Vaterländischer Künstlerverein - Vaterländischer Künstlerverein

Téma variací - Diabelliho valčík

Účinkují Neal O'Doan

Máte potíže s přehráváním tohoto souboru? Vidět mediální pomoc.

Vaterländischer Künstlerverein byl kolaborativní muzikál publikace nebo antologie, zahrnující 83 variace pro klavír na téma podle Anton Diabelli, napsaných 51 skladateli žijícími nebo spojenými s Rakousko. To bylo vydáváno ve dvou částech v roce 1823 a 1824, firmami v čele s Diabelli. To zahrnuje Ludwig van Beethoven je Varianty Diabelli, Op. 120 (soubor 33 variací), stejně jako jednotlivé varianty od 50 dalších skladatelů včetně Carl Czerny, Franz Schubert, Johann Nepomuk Hummel, Ignaz Moscheles, Friedrich Kalkbrenner, Franz Liszt (v době vydání pouze 12 let) a řada méně známých jmen, včetně syna Wolfgang Amadeus Mozart a další nyní z velké části zapomenutí.

Vaterländischer Künstlerverein má různé překlady, včetně „Sdružení vlasteneckých umělců“,^[1] "Art Association of the Fatherland",^[2] "Klub vlastenecké kultury",^[3] "Vlastenecká společnost umělců",^[4] „National Artists 'Association“, „Native Artist's Association“ a „Native Society of Artists“.^[5]

Pozadí

V roce 1819^[4] the vídeňský nakladatelství Cappi & Diabelli pozvalo řadu rakouských skladatelů, aby každý přispěl jednou variací pro klavír na téma napsané Anton Diabelli sám, jeden z ředitelů firmy. Diabelliho téma je obvykle popisováno jako a valčík, ale ve formě má více charakteru a Ländler.^[1] Carl Czerny byl požádán, aby poskytl také coda jako vhodný způsob zaokrouhlení sbírky.^[4] Ludwig van Beethoven překročil svůj brief tím, že napsal ne méně než 33 variací, a zahájil jednání s Diabelli, aby vydal svůj soubor odděleně od ostatních. Beethovenův první autor životopisů Anton Schindler napsal, že projekt byl poprvé vytvořen v zimě 1822-23, ale jedná se o chybu, protože Czernyho rukopis je datován 7. května 1819^[5] a Franz Schubert Je známo, že variace byla napsána v březnu 1821.^[1] Czerny's byla nejčasnější variace, která měla být napsána, a protože také psal codu, je pravděpodobné, že ho Diabelli do projektu zapojil od samého začátku. Je také pravděpodobné, že pozvánky byly zaslány nedlouho před napsáním Czerného příspěvků (květen 1819), ale určitě ne později.^[5]

Není přesně známo, co se za tímto projektem skrývá, kromě snad samotného aktu vlastní propagace, ať už pro firmu, nebo pro samotného Diabelliho. Spojené příspěvky byly publikovány jako Vaterländischer Künstlerverein, na dvě části. Část I byla publikována společností Cappi & Diabelli^[4] v červnu 1823 a sestával z Beethovenových 33 variant (nyní známých jako Varianty Diabelli, Op. 120) s věnováním paní Antonie von Brentano. V době, kdy byla zveřejněna druhá část, dva hlavní, Diabelli a Pietro Cappi rozešli se,^[6] a Diabelli se připojila Anton Spina a přejmenoval firmu Diabelli & Co.^[7] Část II byla publikována koncem roku 1823 nebo počátkem roku 1824 společností Diabelli & Co. a obsahuje dalších 50 variací a Czernyho codu.

Rovněž není známo, kolik skladatelů bylo osloveno, ale 51 na pozvání odpovědělo. Některá známá jména jako např Ignaz von Seyfried a Joseph Weigl neobjevují se. Není známo, zda se o účast nezajímali, nebo zda k nim nebyl ani osloven.

