Cham-Cham - The Cham-Cham

Tento článek je o Thunderbirds epizoda. Pro další použití viz Cham Cham.
"Cham-Cham"
Thunderbirds epizoda
Epizoda Ne.Řada 1
Epizoda 25
Režie:Alan Pattillo
NapsánoAlan Pattillo
Kinematografie odJulien Lugrin
Úpravy odHarry Ledger
Výrobní kód25
Původní datum vysílání24. března 1966
Hlasy postav hosta
Cass Carnaby
Matthews Field Commander
Rádio Maxwell DJ
Telefonní operátor
Olsen
Kapitáne Savidge
Hitchins
Maxie
Scheiler
Nepřítel plukovník
Banino
Macklin
Nepřítel poručíku
Chronologie epizody
← Předchozí
"Útok aligátorů! "		další →
„Bezpečnostní riziko“
Seznam Thunderbirds epizody

"Cham-Cham"je 25. epizoda Thunderbirds, Brit Supermarionace televizní seriál vytvořený Gerry a Sylvia Anderson a natáčel jejich produkční společnost AP Films (APF). Předposlední epizoda filmu Thunderbirds Series One, to bylo napsáno a režírováno Alan Pattillo a první vysílání 24. března 1966 ATV Midlands.

Zasazeno do 60. let 20. století, Thunderbirds sleduje využití organizace International Rescue, která využívá technologicky vyspělá záchranná vozidla k záchraně lidských životů. Hlavní postavy jsou bývalý astronaut Jeff Tracy, zakladatel International Rescue, a jeho pět dospělých synů, kteří řídí hlavní vozidla organizace: the Thunderbird stroje. „Cham-Cham“ se otevírá a United States Air Force letadlo sestřelené během rozhlasového vysílání instrumentální „Nebezpečná hra“ populární hudební skupiny Cass Carnaby Five. Podezřelá sabotáž z mezinárodní záchranné služby a Lady Penelope, Tin-Tin a Parker cestovat do švýcarské Alpy prozkoumat aktuální místo konání kapely, horské středisko Paradise Peaks. Tam zjistí, že útoky RTL2 jsou koordinovány pomocí pokročilého počítače zvaného „Cham-Cham“.

Film „The Cham-Cham“, natočený koncem roku 1965, má téma show businessu a byl napsán ve stylu klasiky Hollywood muzikály.[1] Představuje několik inovací v používání loutek loutek APF. Jedna scéna představuje postavu Penelope provádějící pomalý tanec, což byla výzva k natáčení kvůli obtížným přesvědčivým pohybům loutek Supermarionation.[2][3] "The Cham-Cham" je také první epizodou jakékoli série Supermarionation, která ukazuje postavy lyžující.[1] „Dangerous Game“, ohnisko soundtracku epizody, byl navržen jako Latinský rytmus skladatel série Barry Gray. Zpěvák Ken Barrie nahrál lyrickou verzi, ale v dokončené epizodě to není slyšet.[4]

Film „The Cham-Cham“ byl komentátory dobře přijat a ocenil zejména jeho produkční design a soundtrack. Sylvia Anderson považovala zápletku za „přitažlivou“, ale cenila si epizodu pro její „kouzlo“ a nastavení švýcarských Alp.[5] An audio adaptace epizody, vyprávěl David Graham jako Parker, byl propuštěn v březnu 1967 jako Century 21 mini-LP Lady Penelope.[6]

Spiknutí

USAF letadla létající raketové zásilky z letecké základny Matthews Field byla nepřátelskými stíhači sestřelena krátce po vzletu. Na Tracy Island, Alan (vyjádřený Matt Zimmerman ) konstatuje, že ke každému útoku došlo, zatímco populární kapela Cass Carnaby Five prováděla svůj hit instrumentální „Dangerous Game“ v živém rádiu. On a Mozky (vyjádřený David Graham ) prozkoumejte záznam posledního vysílání, abyste zjistili, zda hudba obsahuje skrytý kód, který se používá k koordinaci útoků.

