Tjitra - Tjitra
Tjitra | |
---|---|
Režie: | Usmar Ismail |
Napsáno | Usmar Ismail |
V hlavních rolích |
|
Kinematografie | AA Denninghoff-Stelling |
Výroba společnost | Jižní Pacifik |
Datum vydání |
|
Provozní doba | 71 minut |
Země | Indonésie |
Jazyk | indonéština |
Tjitra (doslovně obraz) je indonéský film z roku 1949, který režíroval Usmar Ismail pro Holanďany výrobní dům Jižní Pacifik. V hlavních rolích Raden Sukarno, Nila Djuwita a Raden Ismail následuje muže jménem Harsono, který si vezme ženské panenství a poté uprchne do města, kde je uvězněn v případě vraždy. Ismailův režijní debut, Tjitra byl vyroben, zatímco jeho ředitel byl ještě členem Indonéská armáda. Později se od filmu distancoval, protože měl pocit, že měl příliš málo tvůrčího podnětu.
Spiknutí
Harsono (Raden Sukarno) převezme panenství Suryani (Nila Djuwita) na plantáž své rodiny a poté ji nechá žít ve městě. Zatímco si Suryani vezme Harsonova bratra Sutopo (Raden Ismail), Harsona přitahuje městská dívka, flirt jménem Sandra. Když mu ublíží, Harsono ji uškrtí k smrti. Během následného vyšetřování se ukázalo, že Sandra zemřela na infarkt, a ne jako přímý důsledek uškrcení, což Harsonovi umožnilo vrátit se do své vesnice. Snaží se oženit se Suryani, ale ona se rozhodne zůstat se svým manželem.
Výroba
Tjitra byl prvním filmem režiséra Usmar Ismail, původně reportér. Během Japonská okupace z Nizozemská východní Indie od roku 1942 do roku 1945 Ismail často diskutoval o filmu s režisérem Andjar Asmara, naučit se základy.[1] Kolem tentokrát napsal scénář pro Tjitra.[2] Během Indonéská národní revoluce, připojil se k Indonéská armáda a byli zatčeni Holanďany, zatímco pokrývali jednání směřující k Renvilleská dohoda.[3] Po svém propuštění mu bylo nařízeno zůstat v hlavním městě státu v Jakarta a sledujte holandské pohyby. Přitom pracoval s holandskou společností South Pacific Film Corporation, nejprve s Andjarem a poté samostatně.[2][4]
Ve filmu hráli Raden Soekarno, Nila Djuwita a Raden Ismail. To také představovalo A. Hamid Arief a Mohammad řekl Hamid Junid. AA Denninghoff-Stelling, Holanďan ovlivněný americkou kinematografií, byl na kameře. Tjitra byl vyroben jižním Pacifikem.[5]
Uvolnění
Tjitra byl propuštěn v roce 1949, s novelizací po roce 1950; nedlouho poté následovala píseň stejného jména od Cornela Simanjuntaka. Úvod k románu s názvem „Pengantar ke Dunia Film“ („Úvod do světa filmu“) byl později sestaven v antologii z roku 1983 Film Usmar Ismail Mengupas (Usmar Ismail na filmu).[6] A 35 mm kopie filmu Tjitra je uložen na Sinematek Indonésie archivy.[7]
V dopise z roku 1962 Ismail napsal, že kromě výběru příběhu dostal nad filmem jen malou kontrolu. Producent diktoval, jaké snímky mají být použity, a většinu kreativních aspektů natáčení. Ismail se proto distancoval Tjitra a Harta Karunnapsal, že považuje svůj první film za Darah dan Doa (Dlouhý pochod; 1950).[7] Indonéský filmový historik Misbach Yusa Biran napsal, že na rozdíl od většiny filmy z Nizozemské východní Indie, ukázalo to smysl pro indonéský národ.[8]
Poznámky pod čarou
- ^ Řekl 1982, str. 34.
- ^ A b Biran 2009, str. 363.
- ^ Biran 2009, str. 362.
- ^ Řekl 1982, s. 36–37.
- ^ Filmindonesia.or.id, Kredit.
- ^ Imanjaya 2006, str. 90.
- ^ A b Filmindonesia.or.id, Tjitra.
- ^ Biran 2009, str. 365.
Citované práce
- Biran, Misbach Yusa (2009). Sejarah Film 1900–1950: Bikin Film di Jawa [Dějiny filmu 1900–1950: Tvorba filmů v Javě] (v indonéštině). Jakarta: Komunitas Bamboo ve spolupráci s Radou umění v Jakartě. ISBN 978-979-3731-58-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Imanjaya, Ekky (2006). Od A do Z o indonéském filmu (v indonéštině). Bandung: Mizan. ISBN 978-979-752-367-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Said, Salim (1982). Profil Dunia Film Indonesia [Profil indonéské kinematografie] (v indonéštině). Jakarta: Grafiti Pers. OCLC 9507803.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- "Tjitra". filmindonesia.or.id (v indonéštině). Jakarta: Nadace Konfidan. Archivovány od originál dne 23. srpna 2012. Citováno 23. srpna 2012.
- "Tjitra | Kredit" [Tjitra | Úvěry]. filmindonesia.or.id (v indonéštině). Jakarta: Nadace Konfidan. Archivovány od originál dne 6. listopadu 2012. Citováno 6. listopadu 2012.