Ulice krokodýlů - The Street of Crocodiles

První vydání

Ulice krokodýlů (polština: Sklepy cynamonowe, rozsvícený "Cinnamon Shops") je a Kolekce 1934 z povídky napsáno Bruno Schulz. Sbírka, která byla poprvé vydána v polštině, byla přeložena do angličtiny Celinou Wieniewskou v roce 1963.[1]

Počátky a publikace

Schulzovy nejčasnější literární snahy lze pravděpodobně datovat do roku 1925.[2] Zahrnovaly hrubé koncepty povídek, později publikované ve sbírce Ulice krokodýlů, který spisovatel posílal svým přátelům Władysław Riff a Debora Vogel. Ačkoli už v roce 1928 napsal Schultz povídku Červencová noc, byla zahrnuta do druhého svazku s názvem Sanatorium ve znamení přesýpacích hodin který byl publikován v roce 1937.

Veškeré úsilí Debory Vogelové o vydání Schulzových děl bylo marné. Bylo to až po známém spisovateli Zofia Nałkowska, u kterého Schulz hledal pomoc, vyjádřila mu podporu, že práce byla publikována v prosinci 1933 ze dne 1934.

Titul

Originální název sbírky lze doslovně přeložit do angličtiny jako „Cinnamon Shops“. Ve sbírce je také povídka se stejným názvem. Skořicové obchody zmíněné vypravěčem příběhu se nacházejí ve středu města, kde vypravěč žije.

Spiknutí

Ilustrace od Bruna Schulze.

Sbírka vypráví příběh obchodní rodiny z malého galicijského města, které se podobá spisovatelův domov město, Drohobycz, v mnoha ohledech. Příběh oplývá mýtickými prvky, zavedenými pomocí vizionářského a snového literárního zobrazení (např. Často se vyskytujícího motivu labyrintů), charakteristického pro spisovatele. Jde tedy o mytologizovanou realitu zpracovanou představivostí, umělecky zkreslenou a obohacenou o všechny možné odkazy a narážky na jiná literární díla, na velké mýty, na jiné, exotičtější domény reality.[3]

Jednou z nejvýznamnějších postav v díle je Otec, který je nejen hlavou rodiny, obchodníkem provozujícím textilní obchod na tržišti, ale také šíleným experimentátorem obdařeným nadlidskými schopnostmi, demiurgem žijícím mezi životem a smrtí , mezi světem skutečným a imaginárním. Navzdory literární fascinaci postavou Otce, kterou projevil Schulz, je to Józef, kterého vykresluje jako protagonista a vypravěč díla. V postavě tohoto mladého chlapce, dychtivě objevujícího svět, který ho obklopuje, je jasně vidět mnoho Schulzových zvláštností.

Další je služebnice Adela. Je to dominantní žena a předmět touhy. Ovládá a vyhrožuje Otci, při jedné příležitosti vysvobodí všechny ptáky, které nasbíral v podkroví, a vyhnal je svým koštětem.[4]

Jazyk

Jazyk, který si Schulz osvojil, je bohatý a jedinečný a vyznačuje se různými výstředními sekvencemi jazyka metafory.[5] Metafory plní různé funkce; spisovatel přináší do života neživé předměty a představuje lidi jako zvířata. Používá několik složitých vět, používá neznámá, staromódní a dávno zapomenutá slova i vědeckou (např. Biologickou) terminologii. Tyto techniky upoutaly pozornost a byly diskutovány již prvními kritiky Schulze, včetně Tadeusz Breza Schulzova próza v původní polštině je plná latinismů, pravděpodobně odvozených z byrokratického jazyka Rakouska-Uherska. Pro bližší seznámení s textem namísto známých slovanských výrazů čerpal z těchto slov.[6]

Kritický příjem

Sbírka povídek byla dobře přijata takovými spisovateli a literárními kritiky jako Leon Piwiński, Tadeusz Breza (definoval Schulzovo psaní jako jedinečně krásnou a pravou podstatu poezie),[7] Stanisław Ignacy Witkiewicz, Antoni Słonimski, Julian Tuwim a Adolf Nowaczyński. Většina kritiků ocenila dílo hlavně kvůli jeho jazykovým vlastnostem, přesto se našli i někteří (např. Witkacy), kteří byli okouzleni metafyzickými aspekty příběhů. Práce byla často zmiňována jako jeden z nominovaných na cenu týdenního literárního časopisu Wiadomości Literackie. Existovaly však i některé negativní a vyčítavé recenze, které vyprodukoval hlavně pravicový a levicový tisk, které nesouhlasily avantgarda povaha práce. Schulzovo psaní bylo v negativních recenzích kritizováno za „manýrismus“ a „zbytečnost“.