Mezitím, Jeffe (vyjádřený Peter Dyneley ) přiřadí Lady Penelope, Tin-Tin a Parker (vyjádřený Sylvia Anderson, Christine Finn a David Graham) vyšetřovat Paradise Peaks, hotel na vrcholu hory v švýcarské Alpy který aktuálně hostí Cass Carnaby a jeho skupinu. Agenti se přestrojují, Penelope se vydává za zpěvačku jménem „Wanda Lamour“ a Parker si zajišťuje práci jako číšník. Dozvědí se, že Carnabyho manažer, tajemný pan Olsen, často mění uspořádání „Nebezpečné hry“ před každým novým vysíláním a že očekává, že obdrží zprávu následující den.[6]

Ráno Penelope a Cín-cín sjíždějí z kopce dolů k Olsenově chatě a natáčejí jej, jak ovládá podivný stroj, který dekóduje hudební zvuky do textu s uvedením času další dodávky rakety.[6] Dedukují, že vydává rozkazy pro další útok, a vydávají se zpátky do Paradise Peaks, aby upozornili Jeffa. Uvědomil si, že byl sledován, a proto Olsen telefonuje svému spolupracovníkovi Baninovi, číšníkovi v hotelu, s rozkazy zabít Penelope a Tin-Tin. Banino jde ven s odstřelovací puška a připravuje se zastřelit ženy, než dorazí do hotelu. Nicméně, on je zmařen Parkerem, který zaslechl telefonní rozhovor a popadne pušku, což narušilo Baninův cíl. Ve svém boji muži ztratili rovnováhu a společně se zhroutili z hory a vytvořili v tomto procesu obrovskou sněhovou kouli. Banino je vyřazen, ale Parker se objeví bez úhony.

Na ostrově Tracy identifikuje Brains Olsenův stroj jako Cham-Cham, an ultrazvukem -citlivý počítač, který Olsen používá k odesílání kódovaných rádiových přenosů. Jeff předává tyto informace Washington DC., ale velitel Matthews Field je skeptický a odmítá odložit další zásilku. Té noci začne Cass Carnaby Five hrát Olsenovo nejnovější aranžmá „Dangerous Game“. Zásilka se zdá být odsouzena k zániku, dokud se Penelope v masce Wandy Lamourové neobjeví na jevišti a nezpívá lyrickou verzi, kterou vymyslel Brains, obsahující novou sadu kódovaných pokynů. Při dekódování vysílání pracovníci na nepřátelské letecké základně nevědomky nasměrovali své stíhače, aby přeletěli Maxwell Field. Příjezd Thunderbird 1, Scott (vyjádřený Shane Rimmer ) varuje velitele a bojovníky USAF, aby zahájily sestřelení nepřátel.

V obavě z Olsenovy odplaty odešle Jeff Virgil (vyjádřený David Holliday ) a Alan do Paradise Peaks v Thunderbird 2 přivést Penelope, Tin-Tin a Parkera domů. Když trio opouští hotel v lanovka „Olsen prořízne čáry za nimi a způsobí, že se auto z hory zrychlí. Thunderbird 2'Magnetické drapáky nemohou na voze získat nákup, takže Virgil a Alan uvolní sadu vodicích kabelů. Když Parker vylezl na střechu, zahákl kabely rukojetí Penelopeinho deštníku a připevnil je k autu. Virgil a Alan střílejí Thunderbird 2's retro rakety, zastavil auto, ale také odhodil Parkera ze střechy. Pomocí deštníku bezpečně padákem k zemi. Penelope, Tin-Tin, Parker a Tracys se vracejí do Paradise Peaks, kde je Cass zachází se soukromým klavírním recitálem „Dangerous Game“.

Výroba

Natočeno v listopadu a prosinci 1965,[3] „Cham-Cham“ byla předposlední epizoda filmu Thunderbirds Series One být produkován. Scénárista Alan Pattillo vytvořila zápletku show businessu a exotické prostředí Paradise Peaks ve snaze napodobit klasický hollywoodský muzikál.[1] Penelopein alias, Wanda Lamour, byla pojmenována po herečce a zpěvačce Dorothy Lamour a Wanda Webb, jedna z loutkových operátorů APF.[1][7]

APF vždy považoval za obtížné přesvědčit krásky svých loutek, takže tuto akci jen zřídka ukazoval otevřeně na obrazovce. Místo toho operátoři loutek vytvořili iluzi chůze tím, že drželi nohy loutek (které byly drženy mimo záběr) a pohybovali loutkami nahoru a dolů pomocí „houpací“ akce.[3] Pro scénu v „The Cham-Cham“, kde Penelope klouže po tanečním sále Paradise Peaks a zpívá „Dangerous Game“, pracoval Webb s loutkou z pódia, zatímco spolupracovník Christine Glanville ovládal svou kabelovou horní část z horního portálu.[2]

