Lublinské vojvodství (1919–1939) - Lublin Voivodeship (1919–1939) - Wikipedia
| Lublinské vojvodství Wojewodztwo lubelskie | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vojvodství z Polsko | |||||||||
| 1919–1939 | |||||||||
 Umístění lublinského vojvodství (červené) v rámci Druhá polská republika, 1938. | |||||||||
| Hlavní město | Lublin | ||||||||
| Plocha | |||||||||
• 1921 | 31 123 km2 (12 017 čtverečních mil) | ||||||||
• 1939 | 26 555 km2 (10 253 čtverečních mil) | ||||||||
| Populace | |||||||||
• 1921 | 2087951 | ||||||||
• 1931 | 2116200 | ||||||||
| Vláda | |||||||||
| • Typ | Vojvodství | ||||||||
| Vojvoda | |||||||||
• 1919–1926 | Stanisław Moskalewski | ||||||||
• 1937–1939 | Jerzy Albin de Tramecourt | ||||||||
| Dějiny | |||||||||
• Zavedeno | 14. srpna 1919 | ||||||||
| 1. dubna 1938 | |||||||||
| Září 1939 | |||||||||
| Politické členění | 16 pohony, 29 měst | ||||||||
| |||||||||
Lublinské vojvodství (polština: Województwo Lubelskie) byla jednotka správního rozdělení Druhá polská republika mezi dvě světové války, v letech 1919–1939. Hlavním a největším městem provincie bylo Lublin.
Umístění a oblast
The Vojvodství byla založena výnosem polského parlamentu Sejm ze dne 14. srpna 1919.[1] V letech 1919–1939 (na rozdíl od současnosti) pokrývalo lublinské vojvodství střední část meziválečného Polska - srdce země - hraničící Białystok Voivodeship (1919–39) na sever, Varšavské vojvodství a Kielské vojvodství na západ, Lvovské vojvodství na jih a Polské vojvodství stejně jako Volyňské vojvodství na východ. Jeho rozloha po 1. dubnu 1938 (viz: Územní změny polských vojvodství 1. dubna 1938 ) byla 26 555 km². Krajina byla na jihu plochá a kopcovitá, lesy pokrývaly pouze 16,6% rozlohy (s průměrem národa 22,2%, jako k 1. lednu 1937).
Demografie
Podle Polské sčítání lidu z roku 1921 což bylo první všeobecné sčítání lidu ve druhé polské republice po první světové válce (provedeno Hlavní statistický úřad, viz originály),[2] populaci lublinského vojvodství lze rozdělit podle umístění a náboženské víry následujícím způsobem.[2][3]
| # | okres | římský katolík | Východní ortodoxní | židovský | jiný |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Biala | 37,239 (62.6%) | 9,551 (16%) | 11 550 (19.4%) | 1 180 (2%) |
| 2 | Biłgoraj | 65,889 (72.4%) | 15,883 (17.5%) | 9,056 (9.9%) | 188 (0.2%) |
| 3 | Chełm | 68,770 (56.6%) | 24,701 (20.3%) | 19,912 (16.4%) | 8,092 (6.7%) |
| 4 | Garwolin | 117,391 (85.2%) | 126 (0.1%) | 17,772 (12.9%) | 2,488 (1.8%) |
| 5 | Hrubieszów | 50,735 (48.9%) | 38,468 (37%) | 13,967 (13.5%) | 671 (0.6%) |
| 6 | Janów | 117,368 (89.3%) | 697 (0.5%) | 13,407 (10.2%) | 30 (0.02%) |
| 7 | Konstantynów | 53,667 (82.5%) | 4,012 (6.2%) | 7,241 (11.1%) | 135 (0.2%) |
| 8 | Krasnystaw | 102,016 (87.1%) | 4,149 (3.5%) | 10,493 (9.0%) | 422 (0.4%) |
| 9 | Lubartów | 83,732 (87%) | 1,197 (1.2%) | 9,669 (10%) | 1,645 (1.7%) |
