Theonistus - Theonistus
- Pro mučedníka Vercelliho viz Theonestus z Vercelli.
Svatý Theonistus | |
---|---|
Mučedník | |
Zemřel | 4. nebo 5. století Roncade nebo Altino |
Hlavní, důležitý svatyně | Relikvie jsou v katedrále Treviso a v San Lorenzo v Benátky.[1] |
Hody | V Trevisu se jeho svátek slaví 30. nebo 23. října. |
Svatý Theonistus (Theonist, Teonesto, Thaumastus, Thaumastos, Theonestus, Thonistus, Onistus, Teonisto, Tonisto) je svatý uctívaný katolický kostel. Theonistus je uctíván dvěma společníky, Tabra a Tabratha (taky Tabraham a Tubraham). Středověké dokumenty podávají zprávy o jeho životě, které jsou protichůdné a zmatené.[1]
Jeho legenda je velmi zmatená a složitá. Možná byl mučedníkem na konci 4. nebo na konci 5. století.[1] Jeho legenda je představena v kratší, starší verzi 10. století, která ho nazývá biskupem ostrova jménem Namsia nebo Namsis, a delší verzi 11. století, která ho nazývá biskupem Philippi.[1]
Podle zprávy z 11. století Theonistus spolu s Alban z Mohuče, Tabra, Tabratha a Ursus se zúčastnil zastupitelstva v Kartágo (Rada Kartága z roku 670, ale chronologie je zmatená[2]), a poté pokračoval a pouť na Řím.[1] Poté se setkali Svatý Ambrože v Milán a byli posláni, aby sloužili jako misionáři Gallia.[1] Ursus byl zabit buď v Aosta (podle staršího účtu) nebo Augsburg (podle účtu z 11. století).[1] Albinus byl sťat Arians v Mainz a byl cefalofor.[1] Zázrak umožnil Theonistovi, Tabře a Tabrathovi uprchnout z Mohuče a podařilo se jim dosáhnout Gothia (Verze z 10. století) nebo Gallia (verze z 11. století), a pak dosáhl Otranto (Verze z 10. století) nebo Sicílie (Verze z 11. století).[1] Nakonec byli umučeni Roncade nebo Altino stětím a byly také považovány za hlavonožce.[1]
Chronologické informace ve zdrojích jsou protichůdné. Bede datuje jejich mučednictví do doby Dioklecián (cca 303), zatímco Rabanus a Notker Stammerer datují své mučednictví do doby Theodosius II.[1] Jejich mučednictví se však může datovat také do doby Hunneric (477-484).[1]
Jak dokazují jejich africká jména, Tabra a Tabratha mohli být africkými mučedníky, jejichž ostatky dorazily do Altina nebo Treviso během pronásledování Arianů Vandalové.[1] Theonistův kult v Itálii je doložen založením kláštera, který mu byl v roce 710 zasvěcen (San Teonesto); privilegia kláštera byla potvrzena Conrad II.[1]
V Trevisu se Theonistus a jeho společníci poprvé zmínili v místním kalendáři z roku 1184; Theonistus je uctíván a zobrazován v místních městech, jako je Possagno a Trevignano.[2]
Jejich vztah se Svatým Albánem mohl pocházet ze záměny s Theonistem (nebo Theomastem, Thaumaustem), počátkem pátého století biskup v Mohuči (svátek: 1. ledna).[1][3] Tento údaj uvádí Gregory of Tours: „Theomastus byl známý svou svatostí v souladu s významem svého jména a údajně byl biskupem v Mohuči. Z neznámého důvodu byl vyloučen z Mohuče a šel do Poitiers. Tam ukončil svůj současný život tím, že zůstal v čisté zpovědi. “[4] Hrob tohoto Theonistus byl doložen v roce 791 našeho letopočtu.[1] Podle jednoho učence „Albanus z Mentzu, umučený v Mentzu, nikdo neví, kdy podle Baeda podle Diokleciána také podle Sigebert (v Chron.), který říká, že byl vyhnán z Philippi s biskupem Theonistem v roce 425. “[5] Tento vědec dále píše, že Rabanus Maurus „jde tak daleko do zahraničí, že [Albana] nazývá africkým biskupem létajícím z Hunneric ...“[5]
Pod tímto jménem je další mučedník, Theonistus z Vercelli (svátek: 20. listopadu) (Vercelli má v S. Paolo kostel s názvem Santi Tommaso e Teonesto).[1][6] Historie všech tří postav mohla být zmatená.
Pozůstatky Theonistus a jeho dvou společníků mohou být také zakotveny s těmi, které jsou s nimi spojeny Liberalis z Trevisa v katedrále v Torcello po roce 639 n. l.[7]
Theonistův kult zůstal silný. Na počátku 19. století obyvatelé Trevignana pověsili obrázek zobrazující Sv. Jeroným u nohou sv. Theonisty. Vesničané z Falzé, jehož patronem byl sv. Jeroným, protestoval proti tomuto „drzému obrazu“ biskupovi.[8]
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q Bruno W. Häuptli (2003). „Theonistus“. V Bautz, Traugott (ed.). Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL) (v němčině). 22. Nordhausen: Bautz. cols. 1344–1346. ISBN 3-88309-133-2.
- ^ A b San Teonesto (o Teonisto o Tonisto)
- ^ Gregory of Tours, Sláva zpovědníků. Přeložil RaymondVan Dam (Liverpool University Press, 1988), 40n.
- ^ Gregory of Tours, Sláva zpovědníků. Přeložil RaymondVan Dam (Liverpool University Press, 1988), 39.
- ^ A b William George Smith; Henry Wace, Slovník křesťanské biografie, literatury, sekt a nauk (J. Murray, 1877), 70.
- ^ San Teonesto
- ^ San Liberale
- ^ Owen Chadwick, Papežové a evropská revoluce (Oxford University Press, 1981), 586-7.
externí odkazy
- Bruno W. Häuptli (2003). „Theonistus“. V Bautz, Traugott (ed.). Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL) (v němčině). 22. Nordhausen: Bautz. cols. 1344–1346. ISBN 3-88309-133-2.
- (v italštině) San Teonesto (o Teonisto o Tonisto)