hlava“, neapolská capa „head“, francouzsky chevet "čelo" | ||
| testa | francouzština tête, Italština testa, Španělština / portugalština / galicijština testa „čelo“, rumunština țeastă „lebka“, původně „hrnec“ | ||
| "helma" | galea | - | |
| káva (Germánský)[5] | rumunština čepka (srov. anglicky čepka | ||
| * helmus (Germánský *helmaz) | Lesky Reichenau | francouzština zvednout, Italština / portugalština elmo, Katalánština jilm, Španělština yelmo | |
| "Pomoc" | iuvāre | italština giovare | |
| adiūtāre | francouzština aider, Italština aiutare, Španělština ayudar, Portugalština / katalánština ajudar, Galicijština axudar, Rumunština ajuta, časté z iuvāre s předponou inzerát | ||
| "kůň" | ekv (Fem.) | Stará francouzština já, Occitan ego, Portugalština égua, Galicijština egua, Katalánština euga, Španělština yegua, Sardinian odliv, Rumunština iapă, Aromanian iapã, což znamená „klisna“ | |
| caballus | francouzština chevalRomansh chaval, Italština cavallo, Sardinian cadd (h) u, Portugalština cavalo, Galicijština cabalo, Španělština Caballo, Rumunština / arománština CAL | ||
| "Dům" | domus | italština duomo "katedrála", Sardinie domo "Domov" | |
| dům | francouzština chez „at the house of“, italština / španělština / portugalština / katalánština dům, Rumunština casă, Aromanian casã; v klasické latině, dům je „skromné obydlí“ | ||
| mansio | francouzština dům, Portugalština mansão, Italština magione, mansione "práce"; v klasické latině „mezipřistání na výlet“, španělština mansión (naučená forma) a mesón. | ||
| "obrovský" | ingēns | Portugalština / španělština ingente „enormní“ (naučená forma / výpůjčka), italština ingente "četný" | |
| ēnormis | francouzština énorme (naučená forma / výpůjčka), italština / španělština / portugalština enorme, Rumunština enormní (výpůjčka z francouzštiny) | ||
| "lov" | vēnārī | Stará francouzština úcta „lovit jeleny“, katalánština venar, Rumunština Vana, Aromanian avin, avinare, Portugalština veadar „lovit jeleny“ | |
| * captiāre | francouzština pronásledovatel, Italština cacciare, Španělština / galicijština cazar, Occitan / Portuguese / Catalan caçar; post-klasický, častý Capere, "chytit" | ||
| "zabít" | necāre | francouzština noyer, Occitan / Catalan / Romansh negar, Friulian inneâsi, Italština annegare, Španělština / portugalština anegar, Rumunština îneca "utopit", Aromanian jn, necare | |
| rušit | - | ||
| Mactare | francouzština mater, Portugalština / španělština / katalánština matar, původně „obětovat, upálit“, italsky „ammazzare“ | ||
| occīdere | Lesky Reichenau | Stará francouzština occir, Italština uccidere, Rumunština ucide, Aromanian tsid, tsidere, Katalánština occir | |
| trux cidare | italština trucidare, Francouzsky trucider, Portugalština / španělština trucidar (oba znamenají zabití) | ||
| tūtārī | francouzština hlavolam, původně „chránit se, doučovatel“ | ||
| "polibek" | ōsculārī | Portugalština / galicijština oskulární (naučená forma), španělština ósculo | |
| bāsiāre | Catullus, Petronius | francouzština baiser, Italština baciare, Španělština besar, Portugalština beijar, Galicijština beixar, Aromanian bash | |
| "kuchyně" | culīna | - | |
| coquīna | Apuleius | francouzština kuchyně, Italština Cucina, Katalánština cuina, Španělština kokina, Portugalština cozinha, Galicijština cociña | |
| "vědět" | scīre | rumunština ști, Aromanian shtiu, Sardinian iskire | |
