Supayalat - Supayalat

Supayalat
စုဖုရားလတ်
Queen Supayalat of Barma.jpg
Hlavní královna Supayalat
Hlavní manželka královny Barmy
Držba12. dubna 1879-29. Listopadu 1885
PředchůdceSupayagyi
Nástupcezrušen
Královna severního paláce
Držba18. listopadu 1878 - 12. dubna 1879
PředchůdceThiri Maha Yadana Mingala Dewi
Nástupcežádný
narozený(1859-12-13)13.prosince 1859
Mandalay, Barma
Zemřel24. listopadu 1925(1925-11-24) (ve věku 65)
Rangún, Britská Barma
Pohřbení
Kandawmin Garden Mausolea
ManželkaThibaw
Problém1 syn, 4 dcery:
Myat Phaya Gyi
Myat Phaya Lat
Myat Phaya
Myat Phaya Galay
Celé jméno
Sīri Pavara Tiloka Maṅgala Mahā Ratanā Devī (သီရိ ပ ဝ ရ တိ လောက မင်္ ဂ လာ မဟာရတနာ ဒေဝီ)
DůmKonbaung
OtecKrál Mindon
MatkaHsinbyumashin
NáboženstvíTheravada buddhismus

Supayalat (Barmská: စုဖုရားလတ်, výrazný[sṵpʰəjá laʔ]; 13 prosince 1859-24. Listopadu 1925), také hláskoval Suphayalat, byla poslední královnou z Barma kdo vládl Mandalay (1878–1885), narozený králi Mindon Min a královna Alenandaw (doslova Middle Palace, také známý jako Hsinbyumashin nebo Lady of the White Elephant). Britská korupce jejího jména byla „Soup Plate“.[1] Byla vdaná za svého nevlastního bratra, Thibaw, který se stal posledním králem Dynastie Konbaung v roce 1878, po smrti Mindona Mina. Ona je nejlépe známá pro inženýrství masakru 80 až 100 členů královské rodiny, aby se zabránilo potenciálním soupeřům zmocnit se Thibawovy moci,[2] i když vždy popírala jakékoli znalosti spiknutí, které mohla vylíhnout její matka spolu s některými ministry, včetně kancléře Kinwon Min Gyi U Kaung.[3][4]

Samomazaná královna

Junior Queen Supayalay vedle královny Supayalat a krále Thibaw

Princezna Hteik Supayalat aka princezna Myadaung, s oficiálním titulem Sīri Suriya Prabha Ratanā Devī (သီရိ သူရိယ ပြ ဘ ရတနာ ဒေ ဝိ), byla druhou ze tří dcer narozených Mindonovi a Hsinbyumashin, dcera Bagyidaw (Mindonův strýc) a Nanmadaw Me Nu narozen v Pha Lan Gon a třetí ze čtyř nejvýše postavených Mindonových královen. Tři další Mindonovy královny neměly žádné děti a Hsinbyumashin se stal silnějším po smrti hlavní královny Setkya Devi. Thibaw, na druhé straně, byl synem královny středního postavení, Laungshe Mibaya. Byl však naučen v Buddhistická písma a také vzdělaný misionář Dr. Marks,[5] a stal se jedním z Mindonových oblíbených synů.

V roce 1878 následoval Thibaw svého otce v krvavém masakru za sebou. Hsinbyumashin, jedna z Mindonových královen, se během Mindonových posledních dnů stala dominantou u soudu v Mandalay. Pod záminkou, že se Mindon chtěl rozloučit se svými dětmi (jinými prince a princeznami), nechal Hsinbyumashin všechny královny blízkého věku (kteří by potenciálně mohli být následníkem trůnu) nemilosrdně zabiti ediktem, aby zajistili, že Thibaw a její dcera Supayalat převezmou trůn.

Král Thibaw a královna Supayalat na lví trůn (Palin ) na Palác Mandalay

Ambiciózní Hsinbyumashin poté, co ho posadila na trůn, nabídla svou nejstarší dceru Hteik Supayagyi Princezna Monga Nawnga se stala jeho královnou, ale během královského svatebního obřadu Supayalat tlačila vedle své sestry, aby byla zároveň pomazanou královnou, čímž porušila starověký zvyk. Manželství její sestry nebylo nikdy naplněno a Supayalat byl řekl, aby si vynutil monogamii na barmského krále poprvé a naposledy v historii, přestože Thibaw se následně následně oženil se svou nejmladší sestrou Hteik Supayalay Princezna z Yamethin.[3] Supayalatu bylo jen 19 a Thibaw 20, když vystoupali lví trůn (Thihathana palinová).

