Symphosius - Symphosius

Symphosius (někdy, ve starších stipendiích a méně správně, Symposius) byl autorem Aenigmata, vlivná sbírka 100 latinský hádanky, pravděpodobně z pozdní antiky. Byly předány spolu s jejich řešeními.

Životopis

O Symphosiusově životě není známo nic víc než to, co lze vyčíst ze samotných hádanek: dokonce i jeho jméno je zjevně „vtipným pseudonymem, což znamená„ party boy “nebo podobně“.[1] Navrhovaná data složení se pohybují od třetího století[2] do šesté.[3] Dnes převládá názor, že byly pravděpodobně složeny na konci čtvrtého nebo počátku pátého století.[4] Řada nepřímých důkazů v obsahu hádanek naznačuje, že Symphosius psal v římské severní Africe.[5]

Hádanky

Samotné hádanky napsané tercety daktylské hexametry, jsou elegantní Latinity. Autorova krátká předmluva uvádí, že byly napsány, aby tvořily součást zábavy v Saturnalia. Může to být literární konvence a pasáž možná ani nebyla originální,[6] ale hádanky kopírují jejich formu (a část jejich obsahu) z Martial's Xenia, sbírka záhadných popisů xenia (Saturnské dary) “.[7]

Podle Seba předmluva k Symphosiusovým hádankám „odhaluje, že v prostředí Symphosiusova prostředí stále existuje koncepce hádanek jako orálních a agonistických“, které se vracejí k antickým tradicím symposium. Samotné hádanky jsou však velmi literární: „čímž Riddleovu formu z takového populárního kontextu odstraní, tak říkajíc hádací hru, a vybaví ji novou autonomií a intertextuální propracovaností, Symphosius„ vymýšlí “to, co se později nazvalo Literární Riddle. '.[8] Sebo také tvrdí, že sbírka je pečlivě strukturována jako literární celek, postupuje od veselějšího k pochmurnějšímu a přibližuje materiál podobný tématu (např. Zda jsou řešení rostlinami, zvířaty nebo artefakty), metaforická témata, nebo sluchová podobnost lemmat. Tvrdí, že jelikož jsou řešení přenášena s hádankami v rukopisu, je také třeba je číst jako součást sofistikované literární podoby Symphosiusovy práce; a tvrdí, že práce celkově medituje o hmotném světě a dává hlasy tvorům a objektům, jejichž perspektivy na svět nebyly obvykle slyšeny.

Symphosiusova sbírka začíná hádankami o psaní; tyto hádanky o aktu psaní stojí jako meta-komentář k Symphosiusově vlastnímu literárnímu aktu při psaní hádanek:[9] Druhá hádanka tedy je Harundo ('rákos'):

Dulcis amica ripae, semper uicina profundis,
Suaue cano Musis; nigro perfusa colore,
Nuntia sum linguae digitis signata magistris.

Milý miláčku bank, vždy blízko hlubin, sladce já
zpívat pro Múzy; když zalitý černou, jsem jazyk
posel naváděnými prsty.[10]

Další je Echo. Zde Symphosius zlomyslně dokazuje, že je „připraven vzdorovat Junově kletbě a obnovit Echo schopnost mluvit sama za sebe“:[11]

Panna modesta nimis legem bene seruo pudoris;
Ruda procax non součet, jn součet temeraria linguae;
Vltro nolo loqui, sed do responsa loquenti.

Skromná služebná, až příliš dobře dodržuji zákon skromnosti;
Nejsem citlivý na řeč ani vyrážka jazyka;
z vlastní vůle nebudu mluvit, ale odpovídám tomu, kdo mluví.[12]