| Sapere | francouzština savoir, Italština Sapere, Španělština / portugalština / katalánština / galicijština šavle | ||
| "noha" | crus | - | |
| * camba (Řecký) | Vegetius (4. stol.) | francouzština jambe, Katalánština cama, Italština gamba, Portugalština camba, Rumunština gambă (případně zapůjčené), také Pt „câimbra, cambito, cambalhota, gambia, gambeta“ | |
| perna | Portugalština / galicijština perna, pernil, Španělština Pierna | ||
| "málo" | ciccum "maličkost" (<řecky kikkos) | francouzština chiche, Italština cece, Boloňský zeis, Katalánština xic „malý“, španělsky chico "chlapec" | |
| "mužský" | mās | - rumunský kobyla („velký“), případně z akuzativu mārem | |
| māsculus (zdrobnělina) | Lesky Reichenau | Neapolský masculo, Francouzsky mužský, Katalánština mascle, italština maschio, Portugalština / galicijština (> španělština) macho, Nářeční rumunština mascur (prase) | |
| "muž" | vir | - | |
| homo, hominem | francouzština homme, Neapolský homme, Italština uomo, Sardinian ómine, Portugalština homem, Galicijština Domov, Španělština hombre, Katalánština Domov, Rumunština om, v klasické latině „člověk“ (na rozdíl od bohů a zvířat) | ||
| "trh" | Fórum | Stará francouzština fuer „zákon“, španělština fuero „id.“, portugalština foro / fórum "soud", italština foro„díra“ | |
| mercatum | Lesky Reichenau | francouzština marché, Italština mercato, Španělština / portugalština / galicijština mercado, Katalánština mercat | |
| "dav" | turba | Italština / španělština / portugalština / katalánština turba | |
| * fulcus (Germánský *fulkaN) | Lesky Reichenau | francouzština faul, Italština folla, Portugalština folia | |
| "peníze" | pecūnia | Španělština / italština pecunia, Portugalština pecúnia (naučeno), francouzsky pécune , Aromanian piculju / picunlju | |
| dēnārius | italština denaro, Sardinian d) inare, Francouzsky popírače, Španělština dinero, Portugalština dinheiro, Galicijština diñeiro, Katalánština strávníci, původně římská mince | ||
| argentum | francouzština argent„peníze“ i „stříbro“ (oba významy v klasické latině), italština argento, „stříbro“, rumunština argint, Španělská a portugalská plata / prata z provensálského „stříbra“ | ||
| "ústa" | ano | - | |
| bucca | francouzština bouche, Italština bocca, Sardinian (b) UCCA, Rumunština / megleno-rumunština bucă "buttcheek", Aromanian bucã, Portugalština / galicijština / španělština / katalánština boca, původně „tvář“ | ||
| "úzký" | Angustus | Italština / portugalština úzkost, Španělština Angosto, Rumunština ochutnat, Makedo-rumunský ngustu, Istro-rumunština chuť | |
| strictus | francouzština étroit, Italština Stretto, Portugalština estreito, estrito, Španělština estrecho, Rumunština strmý, Aromanian strãmtu, Katalánština estret | ||
| "nikdy" | numquam | Stará francouzština nonques, Španělština / portugalština / galicijština nunca | |
| iam magis | Francouzsky / portugalsky Jamajky, Galicijština xamais, Italština giammai, Španělština jamás, původně „někdy“ | ||
| "poslouchat" | pārēre | - | |
| oboedīre | francouzština obéir, Italština obbedire, Španělština / portugalština poslušník | ||
| "starý" | vetus | Stará francouzština viez, Italština vieto„vestusto“, portugalština / španělština vetusto (vetustus); Galicijština vedraño „staří muži“, rumunština Bătrân „starý muž“ (do veterán) | |