Ponecháním Beethovenových 33 variant na jednu stranu napsalo 48 z dalších 50 skladatelů pouze jednu variantu, o kterou byli požádáni. Franz Xaver Wolfgang Mozart a Gottfried Rieger napsal dvě varianty, ale z každé z nich byla původně publikována pouze jedna.^[1]

Část I, Beethoven

Ludwig van Beethoven je Varianty Diabelli, jeho poslední velké klavírní dílo, je součástí hudebního klaviatury pro klávesy a je zdaleka známějším dílem. Často se provádí a zaznamenává dodnes.

Část II, různými skladateli

Skladatelé části II zahrnují některá jména, která jsou dodnes pozoruhodná, ale většina z nich byla zapomenuta. The variace byly očíslovány v přísně abecedním pořadí podle tehdy aktuálních pravopisných konvencí. Následuje úplný seznam:

Variace číslo	Hudební skladatel	Zásadní data	Čas podpis	Klíč podpis	Tempo značení	Počet opatření (včetně opakování)	Titulky (jestli nějaký)	Komentáře
Téma	Anton Diabelli	1781–1858	³ ₄	C dur	Vivace	64
1	Ignaz Aßmayer	1790–1862	³ ₄	C dur	Moderato	64
2	Carl Maria von Bocklet	1801–1881	² ₄	C dur	Vivace	64		Narodil se v Praze a obdržel doporučení od Beethovena, důvěrného přítele Schuberta a Schubertova oddaného Sonáta D dur, D. 850.
3	Leopold Eustachius Czapek	1792–1840	³ ₈	C dur	Vivace molto legato	64		Bohém, přítel Chopina
4	Carl Czerny	1791–1857	³ ₄	C dur	—	64
5	Joseph Czerny	1785–1842	³ ₄	C dur	—	64		Žádný vztah s Carlem Czernym
6	Moritz Joseph Johann, princ z Dietrichsteinu	1775–1864	³ ₄	C dur	Tempo vivo del Thema	64	Věnovaná Jos. Sigg
7	Joseph Drechsler	1782–1852	³ ₄	C dur	Adagio – Allegro	167	Kvazi předehra
8	Emanuel Aloys Förster	1748–1823	³ ₄	C dur	Allegro	294	Capriccio	Zemřel v listopadu 1823; jeho posmrtně publikovaná variace byla jeho poslední skladbou. Zdaleka je tato variace nejdelší ze sady.
9	Franz Jakob Freystädtler	1761–1841	⁹ ₈	C dur	—	64		Žák Wolfgang Amadeus Mozart.
10	Johann Baptist Gänsbacher	1778–1844	³ ₄	C dur	—	64		Přítel Carl Maria von Weber a Giacomo Meyerbeer.
11	Joseph Gelinek („Abbé Gelinek“)	1758–1825	³ ₄	C dur	rychle	128
12	Anton Halm	1789–1872	³ ₄	C dur	Dolce	64
13	Joachim Hoffmann	1788–1856	³ ₄	C dur	Vivo	80	Fugato
14	Johann Horzalka	1798–1860^[8]	³ ₄	A♭ hlavní, důležitý	Adagio	34
15	Joseph Huglmann	1768–1839	³ ₄	A♭ hlavní, důležitý	Allegro	64
16	Johann Nepomuk Hummel	1778–1837	³ ₄	C dur	—	64
17	Anselm Hüttenbrenner	1794–1868	³ ₄	C dur	Allegro	63		Byl v přátelském vztahu s Beethovenem a Schubertem a uchoval si rukopis Schuberta Nedokončený Symfonie po mnoho let.
18	Friedrich Kalkbrenner	1785–1849	³ ₄	C dur	Allegro non troppo	64		Narozený Němec žil v Londýně a Paříži.
19	Friedrich August Kanne	1778–1833	³ ₄	C dur	—	64
20	Joseph Kerzkowsky	b. 1791	³ ₄	F dur	Moderato con espressione	64		Nelze ho s jistotou identifikovat; dříve se o něm věřilo, že je polský houslista Joachim Kaczkowski.
21	Conradin Kreutzer	1780–1849	³ ₄	C dur	Vivace	64
22	Eduard Baron von Lannoy	1787–1853	³ ₄	C dur	—	64
23	Maximilian Joseph Leidesdorf	1787–1840	³ ₄	C dur	Vivace	64		Stejně jako Diabelli, také vydavatel.
