Tor Line - Tor Line
 | |
| Průmysl | Lodní doprava |
|---|---|
| Osud | Integrovaný do DFDS Seaways |
| Založený | 1966 |
| Zaniklý | 2010 |
| Hlavní sídlo | Kodaň, Dánsko (Jako DFDS Tor Line) Gothenburg, Švédsko (Jako Tor Line) |
Oblast sloužila | Severní moře Baltské moře |
| Služby | Nákladní doprava |
| Rodič | DFDS A / S |
| webová stránka | www.dfds.com |
The Tor Line byl náklad dopravní společnost. Spolu se svými dceřinými společnostmi provozovala Tor Line flotilu přibližně 65 ro-ro, ro-pax a lo-lo lodě, zejména na Severní a Baltské moře.[1] Nakonec byl zakoupen v Dánsku DFDS, který jej přejmenoval DFDS Tor Linea fungovala jako divize nákladní dopravy DFDS spolu s DFDS Lisco, Linka DFDS Lys a Kontejnerová linka DFDS před odchodem značky do důchodu.
Tor Line byla založena jako společný podnik mezi švédskými Přeprava trans-oleje a Přeprava Rex provozovat trajekty pro osobní automobily mezi Švédskem, Anglií a Nizozemskem. Název společnosti byl zkratkou názvů zakládajících společností, Tprší Óil a Rex řádek.[2] Tor Line zahájila provoz cestujících v roce 1966 a nákladní dopravu v roce 1969.[3][4] V roce 1980 Tor Line vytvořil krátký společný podnik pro osobní dopravu, Linka Sessan Tor, s Sessan Line. Podobný společný podnik byl vytvořen pro nákladní dopravu s Švédský Lloyd.[5] Oba se ukázaly jako krátkodobé: Stena Line získal Sessan Line v roce 1981,[2] a během téhož roku byly osobní služby společnosti Tor Line prodány společnosti DFDS. O rok později získala DFDS také nákladní dopravu společnosti Tor Line.[5] Zpočátku byly obě divize uváděny na trh jako DFDS Tor Line, ale osobní trajekty byly později přesunuty pod značku DFDS.[6]
Dějiny
Provoz cestujících 1966–1981
Dvě švédské přepravní společnosti, Trans Oil Shipping a Rex Shipping, se rozhodly založit novou společnost pro poskytování trajektových služeb pro přepravu automobilů a cestujících mezi Švédskem, Anglií a Nizozemskem. Nová řada Tor Line (zkratka Trans Oil a Rex) objednala stavbu dvou nejmodernějších trajektů z Lübecker Flender-Werke v západním Německu. Ty vstoupily do služby na Gothenburg —Immingham —Amsterdam trasa v letech 1966 a 1967 jako SLEČNATor Anglia a SLEČNATor Hollandia, resp.[5][7] Mezitím se jako akcionáři připojili Bratt-Götha a nizozemský KNSM (Koninklijke Nederlandsche Stoomboot-Maatschappij) (po 25%). Hlavními soupeři společnosti Tor Line na trase Švédsko – Anglie byli Anglie-Švédsko linka (ESL), společná služba provozovaná společností Ellermanova Wilsonova linie, Švédský Lloyd a Rederi AB Svea.[2] V roce 1966 přivedly partnerské společnosti ESL také nové lodě na trasu, ale ty byly pomalejší než lodě Tor, měly méně moderní vybavení a chyběly plné šeky.[5]
V roce 1975 převzala společnost Tor Line dodávku nového, většího a rychlejšího SLEČNATor Britannia pro službu Švédsko – Anglie – Nizozemsko, následovanou v roce 1976 SLEČNATor Skandinávie, druhá loď stejného designu.[8][9] S dodávkou nových lodí Tor Anglia a Tor Hollandia Byly prodány. Také v roce 1976 byl přesunut anglický terminál služeb Tor Line Felixstowe. Nové lodě byly pravděpodobně nejlepšími trajekty té doby a sloužily jako poslední rána pro službu ESL. Ellerman's Wilson Line a Rederi AB Svea již dříve ze společné služby vypadli a v roce 1977 také švédská Lloyd ukončila provozování cestujících. Přes jejich dominantní postavení ve švédsko-anglické službě byla finanční situace společnosti Tor Line nejistá.[5] Během zimních měsíců nebyl ve službě dostatečný zájem o dvě velké lodě; kvůli tomu Tor Skandinávie byla pronajata jako expediční loď během zimních období od roku 1979.[9]