Gerry Anderson věřil, že cesta Penelope a Tin-Tina do Olsenovy chaty vypadala vhodně realisticky, přestože APF před touto epizodou nikdy neukázala loutky lyžovat.[1] Sám Anderson vymyslel „lyžařské trysky“, které postavy používaly k výstupu na horu během jejich cesty zpět na Paradise Peaks, částečně proto, aby odstranily potřebu loutek chodit.[1][8] Chválit Bob Bell Produkční design Anderson poznamenal, že epizoda „dala uměleckým a designovým oddělením [APF] šanci ukázat, co skutečně mohou dělat, a nezklamali nás.“[1]

Hudební skladatel Barry Gray vymyslel „Nebezpečnou hru“ jako latinský rytmus.[9] Původně všechna vystoupení Cass Carnaby Five měla být lyrická verze, kterou zpíval Ken Barrie, ale pro hotovou epizodu to bylo nahrazeno řadou instrumentálních verzí.[4] Sylvia Anderson založila svůj zpěv na tom Marlene Dietrich.[5] Záběry z lyžování Penelope a Tin-Tin na Olsenovu chatu jsou doprovázeny snímkem vedlejší skladba s názvem "Happy Flying", která byla původně složena pro Superauto epizoda "Amazonian Adventure".[10]

Stejně jako u "Útok aligátorů! „, který byl natočen bezprostředně před tím, technická složitost filmu„ The Cham-Cham “způsobila, že výroba skončila pozadu a byla značně nadměrně rozpočtována.[1][2][3] Aby nahradili ztracený čas a dodatečné náklady, scénáristé z finální epizody první série udělali a klip show. S názvem „Bezpečnostní riziko“ to značně využívalo flashbacky do dřívějších epizod, aby se snížilo množství nových záběrů, které bylo potřeba natočit.[2][11]

Recepce

Snažili jsme se na tom obrázku dělat věci, které jsme předtím nedělali, jako například Penelope tančit pomalu foxtrot. Byla to experimentální produkce, ale byla to velká zábava.

— Alan Pattillo (2000)[1]

Sylvia Anderson považovala film „The Cham-Cham“ za jednu z nejlepších epizod seriálu a za konkurenta filmu „Attack of the Alligators!“ z hlediska kvality. Na svém webu uvedla: „I když je děj velmi přitažlivý, má kouzlo a díky krásnému švýcarskému horskému prostředí má důvěryhodnost.“[5]

Životopisci Gerry Anderson Simon Archer a Marcus Hearn popisují „The Cham-Cham“ jako „možná nejbohatěji vypadající epizodu seriálu“, přičemž scény Penelope a Tin-Tin lyžování a zpěvu Penelope nazývají „nezapomenutelnými obrazy“.[11] Hearn, ve své knize Thunderbirds: The Vault, nazývá epizodu jednou z Thunderbirds' „nejzábavnější“ díky svému zaměření na Penelope a Parker a také díky použití „jednoho z nejexotičtějších míst v seriálu“.[12] Tom Fox z Starburst Časopis hodnotí epizodu 4 z 5, popisující děj jako „jemný“, ale věří, že to bude vykoupeno produkčním designem a scénami záchrany lanovky. Stejně jako Archera a Hearna ho baví Parkerův deštník.[11][13]

Ian Fryer považuje premisu za inspirovanou první epizodou filmu Sentimentální agent „All That Jazz“ (1963), ve kterém skupina zjistila, že posílá informace špionům. Chválí „důvěru“ filmu „The Cham-Cham“ a označuje jej za „triumf“ uměleckého ředitele Bob Bell a psaní, že ačkoli příběh má „občasné okamžiky hlouposti“, „vše na produkci funguje perfektně“. Domnívá se, že tato epizoda je důkazem schopnosti Supermarionation „přesvědčivě prezentovat kouzlo na obrazovce“ a představuje „absolutní vrchol toho, čeho [Andersonové] dosáhli loutkářstvím“.[14] Podle komentátora Alistaira McGowna byl příběh ovlivněn Cesta k... komediální filmy a špionážní seriál Mstitelé. Píše, že zatímco děj „může být místy křehký“, celková epizoda je „nádhernou cukrovinkou“, přičemž lyžařské a taneční sekvence věnují „působivou pozornost detailům“. McGown i Hearn nazývají lyžařské scény „okouzlující“.[12][7]

