Spor o obsazení Slavíka - The Nightingale casting controversy

V roce 2012 Divadlo La Jolla vyvolal celostátní polemiku o obsazení hudební adaptace Hans Christian Andersen příběh z roku 1843 "Slavík ", odehrávající se ve starověké Číně. Hra byla součástí divadla La Jolla Playhouse"Stránka na scénu " program,^[1] série workshopů, ve kterých se během běhu show testují a mění nedokončené nové práce. Dva Asijsko-americký herci byli obsazeni a zbytek obsazení byl Afro-Američan a kavkazský.^[2][3][4] Asijské americké divadelní společenství vyjádřilo své rozhořčení nad nedostatkem asijsko-amerických herců.^[5][6]

Spory o casting vyvolaly významnou odezvu od asijské americké divadelní a umělecké komunity, zejména proto, že podobné spory se vyskytly v minulosti, jako když Jonathan Pryce byl obsazen hrát euroasijský vedoucí v muzikálu 1989, Slečno Saigonová.^{[6][7][8][9][10]}

Během veřejného fóra, které se bude zabývat debatou, byla myšlenka vytvořena protestním dopisem Asijských amerických umělců Action Coalition, Christopher Ashley, současný umělecký ředitel divadla La Jolla, uvedl, že jeho snahou bylo následovat a Multi etnické princip odlévání pro hru.^{[Citace je zapotřebí ]} Ashley a režisér Moises Kaufman oba vyjádřili porozumění a uznání kritiky a objasnili jejich pokračující zaměření prostřednictvím série workshopů hry prozkoumat několik způsobů vyprávění příběhu prostřednictvím multikulturní objektiv. Kaufman později řekl Los Angeles Times že jeho záměrem bylo spojit prvky východní i západní kultury a že byl otevřen verzi show s all-asijským obsazením.^[11][12]

Mluvení od publika, spisovatel knihy Steven Sater řešil problém do hloubky. Uvedl, že hra, založená na dánština pohádka "Slavík "který napsal Hans Christian Andersen a nastoupit starověká Čína, během svého vývoje prošel sedmi workshopy „v mnoha směrech s řadou ředitelů“, přičemž každý zkoumal svou celkovou vizi díla. Popsal svou vizi jako směsici kultur namísto tradičního realismu se zaměřením na mýtické prvky a dědictví bajky, na nichž byla založena.^[13]

V roce 2003 se uskutečnil první workshop přehlídky na konferenci O'Neill Conference a byl využit multikulturní obsazení, včetně Afro-Američan herečka hrající vdovu císařovny a Indicko-americký herec hrající mladého císaře, kterého Sater popsal jako „v té době krásnou castingovou volbu“ a demonstraci toho, že hra je „vždy příběhem o osvícení“.

V roce 2007 byla hra koncipována v dílně Divadlo americké konzervatoře v San Francisco s režisérem James Lapine, a využil all-asijské obsazení. Sater uznal významnou roli v procesu vývoje přehlídky, kterou tento konkrétní workshop hrál, a řekl:

Byla to krásná dílna díla. Ale všichni jsme z toho vyšli a pocítili řadu věcí, jednou z nich bylo, že jsme cítili, že jako bílí tvůrci nebudeme předpokládat, že budeme znát nebo vyprávět příběh Asie. Cítili jsme, že hudba, která pro tento kus existuje, a vyprávění, o kterém je více než cokoli jiného informováno Shakespeare ve skutečnosti je můj vliv a vychází z dánského vyprávění příběhu. Chtěl jsem vyprávět příběh, který odráží svět, ve kterém žiji, který je multikulturní a multietnický. Stále to cítím.^[14]

Během fóra Sater uznal sociopolitické problémy vyplývající z „dlouhodobých nerovností systému v americkém divadle“ a potřebu „jakožto umělce společenského vědomí mít na paměti tyto problémy a řešit je“. Prohlásil: „Když jsem začal pracovat na této show, bylo to v roce 2001. Bylo to v brázdě 9/11 a to, co se mnou v tomto příběhu mluvilo, byla cesta Píseň o lidském srdci mohl srazit zdi, které nás rozdělují. “Sater také rozšířil své vlivy při psaní hry a řekl:

Také se musím zabývat tím, co je v mém srdci, a mou uměleckou vizí tohoto díla. Myslím, že pokud je umění čímkoli, existuje proto, aby vyneslo lidstvo v nás všech, a to se snažíme říci v písni tohoto ptáka, slavíka, který přináší lidstvo v muži, jehož srdce bylo zavřeno a zchladlo. Nepokoušeli jsme se udělat all-asijské obsazení, all-asijské verzi, a pak se vzdát této myšlenky. Spíše je to něco, co jsme prozkoumali, protože toto obsazení je něco, co zkoumáme, na kusu, který zbývá dokončit. Psal jsem pro vizi, která byla v mé mysli, a ta vize vždy byla a zůstane multikulturní a multietnická; a jakkoli zde může být jeho realizace nedokonalá, to je vize, kterou pro tento kus nadále přijímám.^[14]

Skladatel Duncan Sheik uvedl v rozhovoru po panelu, že diskuse "ovlivnila mé myšlení o pořadu. Hlava se mi točí."^[15]

V roce 2011 byl muzikál workshopem ve Vassar's Powerhouse divadlo s multietnickým obsazením (také v režii Kaufmana).

Informace o výrobě

• Režie: Moisés Kaufman
• Kniha a texty od Steven Sater
• Hudba od Duncan Sheik

S Nikki Castillo, Bobby Steggert Charlayne Woodard, Kimiko Glenn, Eisa Davis, Jonathan Hammond, Corbin Reid, Aaron Serotsky, Steve Gunderson, Matthew Patrick Davis, Chelsea Diggs-Smith a Zach Martens.

Data představení: 10. července - 5. srpna 2012, divadlo Sheila a Hughes Potiker^[16]

Reference