Vyhnanství

Cihlový palác v Ratnagiri, do kterého byla královna Supayalat a královská rodina vyhoštěna

Jejich vláda trvala pouhých sedm let, když byl Thibaw Min poražen Třetí anglo-barmská válka a nucen abdikovat britský v roce 1885. Dne 25. listopadu 1885 byli odvezeni krytým kočárem a odešli Palác Mandalay jižní branou opevněného města ulicemi lemovanými britskými vojáky a jejich nářky, k řece Irrawaddy kde volal parník Thuriya (Slunce) očekáváno. Thibawovi bylo 27 a Supayalat 26.

Supayalat nikdy neztratil klid a byl řekl, aby požádal Britský voják u cesty, aby světlo kouřilo Barmánce cheroot.[2][6] Byla těhotná a doprovázela ji manžel, jejich dvě dcery, její dvě sestry a její matka; zbytek jejich party šel pěšky. Vojáci ji přezdívali „Polévka na polévku“ a v rozruchu a spěchu, který se účastnil jejich únosu, někteří korunovační klenoty zmizel včetně velkého rubín volala Nga Mauk ten plukovník Sladen trval na předání do úschovy.[4][7] Thibaw viděl příležitost v roce 1911, kdy King George V navštívil Indie, a napsal pro návrat barmských korunovačních klenotů, ale dostal pouze odpověď, že plukovník Sladen zemřel v roce 1890. Předpokládalo se, že Nga Mauk se následně objevila jako největší rubín na Britská koruna; poznala to princezna z Kyundaungu, na jejímž čele byl rubín.[8]

Dne 10. prosince 1885 byla královská rodina minus královna matka a Supayagyi, kteří byli posláni Dawei, byl převezen do Madras kde se jim narodila třetí dcera, a v dubnu následujícího roku byli přestěhováni do Ratnagiri na západním pobřeží, kde se už nemohli dívat přes Bengálský záliv do země, kterou byli nuceni opustit. Supayalat porodila svou čtvrtou a nejmladší dceru v roce 1887; až do roku 1911, kdy jim nebylo uděleno řádné bydliště odpovídající jejich postavení Palác Thibaw byla postavena vládou. V roce 1914 měla královská princezna obřad propíchnutí uší (နား သွင်း မင်္ ဂ လာ nahtwin mingala) podle barmského zvyku. Někteří z členů rodiny, soudní úředníci a baviči, včetně slavných orchestr Sein Beida a harfenista Deiwa Einda Maung Maung Gyi z Barmy měl povolení se zúčastnit obřadu. Ačkoli prvorozený Supayalat byl chlapec, nepřežil dětství a ona také ztratila další dceru.

Čtyři dcery Král Thibaw a Supayalat, Myat Phaya Galay Myat Phaya Gyi, Myat Phaya Lat, Myat Phaya

Královské princezny byly pojmenovány takto:

  1. Hteiksu Myat Phaya Gyi (1880–1947) se oženil s indickým strážcem dveří v paláci Thibaw. Má jen dceru jménem Tu Tu.
  2. Hteiksu Myat Phaya Lat (1882–1956) se oženil s barmským dvořanem v Thibawském paláci; ani jeden z těchto odborů se nesetkal se souhlasem královských rodičů.
  3. Hteiksu Myat Phaya Aka Madras Supaya (1886–1962) se vrátila se svou matkou do Barmy a provdala se za vnuka Mindat min, její velký strýc a bratr krále Mindona.
  4. Hteiksu Myat Phaya Galay (1887–1935), nejmladší a nejbystřejší, hovořil plynně anglicky a vystupoval jako mluvčí královské rodiny, který vysílal své stížnosti v dokumentu nazvaném Sadutta thamidaw ayeidawbon sadan (စတုတ္ထ သမီးတော် အရေးတော်ပုံ စာတမ်း Dokument o krizi čtvrté královské dcery); byla poslána pryč koloniální vládou k životu Moulmein kde strávila zbytek svých dnů.

