Unie ázerbájdžánských spisovatelů - Union of Azerbaijani Writers - Wikipedia
 | |
| Nativní jméno | Azərbaycan Yazıçılar Birliyi |
|---|---|
| Založený | 13. června 1934 |
| Členové | 1500 (2010) |
| Vedoucí unie | Anar |
| Umístění kanceláře | Baku |
| Země | Ázerbajdžán |
| webová stránka | www.azyb.net |
The Unie ázerbájdžánských spisovatelů (Ázerbájdžánština: Azərbaycan Yazıçılar Birliyi) je největší veřejnou organizací ázerbájdžánských spisovatelů, básníků a publicistů. V současné době má více než 1 500 členů. Bylo založeno 13. června 1934,[1] když byl Ázerbájdžán součástí Sovětský svaz jako Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika.[2]
Dějiny
Před rokem 1934 se ázerbájdžánští spisovatelé seskupili do různých literárních svazků. V roce 1923 vytvořila skupina spisovatelů „İldırım“ sjednocenou organizaci tureckých publicistů a básníků. Později, v roce 1925, další organizace známá jako „Qızıl qələmlər“ (Zlatá pera) vznikl sdružováním většiny spisovatelů a pravidelným pořádáním literárních akcí. Svaz ázerbájdžánských spisovatelů byl založen 13. června 1934. Při jeho registraci bylo 93 členů. Svým založením organizace rovněž zahájila vydávání novin „Ədəbiyyat qəzeti“ (literatura). K dnešnímu dni se v letech 1934, 1954, 1958, 1965, 1971, 1976, 1981, 1986, 1991, 1997 a 2004 konalo svazy 11 kongresů.[3][1]
Struktura
V současné době má Unie regionální kapitoly v Ganja, Karabach kraj, Lankaran, Mingachevir, Shaki, Širvan kraj, Sumgayit, Guba, Qazakh a zastoupení v Moskvě (Rusko), Borchali, (Gruzie ), Derbent (Dagestan ), Istanbul (krocan Svaz ázerbájdžánských spisovatelů, pokud jde o multietnickou organizaci, která má členy, kteří píší a publikují v Ázerbájdžánština, Ruština, Lezgi, Talysh, Tat a další jazyky.[3] Organizace má předsedu, tajemníka a správní radu, kteří řídí její činnost. V současné době jí předsedá Anar (syn spisovatele Rasula Rezy) a jeho sekretářka je Chingiz Abdullayev.[4]
Předsedové
| Předseda Svazu ázerbájdžánských spisovatelů | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| # | Doba | název | Role | ||
| 1. | 1934–1936 | Mammadkazim Alakbarli | Předseda | ||
| 2. | 1936–1938 | Seyfulla Shamilov | Předseda | ||
| 3. | 1938–1939 | Rasul Rza | Předseda | ||
| 4. | 1939–1940 | Suleyman Rahimov | Předseda | ||
| 5. | 1941–1944 | Samad Vurgun | Předseda | ||
| 6. | 1944–1945 | Suleyman Rahimov | Předseda | ||
| 7. | 1945–1948 | Samad Vurgun | Předseda | ||
| 8. | 1948–1954 | Mirza Ibrahimov | Předseda | ||
| 9. | 1958–1965 | Mehdi Huseyn | Předseda | ||
| 10. | 1965–1968 | Ismayil Shykhly | Předseda | ||
| 11. | 1970–1986 | Mirza Ibrahimov | Předseda | ||
| 12. | 1975–1981 | Imran Gasimov | Předseda | ||
| 13. | 1981–1987 | Ismayil Shykhly | Předseda | ||
| 14. | 1987 – dosud | Anar | Předseda | ||
Reference
- ^ A b „Haqqımızda (o nás)“. Azərbaycan Yazıçılar Birliyi (Svaz ázerbájdžánských spisovatelů). 2008. Citováno 20. října 2016. (v Ázerbájdžánu)
- ^ "Historie, sovětské období". Země Quest. Citováno 20. října 2016.
- ^ A b „Azərbaycan yazıçılarının qurultayları 1934 - 2004“ [Konference ázerbájdžánských spisovatelů 1934–2004]. Citováno 29. prosince 2010.
- ^ "Azərbaycan Yazıçılar Birliyinin 75 illik yubileyi qeyd olunub" [75. výročí Svazu ázerbájdžánských spisovatelů]. Archivovány od originál dne 18. července 2011. Citováno 29. prosince 2010.
externí odkazy
- Oficiální webové stránky (v Ázerbájdžánu)