Obsah

Kompletní sada řešení Symphosiusových hádanek (podle Hickman du Bois) je:[13] 1. graphium / stilus, 2. harundo / rákos, 3. anulus cum gemma / pečetní prsten, 4. clavis / klíč, 5. catena / řetěz, 6. tegula / střešní tašky, 7. fumus / kouř, 8. mlhovina / mlha, 9. pluvia / déšť, 10. ledovce / led, 11. nix / sníh, 12. flumen et pisces / řeka s rybami, 13. navis / loď, 14. pullus in ovo / kuře ve skořápce, 15 vipera / zmije, 16. tinea / knihomol, 17. aranea / spider, 18. coclea / hlemýžď, 19. rana / žába, 20. testudo / želva, 21. talpa / mol, 22. mravenčík / mravenec, 23. musca / moucha, 24. curculio / kukuřice, 25. mus / myš, 26. grus / jeřáb, 27. cornix / vrána, 28. vespertilio / netopýr, 29. ericius / ježek, 30. peduculus / vši, 31. fénix / fénix, 32. taurus / býk, 33. lupus / vlk, 34. vulpes / liška, 35. capra / koza, 36. porcus / prase, 37. mula / samec, 38. tigis / tygr, 39. centaurus / kentaur, 40. papaver / mák, 41. malva / sléz, 42. beta / řepa, 43. cucurbita / tykev, 44. cepa / cibule, 45. rosa / růže, 46. viola / fialová, 47. tus / kadidlo , 48. Murra / Myrrh, 49. ebur / slonová kost, 50. fenum / seno, 51. mola / kopec, 52. farina / mouka, 53. vitis / réva, 54. amus / rybářský háček, 55. acula / jehla, 56. caliga / bota, 57. clavus caligarius / boot-nail, 58. capillus / a vlasy, 59. pila / koule, 60. serra / pila, 61. ancora / kotva, 62. most / most, 63. houbička / houba, 64. tridens / trojzubec, 65. sagitta / šíp, 66. bičík / metla, 67. lanterna / lucerna, 68. sklo / sklo, 69. zrcadlo / zrcadlo, 70. clepsydra / vodní hodiny, 71. puteus / studna, 72. tubus ligneus / dřevěná dýmka, 73. děloha / vínová kůže, 74. lapis / kámen, 75. clax / vápno, 76. silex / pazourek, 77. rotae / kola, 78. scalae / schodiště, 79. scopa / koště, 80. tintinnabulum / zvon, 81. laguna / kamenina, 82. konditum / kořeněné víno, 83. vinum v acetum conversum / víno se změnilo na ocet, 84. malum / jablko, 85. perna / šunka, 86. malleus / kladivo, 87. pistillus / palička, 88. strigilis aenea / bronzový strigil, 89 balneum / koupel, 90. tessera / zemřít, 91. pecunia / peníze, 92 . mulier quae geminos pariebat / matka dvojčat, 93. míle podages / gouty voják, 94. luscus allium vendens / jednooký prodejce česneku, 95. funambulus / lanový tanečník, 96. chybí ?, 97 . umbra / stín, 98. Echo / Echo, 99. somnus / spánek, 100. monumentum / náhrobek.

Vliv

The Aenigmata měly vliv na pozdější latinské spisovatele hádanek a inspirovaly je Bern Riddles, ti z Aldhelm, Tatwine, a další. Deset z nich se objeví v hádankové soutěži Historia Apollonii Regis Tyri.[14] Měli nějakou popularitu jako školní texty Renesanční humanisté: některé se objevují v anonymitě Aenigmata et griphi veterum et recentium (Douai 1604), který Joachim Camerarius přeložil sedmnáct do řečtiny pro své Elementa rhetoricae z roku 1545.[15]

Rukopisy

The Aenigmata Pojďte k nám ve více než třiceti rukopisech. Nejpozoruhodnější z nich je slavný Codex Salmasianus (Paříž, 10318 ).

Edice

The editio princeps byl Joachimus Perionius, Paříž, 1533; nejnovější vydání jsou:

  • E. F. Corpet, Paříž, 1868, s vtipným francouzským překladem
  • Elizabeth Hickman du Bois (ed. A trans.), Sto hádanek Symphosius (Woodstock, Vermont: The Elm Tree Press, 1912), s elegantním anglickým překladem
  • Raymond T. Ohl. 1928. Záhady Symphosius (Philadelphia) (s anglickým překladem)
  • Fr. Glorie (ed.), Variae collectiones aenignmatvm Merovingicae aetatis (pars altera), Corpvs Christianorvm, Series Latina, 133a (Turnhout: Brepols, 1968), str. 620–723.
  • Bergamin, Manuela, Aenigmata Symposii: La fondazione dell'enigmistica come genere poetico, Per verba. testi mediolatini con trad, 22 (Florencie: SISMEL edizioni del Galluzzo, 2005)
  • Symphosius, Aenigmata: Úvod, text a komentář, vyd. T. J. Leary (London: Bloomsbury, 2014).

