Poznaňské vojvodství (1921–1939) - Poznań Voivodeship (1921–1939)

Poznaňské vojvodství
Województwo Poznańskie
Vojvodství z Polsko
1919–1939
Poznanské vojvodství 1938.png
Umístění Poznaňského vojvodství (červené)
v rámci Polské republiky (1938).
Hlavní městoPoznaň
Plocha
• Souřadnice52 ° 24 'severní šířky 16 ° 55 'východní délky / 52,400 ° N 16,917 ° E / 52.400; 16.917Souřadnice: 52 ° 24 'severní šířky 16 ° 55 'východní délky / 52,400 ° N 16,917 ° E / 52.400; 16.917
 
• 1921
26 528 km2 (10 243 čtverečních mil)
• 1931
26 528 km2 (10 243 čtverečních mil)
• 1939
28 089 km2 (10 845 čtverečních mil)
Populace 
• 1921
1967865
• 1931
2339600
Vláda
Vojvoda 
• srpen – říjen 1919 (za prvé)
Wojciech Trąmpczyński
• září 1939 (poslední)
Cyryl Ratajski
Dějiny 
• Zavedeno
1. srpna 1919
1. dubna 1938
12. září 1939
Předcházet
Uspěl
Province of Posen
Reichsgau Wartheland

Poznaňské vojvodství (polština: Województwo Poznańskie) byla jednotka správního rozdělení a místní správy v Polsku v letech 1921–1939, vytvořená po první světové válce z prusko-německé provincie Poznaň (Province of Posen ). Hranice byly změněny v roce 1939: město Bydgoszcz přešlo do Pomořanské vojvodství, ale byly zahrnuty i některé východní oblasti (viz Územní změny polských vojvodství 1. dubna 1938 ).

Během druhé světové války byla okupována nacistické Německo a připojený jako Reichsgau Wartheland „(Říšská provincie země řeky Warty)“.

Oblast a kraje

Mezi 1. dubnem 1938 a 1. zářím 1939 byla oblast vojvodství 28 089 km2a jeho populace - 2 339 600 (podle Polské sčítání lidu z roku 1931 ). Skládalo se z 29 pohony (nejvyšší počet v Polsku, nicméně, většina z nich byla velmi malá, a to jak rozlohou, tak počtem obyvatel), 100 měst (nejvyšší počet v Polsku) a 237 vesnic. Hustota železnice byla vysoká, 10,1 km. na 100 km2 (celková délka železnic v oblasti vojvodství byla 2684 km, což je nejvyšší v celé zemi). Lesy pokrývaly 19,8% vojvodství, což bylo méně než celostátní průměr (v roce 1937 byl průměr 22,2%).

Poznaňské vojvodství bylo jedním z nejbohatších a nejlépe rozvinutých v meziválečném Polsku. S četnými městy a dobře rozvinutou železnicí to byla také obilnice země, její vysoce efektivní zemědělství bylo dobře mechanizované. Město Poznaň bylo velkým průmyslovým centrem i klíčovým železničním uzlem. Pouze 7,6% populace bylo negramotných, což bylo mnohem méně, než je celostátní průměr 23,1% (stav z roku 1931). Poláci tvořili většinu populace (90,5%), 7,4% Němci a 1,9% Židů.

Po první světové válce byl počet Němců 224 254 v roce 1926 a 203 135 v roce 1934.[1]

Toto je seznam okresů Poznaňského vojvodství k 31. srpnu 1939:

