Divadelní společnost Tintamarre - Tintamarre theatre company

Tintamarre je bilingvní studentské divadlo soubor která byla založena v Mount Allison University Alex Fancy.

Soubor představil více než padesát představení ve Windsor Theatre Mount Allison, který se nachází v Sackville, New Brunswick. Každý rok Tintamarre produkuje dvojjazyčný kolektiv vytvořený procesem řízeného improvizace. Soubor se každoročně vydává na střední a vyšší střední školy po celém Slovensku Námořní provincie. Po představeních následují diskuse s publikem.

Cílem společnosti je podpořit přijetí kulturní a jazykové rozmanitosti a podpořit lepší zhodnocení role, kterou divadlo může hrát ve vzdělávání.

Alex Fancy, profesor dramatu na univerzitě Mount Allison, byl držitelem ceny New Brunswick Lieutenant Governor's Dialogue Award za úsilí o podporu porozumění a respektu mezi oběma oficiálními jazykovými komunitami provincie prostřednictvím divadelního souboru.[1]

název

Tintamarre je slovo Acadian původ znamená křik nebo din. Tento termín se používá k popisu příchodu tisíců migrujících vodních ptáků do oblasti Sackville každý rok.

Historie výroby

  • 1968: Huis Clos podle Jean-Paul Sartre
  • 1970: Le Médecin malgré lui podle Molière
  • 1971: Le Malade imaginaire autor: Molière
  • 1972: Le Bourgeois gentilhomme autor: Molière
  • 1974: Tintamarre „74
  • 1975: Le Malade imaginaire Molière a Gesta
  • 1976: Tintamarre '75, a Tváří v tvář
  • 1977: Nosorožec podle Eugène Ionesco, a Tintamarre 1977
  • 1978: Le médecin malgré lui Molière a Tintamarre „78
  • 1979: Tintamarre '79, a Ubu Roi podle Alfred Jarry
  • 1980: L'Avenir est dans les oeufs, Jacques ou La Soumission podle Eugène Ionesco, a Tintamarre „80
  • 1981: Režimy L'Histoire du Québec en trois
  • 1982: Tintamarre „82
  • 1983: Les Bâtisseurs d’empire podle Boris Vian a Nelligan
  • 1984: Picnique en campagne, Serenáda, Molière, a Répétez après moi
  • 1985: Antigona podle Jean Anouilh, a Odpisy
  • 1986: Podstata, Serenáda, Bousille et les justes podle Gratien Gélinas, a Bravo Beckett!
  • 1987: Les Belles Soeurs podle Michel Tremblay, Zóna, a Ecoutez n’écrivez pas
  • 1988: Le Professeur se meurt
  • 1989: Zvuky tantramaru, a L'Interview
  • 1990: L'Alouette podle Jean Anouilh, a Bébéboum
  • 1991: Paříž! Paříž!, a Hledám Glotta
  • 1992: Dom Juan podle Molière, Ecoutez n’écrivez pas, Bonsoir Irène dobrou noc, a Fin de partie; Hrát si; Va et vient
  • 1993: Nosorožec autor Eugène Ionesco, Obrázky a zvuky Tantramaru
  • 1994: Tartuffe podle Molière, L'Armoire, a La Cantatrice chauve podle Eugène Ionesco
  • 1995: Téléchoc, a Sainte Carmen de la Main od Michela Tremblaye
  • 1996: Le Test
  • 1997: Trocshop, a La Leçon
  • 1998: Le Visiteur, a Tato hodina má příliš mnoho minut: Combien de voix faut-il pour faire une cacaphonie?
  • 1999: „Tit Coq, a La Machine
  • 2000: Le Fantôme du Collège St. Jude, a Victor ou les enfants au pouvoir
  • 2001: Le Fantôme du Collège St. Jude 2: Cécile's story
  • 2002: Messe solonelle pour une pleine lune d’été, Mélanie's Esej: Edu-trope, a Tueur sans gages: odstřelovač
  • 2003: Le Faucon, a Le Placard
  • 2004: Un deux trois soufflé. . . /Teď všichni společně, a Huis Clos Jean-Paul Sartre
  • 2005: Rosalie, William, Jane, Donald a další
  • 2006: Allo, Pascale!
  • 2007: Floralie
  • 2008: Trocshop 2
  • 2009: Argument
  • 2010: Autobus 36
  • 2011: Bouffe!
  • 2012: Tábor![2]
  • 2013: ALBUM
  • 2014: DEDINY
  • 2016: ÚTOČIŠTĚ
  • 2018: REX
  • 2019: NOMADe

externí odkazy

Reference

  1. ^ „Tiskové zprávy z kanceláře komisaře pro úřední jazyky v New Brunswicku“. Úřad komisaře pro úřední jazyky v New Brunswicku. 6. července 2011. Archivovány od originál dne 6. července 2011. Citováno 10. září 2019.
  2. ^ Soubry, Bernard. „Brýle - pořady“. Tintamarre. Mount Allison University. Citováno 9. února 2012.