Těšínský okres - Teschen District

Těšínský okres (Němec: Politischer Bezirk Teschen, čeština: Politický okres Těšín, polština: Powiat polityczny Cieszyn) byl politický okres (ekvivalentní okres v České republice a powiat v Polsku) v Rakouské Slezsko z Rakouská říše (a od roku 1867 z Rakousko-Uhersko ) existující mezi 1850–1855 a 1868–1920. Jeho správním centrem bylo město Těšín (nyní Těšín, Polsko a Český Těšín, Česká republika).

Dějiny

Revoluce roku 1848 v rakouském císařství vedly k různým sociálním, právním a také správním reformám. Na konci prosince 1849 bylo rakouské Slezsko obnoveno a bylo původně rozděleno do sedmi politických okresů, včetně jednoho se sídlem v Těšíně. Politické obvody byly dále rozděleny na právní obvody (Německy: Gerichtsbezirk). Těšínský politický okres se skládal ze začátku tří právních obvodů: Těšínský, Freistadt (Česky: Fryštát, polsky: Frysztat) a Jablunkau (Česky: Jablunkov, polsky: Jabłonków).[1] V éře Bachův neoabsolutismus politické okresy byly zrušeny a nahrazeny okresními úřady (německy Bezirksamt) zahrnujícími území zrušených zákonných okresů. Politické okresy byly obnoveny v roce 1868. Těšínský politický okres byl přetvořen tak, aby zahrnoval právní okres Friedek (před rokem 1855 samostatný politický okres), zatímco právní obvod Freistadt byl vyloučen, aby vytvořil nový Freistadt politický okres.[1]

V roce 1880 byl těšínský politický okres administrativně rozdělen na 101 obcí (49 v právnickém okrese Těšín, 32 ve Friedeku, 20 v Jablunkau).[2] Do roku 1890 tento počet vzrostl na 102 (Žermanice byly odděleny od Horní Bludovice ) a 1. ledna 1890 až 103 (rozdělení Lomné na Dolní Lomná a Horní Lomná ). Dne 1. října 1901 byl vyloučen Friedekův právní obvod (s 33 obcemi), aby se obnovil Friedekův politický okres.[3] Poté, co tento těšínský politický okres měl rozlohu 730 km², 70 obcí (49 v těšínském právním obvodu a 21 v Jablunkau).[4]

Podle sčítání lidu provedeného v letech 1880, 1890, 1900 a 1910 byla populace okresů Těšín a Jablunkov následující:[5]

1880189019001910
Těšínský právní obvod51,09954,66362,04471,809
Polsky mluvící34,551 (69.1%)39,258 (73.6%)42,380 (70,2%)47,982 (68,3%)
Česky mluvící7,536 (15.1%)4,912 (9,2%)5,320 (8,8%)6,033 (8,6%)
Německy mluvící7,869 (15,8%)9,150 (17.2%)12,583 (20,9%)16,133 (23%)
Právní okres Jablunkau24,41326,73828,98730,743
Polsky mluvící24,371 (97,5%)25,607 (97.4%)27,614 (97%)26,165 (96,4%)
Česky mluvící93 (0,4%)63 (0.2%)86 (0.3%)171 (0,6%)
Německy mluvící538 (2,1%)622 (2,4%)773 (2,7%)912 (3%)

Území těchto dvou právních obvodů bylo tradičně obýváno Těšín Vlachs na severu a Slezští Gorali na jihu, mluvení Těšínský Slezan a Jablunkov dialekty. Výsledky těchto sčítání lidu a faktorů utvářejících národní identitu místního obyvatelstva se staly trvalým předmětem politických hádek v regionu.[6] Navíc z hlediska náboženství v roce 1910 tvořila populace s trvalým pobytem Římští katolíci (56 924 nebo 55,5%), Protestanti (42 738 nebo 41,7%), Židé (2 689 nebo 2,6%) a 201 ostatní.[7]

Po první světová válka a pád Rakousko-Uhersko region Těšínské Slezsko včetně území těšínského politického okresu se stala spornou zemí mezi Československo a Polsko. To vedlo k Polsko-československá válka a rozdělení kraje a okresu dne 28. července 1920 rozhodnutím Lázeňská konference. Část těšínského okresu, která byla nalezena v Československu, byla nahrazena Okres Český Těšín zatímco druhá část nalezená v Polsku byla nahrazena Cieszyn County, který byl rozšířen o obce Freistadt a Bielitz okresy.