| vetulus (zdrobnělina) veclus (vulgární transformace) | francouzština vieux, Italština vecchio, Španělština viejo, Katalánština vell, Portugalština velho, Galicijština vello, Benátský vecio, Rumunština vechi, Aromanian veclju; zdrobnělina vetus | ||
| „papyrus> papír“ | Charta | italština carta, Rumunština carte (kniha), španělština / portugalština carta "písmeno / tabulka" | |
| papȳrus | francouzština papír, Sardinian pabilu (logud.) a paperi (tábor.), španělština / portugalština papel, Katalánština papír, Neapolský papiello | ||
| "platit" | (ex) pendere | - | |
| dispendere | italština strávit (Portugalština / španělština despender, Katalánština despendre "použití") | ||
| pācāre | francouzština plátce, Italština pagare, Španělština / katalánština / portugalština / galicijština pagar, Rumunština împăca „uzavřít mír s“; původně „dostat pod kontrolu“ v latině | ||
| "hrát si proti. " | ludere | - | |
| iocārī | francouzština jouer, Italština giocare, Španělština jugar, Portugalština jogar, Galicijština xogar, Neapolský jucà, Rumunština juca, Aromanian gioc, giucare | ||
| "hrát si n. " | ludus | portugalština Ludo | |
| iocus | francouzština jeu, Italština gioco, Španělština juego, Portugalština jogo, Galicijština xogo, Rumunský / Istro-rumunský / Megleno-rumunský joc, Aromanian gioc | ||
| "křepelka" | koturnīx | Španělština / portugalština kodorniz, codorna, Katalánština codorniu, Staroitalská codornice, Rumunština potârniche "koroptev" | |
| *coācula (Germánský, z franštiny *kwakla) | Lesky Reichenau | francouzština Caille, Italština quaglia | |
| "rychlý" | celer | portugalština Célere; španělština celeridad (rychlost, naučená forma), italština celere | |
| rapidus | rumunština odpustit Istro-rumunský răpede; francouzština rapide, Italština rapido, Španělština / portugalština / galicijština rápido jsou naučené formy, které nahradily běžné výsledky stará francouzština rade, Italština Ratto, Španělština Raudo | ||
| velox | Španělština / portugalština / galicijština veloz (naučené formy); italština veloce | ||
| "uznat" | agnóscere | - | |
| rozpoznat | francouzština průzkum, Italština riconoscere, Portugalština znovuvyhledávač, Galicijština rekordér, Španělština pamětník, Rumunština recunoaște (částečně založeno na francouzštině) | ||
| "Červené" | rubeus / rubidus | francouzština rouge, Portugalština rúbeo, ruivo (červená hlava, zrzavý), rúbido, rubente, Galicijština rubio, roibo, Španělština rúbeo, rubio (blond, plavé vlasy), rubicundo, Katalánština kořist, Italština rubino, Rumunština roib (kaštanový kůň) | |
| ruber | Portugalština / galicijština / španělština rubro | ||
| rufus | Portugalština / galicijština / španělština Rufo (naučené formuláře, anglicky rufous) | ||
| russeus / Russus | francouzština roux (červená hlava, zrzavý), italský rosso, Portugalština rússeo, roxo (fialová), galicijština roxo, Španělština rojo, Rumunština roșuMegleno-rumunština roș, Istro-rumunština roiș, Makedo-rumunský aroș/arosh, Katalánština ros (blond) | ||
| vermiculus (Pozdní latina) | Katalánština vermell, Portugalština vermelho, Galicijština vermello, Stará francouzština vermeillon (Anglicky vermillion / vermeil), španělsky bermejo, Italština vermiglio | ||
| "že jo A. „(opp.„ left “) | dexter | Italština / portugalština ničit, Španělština diestro, Katalánština osud, Rumunština zestre "věno" | |
| dirēctus | francouzština droit, Italština ducho, Sardinian dereta, Španělština derecho a derecha, Portugalština direito, direto (přímý, přímý), rumunský stručně, Makedo-rumunský dreptu, Istro-rumunština dirept, Katalánština dret | ||
