Vostani Serbije - Vostani Serbije
Vostani Serbije („Vznik, Srbsko“; Srbská cyrilice: Востани Сербије), také známý jako Pesna na insurekciju Serbijanov („Báseň o povstání Srbů“;[1] Srbská cyrilice: Песна на инсурекцију Сербијанов), je srbská vlastenecká píseň, původně báseň napsaná Dositej Obradović (1739–1811), publikovaná ve Vídni v roce 1804, „věnovaná Srbsku a jeho statečným válečníkům a synům a jejich vůdci Georgije Petrović "[1] na začátku První srbské povstání který se proměnil v Srbská revoluce proti Osmanská říše. Obradović s potěšením radostně a upřímně pozdravil srbské povstání touto zvláštní vlasteneckou báseň.[2] Obradović značně používal koncept „Matka Srbsko „v jeho dílech, včetně této básně.[3] Z jeho básní Vostani Serbije je nejvíce vlastenecký.[4] Vyzývá v něm nové Srbsko s podtextem paměti na Srbská říše který byl dávno pryč.[5] Obradović se stal prvním ministrem školství Revoluční Srbsko.[6]
Bože pravde byla hymna Srbské knížectví a Království Srbsko do roku 1918, kdy Království Srbů, Chorvatů a Slovinců byl vytvořen. V roce 1992 Vostani Serbije a Pochod na Drině byly navrženy jako hymna Srbska spolu s Boze pravde.[7] Ta druhá, vyhlášená tehdejším vládnutím Socialistická strana Srbska, dokonce obdržel pluralitu lidového hlasování referendum, ale nikdy nebyl oficiálně přijat, až do roku 2004.[8]
Před Parlamentní volby 2000 v Srbsku byla v kampaních použita pozměněná verze písně (... spali jste dost a vtipkovali dost, teď se probuďte a probuďte Srby, abyste hlasovali!).[9]
Je to jedna z nejznámějších vlasteneckých písní v zemi,[Citace je zapotřebí ] a po nějakou dobu byla považována za potenciální národní hymnu po nahrazení staré jugoslávské hymny Hej Sloveni po rozpadu Jugoslávie. Píseň byla zhudebněna Vartkesem Baronijanem, Z. Vaudou a Ljubou Manasijevićem.[10]
Text
Vostani Serbije! Vostani carice! Vostani Serbije! Ti vozdigni tvoju carsku glavu gore, Vostani Serbije! Bosna sestra tvoja na tebe gleda. Vostani Serbije! Hercegova zemlja i Černaja Gora Vostani Serbije! |
Востани Сербије! Востани царице! Востани Сербије! Ти воздигни твоју царску главу горе, Востани Сербије! Босна сестра твоја на тебе гледа Востани Сербије! Херцегова земља и Чернаја Гора Востани Сербије! |
Vstaň, Srbsko! Vstaň, císařovno! Vstaň, Srbsko! Pozvedni svou imperiální hlavu, Vstaň, Srbsko! Vaše sestra Bosna dívá se na tebe Vstaň, Srbsko! Herzogova země a Černá hora, Vstaň, Srbsko! |
Reference
Vostani Serbije instrumentální
- ^ A b N. M. J. Ćurčić (1976). Etika rozumu ve filosofickém systému Dositeje Obradovic: studie jeho příspěvku v této oblasti k Age of Reason. Unwin Bros.Ltd.
V Benátkách také vydal (v roce 1804) svoji Pesnu na insurekciju Serbijanov (Báseň o povstání Srbů), „věnovanou Srbsku a jeho statečným válečníkům a synům a jejich vůdkyni Georgii Petrovic“
- ^ Aleksandar Banović (1956). Pedagoško-prosvetiteljsko delo Dositeja Obradovića. Nolit. p. 37.
- ^ Petar Pijanović (2000). Život i delo Dositeja Obradovića: zbornik radova sa naučnog skupa Srpske akademije nauka i umnost održanog 15. i 16. decembra 1999. godine u Beogradu i 17. decembra 1999. godine u Sremskim Karlovcima. Zavod za udžbenike i nastavna sredstva.
- ^ Božidar Kovačević (1953). Доситеј Обрадовић у првом српском устанку. Prosveta. p. 16.
- ^ Vladimir Jovičić (1976). Srpsko rodoljubivo pesništvo. Nolit.
Кликћући благовест: "Востани, Сербије!", Доситеј зазива нову, слобод- ну Србију, али са призвуком сећања на ону цар- ску која је давно починула и која се у свом не- мањићком престолу више никад и ничим није дала пробудити.
- ^ Priče o pesmama: Muzika i poezija. muzicka sarenica. 9. ledna 2015. s. 40–. GGKEY: P38L6C1LTZH.
Dositej je bio první popečitelní prosvete u Sovjetu i tvorac svečane pesme "Vostani Serbije".
- ^ Konstantin Babić (02.11.2000). „Zašto Srbija još nema himnu“. Vreme.
- ^ "Svi naši referendumi". Novi Sad: Radio-televizija Vojvodine. 06.03.2008.
- ^ Vladimir Jokić. 2002 - 2012 decenija: godine koje smo pojeli skakavci. Media Art Content Ltd, Novi Sad, Srbsko. str. 183–. ISBN 978-86-85831-39-3.
- ^ Iz licnog ugla
 | Tento Srbsko související článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |