Sova a kočička - The Owl and the Pussy-Cat

U filmu z roku 1970 viz Sova a kočička (film). Soundtrack k filmu viz Sova a kočička (album).
Edward Lear Ilustrace Sovy a kočičky

"Sova a kočička" je nesmyslná báseň podle Edward Lear, poprvé publikován v průběhu roku 1871 jako součást své knihy Nesmyslné písně, příběhy, botaniky a abecedy. Lear napsal báseň pro tříletou dívku Janet Symonds, dceru Learovy kamarádky John Addington Symonds a jeho manželka Catherine Symonds. Termín "runcible ", použitý pro frázi" runcible spoon ", byl vynalezen pro báseň.

Synopse

Film „Sova a kočička“ obsahuje čtyři antropomorfní zvířata - sova, kočka, prase a krůta - a vypráví příběh lásky mezi hlavními postavami, které se vdávají v zemi „kde roste bongovník“.

Sova a kočička se vydaly na moře v hráškově zeleném člunu s medem a „spoustou peněz“ zabaleným v pětilibrové bankovce. Sova serenády kočička, zatímco hledí na hvězdy a brnká na malé kytaru. Sova popisuje kočičku jako krásnou. Kočička odpovídá odpovědí popisem Sovy jako „elegantní slepice“ a komplimentuje zpěvu ptáka. Kočička naléhá, ​​aby se vzali; nemají však prsten. Odplují na rok a den do země, kde bong stromy růst a objevit prase s prstenem v nose v lese. Kupují si prsten za šilink a další den se vdávají za krůtu. Večeří dál sekaná a kdoule používat "runcible lžíce “, pak tancujte ruku v ruce na písku v měsíčním světle.

Nedokončené pokračování

Části nedokončeného pokračování „Děti sovy a kočičky“ byly poprvé zveřejněny posmrtně v roce 1938. Děti jsou částečně slepice a část kočky a rády jí myši.

Rodina žije podle míst s podivnými jmény. Kočka umírá a padá z vysokého stromu, díky čemuž se Sova stala jedním z rodičů. Smrt způsobuje sově velký smutek. Peníze jsou utraceny, ale Owl stále zpívá na původní kytaru.[1]

Média

„Prasečí paruka“ v zemi stromů Bong
  • Beatrix Potterová napsal a prequel, Příběh malého prasete Robinsona, vyprávějící příběh pozadí postavy prasete.
  • Příběh byl zhudebněn a animován mnohokrát, například:
  • V knize Průzkumníci na Měsíci, sedmnáctý svazek Tintinova dobrodružství Kapitán Haddock, který byl poprvé publikován v roce 1959, prokazuje, že zpívá mírně upravenou verzi posledního řádku této básně, která nahradí Měsíc Zemí (sic: "A tančili světlem Země").
  • Film z roku 1965 Zábava v zemi balónu obsahuje odkazy na báseň a odkazuje na Turecko jako na „The Marrying Turkey“.
  • To bylo hlavní téma Sova a kočička šla vidět ..., dětská hudební hra z roku 1968 o Learových nesmyslných básních. Hru napsal Sheila Ruskin a David Wood.[4]
  • Titul byl vypůjčen pro nesouvisející divadelní hru napsanou Bill Manhoff, poprvé vyrobeno na Broadwayi v roce 1964, a následující film z roku 1970, představovat Barbra Streisand a George Segal.
  • V průběhu roku 1971 vytvořil karikaturu založenou na básni Weston Woods.[Citace je zapotřebí ]
  • v Walt Disney Animovaný film z roku 1968 Winnie the Pooh and the Blustery Day, později část 1977 Mnoho dobrodružství Medvídka Pú, postava Sova zmiňuje svého příbuzného, ​​který údajně „šel na moře v hráškově zelené lodi“ s kočičkou.
  • V Úžasná zvířata epizoda Noční zvířata, Henry Lizard zmiňuje tuto báseň ve své zprávě.
  • V roce 1998 Roscoe Lee Browne provedl záznam této básně na Creative Records.
  • V roce 1998 vydala společnost Naxos Records album „Seven Ages: An Anthology of Poetry with Music“, které obsahuje nahrávku John Cleese čtení Sova a kočička na trati 15.[5]
  • Skladatelka Deborah Kavasch z Ensemble Extended Vocal Techniques Ensemble (založená na Kalifornské univerzitě v San Diegu, 1972) složila Sova a kočička, nastavení básně, pro soubor. To bylo vydáváno v roce 1980 Edition Reimers.[6]
  • V první části filmu z roku 1993 Pampeliška mrtvá, báseň děti recitují, než jdou spát.
  • Eric Idle, bývalý člen Monty python, napsal dětskou knihu Docela pozoruhodná dobrodružství sovy a kočičky na základě básně. V tomto rozšířeném příběhu jsou dvojice napadeni skupinou nemilosrdných krysy kteří se pokoušeli ukrást koláče. Knihu ilustroval Wesla Weller a byla poprvé publikována v průběhu roku 1996 s zvuková verze který zahrnoval některé písně od Idle sám.
  • v Pokladnice Roalda Dahla má alternativní verzi básně, ve které Kočička odmítá Sovu poté, co jí nabídne gin a kaviár, místo toho si přeje pěkného Tomcata.
  • V letech 2001 až 2003 Stewart Lee napsal a předvedl show, Pea Green Boat, který obsahuje rozšířenou verzi příběhu „Sova a kočička“ i původní báseň. Komerčně byla zpřístupněna 21minutová verze pořadu.
  • V roce 2004 nahrálo folkové duo Sandwich (Buddy Freebury a Andrea Hallier) hudební verzi básně na melodii napsanou členem kapely Andrea (Hallier) Freebury. To bylo zaznamenáno na jejich třetím albu, Křišťálová koule.
  • Šesté album Sanandy Maitreya, Andělé a upíři - svazek II, zahrnuje skladbu „The Owl and the Pussycat“.
  • Smazaná scéna určená pro epizodu „Quagmire's Baby "z animované komediální televizní show Rodinný typ zahrnuje Glenn Quagmire číst báseň své dceři, ale vzrušuje ho sexuální povaha příběhu.
  • V roce 2013, Julia Donaldson a Charlotte Voake zveřejněno Další dobrodružství sovy a kočičky, pokračování Learovy básně.
  • V roce 2015 Kate Ceberano provedl báseň jako píseň na jejím albu, Ukolébavka.

Viz také

Reference

  1. ^ Lear, Edward. "Děti sovy a kočička". nonsenselit.org.
  2. ^ Stevens, Denis (1970). Historie písně. Knihovna Norton 536. New York: W. W. Norton & Company. p.179. ISBN  0393005364..
  3. ^ „Podrobnosti o záznamu 45 otáček za minutu nahrávek písní Edwarda Leara od Eltona Hayese“. 45cat.com/. Citováno 7. října 2011.
  4. ^ „Sova a kočička šly vidět ..."". davidwood.org.uk. Citováno 8. února 2011.
  5. ^ „SEVEN AGES - An Anlogy of Poetry with Music - NA218912“. www.naxos.com. Citováno 23. března 2020.
  6. ^ Kavasch, Deborah. Sova a kočička. Vydání Reimers. OCLC  11872626.

externí odkazy