| "že jo n. " | já | sicilský iussu | |
| dirēctus | francouzština droit, Italština ducho, Španělština derecho, Portugalština direito, Rumunština stručně, Makedo-rumunský dreptu, Istro-rumunština dirept | ||
| "řeka" | flūmen | italština fiume, Sicilský hiumi, Sardinian flumen, Portugalština žlab / flúmen (naučeno) Aromanian flumin | |
| fluvius | portugalština flúvio (naučeno), francouzsky fleuve (sloučeno s Frankem. *flōda „řeka k moři“), rumunština fluviu (naučil se) | ||
| rīvus | Stará francouzština ri (f), Staroitalská rigo, Sardinian (ar) riu, Španělština / galicijština río, Italština / portugalština Rio, Katalánština riu, Rumunština râu, Aromanian arãu | ||
| "Skála" | saxum | italština sasso, Portugalština saxo, seixo, Galicijština seixo | |
| * rocca (možná germánský[6]) | francouzština Roche, Italština roccia, Portugalština rocha, Španělština Roca, post-klasický | ||
| "lano" | fūnis | italština zábava, Rumunština funie, Portugalština / španělština funículo (naučil se) | |
| chorda | francouzština Corde, Italština / portugalština / katalánština corda, Španělština cuerda, Rumunština coardă | ||
| "písek" | aréna | Sardinský rena (log.) a aréna (tábor.), španělština aréna, Portugalština areia, Galicijština plocha, Nářeční rumunština arină, Sicilský rina, Italština rena | |
| sabulo | francouzština sobolí, Italština Sabbia, Katalánština Sorra, Portugalština saibro, Rumunština sabie, Španělština šavle | ||
| "košile" | tunica | italština Tonaca, Španělština Tonga „kabát“, portugalsky túnica "kabát" | |
camisia (Gaulish | Jerome | Vegliot kamaisa/camaisa, Sardinian Camisa, Rumunština cămașă, Francouzsky košile, Chainse "plátno", Aromanian cãmeashã, Španělština / portugalština / katalánština Camisa, Italština kamicie | | |
| "krátký" | brevis | francouzština bref, Italština / španělština / portugalština breve | |
| Curtus | portugalština curto, Francouzsky soud, Italština / španělština corto, Rumunština křičet a Aromanian shcurtu (< excurtus) | ||
| "ukázat" | ostendere | Portugalština / španělština ostentar, Italština ostentare | |
| monstrāre | francouzština montrer (s latinkou n dříve Mostrer), Italština nejvzácnější, Španělština / portugalština / galicijština Mostrar, Galicijština amosar (*obdivovat), Rumunština Mustra "peskovat" | ||
| "nemocný" | aeger | italština egro | |
| dolente | portugalština doente, Španělština doliente, Italština dolente, Katalánština dolent (špatný) | ||
| infirmus | Španělština / portugalština enfermo, Italština peklo | ||
| mužský habitus | Nepos, Aulus Gellius | francouzština Malade, Italština malato, Occitan malaut, Katalánština malalt, Galicijština malato, malado, Portugalština maladia / mal hábito, původně „ve špatném stavu“, Sardinian malaidu | |
| "zpívat" | canere | - | |
| cantāre (častý) | francouzština chanterRomansh chantar, Italština / sardinština cantare, Portugalština / španělština / katalánština kantar, Rumunština Canta, Aromanian cãntu, cãntare | ||
| "kůže" | cutis | portugalština cútis; španělština cutis, Italština roztomilý | |
| pellis | francouzština výborně, Italština pelle, Španělština Piel, Portugalština pele, Sardinian pedd (h) e, Galicijština pel, Katalánština peleta, Rumunština piele; v klasické latině obvykle „kůže“ | ||
| "mluvit" | loquī | - | |
