Uyaquq - Uyaquq - Wikipedia

Uyaquq (taky Uyaquk nebo Uyakoq; někdy v angličtině označován jako Pomocný krk) (asi 1860–1924) byl členem Yupik domorodá americká skupina, která se stala a Pomocník v Moravský kostel, známý svými jazykovými schopnostmi. Od negramotnosti dospěl k tomu, že vynalezl řadu systémů psaní pro svůj rodný jazyk a poté vytvořil překlady bible a další náboženské práce po dobu pěti let.[1]

Uyaquq se narodil v rodině šamani ve spodní části Řeka Kuskokwim údolí střední Aljaška v polovině 60. let 20. století.[2] I podle standardů dne byl Uyaquk malý muž. Na počátku dospělosti se stal šamanem, ale přestoupil na křesťanství poté, co se jeho otec obrátil. Ačkoli jeho otec se stal Ruský pravoslavný, Uyaquk se stal vůdcem a misionářem v aljašské moravské církvi. Jeho jméno znamená „Krk "[3] v angličtině a tak mu říkali někteří mluvčí angličtiny.

Jako misionář se říká, že Uyaquq přeměnil celé vesnice Yupik v dolní části Řeka Kuskokwim údolí ke křesťanství. Říká se[kým? ] měli jemnou osobnost a byli velmi erudovaným řečníkem.

Uyaquqa fascinovala myšlenka, že anglicky mluvící Moravané mohou několikrát citovat úryvek z písem s použitím vždy stejných slov. Zjistil, že toho dosáhli čtením z psaného textu. Uyaquk byl fascinován myšlenkou psaní a podle jeho potomků dostal nápad na první verzi skriptu, který používal k psaní svého dialektu, Yugtun, ve snu.

Ctihodný John Hinz, moravský misionář na Aljašce a vynikající lingvista, byl ohromen, když slyšel o Uyaquqově vynálezu.[Citace je zapotřebí ] Hinz vzal Uyaquqa do misijního domu Bethel, aby mohl pokračovat ve své jazykové práci. Uyaquq prý během cesty psal neustále a do nového scénáře psal tolik příběhů z Bible, kolik jen mohl, aniž by přestal spát. Hinz a Kilbucks pomáhal Uyaquqovi tím, že mu říkal písma, ale Uyaquq se odmítl naučit číst nebo psát anglicky, protože si myslel, že díky anglické gramotnosti ztratí svou identitu Yupika.

V příštích pěti letech Uyaquq Yugtun skript se vyvinul z původní podoby piktogramů do a slabikář. Tento vývoj začal, když se Uyaquq rozhodl, že jeho hieroglyfy jsou dobrou pamětí, ale nepředstavovaly pasáže s dostatečnou přesností, aby je bylo možné opakovaně reprodukovat. Uyaquq identifikoval koncept a slabika a jeho scénář se vyvíjel v pěti fázích, dokud nevytvořil symbol pro každou slabiku v jazyce. Každý z pěti kroků byl dokumentován v několika poznámkových blocích uchovávaných Uyaquqem. Naučil svůj systém psaní několika svým misionářským pomocníkům a oni ho používali při své církevní práci.

I když systém používá většina lidí pro psaní Yupik byl římský skript reverenda Hinze a asi v roce 1970 University of Alaska Uyaquqův systém byl studován, protože může představovat stejný proces evoluce od negramotnost na protokolování do učebních osnov převzatých mnoha starými psanými jazyky, jako čínština a Egyptský, ale komprimován do období pěti let. Uyaquqovy notebooky a spisy těch, kteří ho sledovali při práci, byly předmětem výzkumu, počínaje Dr. Alfredem Schmittem ve 30. letech.[4]

Reference

  1. ^ Walker, Willard B. 1996. Nativní systémy psaní. Handbook of North American Indians, sv. 17: Languages, ed. Ives Goddard. Washington, DC: Smithsonian Institution
  2. ^ Alley, James. 1991. Životopis pomocného krku. Archiv domorodého jazyka na Aljašce, položka CY (MOR) 991A1991
  3. ^ Jacobson, Steven A. (2012). Slovník Yup'ik Eskimo, 2. vydání. Aljašské rodné jazykové centrum.
  4. ^ Schmitt, Alfred. 1951. Die Alaska- Schrift und Ihre Schriftgeschichtliche Bedeutung. (Münstersche Forschungen 4.) Marburg: Simons.

externí odkazy