Vítkovice (Ostrava) - Vítkovice (Ostrava)

Vítkovice
Správní obvod Ostrava
Vysoké pece Vítkovických železáren
Vysoké pece Vítkovických železáren
Vlajka Vítkovice
Vlajka
Erb Vítkovic
Erb
Umístění Vítkovic v Ostravě
Umístění Vítkovic v Ostrava
Souřadnice: 49 ° 48'56 ″ severní šířky 18 ° 16'0 ″ východní délky / 49,81556 ° N 18,26667 ° E / 49.81556; 18.26667Souřadnice: 49 ° 48'56 ″ severní šířky 18 ° 16'0 ″ východní délky / 49,81556 ° N 18,26667 ° E / 49.81556; 18.26667
ZeměČeská republika
KrajMoravskoslezsko
OkresOstrava-město
ObecOstrava
Vláda
• StarostaPetr Dlabal (ČSSD )
Plocha
• Celkem6,48 km2 (2,50 čtverečních mil)
Populace
 (2010)
• Celkem8,057
• Hustota1200 / km2 (3200 / sq mi)
Časové pásmoUTC + 1 (SEČ )
• Léto (DST )UTC + 2 (SELČ )
Poštovní směrovací číslo
703 00
webová stránkahttp://www.vitkovice.ostrava.cz/

Vítkovice (Němec: Witkowitz, polština: Witkowice) je správním obvodem města Ostrava hlavní město Moravskoslezský kraj v Česká republika. Nachází se na levém břehu řeky Řeka Ostravice v moravský část města byly Vítkovice a město sama o sobě až do svého založení v roce 1924.

Dějiny

Osada Čarodějnice v March of Moravia byl poprvé zmíněn v listině 1357 pánů z Paskov, pravděpodobně pojmenovaný podle šlechtice Witka von Wigsteina, který byl vysazen Olomoučtí biskupové s nedalekým Šostýnem (Schauenstein) Hrad v roce 1369. V roce 1435 byl uveden do zástavy s lordstvím z Hukvaldy císařem Zikmund k prvnímu Husit vůdce Nikolaus Sokol z Lamberg.

Vítkovická ocelárna, polovina 19. století

Vítkovice, původně zemědělská vesnice, byly svědky těžkých industrializace po roce 1828, kdy olomoucký arcibiskup Arcivévoda Rudolf Rakouský na popud geologa Franz Xaver Riepl měl železárnu a ocelárnu (Rudolfshütte) postavený, první v Rakouská říše používat kaluže technika. Od té doby se obec stala důležitým průmyslovým centrem regionu.

Železárny byly průběžně rozšiřovány a nakonec zakoupeny vídeňský bankéř Salomon Mayer von Rothschild v roce 1843. Financoval také rozšíření Císař Ferdinand severní železnice z Vídně do Ostravy s odbočkou do své ocelárny, která byla dokončena v roce 1855. Jeho Rothschild dědici v roce 1873 založili Witkowitzer Bergbau- und Hüttengewerkschaft, největší železárny a ocelárny v Rakousko-uherská monarchie. Po Německá okupace Československa v roce 1939 byly jejich majetky „arizoval "a převzato Reichswerke Hermann Göring konglomerát. Po druhá světová válka byli socializováni jako Vítkovické železárny Klement Gottwald n.p. (VŽKG) podle Československý Stát.

Vítkovice z roku 1850 byly samostatnou obcí. V roce 1908 mu císař udělil městská práva Franz Joseph I. z Rakouska, v roce 1924 se stala součástí Velké Ostravy.[1]

Rothschildův palác

Památky

Nejvýznamnějšími památkami Vítkovic jsou:

  • Neogotické Kostel svatého Pavla, postavený v letech 1880-1886.
  • Rothschildův palác, postavená v letech 1846/47, byla empírovou stavbou a palác byl původním sídlem majitelů ocelárny.
  • Vítkovická radnice, postavená v roce 1901/02, je součástí Vítkovických železáren od roku 2002 a je označena za národní kulturní památku.
  • The FC Vítkovice v této části města sídlí fotbalový klub. Hokejový klub HC Vítkovice se nachází poblíž, ale sídlí v sousední čtvrti města Ostrava-Jih, navzdory svému názvu.

Pozoruhodné osoby

Poznámky pod čarou

  1. ^ Hosák a kol. 1980, 715-716.

Reference

  • Hosák, Ladislav; Rudolf Šrámek (1980). Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, M-Ž. Praha: Academia.

externí odkazy