| fābulārī | španělština hablar, Portugalština falar, ale italský favellare „vyprávět příběh“, Occitane faular „id.“, stará francouzština fabler „id.“, dalmatin faular, Sardinian faeddare | ||
| * parabolāre | francouzština parler, Occitan / Catalan parlar, Italština parlare | ||
| "kopí" | fustis | rumunština fu .te, Italština fusto „kmen stromu“, Sardinian fuste (stick), francouzsky fût "sud" | |
| hasta | portugalština hasta / e, Španělština asta (hřídel zbraně), italština asta, Francouzsky rychle "tyč-rameno" | ||
| lancea | francouzština kopí, Italština lancia, Španělština / galicijština lanza, Portugalština lanca, Katalánština llança | ||
| "jaro" | vēr | rumunština vara, Španělština verano, Portugalština verao „léto“, galicijština verán, Friulian vierte. | |
| prīma vēra | Italština / španělština / portugalština / katalánština primavera, Occitan primverRomansh primavera, prümavaira, Rumunština primavara, Aromanian primuvearã; původně „první jaro“ v latině | ||
| prīmum tempus | francouzština printemps, doslova „poprvé“ | ||
| "kámen" | lapis | italština lapid, Portugalština lápide, Španělština lápida (naučené formuláře) | |
| petra (Řecký) | francouzština Pierre, Italština pietra, Sardinian perda, Španělština piedra, Portugalština / katalánština pedra, Rumunština piatră, Aromanian chiatrãDalmatin pitra | ||
| "kameník" | cēmentarius | - | |
| mattiō (Fransky) | Lesky Reichenau | francouzština maçon | |
| petrarius | portugalština pedreiro, Rumunština pietrar | ||
| "meč" | gladium | francouzština glai „iris“, staroitalština ghiado, Portugalština gládio, Španělština gladio (naučené formuláře) | |
| spatha (Řecký) | francouzština épée, Italština spada, Španělština / portugalština / galicijština espada, Katalánština espasa, Rumunština spată | ||
| "vzít" | Capere | Stará francouzština chavoir, Katalánština Cabre, Italština kapitán „understand“, španělština / portugalština caber „obsahovat“, rumunština încăpea „obsahovat, ubytovat, přizpůsobit“ (od *incapēre) | |
| prehendere | francouzština prendre, Italština prendere, Katalánština pendre, Rumunština prinde, Španělština / portugalština uchazeč | ||
| "učit" | docēre | Stará francouzština duire, Italština / portugalština / španělština docente (podstatné jméno) | |
| * insignāre | francouzština praporčík, Italština nerozpoznat, Rumunština însemna, Španělština enseñar, Portugalština / galicijština ensinar, Katalánština ensenyar pravděpodobně původně „vyrýt“, od signāre, „vyrýt“, s předponou v- | ||
| "stehno" | stehenní kost | portugalština stehenní kost (stehenní kost- naučené slovo), španělština stehenní kost, Italština femore | |
| coxa | Lesky Reichenau | Portugalština, galicijština a stará španělština coxa, Francouzsky kuchyně, Italština coscia, Sardinian coscia nebo koza, Katalánština cuixa, Rumunština coapsă, původně „kyčle“, nejprve doložen v Stříbrná latina | |
| "věc" | rēs | francouzština (ne) ... rien „nic“, stará portugalština rem / nulla res „nic“, katalánština res "nic" | |
| causa | Lesky Reichenau | francouzština vybral, Italština / španělština / sardinština / katalánština cosa, Portugalština coisa / cousa, causa, původně „příčina“, galicijština cousa, Rumunština cauză (vypůjčené z francouzštiny a má další význam: din această cauză je „Kvůli –to-“) | |