24	Franz Liszt	1811–1886	² ₄	C moll	Allegro	64		Vidět Variace na Waltz od Diabelli, S. 147. V době, kdy Diabelli rozesílal jeho pozvánky, mu bylo pouhých 7 let, a v té době mu bylo ještě jen 12 let Vaterländischer Künstlerverein byl publikován. Je velmi pravděpodobné, že když byl tak mladý, nebyl na seznamu pozvání Diabelli, ale že jeho zařazení zařídil jeho učitel Carl Czerny.
25	Joseph Mayseder	1789–1863	³ ₄	C dur	Allegro	64		Houslista, člen Schuppanzighův smyčcový kvartet.^[9]
26	Ignaz Moscheles	1794–1870	³ ₄	C dur	—	64
27	Ignaz Franz Edler von Mosel	1772–1844	³ ₄	C dur	—	64		Depozitář Císařská knihovna.^[9]
28	„Wolfgang Amadeus Mozart fils" (Franz Xaver Wolfgang Mozart )	1791–1844	³ ₄	C dur	Con fuoco	64		Byl synem Wolfgang Amadeus Mozart. Napsal dvě variace, pouze jedna byla publikována; jeho druhý se objeví v pozdějších vydáních jako Variace 28a.
29	Joseph Panny	1796–1838	⁶ ₈	Nezletilý	Allegro con brio	68
30	Hieronymus Payer	1787–1845	³ ₄	C dur	—	64
31	Johann Peter Pixis	1788–1874	³ ₄	C dur	—	64
32	Wenzel Plachy	1785–1858	³ ₄	C dur	Con fuoco	64		Český varhaník
33	Gottfried Rieger	1764–1855	³ ₄	C dur	Allegro ma no troppo	64		Hudební ředitel v Brně. Napsal dvě varianty, z nichž druhá byla zamítnuta, ale byla vytištěna v pozdějších vydáních jako Variace 33a.
34	Philipp Jakob Riotte	1776–1856	³ ₄	F moll – F dur	Allegro	92
35	Franz de Paula Roser	1779–1830	⁶ ₈	A♭ hlavní, důležitý	—	32		Dirigent divadla
36	Johann Baptist Schenk	1753–1836	³ ₄	C dur	Moderato	120	Rozmar
37	Franz Schoberlechner	1797–1843	³ ₄	C dur	—	64
38	Franz Schubert	1797–1828	³ ₄	C moll	—	64		Jeho variace je uvedena jako D. 718 v Deutsch katalogu Schubertových děl.
39	Simon Sechter	1788–1867	³ ₄	C dur	—	64	Iniciativa (nebo Imitatio) kvazi Canon a 3 hlasy
40	„S.R.D.“ (Arcivévoda Rudolf Rakouský )	1788–1831	³ ₄	C dur	Allegro	136	Fuga	„S.R.D.“ znamená Serenissimus Rudolfus Dux, jeden z Rudolfových titulů. Byl amatérským skladatelem, který byl studentem Beethovena a jeho zasvěcencem Arcivévoda Trio, Hammerklavier Sonáta a Císař Koncert^[2]
41	Maximilián Stadler	1748–1833	³ ₄	C dur	—	64		Rakouský skladatel, muzikolog a pianista: přítel Haydn, Mozart, Beethoven a Schubert a dokončili mnoho Mozartových nedokončených děl.
42	Joseph von Szalay	1800–1860	³ ₄	C dur	—	64		Student Förstera, Hummela a Antonio Salieri, a objevil se jako pianista ve věku 9.
43	„Wenzel Johann Tomaschek“ (Václav Tomášek )	1774–1850	³ ₄	C dur	Tempo giusto	64	Polonéza
44	Michael Umlauf	1781–1842	³ ₄	C dur	rychle	64
45	„Friedrich Dionysius Weber“ (Bedřich Diviš Weber )	1766–1842	³ ₄	C dur	Con fuoco	64
46	Franz Weber	1805–1876	³ ₄	C dur	Brillante	64
47	Carl Angelus von Winkhler	1796–1845	⁴ ₄	C dur	Allegro con fuoco	64		Amatérský skladatel z Škůdce
48	Franz Weiss	1778–1830	³ ₄	C dur	—	64		Violist, člen Schuppanzigh Smyčcový kvartet.^[9]
49	„Johann Nepomuk August Wittasek“ (Jan August Vitásek )	1770–1839	³ ₄	C dur	Un poco moderato	64
50	„Johann Hugo Worzischek“ (Jan Václav Voříšek )	1791–1825	³ ₄	C dur	—	64
Coda	Carl Czerny	1791–1857	³ ₄	Prochází různými klávesami a končí na C dur	Vivace	199

