Vlajko Stojiljković - Vlajko Stojiljković - Wikipedia
Vlajko Stojiljković | |
|---|---|
Влајко Стојиљковић | |
| Ministr vnitra | |
| V kanceláři 15. dubna 1997 - 11. října 2000 | |
| premiér | Mirko Marjanović |
| Předcházet | Vlastimir Đorđević (herectví) |
| Uspěl | Slobodan Tomović Božidar Prelević Stevan Nikčević (jako spolupracovníci) |
| Místopředseda vlády Srbska | |
| V kanceláři 15. dubna 1997 - 24. března 1998 | |
| premiér | Mirko Marjanović |
| Předcházet | Nedeljko Šipovac |
| Uspěl | Milovan Bojić |
| Osobní údaje | |
| narozený | 13.března 1937 Mala Krsna, Království Jugoslávie |
| Zemřel | 13. dubna 2002 (ve věku 65) Bělehrad, FR Jugoslávie |
| Národnost | srbština |
| Politická strana | Liga komunistů Jugoslávie (do roku 1990) Socialistická strana Srbska (1990–2002) |
| Vzdělávání | Právnická fakulta Univerzity v Bělehradě |
| Alma mater | Univerzita v Bělehradě |
| obsazení | Politik |
| Profese | Právník |
Vlajko Stojiljković (Srbská cyrilice: Влајко Стојиљковић; 13. března 1937 - 13. dubna 2002) byl srbský politik. Sloužil jako Ministr vnitra v Vláda Srbska od roku 1997 do roku 2000. Sloužil také jako Místopředseda vlády Srbska od roku 1997 do roku 1998. Byl členem Liga komunistů Jugoslávie a Socialistická strana Srbska od svého založení až do své smrti v roce 2002.
Dne 24. května 1999 byl obviněn z zločiny proti lidskosti a porušení zákony nebo válečné zvyky.
Smrt
Dne 11. Dubna 2002, v den, kdy Zákon o spolupráci s EU Haagský tribunál byl předán, zastřelil se na schodech Dům Národního shromáždění Srbska v Bělehrad.[1]
Ve svém dopisu na rozloučenou s Srbská radikální strana MP Filip Stojanović a číst Aleksandar Vučić před médii uvedl, že: „protestuje proti členům loutkového režimu Demokratická opozice Srbska ... kvůli zničení státu za účasti největšího nepřítele našeho lidu Javier Solana svévolné vyhlazování ústavy a zákonů této země, politika zrady a kapitulace, ztráta národní důstojnosti, ničení ekonomiky a přivádění milionů občanů do sociální bídy ... “[1]
Dne 5. Října 2000, během demonstrace proti Slobodan Milošević Stoiljković údajně nařídil masové zabíjení demonstrantů.[2] Policie údajně odmítla použít Raketový granát proti autobusům demonstrantů.[2]
Jeho obhájce v té době Branimir Gugl uvedl: „Stojiljkovićova sebevražda je prvním a nejdramatičtějším důsledkem přijetí Zákon o spolupráci s Haagským soudem."[1] Stojiljković zemřel, o dva dny později, dne 13. dubna 2002.[3]
V roce 2004 spáchal sebevraždu také jeho syn Vladimir.[4]
Viz také
Reference
- ^ A b C "VLAJKO STOJILJKOVIC PUCAO SEBI U GLAVU". b92.net (v srbštině). 11. dubna 2002. Citováno 1. září 2017.
- ^ A b N., V. (5. října 2010). „Dan kada su svi plakali“. novosti.rs (v srbštině). Citováno 24. července 2019.
- ^ „UMRO VLAJKO STOJILJKOVIC“. b92.net (v srbštině). 13. dubna 2002. Citováno 1. září 2017.
- ^ „PROKLETSTVO MINISTRA POLICIJE: Vlajku Stojiljkoviću se ubili i žena i sin!“. kurir.rs (v srbštině). 7. února 2017. Citováno 24. července 2019.
externí odkazy
- Optužnica za ratne zločine (v srbštině)
- Vlajko Stojiljković na trialinternational.org
| Státní úřady | ||
|---|---|---|
| Předcházet Nedeljko Šipovac | Místopředseda vlády Srbska 1997–1998 | Uspěl Milovan Bojić |
| Předcházet Vlastimir Đorđević (herectví) | Ministr vnitra Srbska 1997–2000 | Uspěl Slobodan Tomović Božidar Prelević Stevan Nikčević (jako spolupracovníci) |