| "myslet si" | cōgitāre | Stará francouzština cuidier, Staroitalská coitare, Portugalština / španělština cuidar „být opatrní; předpokládat“, portugalsky cogitar „přemýšlet; rozjímat“, galicijština coidar „myslet“, rumunsky cugeta | |
| pensāre | francouzština kleště, Italština myslet, Španělština / portugalština pensar, Rumunština pasa „starat se (o)“, Sardinian pesar | ||
| "házet" | iacere | francouzština gésir „odpočívat v míru“, Romansch giaschair „lehnout si“, italsky Giacere, Katalánština jaure, Španělština yacer, Occitan / portugalština jazer, Galicijština xacer „ležet“, rumunsky zăcea, Aromanian dzac, dzãtseare | |
| iactāre | francouzština jeter, Katalánština kytara, Occitan getar, Italština gettare, Sardinian ghetare, Španělština echar, Neapolský Jettà, Portugalština geitar, Galicijština xeitar; původně častý | ||
| "zítra" | crās | Sardinský Cras, Sicilský crai, Stará španělština Cra | |
| hříva | Stará francouzština hlavní, Occitan muž, Stará italština / stará španělština hříva, Rumunština mâine„vše„ ráno “, portugalsky manhã „ráno“, španělsky mañana "Ráno, zítra" | ||
| "dotek" | tangere | italština tangere, Portugalština tanger (hrajte a hrajte), španělsky tañer „play an instrument“, rumunština atinge ( | |
| * toccāre (Germánský *tukkōn „klepat, urazit“) | francouzština dotýkat / dobýt, Italština toccare, Sardinian tucare, Španělština / portugalština / katalánština tocar (dotkněte se a hrajte), pravděpodobně původně „klepat, udeřit“, rumunština toc (onomatopoické, naznačující klepání), toca (rozbít nebo rozřezat na kousky), toacă (zpívající dřevěná deska) | ||
| "rozumět" | inteligentní | rumunština v elegeRomansh encleger, Portugalština inteligir | |
| rozumět | Francouzština / katalánština comprendre, Portugalština soudce, Italština doporučuji, Španělština komprender, Rumunština cuprinde | ||
| Capere | italština kapitán "rozumět" (stará francouzština chavoir, Španělština / portugalština / galicijština caber "obsahovat") | ||
| intendere | Italština / sardinština intendere, Portugalština / španělština / galicijština uchazeč, Katalánština uchazeč, francouzština uchazeč "slyšet", pův. „zamýšlet“, rumunsky uvnitř "protáhnout se" | ||
| "válka" | Bellum | - | |
| * werra (Germánský) | francouzština guerre, Italština / španělština / portugalština / galicijština / katalánština guerra (To. Vyslovuje se „gwerra“), sardinština gherra | ||
| "plakat" | flēre | Friulian vaî | |
| planctus | portugalština pranto, prantear (naučená forma), španělština llanto (podstatné jméno) | ||
| plangere | rumunština plácnout, Sardinian předem nebo piànghere, Francouzsky plaindre „stěžovat si“, Occitane hoblík, Katalánština plànyer, Španělština plañir, Italština piangere, Sardinian plànghiri, prànghiriDalmatin píst; portugalština planger (naučená forma) | ||
| plōrāre | Lesky Reichenau | francouzština pleur, Španělština llorar, Portugalština chorar, Katalánština / Occitan plorar, Staroitalská piorare, Rumunština implora | |
| "bílý" | albus | Romansh alv, Friulian alfDalmatin jualb, Rumunština alb,portugalština alvo | |
| * blancus (Germánský) | Francouzština / katalánština blanc, Italština bianco, Španělština blanco, Portugalština branco | ||
| "proč" | voříšek | - | |
| prō quo | francouzština pourquoi, Italština okoun, Španělština por qué, Portugalština porque / por que / porquê / por quê, Katalánština perquè rumunština pentru ce (Ačkoli de ce se používá častěji) | ||
| "široký" | Latus | italština lato, Portugalština / galicijština / španělština lado, Rumunština lat | |
