Tibetský lidový papír - Tibet Vernacular Paper

Přední strana obálky ze srpna 1910, 21. vydání v čínštině a tibetštině
Stránka příspěvku v tibetštině

Tibetský lidový papír (zjednodušená čínština : 西藏 白话 报; tradiční čínština : 西藏 白話 報; pchin-jin : Xīzàng báihuà bào, Tibetský: ནུབ་ བོད་ ཀྱི་ ཕལ་ སྐད་ ཚགས་ པར, Wylie: nub bod kyi phal skad tshags par),[1] přeloženo také jako Tibetská lidová práce, jsou první noviny, které byly založeny v Tibetu. Napsáno v obou Tibetský (藏文) a lidový jazyk čínština (Baihua 白话), byla založena v dubnu 1909 společností amban Lian Yu a jeho zástupce Zhang Yintang, v posledních letech Dynastie Čching. První vydání bylo litograficky vytištěno s nákladem méně než 100 výtisků denně.[2][3] Bylo zrušeno v roce 1911.[4] Poslání novin bylo hlavně vzdělávací,[4] ale také propagandistické.[4][5]Není známo nic o tom, jak Tibeťané papír přijali.[6]

Cíle

Lian Yu a Zhang Yintang se domnívali, že vydávání novin v lidovém jazyce by posunulo jejich administrativní reformy mnohem víc než jen projevy omezenému publiku. Jako modely si vzali Sichuan Yun Bao a další noviny financované vládou.[7] Jelikož v té době jen málo Tibeťanů dokázalo číst čínsky a jen málo Číňanů tibetsky, pustili se do dvojjazyčných novin. Podle Bai Runshenga byly noviny vřele přivítány Tibeťané.[8]

Tisk, oběh a frekvence

Tibetský lidový papír byl nejprve litograficky vytištěn (rychlostí méně než 100 výtisků denně) na kamenném tiskařském stroji, který do Tibetu přinesl Zhang Yintang.[9] Za účelem dosažení větších tiskových sérií byly tiskařské stroje později zakoupeny v Indii a přivezeny do Tibetu.[10] Noviny se objevovaly jednou za deset dní, s 300 až 400 výtisky na vydání.[11] Přestala se objevovat v roce 1911.[4]

Oznamuje příchod armády Zhao Erfeng

Tibetský historik K. Dhondup napsal, že jedno z prvních čísel novin vyšlo, zatímco 13. dalajláma se vrátil do Lhasy po svém prvním vyhnanství, těsně před svým druhým vyhnanstvím. Dokument oznámil v srpnu 1909 příchod Chao Erh-feng armáda: „Nebojte se Amban Chao a jeho vojáci. Jejich účelem není škodit Tibeťanům, ale jiným lidem. Pokud uvážíte, budete si pamatovat, jak jste se styděli, když zahraniční vojáci dorazili do Lhasy a utlačovali vás velkou tyranií. Všichni se musíme z tohoto důvodu posilovat, jinak bude naše náboženství zničeno za 100 nebo snad za 1000 let. ““[12] Dne 3. ledna 1910 vstoupila čínská armáda do Lhasy a ve městě náhodně střílela, což mělo za následek řadu zraněných a zabitých policistů a lidí.[13]

Viz také

  • (francouzsky) Bai Runsheng, Abrégé de l’histoire de (la) presse chinoise, Éditions de Chine Nouvelle, 1998
  • The Tibetské zrcadlo

