Tvrtko Jakovina - Tvrtko Jakovina
Tvrtko Jakovina | |
---|---|
![]() Jakovina poskytl rozhovor v roce 2010 Podvratný festival v Záhřebu | |
narozený | |
obsazení | historik[1] |
Ocenění | Výroční státní cena za vědu (2004) a výroční cena Asociace univerzitních profesorů a dalších vědců (2003) |
Tvrtko Jakovina (narozen 2. března 1972) je a chorvatský historik. Jakovina je profesorem na plný úvazek na Katedře historie na Fakulta humanitních a sociálních věd z Univerzita v Záhřebu.[2][3]
Životopis
Časný život
Tvrtko Jakovina se narodil ve východ chorvatském městě Požega kde dokončil základní školu a střední škola, a také dokončil povinnou vojenskou službu.[4]
Vzdělávání
Studoval historii na univerzitě v Záhřebu v letech 1991 až 1996. Jakovina byl zakladatelem a prvním čestným členem chorvatské pobočky Mezinárodní asociace studentů historie.[4] Jako výměnný student navštěvoval kurzy v University of Kansas, USA a Boston College.[4] Postgraduální studium ukončil na Katholieke Universiteit Lovaň.[4] Během akademického roku 2000/01 byl a Fulbright Visiting Scholar na Georgetown University v Washington DC..[4] Od té doby se také zúčastnil London School of Economics and Political Science a semináře o Holocaust v Izrael.[4]
Akademická kariéra
Jakovina přednesl mnoho veřejných přednášek a zúčastnil se mnoha fór v Chorvatsku i v zahraničí.[5] Je spoluautorem učebnice dějepisu pro starší studenty středních škol.[4] Je autorem stovek článků publikovaných v denících jako např Seznam Jutarnji a Vjesnik.[4] Vzhledem k jeho veřejně vyjádřeným postojům k důležitosti objektivity v historických studiích byl často napaden chorvatskými radikálními pravičáky.[6] Ve své práci se nejvíce zajímá o historii 20. století, americká historie, Studená válka, Nezúčastněné hnutí a politika detente.[7][8]
Publikace
Knihy
- Socijalizam na americkoj pšenici (Angličtina: Socialismus na americkém obilí). Matica hrvatska: Záhřeb. 2002
- Američki komunistički saveznik. Hrvati, Titova Jugoslavija i SAD 1945. – 1955. (Angličtina: Americký komunistický spojenec. Chorvaté, Titova Jugoslávie a Spojené státy 1945-1955). Profil International: Záhřeb. 2003
- Treća strana Hladnog rata (Angličtina: Třetí strana studené války). Fraktura: Zaprešić. 2011
- Trenuci katarze. Prijelomni događaji XX stoljeća (Angličtina: „Momenty katarze. Přelomové události ve XX. Století). Fraktura: Zaprešić. 2013
Politická a veřejná angažovanost
Trtko Jakovina je prominentní veřejný kritik násilné pravice Chorvatský nacionalismus historický revizionismus druhá světová válka orientovaný na nevědecké pozitivní reinterpretace loutka Nezávislý stát Chorvatsko a chybějící nebo nevědecké uznání Ustashe genocida proti Srbové, Židé, Romové stejně jako jejich zločiny proti jejich oponentům.[9][10][11]
Jakovina podepsala iniciativu CIVICO Europa proti autokratický politiky v boji proti COVID-19 v Maďarsko.[12] Iniciativu podepsalo 73 evropských osobností včetně Jean-Claude Juncker, Carl Bildt, Slavoj Žižek a také z Chorvatska po boku Jakoviny Miljenko Jergović, Vesna Pusić, Seid Serdarević a Željko Trkanjec.[12]
Reference
- ^ "Tvrtko Jakovina :: Detalji znanstvenika". Tkojetko.irb.hr. Citováno 2012-02-12.
- ^ "Tvrtko Jakovina :: Detalji znanstvenika". Tkojetko.irb.hr. Citováno 2012-02-12.
- ^ „Tvrtko Jakovina, mimořádný profesor“. Boloňská univerzita. Citováno 19. května 2020.
- ^ A b C d E F G h „Tvrtko Jakovina - Kratki životopis“ (v chorvatštině). Fakulta humanitních a sociálních věd v Záhřebu. Citováno 9. prosince 2011.
- ^ Gordan Duhaček (16. 05. 2011). „Pokret nesvrstanih mogao bi opet imati važnu ulogu - tportal.hr / kultura /“. Tportal.hr. Citováno 2012-02-12.
- ^ „Hrvatsko Pravo“. Hsp1861.hr. Citováno 2012-02-12.
- ^ "Tvrtko Jakovina: Nesvrstani su bili puni besprizornih likova - mJutarnji". Jutarnji.hr. Citováno 2012-02-12.
- ^ "Tvrtko Jakovina :: Detalji znanstvenika". Tkojetko.irb.hr. Citováno 2012-02-12.
- ^ „Хрватска: Релативизирање на злосторствата на усташите?“. Deutsche Welle. Citováno 19. května 2020.
- ^ „Твртко Јаковина: Истину о Јасеновцу не може да одређује никаква комисија“. Večernje novosti. Citováno 19. května 2020.
- ^ „Kontekst: Revizija balkanske historije“. Al Jazeera Balkán. Citováno 19. května 2020.
- ^ A b „Tím, že se Maďarsko vzdalo autokracii v boji proti COVID-19, otravuje evropské ideály“. CIVICO Europa. Citováno 19. května 2020.