Jaromír, český vévoda - Jaromír, Duke of Bohemia

Nesmí být zaměňována s Jaromír, pražský biskup.
Jaromír
Jaroměř-Jaromír.jpg
Vévoda český
Panování1003
PředchůdceBoleslaus III
NástupceBoleslav IV
Vévoda český
Panování1004 – 1012
PředchůdceBoleslav IV
NástupceOldřich
Vévoda český
Panování1033 – 1034
PředchůdceOldřich
NástupceOldřich
narozenýC. 970
Zemřel(1038-11-04)4. listopadu 1038 (ve věku asi 60–70 let)
Lysá nad Labem
Manželkaneznámý
Problémneznámý
DynastiePřemyslid
OtecBoleslaus II, vévoda český
MatkaEmma z Mělníka

Jaromír (zemřel 4. listopadu 1038[1]), člen Přemyslovci, byl Vévoda český, v roce 1003, od 1004 do 1012, a znovu od 1034 do 1035.

Časný život

Byl druhým synem vévody Boleslav II. Zbožný (d. 999). Jeho matka mohla být jednou ze dvou otcových manželek: Adiva nebo Emma z Mělníka.

V roce 1002 se Jaromír vzbouřil proti vládě svého staršího bratra Boleslaus III, kdo ho měl kastrovaný[2] a vyloučen se svou matkou a bratrem Oldřich do Bavorský soud v Regensburg. Boleslav však nebyl schopen zajistit Praha trůn, protože byl sesazen českou šlechtou a vlády se následně ujal jeho přemyslovský bratranec Vladivoj, opírající se o polština vévoda Bolesław I the Brave. Vladivoj také zajistil podporu krále Henry II Německa, když obdržel Vévodství české jako královský léno.[3][4][5]

Panování

Když Vladivoj příští rok zemřel, Jaromír a Oldřich se vrátili do Čech a Jaromír byl českými šlechty prohlášen za vévodu. Na druhé straně byly země obsazeny polskými silami Boleslava, které obnovily Boleslava III. Jako vévodu. Poté, co nařídil masakr soupeřících Vršovci klan však ztratil podporu polského vládce a byl nakonec zbaven moci. Mezitím Jaromír hledal vojenskou podporu od krále Jindřicha II. Na Merseburg, slíbil, že vydrží Čechy jako vazal krále. Tato akce definitivně zařadila Čechy do jurisdikce Svatá říše římská.

V roce 1004 Jaromír obsadil Prahu německou armádou a prohlásil se českým vévodou. Stav, který znovu získal, byl však malý, protože polské síly se stále držely Morava, Slezsko, a Lužice. Jaromírova vláda - stejně jako mnoho jiných raných českých panovníků - byla bojem o znovuzískání ztracených zemí. V doutnání zůstal věrným zastáncem krále Jindřicha Německo-polská válka. Německý král nicméně nic neudělal, když v roce 1012 byl Jaromír sesazen Oldřichem (který ho nechal oslepit)[6][2]) a znovu nucen do exilu. V překvapivé kampani se Jaromírovi opět podařilo sesadit Oldřicha s podporou císaře Conrad II v roce 1033, ale jeho druhá vláda byla krátkodobá. O rok později byl Oldřich obnoven jeho synem Bretislaus I..[7]

Jaromír byl uvězněn v Lysá nad Labem a zemřel 4. listopadu 1035 nebo 1038,[i] rok po smrti svého bratra. Byl zavražděn jedním z klanu Vršovců.[4][8]

Poznámky

  1. ^ Kosmas dává 1038

Reference

  1. ^ http://fmg.ac/Projects/MedLands/BOHEMIA.htm#_Toc278782568
  2. ^ A b České rádio
  3. ^ Jan Petr Jordan (1844). Boehmen: Geschichte des Landes und seines Volkes: Mit Stahlstichen. str. 210–.
  4. ^ A b Kosmy z Prahy (2009). Kronika Čechů. Přeložila Lisa Wolvertonová. CUA Press. 105–108. ISBN  978-0-8132-1570-9.
  5. ^ [Anonymus AC09723364] (1712). Das jetzt-lebende Königreich Boehmen, in einer historisch- und geographischen Beschreibung vorgestellet, ... nebst einer kurtzen Lebens-Beschreibung aller Böhmischen Herzoge und Könige, biß auf ... Carolum VI. Johann Zieger. str. 14–.
  6. ^ Kosmas, kronika, str. 92.
  7. ^ „Feldzüge Heinrichs II. Gegen den Polenherzog Boleslaw Chrobry“. Landesausstellung 2002. Archivovány od originál dne 03.03.2016. Citováno 17. května 2020.
  8. ^ Waclaw Hajek z Libocan (1780). Neue Kronik von Boehmen. Vom Jahre 530 až 1780. Nebst einer geographischen Beschreibung, aller Staedte, Maerkte, Schloesser und anderer merkwuerdigen Orte. v. Schönfeld. str. 24–.
Jaromír, český vévoda
Narozený: C. 975 Zemřel 11. listopadu 1034
Regnal tituly
Předcházet
Boleslaus III		 Vévoda český
1003		Uspěl
Boleslaus III
Předcházet
Boleslav IV		 Vévoda český
1004–1012		Uspěl
Oldřich
Předcházet
Oldřich		 Vévoda český
1033-1034