Balkánská princezna - The Balkan Princess
| Balkánská princezna | |
|---|---|
 | |
| Hudba | Paul Rubens |
| Text | Paul Rubens Arthur Wimperis |
| Rezervovat | Frederick Lonsdale Frank Curzon |
| Produkce | 1910 West End 1911 Broadway |
Balkánská princezna je britský hudební ve třech dějstvích Frederick Lonsdale a Frank Curzon, s texty od Paul Rubens a Arthur Wimperis a hudbu od Paul Rubens. Otevřelo se to u Prince of Wales Theatre dne 19. února 1910. Obsazení zahrnuto Isabel Jay a Bertram Wallis. Tam byl úspěšný Broadway běh v roce 1911, a přehlídka cestovala široce poté.
Skladba obsahuje některé z nejvíce melodických Rubensových skladeb a inscenace byla doplněna podívanou v jejích prostředích, kostýmech a velkém refrénu krásných dívek. Přehlídka byla hodně jako předchozí úspěch Lonsdale Král Cadonia, ale s obrácenými pohlavími. Slavné písně z show zahrnovaly „Wonderful World“ a „Dear, Delightful Woman“.
Role a originální obsazení
- Velkovévoda Sergius - Bertram Wallis
- Hrabě Boethy (předseda vlády Balaria) - William Lugg
- Kapitán Radomír - Ridgwell Cullum
- Poručík Varna - C. Morton Horne
- Max Hein (alias „princ Boris z Ma'alie“) - Charles Brown
- Blatz (Jeho společník) - Lauri de Frece
- Lehátko v „české restauraci“ - Norman Blumé
- Emile (majitel „české restaurace“) - Peter Blunt
- Hermann (komisař v „české restauraci“) - Barry Neame
- Henri (číšník) - James Blakeley
- Magda (Charwoman at the palace) - Mabel Sealby
- Olga (Maid of Honor) - Hazel Dawn
- Sofia (A habituée "Bohemian Restaurant") - Mabel Green
- Paula, Tessa, Carmen, Margherita, Teresa (ostatní zvyky) - Margaret Ismay, Madge Kirkham, Peggy Lorraine, Babs Capelle a Sylvia Beresford
- Pokladníci v „české restauraci“ - Marjorie Blythe a Alethea Allardyce
- Princezna Stephanie z Balaria - Isabel Jay
Synopse
Princezna Stephanie z Balaria je vázána zákony své země, aby se provdala za jednoho ze šesti šlechticů, nebo abdikovat. Až přijde čas na výběr jejího manžela, zjistí, že přišlo jen pět. Hrabě Boethy, předseda vlády, jí řekl, že velkovévoda Sergius, chybějící šlechtic, odmítl vstoupit do paláce. Tato zavádějící osoba dává přednost psaní socialistický články v tisku s takovými titulky jako „Proč by lidé z Balarie mohli upustit od své princezny.“ Princezna je nadšená zradou těchto urážek, ale obdivuje vévodovu nezávislost. Velmi rychle vymyslí plán. Najde ho a donutí ho, aby přišel do paláce.
Když slyšela, že vévoda navštěvuje určitou českou restauraci, jde tam, inkognito. Téměř první muž, na kterého se dívá, je vévoda, ale nezná ho. Zamilovali se do sebe. Na konci šťastného večera Sergius navrhne přípitek: „Pád princezny.“ Princezna je ohromená. „Jsem princezna; zatkni toho muže!“ Vévoda Sergius je odvezen do paláce jako vězeň. Přesto ho princezna miluje a místo toho, aby si vzala jednoho ze zbývajících šlechticů, podepíše dokument vzdávající se trůnu v Balarii. Nyní je jen obyčejnou ženou a není vázána manželskými zákony jako princezna. Může se svobodně oženit, koho má ráda. Vévoda Sergius však poté, co viděl, jak vznešená a dobrá je, zničí dokument, postaví se k ostatním a opona padne na šťastný pár.
Hudební čísla
- Předehra
ZÁKON I - přijímací místnost v paláci
- Č. 1 - Sbor debutantů a vojáků - „Tady ve vznešené frontě, blízko, stiskneme“
- Č. 2 - Olga a Chorus - „Nyní je soud u konce a naše práce je hotová“
- Č. 3 - Sbor - „Cesta pro prince, udělejte cestu, udělejte cestu!“
- Č. 4 - Max Hein a Blatz - „Někdy se ukazuje, že samotné peníze“
- Č. 5 - Princezna a sbor vévodů - „Pánové, děkuji vám za čest“
- Č. 6 - Magda - „Když jsem se poprvé rozhodl pro službu, šel bych“
- Č. 7 - Závěrečný akt I - „Pochopte, že ode dneška mi nebude diktováno“
ZÁKON II - „Bohemian Restaurant“ příštího večera
- Č. 8 - Úvod II
- Č. 9 - Sofie a sbor - „V balkánské vesnici žila černohorská služebná“
- Č. 10 - Vstup velkovévody
- Č. 11 - Velkovévoda a sbor - „Ženy jsou opravdu nejkrásnější věci“
- Č. 12 - Princezna a velkovévoda - „Měli jsme velmi příjemný rozhovor“
- Č. 13 - Magda a Blatz - „Teď se musíš přiznat, že vždy, víceméně“
- Č. 14 - Princezna - „Zlý starý svět, byl jsi roky opovrhován“
- Č. 15 - Henri, Hein, Blatz, Sofia, Magda a Carmen - „Když se cítíte modře“
- Č. 16 - Finále Act II
ZÁKON III - Zahrada paláce, o týden později
- Č. 17 - Princezna - „Včera v noci krásný sen, který jsem snila“
- Č. 18 - Velkovévoda - „Existují muži, kteří se narodili, aby byli vedeni
- Č. 19 - Henri a Chorus - „Lidé říkají, že svět je tlustý“
- No. 20 - Finale Act III (totožný s Finale Act II)
Dodatek
- Princezna - „Mám hodnost, mám poklad, mám vlastní soud“