Městská divize

Od roku 1910:[4]

Právní okres Jablunkau (Gerichtsbezirk Jablunkau)
  1. Bistrzitz
  2. Boconowitz
  3. Bukowetz
  4. Grudek
  5. Istebna
  6. Jablunkau (město)
  7. Jaworzinka
  8. Karpentna
  9. Koniakau
  10. Koszarzisk
  11. Lischbitz
  12. Unter Lomna
  13. Ober Lomna
  14. Millikau
  15. Mosty
  16. Nawsi
  17. Niedek
  18. Oldrzychowitz
  19. Piosek
  20. Tyra
  21. Wendrin
Těšínský právní obvod (Gerichtsbezirk Teschen)
  1. Bażanowitz
  2. Nieder Bludowitz
  3. Bobrek
  4. Brzezuwka
  5. Nieder Dattin
  6. Dobratitz
  7. Nieder Domaslowitz
  8. Ober Domaslowitz
  9. Dzingelau
  10. Kameral Ellgoth
  11. Grodischcz
  12. Gumna
  13. Odvážný
  14. Haslach
  15. Hnojnik
  16. Kojkowitz
  17. Konskau
  18. Kotzobendz
  19. Krasna
  20. Nieder Lischna
  21. Ober Lischna
  22. Mistrzowitz
  23. Mönichhof
  24. Mosty
  25. Niebory
  26. Ogrodzon
  27. Pastwisk
  28. Pogwisdau
  29. Punzau
  30. Roppitz
  31. Rzeka
  32. Schibitz
  33. Schöbischowitz
  34. Schumbarg
  35. Smilowitz
  36. Stanislowitz
  37. Těšín (město)
  38. Nieder Tieritzko
  39. Ober Tierlitzko
  40. Nieder Toschonowitz
  41. Ober Toschonowitz
  42. Trzanowitz
  43. Trzynietz
  44. Trzytiesch
  45. Wielopoli
  46. Zamarsk
  47. Nieder Zukau
  48. Ober Zukau
  49. Zywotitz

Reference

  1. ^ A b Janusz Gruchała, Krzysztof Nowak (2013). Śląsk Cieszyński od Wiosny Ludów do I wojny światowej (1848–1918). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie. s. 12–13. ISBN  978-83-935147-3-1.CS1 maint: používá parametr autoři (odkaz)
  2. ^ Piątkowski, Kazimierz (1918). Stosunki narodowościowe w Księstwie Cieszyńskiem (v polštině). Těšín: Macierz Szkolna Księstwa Cieszyńskiego. str. 4.
  3. ^ Piątkowski, Kazimierz (1918). Stosunki narodowościowe w Księstwie Cieszyńskiem (v polštině). Těšín: Macierz Szkolna Księstwa Cieszyńskiego. str. 5.
  4. ^ A b Ludwig Patryn (ed) (1912). Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. prosince 1910 ve Schlesien (v němčině). Troppau.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
  5. ^ Piątkowski, Kazimierz (1918). Stosunki narodowościowe w Księstwie Cieszyńskiem (v polštině). Těšín: Macierz Szkolna Księstwa Cieszyńskiego. s. 12, 72–75.
  6. ^ Janusz Gruchała, Krzysztof Nowak (2013). Śląsk Cieszyński od Wiosny Ludów do I wojny światowej (1848–1918). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie. str. 20. ISBN  978-83-935147-3-1.CS1 maint: používá parametr autoři (odkaz)
  7. ^ Piątkowski, Kazimierz (1918). Stosunki narodowościowe w Księstwie Cieszyńskiem (v polštině). Těšín: Macierz Szkolna Księstwa Cieszyńskiego. str. 57.