Stephen La Rivière, autor Natočeno v Supermarionation: Historie budoucnosti, oceňuje technické standardy epizody a poznamenává, že lyžařské a taneční sekvence „[létají] tváří v tvář tomu, co loutky mohou a co nemohou dělat.“[3] Shrnuje „The Cham-Cham“ jako „slavný příklad Thunderbirds v celé své kráse a kombinuje všechny prvky, díky nimž byla show tak populární: postavy, dobrodružství, záchrany a samozřejmě humor. “[15] Dále tvrdí, že humor má mezigenerační přitažlivost, když uvedl, že Parker dvojité entenders jsou vyváženy zjevnou fraška momenty jako "Mary Poppins "sestup ve stylu pomocí Penelopeho deštníku."[3]

V recenzi na CD vydání Thunderbirds soundtrack, Morag Reavley z BBC Online popisuje zpěv Sylvie Andersonové jako „plíživý, sexy a lehce nešikovný, jako kocovina Zsa Zsa Gabor ".[16] Heather Phares z Veškerá muzika považuje „Dangerous Game“ za vrchol vydání, přičemž komentuje, že zatímco instrumentální verze „[odráží] pokračující fascinaci šedesátých let exotika a Latinský pop „, jeho lyrický protějšek“ by mohl být líbající se bratranec na svůdná špionážní témata jako 'Zlatý prst '."[9] McGown nazývá Andersonovu vědomou napodobeninu Marlene Dietrichové jejím „okamžikem v táboře“, který vyjadřuje Penelope.[7]

Mediální historik Nicholas J. Cull interpretuje „The Cham-Cham“ jako část Studená válka -inspirovaná beletrie, všímající si „středoevropských a východoevropských přízvuků“ personálu nepřátelské letecké základny.[17]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i Bentley 2005, s. 30.
  2. ^ A b C d Bentley 2005, s. 31.
  3. ^ A b C d E F La Rivière 2009, s. 128.
  4. ^ A b Titterton, Ralph; Ford, Cathy; Bentley, Chris; Šedá, Barry. "Životopis Barryho Graye" (PDF). lampmusic.co.uk. Archivovány od originál (PDF) dne 8. října 2008. Citováno 3. března 2010.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
  5. ^ A b C Anderson, Sylvia. "Thunderbirds - Průvodce epizodou “. sylviaanderson.org.uk. Archivovány od originál dne 3. května 2008. Citováno 3. března 2010.
  6. ^ A b C Bentley 2005, s. 88.
  7. ^ A b C McGown, Alistair (září 2015). Hearn, Marcus (ed.). Thunderbirds - Kompletní průvodce klasickou sérií. Tunbridge Wells, Velká Británie: Panini UK. str. 86. ISBN  978-1-84653-212-2.
  8. ^ Poslechněte si 2015, s. 75.
  9. ^ A b Phares, Heather. "Thunderbirds: Svazek 1". Veškerá muzika. San Francisco, Kalifornie: All Media Network. Archivováno z původního dne 22. listopadu 2013. Citováno 13. března 2014.
  10. ^ "Thunderbirds Průvodce epizodou (první řada) ". Fanderson.org.uk. Bradford, Velká Británie. Archivováno z původního dne 16. července 2011. Citováno 3. března 2010.
  11. ^ A b C Archer, Simon; Hearn, Marcus (2002). Co udělal Thunderbirds Jít! Autorizovaná biografie Gerryho Andersona. Londýn, Velká Británie: Knihy BBC. str. 128. ISBN  978-0-563-53481-5.
  12. ^ A b Poslechněte si 2015, s. 167.
  13. ^ Fox, Tom (srpen 2004). „TV View“. Starburst Special. Č. 65. Londýn, Velká Británie: Vizuální představivost. str. 53. ISSN  0955-114X. OCLC  79615651.
  14. ^ Fryer, Ian (2016). The Worlds of Gerry and Sylvia Anderson: The Story Behind International Rescue. Fonthill Media. 107–109. ISBN  978-1-78155-504-0.
  15. ^ La Rivière 2009, s. 127.
  16. ^ Reavley, Morag. "Thunderbirds Původní recenze soundtracku ". BBC Online. Archivováno z původního dne 3. března 2010. Citováno 3. března 2010.
  17. ^ Cull, Nicholas J. (Srpen 2006). „Byl kapitán Black opravdu červený? Televizní sci-fi Gerryho Andersona v kontextu studené války“. Historie médií. Routledge. 12 (2): 200. doi:10.1080/13688800600808005. ISSN  1368-8804. OCLC  364457089.

Citované práce

externí odkazy