Pro zlepšení své finanční pozice vyhledala společnost Tor line partnerství s dalšími přepravními společnostmi. V roce 1979 SLEČNAEspresso Olbia (bývalý Tor Anglia) byl objednán na plánovaný společný Gothenburg—Kristiansand —Newcastle s Frede. Olsen, ale Fred. Olsen se vytáhl, než mohla služba začít. Místo toho Espresso Olbia byl položen v Göteborgu.[7] Na začátku roku 1980 byla vytvořena úspěšnější společná služba s Sessan Line, když Linka Sessan Tor byl založen. Na lodích Tor Line byla namalována loga nové společné služby.[8] Sessan Tor Line se ukázal jako krátkodobý jako hlavní konkurenti Sessan Stena Line koupil Sessan počátkem roku 1981.[2] Následně společnost Tor Line zahájila jednání o prodeji buď Tor Britannia nebo Tor Skandinávie na DFDS. Místo toho, aby koupila pouze jednu loď, koupila DFDS na konci roku 1981 celou divizi pro přepravu osob Tor Line. Zpočátku byly lodě Tor prodávány jako TorDS pro DFDS, ale následně byly absorbovány do divize pro přepravu osob DFDS DFDS Seaways.[5] Navzdory tomu si ponechali svá původní jména s předponou Tor až do let 1990–1991.[8][9]
Od roku 1969 nákladní doprava
Společnost Tor Line zahájila nákladní dopravu v roce 1969 poprvé SLEČNATor Mercia, a společnost získala během následujících let larvou flotilu nákladních lodí.[4] V roce 1980, přibližně ve stejné době jako vytvoření společné osobní dopravy se společností Sessan Line, zavedla společnost Tor Line společnou nákladní dopravu se svými bývalými konkurenty Švédský Lloyd, prodáváno jako Tor Lloyd. Během Válka o Falklandy alespoň jedna z lodí Tor Lloyd, SLEČNATor Kaledonie, byl pronajat k Ministerstvo obrany Spojeného království pro službu jako zásobovací loď.[6]
Stejně jako společná služba Sessan Tor se i společná služba Tor Lloyd ukázala jako krátkodobá a v roce 1982 získala společnost DFDS nákladní operace společnosti Tor Line. Po akvizici byly dřívější lodě Tor Line přejmenovány na DFDS Tor Line,[6] a následně se divize Tor vyvinula v hlavní dceřinou společnost přepravující zboží DFDS.[1]
Organizační změny od roku 2010
V roce 2010 získala společnost DFDS Norfolkline z Maersk. Po restrukturalizaci byly operace společnosti DFDS Tor Line, DFDS Lisco a Norfolkline byly integrovány do DFDS Seaways. Fúze vedla ke změnám a doplnění nákladních destinací a rozšíření objemů nákladní dopravy. V tomto okamžiku přestala historická linka Tor Line existovat jako značka a entita, i když její příspěvky k odkazu námořní námořní dopravy v Severním moři a Baltském moři zůstávají.
Flotila
Bývalé lodě
Osobní trajekty
| Loď | Postavený | Ve službě | Tonáž | Vlajka |
|---|---|---|---|---|
| SLEČNATor Anglia | 1966 | 1966–1976 | 7,042 GRT |  Švédsko |
| SLEČNATor Hollandia | 1967 | 1967–1975 | 7,432 GRT | Švédsko |
| SLEČNATor Britannia | 1975 | 1975–1981 | 14,905 GRT | Švédsko |
| SLEČNATor Skandinávie | 1976 | 1976–1981 | 15,673 GRT | Švédsko |
Nákladní automobily
| Loď | Postavený | Ve službě | Objednaný / vlastněný | Tonáž | Vlajka |
|---|---|---|---|---|---|
| SLEČNALoon-Plage | 1991 | 1999 | Objednaný | 4,962 GT |  Kypr |
Reference
- ^ A b „Toto je DFDS Tor Line“. DFDS Tor Line. Citováno 2009-03-04.
- ^ A b C d "Tor Line". Kommandobryggan (ve švédštině). Citováno 2009-03-04.
- ^ Asklander, Micke. "Tor Line". Fakta om Fartyg (ve švédštině). Citováno 2009-03-04.
- ^ A b Asklander, Micke. „Tor Roro“. Fakta om Fartyg (ve švédštině). Citováno 2009-03-04.
- ^ A b C d E F Boyle, Iane. „Linka Tor Strana 1 - Trajekty pro cestující 1966–1981“. Pohlednice Simplon. Citováno 2009-03-04.
- ^ A b C Boyle, Iane. „DFDS Tor Line Strana 2A - nákladní trajekty do roku 2000“. Pohlednice Simplon. Citováno 2009-03-04.
- ^ A b Asklander, Micke. "SLEČNA Tor Anglia (1966)". Fakta om Fartyg (ve švédštině). Citováno 2009-03-04.
- ^ A b C Asklander, Micke. "SLEČNA Tor Britannia (1975)". Fakta om Fartyg (ve švédštině). Citováno 2009-03-04.