Vénus Khoury-Ghata - Vénus Khoury-Ghata

Životopis

Vénus Khoury-Ghata
فينوس خوری-غاتا
Vénus Khoury-Ghata (20e Maghreb des Livres, Paříž, 8. février 2014) .jpg
narozený1937 (věk 82–83)
Bsharri, Libanon
NárodnostFrancouzsko-libanonský
Manžel (y)Jean Ghata
PříbuzníMůže menassa

Vénus Khoury-Ghata (narozen 1937 v Bsharri, Libanon) je a Francouzsko-libanonský spisovatel.[1] Dcera vojáka, který mluví francouzsky, a matka, která byla rolnicí. Je starší sestrou autorky Může Menassa. V roce 1959 se zúčastnila soutěže slečny Bejrútu a zvítězila a stala se slečnou Bejrút 1959. Aby unikla válce v Libanonu, přistěhovala se do Francie a provdala se za francouzskou badatelku a doktorku Jean Ghata. Bydlela v Paříž od roku 1972 a vydal několik románů a básnických sbírek.[2]Její dcera Yasmine Ghata také se stal spisovatelem.[3][4]

Život a kariéra

Venus Khoury-Ghata podnikla literární studia na L'École Supérieur Des Lettres de Beirut. První literární sbírku vydává v letech 1966 a 1967 "Terres Stagnantes "„Chez Seghers“ a poté v roce 1971 vydává svůj první román “Les Inadaptés. “Autorka ve svých románech vždy staví ženu jako hlavní postavu, která je středem pozornosti, zatímco muž je zastoupen pejorativní perspektivou. Muž je zodpovědný za hříchy, které obklopují ženy.

V roce 2009 obdržela Grand Prix de Poésie Francouzské akademie a cena Goncourt de la poésie v roce 2011.

V roce 2018 se stala poslankyní parlamentu francouzsky mluvících spisovatelů Sedef Ecer, Paula Jacques et Khadi Hane a mnoho dalších.

Ceny

Práce

  • Les visages inachevés, (Nedokončené tváře ) 1966
  • Les inadaptés, (Ti přizpůsobení) román, Le Rocher, 1971
  • Au Sud du ticho, (Jižně od ticha) básně, Saint Germain des Prés, 1975
  • Terres stagnantes, (Stagnant Lands) básně, Seghers
  • Dialog à propos d’un Christ ou d’un acrobate, (Dialog o Kristu nebo akrobatovi) román, Les Editeurs Français Réunis, 1975
  • Alma, cousue main ou Le Voyage imobilní, (Alma, šitá ruka nebo nepohyblivý výlet) R. Deforges, 1977
  • Les ombres et leurs cris, (Stíny a jejich výkřiky) básně, Belfond, 1979
  • Qui parle au nom du jasmin?, (Kdo mluví ve jménu jasmínu?) Les Editeurs Français Réunis, 1980
  • Le fils empaillé, (Hloupý syn) Belfond, 1980
  • Un faux pas du soleil, (Chyba slunce) básně, Belfond, 1982
  • Vacarme pour une lune morte, (Muddle for a Dead Moon) román, Flammarion, 1983
  • Les morts n’ont pas d’ombre, (Slova nemají žádné stíny) novela Flammarion, 1984
  • Mortemaison, (Deathhouse) román, Flammarion, 1986
  • Monologue du Mort, (Monolog mrtvého muže) román, Belfond, 1986
  • Leçon d’arithmétique au grillon, (Lekce o aritmetice pro kriket) básně pro děti, Milan, 1987
  • Bayarmine, román, Flammarion, 1988
  • Les fugues d’Olympia, (Útěky z Olumpusu) román, Régine Deforges / Ramsay, 1989
  • Bajky nalít do peuple d’argile, Un lieu sous la voûte, Sommeil blanc, (Bajky pro hliněné lidi,Místo pod trezorem, Bílý sen) básně, Belfond, 1992
  • La maîtresse du pozoruhodný, (velení pozoruhodného muže) román, Seghers, 1992
  • Les fiancés du Cap-Ténès, (Cap-Ténès 'Snoubenci) román, Lattès, Lattès 1995
  • Anthologie staffle, (Osobní antologie) básně, Actes Sud, 1997
  • La Maestra, (Učitel) 1996, sbírka Babel, 2001
  • Une maison au bord des larmes, (Dům u slz) román, Balland, 1998, Babel 2005
  • Privilège des morts, (Výsada mrtvých) román, Balland, 2001
  • Elle dit, Les sept brins de chèvrefeuille de la sagesse, (Ona říká,Sedm Blades of Wisdom zimolez) básně, Balland, 1999
  • La voix des arbres, (Hlas stromů) básně pro děti Cherche-Midi, 1999
  • Compassion des pierres, (Soucit kamenů) poemas, La Différence, 2001
  • Zarifé la folle, (Mad Zarifé) François Jannaud, 2001
  • Abecedy de sable, (Písek z abecedy) básně, ilustrované Mattou, tirage limité, Maeght, 2000
  • Le Fleuve, Du seul fait d’exister, (Řeka,Jednoduchý fakt existence) s Paulem Chanel Malenfantem, Trait d’Union, 2000.
  • Il, (Ony) básně, Amis du musée d’art moderne, 1993
  • Verze des oiseaux, (Bird verze) básně, ilustrované Velikovicem, François Jannaud, 2000
  • Le Moine, l'ottoman et la femme du grand argentier, (The Monk, The Ottoman Man and The Eminent Algerian’s Wife) román, Actes Sud, 2003
  • Quelle est la nuit parmi les nuits, (Což je Noc nocí) Mercure de France, 2004
  • Šest nomádů Poèmes, (Šest nomádských básní) s Diane de Bournazel, Al Manar, 2005
  • La Maison aux orties, (Nettle House) Actes Sud, 2006
  • Sept pierres pour la femme adultère, (Sedm kamenů pro cizoložné ženy) roman, Mercure de France, 2007

Reference

  1. ^ http://lebanon.poetryinternationalweb.org/piw_cms/cms/cms_module/index.php?obj_id=473&x=1
  2. ^ http://www3.wooster.edu/artfuldodge/introductions/4445/hacker.htm
  3. ^ „Littérature. Rencontre avec Vénus Khoury-Ghata“. Le Telegramme (francouzsky). 04.03.2015. Citováno 2020-10-26.
  4. ^ Meslée, Valérie Marin la (01.01.2012). „Vénus est son prénom“. Le Point (francouzsky). Citováno 2020-10-26.
  5. ^ https://www.graywolfpress.org/index.php?option=com_phpshop&page=shop.author&product_id=191&author_id=52

externí odkazy