Lilac Domino - The Lilac Domino

K filmové adaptaci viz Lilac Domino (film).


Notový obal

Der lila Domino (Lilac Domino) je opereta ve třech dějstvích Charles Cuvillier. Původní němčina libreto je Emmerich von Gatti a Bela Jenbach, o počtu hazardních her, který se zamiluje na maškarní ples se šlechtičnou v šeříku domino maska.

Opereta dosáhla mnohem větší popularity v Británii a Americe než v Německu nebo ve Francii. Ačkoli Lilac Domino stal se Cuvillierovým největším mezinárodním hitem, získal operetu v rodné Paříži La reine s'amuse (1912; Nezbedná princezna v Londýně, 1920). Před první světovou válkou byl populární v Německu a Der lila Domino byl první ze dvou operet, které napsal pro německá divadla.[1]

Historie výkonu

Der lila Domino byl poprvé proveden v Lipsko, Německo, 3. února 1912, kde se jednalo o neúspěch.[2] Přestože byla produkce úspěšná ve Spojených státech (1914) a mimořádně úspěšná ve Velké Británii (1918), dílo bylo ve Francii vidět až v roce 1947, kdy byla zahájena výroba Mulhouse, s obsazení včetně Willy Clément.[3]

Anglické úpravy

Broadway verze

Nárok Lilac Domino, s anglickým libretem od Harry B. Smith, texty od Robert B. Smith a další písně od Howarda Carra a Donovana Parsona Broadway na 44. pouliční divadlo 28. října 1914, produkoval Andreas Dippel. Obdržela příznivá oznámení a ucházela se o 109 představení v hlavní roli s Eleanor Painterovou a anglickým barytonem Wilfridem Douthittem, po nichž následovalo severoamerické turné.[4] Ve verzích pro USA a Spojené království bylo nastavení změněno z Pěkný, Francie do Palm Beach na Floridě.[5]

Broadway obsazení, 1914

  • Vicomte de Brissac - George Curzon
  • Georgine - Eleanor Painter
  • Elledon - James Harrod
  • Leonie D'Andorcet - René Detling
  • Hrabě André de St. Amand - Wilfrid Douthitt
  • Prosper - John E. Hazzard
  • Casimir - Robert O'Connor
  • Baronka de Villiers - Jeanne Maubourg
  • Istvan - Harry Herrosen[6]

Londýnská verze

Clara Butterworth, hvězda londýnské produkce z roku 1918

V Londýně byla představena nová verze s revidovaným dialogem S. J. Adair Fitzgeraldem, který se zahajoval u Empire Theatre 21. února 1918 a tam běží do 27. září 1919.[7] Po krátké přestávce byla výroba převedena na Palace Theatre v říjnu 1919.[8] Skladba se ucházela o celkem 747 představení a uzavřela se 13. prosince 1919, což byl v té době mimořádně dlouhý běh. V londýnském obsazení hráli Clara Butterworth a Jamieson Dodds.[4] Po něm se stala třetím z největších hitů první světové války v Londýně Chu Chin Chow (1916) a Služka hor (1917). Část jeho úspěchu v Londýně byla způsobena interpolovanými čísly hudebního ředitele Empire Theatre Howarda Carra (1880–1960),[9] synovec skladatele Howard Talbot.[5] Jedna recenze novin komentovala: „Hudba v celém textu je krásná ai kdyby celá společnost upustila od kostýmů a seděla v kruhu jako Christy Minstrels, Lilac Domino by byl úspěch. “K tomu vtipný časopis Rána pěstí odpověděl: "Můžeme tomu věřit."[10]

Obsazení v Londýně, 1918

  • Cornelius Cleveden - R. Stuart Pigott
  • Leonie Forde - Josephine Earle
  • Elliston Deyn - Vincent Sullivan
  • Prosper Woodhouse - Frank Lalor
  • Norman J. Calmain - Edwin Wilson
  • Hon. Aubrey D'Aubigny - Jamieson Dodds
  • Karabana - Dallas Anderson
  • Georgine - Clara Butterworth
  • Baronka de Villiers - Andrée Corday[11]

Pigott, který hrál roli hrdinova milionářského otce, během běhu náhle zemřel ve své šatně, nevynechal ani jedno představení z prvních 565.[12]

Lilac Domino zůstal v britském hudebním divadelním repertoáru až po druhé světové válce, také cestoval po Británii a Austrálii[13] a jinde. Jamieson Doods z londýnského obsazení vedl první australské turné v roce 1920.[14] Pozoruhodné probuzení zahrnovalo produkci 1944 v Divadlo Jeho Veličenstva v Londýně v hlavní roli Pat Taylor jako Georgine, s obsazení včetně Leo Franklyn Bernard Clifton, Graham Payn a Elizabeth French.[4][15] V roce 1953 připravila revidovanou knihu H. F. Maltby, který se ukázal jako oblíbený u amatérských skupin a odstranil americké prvky původní anglické verze a obnovil nastavení ve Francii.

