Pododdělení druhé polské republiky - Subdivisions of the Second Polish Republic



Pododdělení druhé polské republiky se stalo problémem bezprostředně po vytvoření Druhá polská republika v roce 1918. The Polsko-litevské společenství bylo rozdělené na konci 18. století. Různé části nového polského území patřily různým správním strukturám Polska Rakouská říše, Imperial Německo a Ruská říše.
V roce 1919 první vojvodství meziválečného Polska; kromě toho hlavní město z Varšava měl status samostatného městského vojvodství. V letech 1919–1921 byla vytvořena další vojvodství, protože hranice Polska byly stále proměnlivé a události jako Slezská povstání na západě a Polsko-sovětská válka na východě. Nakonec do roku 1921 by Polsko mělo 15 vojvodství, hlavní město Varšavy a vojvodství Autonomní slezské vojvodství (systém známý jako 15 + 1 + 1). Navíc vytvoření nového Sandomierzské vojvodství byl plánován na konec roku 1939.
Nižší úroveň správy, pod vojvodství, byla pohony (kraje). Byly předmětem několika reforem, zejména počátkem a koncem 30. let. Pod nimi byli gminas a gromády. Krátce před Druhá světová válka V dubnu 1939 mělo Polsko 264 pohonných jednotek, 611 městských a 3195 venkovských gmin a 40533 gromád.
Divize byla založena na třívrstvém systému. Na nejnižší příčce byly gminy, což bylo o něco více než místní vlády měst a vesnic. Ty pak byly seskupeny do mocný které byly poté uspořádány do województwa.
Polská vojvodství v interbellum (údaje k 1. dubnu 1937) | |||||
automobilové desky (od roku 1937) | Vojvodství Oddělené město | Hlavní město | Plocha na 1000 km² (1930) | Populace v roce 1000 (1931) | |
---|---|---|---|---|---|
00-19 | Město Varšava | Varšava | 0,14 | 1179,5 | |
85-89 | warszawskie | Varšava | 31,7 | 2460,9 | |
20-24 | białostockie | Białystok | 26,0 | 1263,3 | |
25-29 | kieleckie | Kielce | 22,2 | 2671,0 | |
30-34 | krakowskie | Krakov | 17,6 | 2300,1 | |
35-39 | lubelskie | Lublin | 26,6 | 2116,2 | |
40-44 | lwowskie | Lvov | 28,4 | 3126,3 | |
45-49 | łódzkie | Lodž | 20,4 | 2650,1 | |
50-54 | nowogródzkie | Nowogródek | 23,0 | 1057,2 | |
55-59 | poleskie | Brześć nad Bugiem | 36,7 | 1132,2 | |
60-64 | pomorskie | Běžet | 25,7 | 1884,4 | |
65-69 | poznańskie | Poznaň | 28,1 | 2339,6 | |
70-74 | stanisławowskie | Stanisławów | 16,9 | 1480,3 | |
75-79 ? | śląskie (autonomní) | Katowice | 5,1 | 1533,5 | |
80-84 | tarnopolskie | Tarnopol | 16,5 | 1600,4 | |
90-94 | wileńskie | Wilno | 29,0 | 1276,0 | |
95-99 | wołyńskie | Štěstí | 35,7 | 2085,6 |
1. dubna 1938 se hranice několika západních vojvodství značně změnily. Další informace viz Územní změny polských vojvodství 1. dubna 1938.
Polská vojvodství 1919–1939
Celkový počet vojvodství - 16, plus hlavní město Varšava, které bylo považováno za samostatnou jednotku.
Největší vojvodství (k 1. srpnu 1939)
- Polské vojvodství - oblast 36 668 km²
- Volyňské vojvodství - rozloha 35 754 km²
- Warszawa Voivodeship - area 31 656 km²
Nejmenší vojvodství (k 1. srpnu 1939)
- miasto stołeczne Warszawa (hlavní město Varšava) - rozloha 141 km²
- Slezské vojvodství - oblast 5 122 km²
- Tarnopolské vojvodství - oblast 16 533 km²
Nejlidnatější vojvodství
- Lvovské vojvodství - pop. 3 126 300,
- Kielské vojvodství - pop. 2 671 000,
- Lodžské vojvodství - pop. 2 650 100.
Nejméně zalidněné vojvodství
- Nowogródek Voivodeship - pop. 1 057 200,
- Polesie Voivodeship - pop. 1132200,
- miasto stołeczne Warszawa (hlavní město Varšava) - pop. 1 179 500.
Polské kraje 1919–1939
Celkový počet krajů (k 1. srpnu 1939) - 264, z toho 23 městských krajů.
Největší okresy (jako k 1. srpnu 1939)
- Wilno – Troki kraj (rozloha 5 967 km²),
- Łuniniec kraj (rozloha 5 722 km²),
- Kowel kraj (rozloha 5 682 km²).
Nejmenší kraje (k 1. srpnu 1939)
- Warszawa-Srodmiescie (střední Varšava) (oblast 10 km²),
- město Bielsko (plocha 10 km²),
- město Gniezno (plocha 18 km²).
Nejlidnatější kraje
- město Lodž kraj (pop. 604 600),
- Warszawa-severní hrabství (počet 478 200),
- Katowice kraj (pop. 357 300).
Nejméně zalidněné okresy
- město okresu Bielsko (25 400 obyvatel),
- město Gniezno (30 30 700),
- Międzychód kraj (pop. 31 000).
Zdroje
- Mały rocznik statystyczny 1939, Nakładem Głównego Urzędu Statystycznego, Warszawa 1939 (Stručná statistická ročenka Polska, Varšava 1939).