Vladislava II., Vévody a českého krále - Vladislaus II, Duke and King of Bohemia - Wikipedia

tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „Vladislav II., Vévoda a český král“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Leden 2008) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Vladislava II
Deník Vladislava II
Vévoda český
Panování	Únor 1140 - 11. ledna 1158
Předchůdce	Sobeslaus I.
Nástupce	sám je králem
Český král
Panování	11. ledna 1158 - 1172
Korunovace	11. ledna 1158, Řezno
Předchůdce	sám je vévoda
Nástupce	Frederick
narozený	C. 1110 Čechy
Zemřel	18. ledna 1174(1174-01-18) (ve věku 63–64) Meerane, Německo
Pohřbení	Praha, Strahovské opatství
Manželka	Gertruda z Babenbergu Judith of Thuringia
Problém Detail	Frederick, vévoda český Vojtěch III., Salcburský arcibiskup Ottokar I., český král Vladislava III., Vévody českého
Dynastie	Přemyslid
Otec	Vladislava I., vévody českého
Matka	Richeza z Bergu
Náboženství	Římský katolicismus

Vladislava II nebo Vladislav II (c. 1110 - 18. ledna 1174) byl Vévoda český od roku 1140 a poté Český král od roku 1158 až do své abdikace v roce 1173. Po něm byl druhým českým králem Vratislaus II, ale ani v jednom případě nebyl královský titul dědičný.

Vladislav byl synem Vladislav I. a Richeza z Bergu. Byl dvakrát ženatý, nejprve Gertruda z Babenbergu a pak do Judith of Thuringia.

Panování

Vévoda

Byl to dobrodružný mladík. Nečekal, že se za vlády svého strýce dostane na trůn Soběslav I., přestěhoval se do Bavorsko. Vrátil se po smrti Soběslava v roce 1140 a s pomocí svého švagra, král Německa, Conrad III, byl českou šlechtou zvolen vévodou českým.

Vladislav se nejprve musel potýkat s tvrzeními svého bratrance, syna Soběslava, který se také jmenoval Vladislav. Na žádost Soběslava Císař Lothair II uznal práva svého syna na sněmu v Bamberg v květnu 1138. Poté, v červnu, je šlechta potvrdila v Sadská. Další strava v Bambergu potvrdila nástupnictví syna Vladislava v dubnu 1140. Místní vévodové Konrád II. Ze Znojma Vratislav II. Z Brna a Otto III. Z Olomouce mu udělali potíže. Byli exkomunikováni Jindřich Zdík, biskup z Olomouc, který byl poté vyhnán ze své diecéze. Územní vévodové pak porazili Vladislava zradou ve Vysoké dne 22. dubna 1142, ale jejich obléhání Prahy selhalo. Vladislav si udržel trůn za pomoci Conrad III Německa, jehož nevlastní sestru Gertrudu z Babenbergu si vzal.

V roce 1147 Vladislav doprovázel Conrada na Druhá křížová výprava, ale zastavil svůj pochod na Konstantinopol a následně se vrátil.^[1] Na zpáteční cestě do Čech prošel Kyjev a Krakov.

Po zvolení Frederick Barbarossa aby následoval Conrada v roce 1152, byl Vladislav povolán k účasti na dietě v Merseburg v květnu 1152. Podle Vincent z Prahy, odmítl a poslal Bishopa Daniel z Prahy místo toho jako jeho zástupce. V říjnu 1155 se setkal s Frederickem poblíž českých hranic. Zúčastnil se Frederickovy svatby Beatrice Burgundska v Würzburg v červnu 1156. Právě tam on a Frederick dosáhli dohody, kdy se Vladislav zúčastní nadcházející Frederickovy italské výpravy a Frederick povýší Vladislava na královský majestát.^[2]