Filmová adaptace

Filmová verze Lilac Domino, byl propuštěn ve Velké Británii v roce 1937 a ve Spojených státech v roce 1940, v hlavní roli Michael Bartlett jako hrabě Anatole a June Knight jako Shari, Lilac Domino. Nastavení bylo změněno na Budapešť.[16]

Synopse

V hotelu Parnasse v Pěkný, v průběhu Karneval, na maškarním plese všechny ohromí zpráva, že bohatý starý lyonský obchodník s hedvábím Gaston Le Sage našel novou mladou nevěstu, vdovu jménem Leonie Lemmonnier. Leonie se však více zajímá o Gastonova plachého mladého nevlastního synovce Paula, který byl slíben Gastonově 18leté dceři Georgine. Georgine přijde maskovaná a identifikovaná pouze jako „šeřík Domino ". Mezitím tři mladíci těžce ztratili karty. Shodují se na tom, že je třeba hledat bohatou nevěstu, aby splatila jejich dluhy z hazardu. Hrabě André de St. Armand je vybrán hrou kostkami, aby se oženil. Naštěstí už se zamiloval do dívky v lila dominu. Georgine se však dozví o hře v kostky, věří, že ji André namlouvá jen pro své peníze, a rozbije to s ním, i když mu lásku vrátí. Cikánský houslista pomáhá vyřešit komplikace a sjednotit milence. Vše končí šťastně.

Hudební čísla (londýnská verze)

Jednat I.
  • 1. Žádní blázni jako staří blázni - společnost
  • 2. My dívky se jim nesmějí stydět - Léonie
  • 3. Nechte Cikány hrát - Jacku
  • 4. Můj osud - Georgine
  • 5. Lilac Domino - Georgine
  • 6. Finale Act I: This Se Me to Me to a Tricky Business - Drake, Bertie, Raymond, Jack
Zákon II
  • 7. Na tvou lásku čekám - Léonie
  • 8. Pěkný pár - Montague & Bertie
  • 9. Dobrý den! Lilac Domino! - Jacku s Georgine
  • 10. Bells of Bon Secour - Jack
  • 11. Tanec, tanec - Drake, Raymond, Jack, Georgine, Léonie, Gaston a Paul
  • 12. Co se stalo - Georgine
  • 13. Finale Act II: - Seek, Find, Love's Blind
Zákon III
  • 14. Karnevalová noc
  • 15. Všichni ve frontě - Drake a dívky
  • 16. Ah! Aha! Aha! / Tarantella - dívky
  • 17. My dívky se jim nesmějí stydět (Reprise) - Léonie
  • 18. Carte de jour - hosté
  • 19. Finale Act III: The Domino! Lilac Domino! - Společnost

Reference

  1. ^ Druhý byl Flora Bella (libreto André Barde a F. Dörmann), Mnichov, Gärtnerplatz, 5. září 1913: viz Grove Online
  2. ^ Jehněčí, Andrew. 150 let populárního hudebního divadla, str. 196, Yale University Press, 2000 ISBN  0-300-07538-3
  3. ^ Cuvillier, Charles, "[trvalý mrtvý odkaz ] Encyclopédie multimedia de la comédie musicale (Francouzský text), přístup 8. března 2011
  4. ^ A b C Traubner, Richard. Opereta: Divadelní historie (2003), str. 305, Routledge ISBN  0-415-96641-8
  5. ^ A b Poznámky k nahrávce z nahrávky CD z roku 2005 od EMI Classics pro řadu Pleasure (hlavní prvky, spojené s Veselá vdova a Belle of New York )
  6. ^ „Tuneful Opera je Lilac Domino; Ale chudá kniha Mars produkce Andrease Dippela na 44. ulici ", The New York Times, 29. října 1914
  7. ^ "Divadla", Časy, 22. září 1919, s. 8
  8. ^ "Divadla", Časy, 20. října 1919, s. 10
  9. ^ "The Lilac Domino", Pozorovatel, 24. února 1918, s. 5
  10. ^ Citováno v The Musical Herald, 1. srpna 1919, s. 269
  11. ^ "Deník týdne", Pozorovatel, 17. února 1918, s. 5
  12. ^ "Hercova smrt v jeho šatně", Časy, 8. března 1919, s. 9
  13. ^ Noty z australské produkce z roku 1920
  14. ^ "Lilac Domino", The Sydney Morning Herald, 20. prosince 1920, s. 5
  15. ^ „Divadlo Jeho Veličenstva - Lilac Domino," Časy, 6. dubna 1944, s. 6
  16. ^ "Lilac Domino jako film ", Časy, 9. července 1937, s. 14

externí odkazy