Reference

  1. ^ Fabienne Jagou, Les traductions tibétaines des discours politiques chinois de Sun Yat-sen sur les «Trois principes du peuple» enantant qu’exemples de traductions modernes d’un texte politique, v Édition, Éditions: L'écrit Au Tibet, Évolution et Devenir, Svazek 3 de Collectanea Himalayica, Anne Chayet, Éditeur Indus, 2010, ISBN  9783940659026, str. 169
  2. ^ Ochrana a rozvoj tibetské kultury (Bílý papír), Čína denně, 25-09-2008, s. 7: Starý Tibet měl v posledních letech dynastie Čching (1644-1911) pouze jeden litograficky tištěný deník v tibetském jazyce s názvem Tibetské lidové noviny a jeho náklad byl méně než 100 výtisků denně.
  3. ^ Thubten Samphel, Virtuální Tibet: Média, v Vyhnanství jako výzva: tibetská diaspora (Dagmar Bernstorff, Hubertus von Welck eds.), Orient Blackswan, 2003, 488 stran, zejména str. 171-172 ISBN  978-81-250-2555-9: První tibetské noviny Vernacular Paper byly založeny Manchu ambanem Lian Yu a jeho zástupcem Zhang Yintongem v dubnu 1909. Noviny byly dvojjazyčné, tibetské a čínské.
  4. ^ A b C d Amy Holmes-Tagchungdarpa, Reprezentace náboženství v Tibetském zrcadle, v Historie a hmotná kultura v asijských náboženstvích: text, obrázek, objekt, eds. Benjamin Fleming, Richard Mann, str. 77.
  5. ^ Françoise Robin „Le vers libre au Tibet: Un forma littéraire de l'intime au service d'un projet collectif, dans D'un Orient l'autre, Actes des 3es journées de l'Orient, Bordeaux, 2. – 4. října 2002 (sous la direction de Jean-Louis Bacqué-Grammont, A. Pino, S. Khoury), Peeters Publishers, 2005, 606 s., s. 573 -601, část en. str. 583, poznámka 31: „un journal de propagande publié à Lhas [s] a par les autorités mandchoues à la fin de 1909 (Dhondup 1976: 33)“.
  6. ^ Anna Sawerthal (2011). The Melong: Příklad vzniku tibetského jazykového tisku (PDF) (MA práce). Vídeňská univerzita, Rakousko. str. 55. Archivovány od originál (PDF) dne 4. března 2016. Citováno 28. září 2017.
  7. ^ Bai Runsheng, Nejstarší tibetské noviny v Tibetu Archivováno 2015-11-17 na Wayback Machine, Čínské Tibetské informační centrum, 2005-07-01: „Ale v Tibetu se staré zvyky zakořenily tak hluboko, že bylo obtížné dosáhnout efektivních výsledků administrativní reformou. Takže Lian Yu a Zhang Yintang si mysleli, že vydat noviny v lidovém jazyce by dostalo lepší výsledky, než přednášet projevy v úzkých sférách. Proto založili „Lidovou knihu v Tibetu.“ Zaměřenou na vzdělávání lidí ve vlastenectví a inteligenci. Tato práce vzala noviny „Xun Bao“, noviny v S'-čchuanu a další vládou financované noviny noviny jiných provincií jako její modely, byly to první moderní noviny v tibetských oblastech. “
  8. ^ Bai Runsheng, op. cit .: "V té době jen málo Tibeťanů vědělo, že je to Číňan, a to samé platilo pro Číňany. Takže noviny byly vydávány v tibetštině a čínštině. Tibetský lid tyto dvojjazyčné noviny vřele přivítal. koupit noviny. “
  9. ^ Xinhua, Ochrana a rozvoj tibetské kultury (Bílý papír), Čína denně, 25-09-2008, s. 7: „Starý Tibet měl v posledních letech dynastie Čching (1644–1911) pouze jeden litograficky tištěný deník v tibetském jazyce s názvem Tibetské lidové noviny a jeho náklad byl méně než 100 výtisků denně.“
  10. ^ Bai Runsheng, op. cit .: "První vydání papíru bylo vytištěno kamenným tiskařským strojem, který do Tibetu přivezl poslanec amban Zhang Yintang. Aby noviny fungovaly dlouho, poslal Lian Yu muže do Kalkaty, aby si koupili tiskařské stroje."
  11. ^ Bai Rusheng, op. cit .: „„ Vernacular Paper in Tiber “byla publikace, která vyšla jednou za deset dní, s 300 až 400 výtisky na jedno vydání.“
  12. ^ Elliot Sperling, „The Chinese Venture into K'am, 1904–11 and the Role of Chao Erhfeng“, in The History of Tibet: The modern period: 1895-1959, the meeting with modernity, ed Alex McKay
  13. ^ K. Dhondup, Vodní pták a další roky: historie třináctého dalajlamy a později1986, Rangwang Publishers, str. 33 "Jeho pobyt ve Lhase však měl být krátký. Před ním byl druhý vyhnanství. Jako předehra k tomu se ve Lhase poprvé objevily noviny vydávané Číňany v tibetštině. Jedna z otázek zněla: […] 3. ledna 1910 dorazila postupující jednotka čínské armády na břeh řeky Kyichu, kde na ně čekal Manchu Amban. Hned odpoledne vtrhli do Lhasy. Náhodně vystřelili ve městě a zranili a zabili několik policisté a lidé “