Král

Dne 11. Ledna 1158 vstoupilo v platnost tajné ujednání z roku 1156 u císařské stravy v Řezno. Frederick korunoval Vladislava a čelenka (zavolali kronikáři a diadema nebo cirkus) zjevně odlišný od jeho vlastního císařská koruna. Dne 18. ledna vydal privilegium Vladislavovi upravující jeho používání koruny a jiných insignií. Frederick uděloval královský titul a korunu na neurčito, ale po Vladislavově abdikaci nebyly použity. Po jeho návratu do Čech se aristokracie silně postavila proti jeho závazku vést kampaň v Itálii i proti jeho jednostranné změně české ústavy. Podvolili se, až když souhlasil, že sám převezme náklady italské expedice.^[2]

Byl také investován Horní Lužice v Řezně. Řádně doprovázel Fredericka Milán v roce 1158. Jeho korunovace byla slavena při druhém ceremoniálu v Miláně 8. září. Vladislav byl pevným spojencem císaře Fredericka. Během italských výprav v letech 1161, 1162 a 1167 svěřil Vladislav velení českého kontingentu svému bratrovi vévodovi Děpold I. z Jamnitze a jeho syn Frederick.

Po vzpouře moravských vévodů Vladislav postupně převzal kontrolu nad pevnostmi Morava: Brno smrtí Vratislava II. v roce 1156, Olomouc smrtí Otta III. (navzdory tvrzením Soběslava, syna vévody Soběslava, který byl uvězněn), a nakonec Znojmo se smrtí Konráda II. Vladislav také intervenoval v Maďarsku v roce 1163 jménem císaře. Oženil se s druhým synem, Sviatoplukem, s maďarskou princeznou a měl diplomatický kontakt s císařem Manuel I. Comnenus z Byzanc.

V roce 1167 zemřel Daniel I., pražský biskup od roku 1148 a největší Vladislavův poradce. Výsledkem bylo, že vztahy mezi českými králi a Německem byly napjaté. Když jeho syn Adalbert (Vojtěch ) III se stal arcibiskup salcburský v roce 1169 jej císař podezříval z podpory Papež Alexander III.

Abdication

Dychtivý po nastolení svého syna Fredericka na trůn stále voleného českého vévodství abdikoval v roce 1173 bez konsensu českých šlechticů nebo císařova svolení. Frederick držel trůn po dobu kratší než jeden rok, než se vzdal svého místa Soběslav II, starší syn Soběslava I.

Vladislav žil Durynsko v zemích své druhé manželky, kde zemřel v lednu 1174. Byl pohřben v katedrále Míšně. Jeho panování bylo poznamenáno založením mnoha Premonstrátů a Cisterciácký opatství v Čechách, stejně jako stavba kamenného mostu přes Vltava Řeka v Praha: stavba byla pojmenována Judithův most na počest Vladislavovy druhé manželky. Most byl zničen při povodni v roce 1342 a Karlův most byla postavena na jejím místě.

Rodina a děti

Jeho první manželkou, Gertruda z Babenbergu (zemřel 4. srpna 1150), měl následující problém:

• dcera (Richeza?), vdaná Yaroslav II Kyjev
• Frederick, nástupce
• Sviatopluk, ženatý s dcerou Géza II Maďarska
• Vojtěch, Salcburský arcibiskup tak jako Vojtěch III
• Agnes (zemřel 7. června 1228), abatyše svatého Jiří z Prahy

Jeho druhou manželkou, Judith of Thuringia (vdaná 1155), dcera Louis I, Landgrave of Thuringia, měl následující problém:

• Ottokar, pozdější český král, první z dědičné linie
• Vladislava, později český vévoda jako Vladislava III
• Richeza (zemřel 19. dubna 1182), ženatý Henry I., vévoda z Mödlingu, syn Henry II, vévoda Rakouska a měl jednoho syna Henryho mladšího

Reference

Bibliografie

• Osvobozen, John B. (2016). Frederick Barbarossa: Princ a mýtus. New Haven, CT: Yale University Press. ISBN  978-0-300-122763.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Mahoney, William (2011). Dějiny České republiky a Slovenska. ABC-CLIO. ISBN  978-0313363061.CS1 maint: ref = harv (odkaz)