Konská (Třinec) - Konská (Třinec)

Konská (Pomoc ·informace ) (polština:
Końska, Němec: Konskau) je vesnice v Okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, Česká republika, na Řeka Olza. Byla to samostatná obec, ale později se administrativně stala součástí města Třinec. To má populaci 1,598 (1. ledna 2008).[1] Obec leží v historické oblasti města Těšínské Slezsko.
Název vesnice je kulturního původu popisující vesnice specializovaná na pasení koní (Polština: koń ).[2]
Dějiny
Osada byla poprvé zmíněna v latinské listině z r Vratislavská diecéze volala Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis od kolem 1305 jako položka v Conka.[3][4][5] Znamenalo to, že vesnice byla v procesu určování polohy (velikost pozemku k zaplacení a desátek z dosud nebyl upřesněn). Vznik vesnice byl součástí větší sídelní kampaně konané koncem 13. století na území, které bude později známé jako Horní Slezsko.
Politicky obec patřila původně k Těšínské vévodství, založená v roce 1290 v procesu feudální fragmentace Polska a byl ovládán místní pobočkou Piastova dynastie. V roce 1327 se z vévodství stalo poplatek z Království české, která se po roce 1526 stala součástí Habsburská monarchie.
Vesnice se stala sídlem katolíka farní, uvedený v rejstříku Petrova pence platba z roku 1447 mezi 50 těšínskými farnostmi děkanství tak jako Kanzkowicz.[6] Po 40. letech 15. století Protestantská reformace v těšínském vévodství zvítězil a místní katolický kostel převzal Luteráni. Bylo jim odebráno (jako jedna z asi padesáti budov) v regionu zvláštní komisí a vráceno zpět Římskokatolický kostel dne 21. března 1654.[7]
Po Revoluce roku 1848 v rakouském císařství moderní obecní divize byl zaveden v obnovené Rakouské Slezsko. Obec jako obec byla přihlášena k odběru politický a právní okres z Těšín. Podle sčítání lidu v letech 1880, 1890, 1900 a 1910 se počet obyvatel obce zvýšil z 1590 v roce 1880 na 2346 v roce 1910, přičemž slábnoucí většinou byli rodilí mluvčí polštiny (z 95,9% v roce 1880 na 85% v roce 1910) doprovázený rostoucí německy mluvící menšina (z 26 nebo 1,7% v roce 1880 na 321 nebo 13,9% v roce 1910) a česky mluvící (mezi 1,1% a 4%). Pokud jde o náboženství, v roce 1910 byla většina Protestanti (55,6%), následovaný Římští katolíci (43.2%), Židé (21 nebo 0,9%) a 9 lidí se drží jiné víry.[8] Obec byla také tradičně obývána Těšín Vlachs, mluvení Těšínský slezský dialekt.
Po první světová válka, vypadnout z Rakousko-Uhersko, Polsko-československá válka a rozdělení Těšínské Slezsko v roce 1920 se stala součástí Československo. V návaznosti na Mnichovská dohoda, v říjnu 1938 společně s Zaolzie region, ke kterému byl připojen Polsko, administrativně přilehlý k Cieszyn County z Slezské vojvodství.[9] Poté byl připojen nacistické Německo na začátku druhá světová válka. Po válce byl obnoven do Československo.
V minulosti to byla velká a důležitá vesnice, ale během komunistické éry byla z velké části poškozena Třinecké železárny a ocelárny. Mnoho domů a nemovitostí bylo převzato třineckými železárnami a později zničeno. Tady je zámek ve vesnici, nyní prakticky zdevastované, vlastněné ocelárnami.
Lidé
Nejznámější rodák z Konské je Jan Kubisz, polský pedagog a básník. Mezi další slavné domorodce patří Józef Buzek, polský ekonom a politik, Jan Buzek, polský lékař a politik, Paweł Kubisz, polský básník a novinář a Adam Wawrosz, polský spisovatel. Předseda vlády Polska Jerzy Buzek dětství prožil také v této vesnici.
Viz také
Poznámky pod čarou
- ^ Počet obyvatel k 1.1.2008. Správní oddělení města Třince, 2008.
- ^ Mrózek, Robert (1984). Nazwy miejscowe dawnego Śląska Cieszyńskiego [Místní názvy bývalého Těšínského Slezska] (v polštině). Katovice: Uniwersytet Śląski w Katowicach. p. 95. ISSN 0208-6336.
- ^ Panika, Idzi (2010). Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528) [Těšínské Slezsko ve středověku (do roku 1528)] (v polštině). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie. 297–299. ISBN 978-83-926929-3-5.
- ^ Schulte, Wilhelm (1889). Codex Diplomaticus Silesiae T.14 Liber Fundationis Episcopatus Vratislaviensis (v němčině). Vratislav.
- ^ „Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis“ (v latině). Citováno 13. července 2014.
- ^ „Registrum denarii sancti Petri in archidiaconatu Opoliensi sub anno domini MCCCCXLVII per dominum Nicolaum Wolff decretorum doctorem, archidiaconum Opoliensem, ex Commissione reverendi v Christo patris ac domini Conradi episcopi Wratislaviensis, sedis apostolice collectoris, collecti“. Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens (v němčině). Vratislav: H. Markgraf. 27: 361–372. 1893. Citováno 21. července 2014.
- ^ Broda, Jan (1992). „Materiały do dziejów Kościoła ewangelickiego w Księstwie Cieszyńskim i Państwie Pszczyńskim w XVI i XVII wieku“. Z historii Kościoła ewangelickiego na Śląsku Cieszyńskim (v polštině). Katowice: Dom Wydawniczy i Księgarski „Didache“. 259–260. ISBN 83-85572-00-7.
- ^ Piątkowski, Kazimierz (1918). Stosunki narodowościowe w Księstwie Cieszyńskiem (v polštině). Těšín: Macierz Szkolna Księstwa Cieszyńskiego. 263, 281.
- ^ „Ustawa z dnia 27 października 1938 r. O podziale administracyjnym i tymczasowej organizacji administracji na obszarze Ziem Odzyskanych Śląska Cieszyńskiego“. Dziennik Ustaw Śląskich (v polštině). Katowice. č. 18/1938, poz. 35. 31. října 1938. Citováno 1. července 2014.
Reference
- Cicha, Irena; Jaworski, Kazimierz; Ondraszek, Bronisław; Stalmach, Barbara; Stalmach, Jan (2000). Olza od pramene po ujście. Český Těšín: Region Silesia. ISBN 80-238-6081-X.
Souřadnice: 49 ° 41'15 ″ severní šířky 18 ° 38'0 ″ východní délky / 49,68750 ° N 18,63333 ° E