| largus | francouzština velký, Italština / portugalština / galicijština / španělština Largo, Katalánština llarg, Rumunština velký, původně „hojný“ | ||
| "zima" | ahoj | - | |
| hibernus | Lesky Reichenau | francouzština zimnice, Romansh vytáčení. nepřátelský, Italština / portugalština inverno, Španělština invierno, Katalánština hivern, Rumunština iarnă, Aromanian iarã; přídavné jméno ahoj | |
| "žena" | fēmina | francouzština femme, Italština femmina, Neapolský femmena, Sicilský fímmina, Sardinian fémina, Španělština hembra „female“, portugalština fêmea „žena“, galicijština femia, Rumunština famen "eunuch" | |
| Mulier | Stará francouzština moillier, Italština moglie „manželka“, neapolská mujera "manželka", Occitan molhèr „manželka“, katalánština muller „manželka“, portugalsky mulher, Galicijština muller, Španělština mujer "žena", Sardinian muzere „manželka“, rumunština muiere | ||
| domina | Katalánština dona „žena“, francouzsky dáma „lady“, italština donna „žena“, portugalsky dona „lady“, rumunština doamnă „lady“, španělština doña; původně „ženská hlava domácnosti, paní“ | ||
| "slovo" | verbum | Romansh verv (archaický), rumunský vorbă (případně slovanského původu), portugalština / španělština sloveso, Francouzsky sloveso | |
| parabola (Řecký) | Friulian peraule, Italština parola, Occitan / Catalan paraula, Sardinian odstavec (g) ula, Portugalština palavra, Španělština / galicijština palabraDalmatin palaura | ||
| "práce" | labōrāre | Romansh lavurer "do práce", Friulian lavorâ, Italština lavorare, Occitan laurar „orat, do“, katalánština llaurar, Španělština / galicijština labrar, Portugalština lavrar | |
| * tripāliāre z trēs, „tři“ + Plus, "kůl" | rumunština treabă, Francouzsky travailler, Španělština trabajar, Occitan / portugalština trabalhar, Galicijština trabalární, Katalánština treballar, Sardinian tri- nebo tralare | ||
| lucrāri | italština logorare „konzumovat, opotřebovat se“, portugalština / španělština lograr „získat“, rumunština lucra „do práce“, také do „orby, do“ | ||
| "žlutá" | flāvus | -; Portugalština / španělština flavo „plavé vlasy“ (naučené formy) | |
| fulvus | -; Portugalština / galicijština fulvo „fair hair“, italština fulvo (všechny naučené půjčky) | ||
| galbinus | Petronius, Bojový | Francouzština / okcitánština jaune, Italština gavinello „poštolka“, rumunština galben, původně „zelenožlutá“; Stará francouzština jalne > Romansh (Vallader) gelg, Ladine gh (i) el, Friulian „, Italština Giallo, Staroitalská Gialde, Lombardo Giald, Španělština jalde, Portugalština jardo | |
| amārellus, z amarus "hořký" | portugalština amarelo, Španělština Amarillo, původně „bledý, bledý“ | ||
| croceus, z krokus "šafrán" | Katalánština groc, Sardinian grògo | ||
| "Ano" | ita | rumunština da | |
| sīc | Lesky Reichenau | italština sì, Španělština / galicijština sí, Portugalština sim, Francouzsky si (v rozporu s negativní otázkou), Aromanian shi i když se používá jen zřídka a E je častější, katalánština si |
Poznámky
- ^ A b Harrington a kol. (1997).
- ^ Z online Rumunský vysvětlující slovník [1]
- ^ Z online Rumunský vysvětlující slovník [2]
- ^ "změnit | Hledat online slovník etymologie". www.etymonline.com. Citováno 22. května 2008.
- ^ The American Heritage Dictionary of the English Language: Fourth Edition. 2000
- ^ G. Rohlfs, Revue de linguistique Romane 28 (1964) 95-102