Reference

  1. ^ Lapidge, Michael a James L. Rosier (trans.), Aldhelm: The Poetic Works (Cambridge, 1985), str. 244.
  2. ^ Byly dokonce přičítány Lactantius, a identifikoval se s jeho Symposium, ale tento pohled je názorem jediného editora z 18. století a není obecně přijímán): Chisholm, Hugh, ed. (1911). „Symphosius“. Encyklopedie Britannica 26 (11. vydání). Cambridge University Press. str. 291.
  3. ^ A. Riese, 'Anthologia latina sive poesis latinae dodatek (Lipsko, 1869), xxv.
  4. ^ Erin Sebo, „In scirpo nodum: Symphosius„ Reworking of the Riddle Form “, v The Muse at Play: Riddles and Wordplay in Greek and Latin Poetry, vyd. Jan Kwapzt, David Petrain a Mikolaj Szymanski, Beiträge zur Altertumskunde (Berlín: de Gruyter, 2013), s. 184-95 (s. 184 č. 2).
  5. ^ Erin Sebo, „Byl Symphosius Afričan? Kontextualizační poznámka ke dvěma textovým vodítkům v Aenigmata Symphosii ', Poznámky a dotazy, 56.3, (2009), 324-26, https://www.academia.edu/8106549.
  6. ^ Archer Taylor, Literární Riddle před 1600 (Berkeley, CA: University of California Press, 1948), str. 54).
  7. ^ Erin Sebo, „Byl Symphosius Afričan? Kontextualizační poznámka ke dvěma textovým stopám v Aenigmata Symphosii ', Poznámky a dotazy, 56,3, (2009), 324-26 (str. 324), https://www.academia.edu/8106549.
  8. ^ Erin Sebo, „In scirpo nodum: Symphosius„ Reworking of the Riddle Form “, v The Muse at Play: Riddles and Wordplay in Greek and Latin Poetry, vyd. Jan Kwapzt, David Petrain a Mikolaj Szymanski, Beiträge zur Altertumskunde (Berlín: de Gruyter, 2013), s. 184-95 (s. 185).
  9. ^ Erin Sebo, „In scirpo nodum: Symphosius„ Reworking of the Riddle Form “, v The Muse at Play: Riddles and Wordplay in Greek and Latin Poetry, vyd. Jan Kwapzt, David Petrain a Mikolaj Szymanski, Beiträge zur Altertumskunde (Berlín: de Gruyter, 2013), s. 184-95 (s. 189-90).
  10. ^ Fr. Glorie (ed.), Variae collectiones aenignmatvm Merovingicae aetatis (pars altera)Corpvs Christianorvm, Series Latina, 133a (Turnholt: Brepols, 1968), str. 623.
  11. ^ Erin Sebo, „In scirpo nodum: Symphosius„ Reworking of the Riddle Form “, v The Muse at Play: Riddles and Wordplay in Greek and Latin Poetry, vyd. Jan Kwapzt, David Petrain a Mikolaj Szymanski, Beiträge zur Altertumskunde (Berlín: de Gruyter, 2013), s. 184-95 (s. 191).
  12. ^ Fr. Glorie (ed.), Variae collectiones aenignmatvm Merovingicae aetatis (pars altera)Corpvs Christianorvm, Series Latina, 133a (Turnholt: Brepols, 1968), str. 719 (č. 98).
  13. ^ Sto hádanek Symphosius, vyd. a trans. Elizabeth Hickman du Bois (Woodstock, Vermont: The Elm Tree Press, 1912).
  14. ^ Chauncey E. Finch, Codex Vat. Ozub. Lat. 721 jako zdroj pro Riddles of Symphosius ', Transakce a řízení Americké filologické asociace98, 1967, 173-79 (str. 173); DOI: 10,2307 / 2935872; https://www.jstor.org/stable/2935872.
  15. ^ Archer Taylor, Literární Riddle před 1600 (Berkeley, CA: University of California Press, 1948), str. 53).
Uvedení zdroje
  • Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Symphosius ". Encyklopedie Britannica. 26 (11. vydání). Cambridge University Press. str. 291.

externí odkazy