Liška shora a liška zdola - The Fox From Up Above and the Fox From Down Below
 | |
| Autor | José María Arguedas |
|---|---|
| Originální název | El zorro de arriba y el zorro de abajo |
| Překladatel | Frances Horning Barraclough |
| Země | Peru |
| Jazyk | španělština |
| Vydavatel | Losada (Buenos Aires) |
Datum publikace | 1971 |
Publikováno v angličtině | 2000 |
| Typ média | Tisk |
| Stránky | 325 |
| ISBN | 978-0822957188 |
| Předcházet | Todas las Sangres (1964) |
Liška shora a liška zdola (španělština: El zorro de arriba y el zorro de abajo) je šestý a poslední román od peruánský spisovatel José María Arguedas publikováno posmrtně v roce 1971. Jedná se o nedokončený román, proložený různými osobními a intimními deníky, kde autor vypráví o mukách, které ho při psaní románu ohromily, a nakonec oznámil jeho blížící se sebevražda. Práce doplňují dvě písmena a epilog. Román zachycuje důsledky urychlené modernizace přístavu Chimbote, motivovaný rybářským boomem; přicházejí tisíce andských přistěhovalců, přitahovaných možností vydělávat si na živobytí v prosperujícím průmyslovém městě, a zároveň se asimilovat pod rouškou „modernosti“, což vše, z pohledu spisovatele, má hrozné důsledky : ztráta andské kulturní identity a její morální degenerace, podlehnutí zlozvykům města v barech a nevěstincích.
Kontext
Podle autorovy korespondence byl návrh románu poprvé koncipován v prvních měsících roku 1966. V dopisech španělskému editorovi Carlosovi Barralovi z tohoto roku mu Arguedas vypráví o koncepčním románu, který by se týkal sardelských rybářů a revoluce, která vznikla průmyslem rybí moučky na peruánském pobřeží.[1] Z jiných zdrojů víme, že románový projekt byl původně založen Puerto Supe, který také zažil boom rybolovu, ale později ho vysídlil Chimbote, kam Arguedas několikrát cestoval, aby zdokumentoval a pohovoril s rybáři a pracovníky přístavu. Bylo to v polovině roku 1968, když ho napadlo vložit mezi fiktivní kapitoly jeho románu nějaké osobní deníky, z nichž první čerpal 10., 11., 13., 15. a 16. května. Tento „první deník“ se objevil v časopise Amaru a vyvolal polemiku s argentinským spisovatelem Julio Cortázar, na základě nekompromisní kritiky, že vytvořil regionalistickou nebo „tellurickou“ literaturu.[2] Pro spisovatele to bylo těžké období, protože narazil na silnou depresivní krizi, která ho již vedla k předchozímu pokusu o sebevraždu (v roce 1966); žil v neustálém boji proti nespavosti a bolestem krku a zad. Přesto se snažil projekt uskutečnit a podle svých zpráv druhý a třetí den vložil do díla čtyři kapitoly (které tvoří první část knihy). Druhý deník je datován v Museo de Sitio de Puruchuco v Lima Února 1969 a třetí den v Chile v květnu téhož roku. V Chile autor také vytvořil druhou část knihy, ale později oznámil, že je duševně nezpůsobilý pokračovat. Tehdy připravil sebevraždu a koupil revolver. V čem byl označen jako jeho „Poslední deník?“ (jehož revize je datována říjnem téhož roku) řekl, že jeho život skončí kulkou; o měsíc později provedl svou hrozbu (listopad 1969). Toto bylo nakonec vloženo do díla spolu s epilogem: dopis, který autor zaslal editorovi Gonzalo Losada, který uvádí jeho poslední ustanovení o vydání díla, přestože bylo zkráceno. S jistotou bylo řečeno, že spisovatelova smrt román končí.
Poznámky
Reference
- Arguedas, José María Arguedas: El zorro de arriba y el zorro de abajo. ALLCA XX / Ediciones UNESCO, Colección Archivos, 14. Madrid, 1990. Edición crítica coordinada por Éve-Marie Fell.
- Cornejo Polar, Antonio: Historia de la literatura del Perú republicano. Zahrnuto v «Historia del Perú», Tomo VIII. Perú Republicano. Lima, Editorial Mejía Baca, 1980.
- Sánchez, Luis Alberto: La literatura peruana. Derrotero para una historia cultural del Perú, tomo V. Cuarta edición y definitiva. Lima, redaktor P. L. Villanueva, 1975.
- Vargas Llosa, Mario: La utopía arcaica. José María Arguedas y las ficciones del indigenismo. Fondo de Cultura Económica. México, 1996. ISBN 968-16-4862-5