  • Chodzież kraj (rozloha 893 km2, pop. 44 500),
  • Czarnków kraj (rozloha 919 km2, pop. 43 300),
  • město Gniezno kraj (rozloha 18 km2, pop. 30 700),
  • Gniezno county (oblast 1126 km2, pop. 57 300),
  • Gostyń kraj (rozloha 701 km2, pop. 55 900),
  • Jarocin kraj (rozloha 1 124 km2, pop. 87 500),
  • Kalisz kraj (rozloha 1 478 km2, pop. 196 700),
  • Kępno kraj (rozloha 1 179 km2, pop. 86 900),
  • Koło kraj (rozloha 1 097 km2, pop. 109 800),
  • Konin kraj (rozloha 2 152 km2, pop. 168 000),
  • Kościan kraj (rozloha 1 057 km2, pop. 78 900),
  • Krotoszyn kraj (rozloha 915 km2, pop. 75 500),
  • Leszno kraj (rozloha 827 km2, pop. 61 200),
  • Międzychód kraj (rozloha 755 km2, pop. 31 000),
  • Mogilno kraj (rozloha 1 059 km2, pop. 70 300),
  • Nowy Tomyśl kraj (rozloha 1 276 km2, pop. 87 300),
  • Oborniki kraj (rozloha 966 km2, pop. 50 400),
  • Ostrów Wielkopolski kraj (rozloha 1 194 km2, pop. 104100),
  • město Poznaň kraj (rozloha 77 km2, pop. 246500),
  • Poznaň kraj (rozloha 1 227 km2, pop. 91 200),
  • Rawicz kraj (rozloha 523 km2, pop. 49 900),
  • Szamotuły kraj (rozloha 1 076 km2, pop. 67 700),
  • Środa Wielkopolska kraj (rozloha 800 km2, pop. 49 900),
  • Śrem kraj (rozloha 921 km2, pop. 57 300),
  • Turek kraj (rozloha 1 591 km2, pop. 130 500),
  • Wągrowiec kraj (rozloha 1 037 km2, pop. 54 300),
  • Wolsztyn kraj (rozloha 754 km2, pop. 47 900),
  • Września kraj (rozloha 608 km2, pop. 43 700),
  • Żnin kraj (rozloha 739 km2, pop. 4 500).

Hlavní města

Největší města vojvodství byla (údaje podle sčítání lidu z roku 1931):

  • Poznaň (populace 246500),
  • Kalisz (pop. 68 300),
  • Gniezno (počet 30 700),
  • Ostrów Wielkopolski (pop. 24 400),
  • Leszno (populace 19 400),
  • Koło (pop. 13 800)
  • Krotoszyn (populace 13 000),
  • Konin (počet 10 300).

Německá menšina

Podle polského sčítání lidu v roce 1921 bylo v polských oblastech 16,7% Němců (celkem 327 846) a 9,2% v roce 1931 (celkem 193 044).[2]

okres
(Německý název v závorkách)[1]
německá etnická populace (1926)německá etnická populace (1934)
Odolanów (Adelnau)10,0389,442
Międzychód (Birnbaum)4,6554,377
Bydgoszcz (Bromberg, město)11,01610,021
Bydgoszcz (Bromberg, okres)13,28112,211
Czarnków (Czarnikau)5,5114,773
Gniezno (Gnesen)8,6167,876
Gostyń (Gostyn)2,3952,162
Grodzisk Wielkopolski (Grätz) / Nowy Tomyśl (Neutomischel)16,57616,555
Inowrocław (Hohensalza)8,4558,096
Jarocin (Jarotschin) / Pleszew (Pleschen)4,6674,019
Kępno (Kempen) / Ostrzeszów (Schildberg)16,63110,889
Chodzież (Kolmar)14,24612,348
Koźmin (koschmin) / Krotoszyn (Krotoschin)6,5425,807
Leszno (Lissa)9,9178,371
Mogilno (Mogilno) / Strzelno (Strelno)8,7277,770
Oborniki (Obornik)9,4178,410
Poznaň (Posen, město)5,9804,387
Poznaň (Posen, okres)4,6874,252
Rawicz (Rawitsch)6,1845,038
Szamotuły (Samter)5,0294,841
Śmigiel (Schmiegel) / Kościan (Kosten)3,6363,488
Śrem (Schrimm)2,8023,574
Środa Wielkopolska (Schroda)2,2692,029
Szubin (Schubin)10,1938,879
Wyrzysk (Wirsitz)13,49512,410
Wolsztyn (Wollstein)10,3699,313
Wągrowiec (Wongrowitz)8,4017,143
Września (Wreschen)2,4362,115
Żnin (Znin)5,4044,539
Poznaňské vojvodství (celkem)224,254203,135

Vojvodové

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b Kotowski, Albert S. (1998). Polens Politik gegenüber seiner deutschen Minderheit 1919-1939 (v němčině). Forschungsstelle Ostmitteleuropa, University of Dortmund. str. 56. ISBN  3-447-03997-3.
  2. ^ 11pic2.jpg

Reference

  • Malý rocznik statystyczny 1939, Nakladem Glownego Urzedu Statystycznego, Warszawa 1939 (Stručná statistická ročenka Polska, Varšava 1939).