Názvy povídek

  • srpen
  • Prohlídka
  • Ptactvo
  • Krejčovské figuríny
  • Pojednání o krejčích figurínách nebo druhá kniha Genesis
  • Pojednání o krejčovských figurínách: Pokračování
  • Pojednání o krejčích figurínách: Závěr
  • Nimrod
  • Pánev
  • Pane Charlesi
  • Skořicové obchody
  • Ulice krokodýlů
  • Švábi
  • Vichřice
  • Noc velké sezóny
  • Kometa

Adaptace

1986 Brothers Quay zastavení pohybu animace, Ulice krokodýlů, je založen na knize. Práce byla rovněž upravena v roce 1992 jako divadelní hra autorem Theater de Complicite.[8] Tato druhá adaptace byla poprvé představena v srpnu 1992 v divadle Cottesloe v Národní divadlo v Londýně; cestoval v letech 1992 a 1993 a byl nominován na čtyři Olivier Awards.

V roce 2010 Britové Intelekt publikuje Katarzyna Marciniak a Kamil Turowski fotoalbum, Ulice krokodýlů: fotografie, média a postsocialistické krajiny v Polsku. Kniha je inspirována Schulzovou povídkou a je k dispozici v tištěné i elektronické podobě The Village Voice filmový kritik, J. Hoberman, jako „... procházka po divoké straně, expedice po melancholickém bulváru snů.“

Jonathan Safran Foer je Strom kódů je adaptací Ulice krokodýlů v tradici Tom Phillips kniha Humument. Safran Foer vystřihoval slova z Ulice krokodýlů aby vytvořil svůj vlastní příběh. Foerův román byl proměněn v celovečerní současný balet Wayne McGregor a byl uveden do provozu a měl premiéru na Manchester International Festival v pátek 3. července 2015 v městském divadle Opera House.

Reference

  1. ^ Liukkonen, Petri. „Bruno Schulz“. Knihy a spisovatelé (kirjasto.sci.fi). Finsko: Kuusankoski Veřejná knihovna. Archivovány od originál dne 3. prosince 2003.
  2. ^ Heuckelom, Kris Van. Bruyn, Dieter De; Heuckelom, Kris van (2009). Odmaskování Bruna Schulze. ISBN  978-9042026940. Citováno 2010-12-22. str.464: "Když Schulz začal psát kolem roku 1925 ..." ISBN  90-420-2694-4
  3. ^ Jerzy Jarzębski: Prowincja centrum. Przypisy do Schulza, Wydawnictwo Literackie, Kraków 2005, s. 22. ISBN  83-08-03812-3.
  4. ^ Goldfarb, Bruno Schulz; přeložila Celina Wieniewska; předmluva Jonathana Safrana Foera; úvod David A. (2008). Ulice krokodýlů a jiné příběhy. New York: Penguin Books. 23, 40. ISBN  9780143105145.
  5. ^ Jerzy Jarzębski, Wstęp..., s. XXXVI.
  6. ^ Goldfarb, Bruno Schulz; přeložila Celina Wieniewska; předmluva Jonathana Safrana Foera; úvod David A. (2008). Ulice krokodýlů a jiné příběhy. New York: Penguin Books. 30–31. ISBN  9780143105145.
  7. ^ Czytanie Schulza: materiały międzynarodowej sesji naukowej Bruno Schulz - w stulecie urodzin i pięćdziesięciolecie śmierci. Instytut Filologii Polskiej Uniwersytetu Jagiellońskiego, Kraków, 8–10 czerwca 1992. Oficyna Naukowa i Literacka T.I.C., Kraków, 1994, s. 6. ISBN  83-85774-03-3
  8. ^ „Productions: The Street of Crocodiles“. Komplic. Archivovány od originál dne 02.02.2007. Citováno 2007-04-03.

externí odkazy