Poznámka: Někteří skladatelé neuvedli žádnou indikaci tempa a lze předpokládat, že budou přehráni Vivace, jako v původním tématu.

Nahrávky a představení

Beethovenova Varianty Diabelli byly zaznamenány a provedeny nespočetněkrát.

Zbývající část Vaterländischer Künstlerverein se od jeho vydání dostalo velmi malé pozornosti. Celá sada byla zaznamenána uživatelem Rudolf Buchbinder^[10]^[11] a Doris Adam.^[9]^[12] Ianova fontána zaznamenal^[13]^[14] výběr třiatřiceti variací (seřazených podle pořadí, v jakém je provedl během berlínského koncertu),^[15] předchází Diabelliho téma a končí Czernyho coda. Martha Argerich provedl ukázky ve shodě.^[16] V roce 2009 provedl profesor Peter Roennfeldt kompletní set in Brisbane, Austrálie.^[9]

Zdroje

Eric Blom (vyd.), Groveův slovník hudby a hudebníků, 5. vyd. (1954), sv. VIII, s. 690–692
Naxos
Vaterländische Künstlerverein: Skóre na Projekt mezinárodní hudební skóre

Reference

^ ^A ^b ^C ^d Grove's Dictionary of Music and Musicians, 5. vydání. 1954, Eric Blom, vyd.
^ ^A ^b Paul F. Zweifel
^ Wordscape
^ ^A ^b ^C ^d Naxos
^ ^A ^b ^C Sdružení Raptus
^ Wikisource
^ Answers.com
^ Classical-music.com
^ ^A ^b ^C ^d ^E Roennfeldt, Peter. „The (50) Varitions (not by Beethoven) on a topic by Diabelli - monstrosity or monument?“ (PDF). 9. Australasian Piano Pedagogy Conference 2009. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
^ „Tanja Dorn.com“. Archivovány od originál dne 16. 1. 2009. Citováno 2009-01-16.
^ Beethoven - Diabelliho valčík; Kompletní variace
^ Variaceen über einen Walzer von Diabelli
^ Connaught Artists
^ Sbírka Diabelli: Variace na valčík Anton Diabelli
^ Poznámky k programu nahrávání, str.3. 1999 Chris de Souza
^ Nahrávky Marthy Argerichové

[grove-1] A ^b ^C ^d Grove's Dictionary of Music and Musicians, 5. vydání. 1954, Eric Blom, vyd.

[zweifel-2] A ^b Paul F. Zweifel

[3] Wordscape

[naxos-4] A ^b ^C ^d Naxos

[raptus-5] A ^b ^C Sdružení Raptus

[6] Wikisource

[7] Answers.com

[8] Classical-music.com

[Roennfeldt-9] A ^b ^C ^d ^E Roennfeldt, Peter. „The (50) Varitions (not by Beethoven) on a topic by Diabelli - monstrosity or monument?“ (PDF). 9. Australasian Piano Pedagogy Conference 2009. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)

[10] „Tanja Dorn.com“. Archivovány od originál dne 16. 1. 2009. Citováno 2009-01-16.

[11] Beethoven - Diabelliho valčík; Kompletní variace

[12] Variaceen über einen Walzer von Diabelli

[13] Connaught Artists

[14] Sbírka Diabelli: Variace na valčík Anton Diabelli

[15] Poznámky k programu nahrávání, str.3. 1999 Chris de Souza

[16] Nahrávky Marthy Argerichové

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]