Vrátit se

Supayagyi, která zůstala bezdětná, se starala o své čtyři královské neteře a zemřela v roce 1912. Když král Thibaw zemřel v roce 1916 ve věku 58 let po 30 letech v exilu, Supayalat marně bojoval za právo vzít tělo jejího manžela zpět být pohřben se správnými pohřebními obřady v Barmě. Odmítla se vzdát těl své sestry a jejího manžela, pohřbených v areálu jejich paláce, orgánům, které je nakonec násilím odnesly, aby byly pohřbeny v Ratnagiri v roce 1919.[4] Královna se pohřbu nezúčastnila, i když na obřad poslala dvě z královských princezen. K hrobkám krále a Supayalaya se později připojily hrobky z Pahtama thamidaw (První královská dcera), která zemřela v roce 1947.

Supayalat se vrátil do Rangún v roce 1919 a nesměl se vrátit do Mandalay. Žila z důchodu a v posledních dnech byla jejím nejbližším poradcem Thakin Kodaw Hmaing, velká spisovatelka a nacionalistická vůdkyně, která si ji vážila pro její vzdorný postoj proti kolonialismu a která byla v devíti letech svědkem pádu monarchie a únosu královského páru v Mandalay.[3][9] Hmaing byl strávník v Klášter Myadaung postavena královnou, která nikdy neměla možnost uspořádat zahajovací ceremoniál (yeizetcha, doslovně „nalijte kapky vody“, abyste mohli vzývat bohyni Země, aby byla svědkem dobrého skutku), protože byla dokončena teprve nedávno. Nikdy se nepovažovala za Brity, o nichž věřila, že ji okradli o království s veškerým bohatstvím a bohatstvím v nich obsaženým.

Supayalatovo mauzoleum na Shwedagon Pagoda Road, Yangon

Zemřela o šest let později, v roce 1925, krátce před 66. narozeninami. Ačkoli koloniální vláda vyhlásila den jejího pohřbu za státní svátek, žádost královské rodiny, aby byla pohřbena v Mandalay, byla rovněž zamítnuta. Její pohřeb se však konal s okázalostí a obřadem, jak se sluší barmské královně, pořádané Saophas z Yaunghwe a Thibaw. Její tělo leželo ve stavu chráněném pod osmi bílými královskými deštníky, kterých se účastnilo 90 lidí Buddhističtí mniši a britský guvernér Sir Harcourt Butler s čestnou stráží jízdní policie doplněný pozdravem z 30 zbraní.

Supayalat leží pohřben na Kandawmin Garden Mausolea blízko Shwedagon Pagoda mezi hroby Aung San Suu Kyi matka Khin Kyi a první Generální tajemník OSN U Thant.[9]

Supayalat v literatuře

Reference

  1. ^ Marshall, Andrew (2002). The Trouser People: A Story of Burma - In the Shadow of the Empire. str.43. ISBN  1-58243-120-5.
  2. ^ A b Champeon, Kenneth (červenec 2003). „Poslední královna Barmy“. Irrawaddy. Citováno 2006-12-08.
  3. ^ A b C Khin Maung Soe (únor 2007). „Tragická královna“. Irrawaddy. Citováno 2007-02-05.
  4. ^ A b C Bandoola Journal (únor 2007). „Teatime Tete-à-Tete“. Irrawaddy. Citováno 2007-02-05.
  5. ^ Marks, John Ebenezer (1917). Čtyřicet let v Barmě. Londýn: Hutchinson & Co. ISBN  0-524-03906-2. Citováno 2007-03-09.
  6. ^ Thant Myint U (2001-03-26). The Making of Modern Barma (PDF). Cambridge University Press. str. 1. ISBN  0-521-79914-7.
  7. ^ Dr. Sein Tu. „Rubíny z Myanmaru“. Archivovány od originál dne 2007-09-27.
  8. ^ Shwebo Mi Mi Gyi - přeloženo z barmštiny. „The Royal Ruby (Padamyar Ngamauk)“. Myanmar's Net Inc.. Citováno 2007-03-10.
  9. ^ A b Khin Maung Soe (listopad 2006). „Barmští nájezdníci hrobek“. Irrawaddy. Citováno 2007-03-09.

externí odkazy

Supayalat
Narozený: 13.prosince 1859 Zemřel 24. listopadu 1925
Královské tituly
Předcházet
Supayagyi		 Hlavní manželka královny Barmy
12. dubna 1879-29. Listopadu 1885		Dynastie Konbaung zrušena
Předcházet
Thiri Maha Yadana Mingala Dewi		 Královna severního paláce
18. listopadu 1878 - 12. dubna 1879		Žádný