| 10 | Lublin (město) | 55,610 (58.9%) | 514 (0.5%) | 37,337 (39.5%) | 951 (1%) |
| 11 | Lublin (distr.) | 128,303 (91.7%) | 910 (0.7%) | 9,608 (6.9%) | 1,079 (0.8%) |
| 12 | Łuków | 107,604 (87.3%) | 932 (0.8%) | 14,185 (11.5%) | 552 (0.4%) |
| 13 | Puławy | 129,281 (86.8%) | 206 (0.1%) | 19,296 (12.9%) | 238 (0.2%) |
| 14 | Radzyń | 70,976 (80.3%) | 1,862 (2.1%) | 14,765 (16.7%) | 778 (0.9%) |
| 15 | Siedlce | 76,446 (77.6%) | 851 (0.9%) | 18,821 (19.1%) | 2,345 (2.4%) |
| 16 | Sokołów | 67,224 (88.4%) | 420 (0.6%) | 8,294 (10.9%) | 141 (0.2%) |
| 17 | Tomaszów | 57,869 (62.4%) | 22,389 (24.1%) | 12,154 (13.1%) | 397 (0.4%) |
| 18 | Węgrów | 68,985 (83.3%) | 185 (0.2%) | 9,325 (11.3%) | 4,277 (5.2%) |
| 19 | Włodawa | 40,881 (53.3%) | 20,104 (26.2%) | 13,562 (17.7%) | 2,171 (2.8%) |
| 20 | Zamość | 119,769 (84%) | 5,441 (3.8%) | 17,225 (12.1%) | 179 (0.1%) |
| CELKOVÝ | 1,619,755 (77.6%) | 152,598 (7.3%) | 287,639 (13.8%) | 27,959 (1.3%) |
Rozdělení obyvatelstva podle náboženských vyznání v roce 2006 národní sčítání lidu z roku 1931:[3]
| # | okres | římský katolík | Východní ortodoxní | židovský | jiný |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Biala | 82,647 (71.1%) | 18,192 (15.6%) | 14,288 (12.3%) | 1,139 (1%) |
| 2 | Biłgoraj | 82,614 (70.6%) | 20,913 (17.9%) | 12,938 (11.1%) | 486 (0.4%) |
| 3 | Chełm | 88,488 (54.5%) | 37,530 (23.1%) | 22,852 (14.1%) | 13,470 (8.3%) |
| 4 | Garwolin | 139,128 (87%) | 67 | 18,741 (11.7%) | 2,006 (1.3%) |
| 5 | Hrubieszów | 63,365 (48.8%) | 49,128 (37.8%) | 15 785 (12.1%) | 1,679 (1.3%) |
| 6 | Janów | 135,182 (88.5%) | 1,159 (0.8%) | 15,317 (10%) | 1,060 (0.7%) |
| 7 | Krasnystaw | 113,442 (84.6%) | 4,853 (3.6%) | 12,127 (9.0%) | 3,737 (2.8%) |
| 8 | Lubartów | 94,356 (87.4%) | 1,544 (1.4%) | 9,652 (8.9%) | 2,439 (2.3%) |
| 9 | Lublin (město) | 71,542 (63.7%) | 703 (0.6%) | 38,937 (34.7) | 1103 (1%) |
| 10 | Lublin (distr.) | 149,192 (91.2%) | 125 (0.1%) | 12,049 (7.4%) | 2,136 (1.3%) |
| 11 | Łuków | 113,549 (88%) | 76 | 14,736 (11.4%) | 722 (0.6%) |
| 12 | Puławy | 149,060 (86.5%) | 182 (0.1%) | 21,949 (12.7%) | 1,076 (0.6%) |
| 13 | Radzyń | 80,520 (81.3%) | 1,840 (1.9%) | 15,548 (15.7%) | 1,181 (1.2%) |
| 14 | Siedlce | 125,018 (82.6%) | 657 (0.4%) | 23,069 (15.2%) | 2,667 (1.8%) |
| 15 | Sokołów | 74,941 (89.3%) | 145 (0.2%) | 8,334 (9.9%) | 529 (0.6%) |
| 16 | Tomaszów | 73,021 (60.3%) | 33,059 (27.3%) | 14,204 (11.7%) | 840 (0.7%) |
| 17 | Węgrów | 76,511 (86.2%) | 40 | 8,888 (10%) | 3,349 (3.8%) |
| 18 | Włodawa | 57,939 (51%) | 33,382 (29.4%) | 18,188 (16%) | 4,057 (3.6%) |
| 19 | Zamość | 125,249 (83.8%) | 6,778 (4.5%) | 16,738 (11.2%) | 783 (0.5%) |
| CELKOVÝ | 1,895,764 (76.9%) | 210,373 (8.5%) | 314,340 (12.7%) | 44,459 (1.8%) |
Etnické skupiny
Podle polského sčítání lidu z roku 1931 zde žilo 2 116 200 obyvatel. Poláci tvořili 85,1% populace, Židé 10,5% a Ukrajinci (na východě a na jihu) 3%. Židé raději žili ve městech, zejména v samotném Lublinu.
