Spojené Slovinsko - United Slovenia

Peter Kosler je mapa slovinských zemí, navržený během Jaro národů v roce 1848 se stal symbolem sjednoceného Slovinska.

Spojené Slovinsko (slovinština: Zedinjena Slovenija nebo Združena Slovenija) je název nerealizovaného politického programu EU slovinština národní hnutí formulované během Jaro národů v roce 1848.[1] Program požadoval (a) sjednocení všech Slovinsky obydlené oblasti do jednoho království pod vládou Rakouská říše b) stejná práva Slovinský jazyk na veřejnosti a c) důrazně vystupoval proti plánované integraci EU Habsburská monarchie s Německá konfederace. Program nesplnil své hlavní cíle, ale zůstal společným politickým programem všech proudů v EU Slovinské národní hnutí do první světové války

Historický kontext

V návaznosti na Vídeňské povstání to přinutilo Ferdinand I. zrušit feudalismus a přijmout ústavu, mnoho národů Rakouská říše viděl šanci posílit své nápady. Po Kongres ve Vídni v roce 1815, poprvé za celá staletí Slovinci byli pod vládou jednoho císaře. Byli však rozděleni mezi různé politické subdivize, konkrétně provincie Kraňsko, Štýrsko, Korutany, Gorizia a Gradisca, Istrie, Terst, Lombardie a Benátky (dále jen Benátské Slovinsko ) a Maďarské království (Prekmurje ). V takové fragmentaci byla samospráva na národní úrovni nemožná.

Program Jednotného Slovinska byl poprvé formulován 17. Března 1848 Korutanská slovinština kněz a politický aktivista Matija Majar a zveřejněna 29. března v národní konzervativní noviny Kmetijske v rokodelském nováčkovi, editoval Janez Bleiweis. Myšlenka prosazovaná Majarem byla rozpracována a formulována společností Slovinců z Vídeň, vedená v této době významným lingvistou Franz Miklosich, kteří svůj manifest zveřejnili 29. dubna ve slovinských novinách Nováček z Klagenfurt. Ve stejném období geograf Peter Kosler vydal mapu všech Slovinské země s etnicko-lingvistickými liniemi.

Janez Bleiweis předložil tyto požadavky mladšímu bratru rakouského císaře Arcivévoda John, který žil mezi Slovinci v Maribor po dobu 15 let. Tři klíčové body programu (vytvoření Slovinsko jako samostatná entita, uznání Slovinský jazyk a opozice proti vstupu do Německá konfederace ) byly podepsány jako petice. 51 podepsaných listů stále existuje, což ukazuje, že program byl masami dobře podporován. Podepsaná petice byla předložena Rakouský parlament; nicméně, kvůli povstání v Maďarsko byl parlament rozpuštěn ještě předtím, než mohl vůbec projednat slovinskou otázku.

Následky

Během druhé světové války Chetnik vůdce Stevan Moljević idealizovalo plán, ve kterém by Srbsko a Slovinsko po osvobození od sil Osy podstatně rozšířily svá území a naplnily své územní nároky.

Politické aspirace Slovinců byly potlačeny Absolutismus barona Alexandra von Bacha v roce 1851 a Slovinské národní probuzení byl přesunut zpět do téměř čistě kulturní pole. Program sjednoceného Slovinska však zůstal společným politickým programem všech proudů v rámci EU Slovinské národní hnutí do první světové války a získával moc v období tabori mezi 1868–1871. Po první světové válce a rozpuštění Rakousko-Uhersko, to bylo částečně nahrazeno myšlenkou integrace s jinými Jižní Slované ve společné zemi Jugoslávie.

Po zhroucení Rakousko-Uhersko v říjnu 1918 a následné vytvoření prvního Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů a pak Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, významný počet Slovinců, většinou v Julian March a Korutany, zůstal mimo zemi. Program sjednoceného Slovinska proto zůstal velmi přítomen v politických a intelektuálních debatách meziválečného období. V dubnu 1941 byla začleněna do manifestu Fronta osvobození slovinského lidu. Po připojení Slovinské přímoří v roce 1947 do Jugoslávie a rozdělení Svobodné území Terstu mezi Itálií a Jugoslávií v roce 1954, hlavní požadavek programu Spojeného Slovinska - sjednocení většiny Slovinské země do jednotného a samostatného politicko-správního subjektu - viděl jeho naplnění.

Pošta Slovenije vydal a razítko u příležitosti 150. výročí hnutí Jednotného Slovinska.

Seznam zemí nárokovaných myšlenkou

Viz také

Reference

  1. ^ Akhavan, Payam; Robert Howse (1995). Jugoslávie, dřívější a budoucnost. Brookings Institution Press. str. 20. ISBN  0-8157-0253-1.

Zdroje

  • Bogo Grafenauer et al., eds. "Slovenski državnopravni programi 1848–1918", v Slovenci v državě. Ljubljana, 1995.
  • Stane Granda, Prva odločitev Slovencev za Slovenijo. Lublaň: Nova revija, 1999.
  • Peter Kovačič Peršin, vyd., 150 let programa Zedinjene Slovenije. Ljubljana: Društvo 2000, 2000.
  • Vasilij Melik "Ideja Zedinjene Slovenije 1848–1991", v Slovenija 1848–1998: iskanje lastne poti. Stane Granda a Barbara Šatej, vyd. Lublaň, 1998 ..
  • Janko Prunk, Slovenski narodni programi: Narodni programi v slovenski politični misli od 1848 do 1945. Ljubljana, 1986.
  • Fran Zwitter, O slovenskem narodnem vprašanju, editoval Vasilij Melik. Ljubljana, 1990.

externí odkazy

Média související s Spojené Slovinsko na Wikimedia Commons