Kvůli bezohlednosti Russifikace opatření po celé předchozí století což vedlo k obecné absenci škol ve vojvodství, 24,6% populace bylo od roku 1931 stále negramotných, i když rychle klesalo ze 46,8% v roce 1921.[2][3]
Průmysl
Největším průmyslovým centrem vojvodství bylo město Lublin. Kromě toho postrádala významná průmyslová centra. V polovině třicátých let zahájila polská vláda rozsáhlý program veřejných prací, tzv Centralny Okręg Przemysłowy, což byla velká podpora pro přelidněné a chudé kraje. Pokrývala jihozápadní část vojvodství s městem Kraśnik. Hustota železnice byla 4,0 km. na 100 km². (s celkovou délkou železnice 1 236 km.).
Města a správní rozdělení
Lublinské vojvodství v polovině roku 1939 sestávalo z 16 mocností (krajů), 29 měst a obcí a 228 vesnic. Kraje byly:
- Biała Podlaska kraj (rozloha 2 122 km², počet obyvatel 116 000)
- Biłgoraj kraj (rozloha 1720 km², počet obyvatel 116 900)
- Chełm kraj (rozloha 1 975 km², počet obyvatel 162 300)
- Hrubieszów kraj (rozloha 1 575 km², počet obyvatel 130 000)
- Janów Lubelski kraj (rozloha 1 960 km², populace 152 700)
- Krasnystaw kraj (rozloha 1 521 km², počet obyvatel 134 200)
- Lubartów kraj (rozloha 1 389 km², počet obyvatel 108 000)
- Město Lublin kraj (rozloha 30 km², počet obyvatel 112 300)
- Lublin kraj (rozloha 1 889 km², počet obyvatel 163 500)
- Łuków kraj (rozloha 1 762 km², počet obyvatel 129 100)
- Puławy kraj (rozloha 1 618 km², populace 156 500)
- Radzyń Podlaski kraj (rozloha 1 621 km², počet obyvatel 99 100)
- Siedlce kraj (rozloha 1 988 km², počet obyvatel 151 400)
- Tomaszów Lubelski kraj (rozloha 1 397 km², populace 121 100)
- Włodawa kraj (rozloha 2 326 km², počet obyvatel 11 600)
- Zamość kraj (rozloha 1 662 km², počet obyvatel 149 500)
Podle sčítání lidu z roku 1931 byla největšími městy:
- Lublin (populace 112 300)
- Siedlce (pop. 36 900)
- Chełm (pop. 29 100)
- Zamość (pop. 24 700)
- Biała Podlaska (pop. 17 400)
- Miedzyrzec Podlaski (16800)
- Łuków (populace 14 000)
- Hrubieszów (výl. 13 200)
- Kraśnik (vystoupení 12 200)
- Puławy (12.100)
Vojvodové
- Stanisław Moskalewski, 17. listopadu 1919 - 25. října 1926
- Antoni Remiszewski, 3. listopadu 1926-29. Září 1930
- Bolesław Świdziński, 29. září 1930 - 30. ledna 1933 (do 1. dubna 1932)
- Józef Rożniecki, 31. ledna 1933 - 8. září 1937
- Jerzy Albin de Tramecourt, 8. září 1937-17. Září 1939
Viz také
- Polsko je moderní doba Lublinské vojvodství
Reference
- ^ Zákon polského parlamentu Sejm (2. srpna 1919), Dz. U. z 1919 r. Nr 65, poz. 395. Internetowy System Aktow Prawnych. Vyvolány 25 October 2015.
- ^ A b C
Média související s Polské sčítání lidu z roku 1921 - Statistika Polska na Wikimedia Commons; sv. 18: Województwo Lubelskie (PDF), s. 35–73. - ^ A b C Konrad Sadkowski (1995), Církev, národ a stát v Polsku: Katolicismus a utváření národní identity v regionu Lublin, 1918–1939. University of Michigan, str. 85–86.[Je potřeba ISBN]
Média související s - Malý rocznik statystyczny 1939„Nakladem Glownego Urzedu Statystycznego, Warszawa 1939 (stručná statistická ročenka Polska, Varšava 1939).
 Vojvodství v Polsku (1919–1939) | ||
|---|---|---|
| Městské vojvodství |  | |
| Pozemkové vojvodství | ||
| Autonomní vojvodství | ||
| Plánovaná vojvodství | ||
Souřadnice: 51 ° 14'00 ″ severní šířky 22 ° 34'00 ″ východní délky / 51,233333 ° N 22,566667 ° E