Poznaňské vojvodství (1921–1939) - Poznań Voivodeship (1921–1939)
Poznaňské vojvodství Województwo Poznańskie | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vojvodství z Polsko | |||||||||
1919–1939 | |||||||||
Umístění Poznaňského vojvodství (červené) v rámci Polské republiky (1938). | |||||||||
Hlavní město | Poznaň | ||||||||
Plocha | |||||||||
• Souřadnice | 52 ° 24 'severní šířky 16 ° 55 'východní délky / 52,400 ° N 16,917 ° ESouřadnice: 52 ° 24 'severní šířky 16 ° 55 'východní délky / 52,400 ° N 16,917 ° E | ||||||||
• 1921 | 26 528 km2 (10 243 čtverečních mil) | ||||||||
• 1931 | 26 528 km2 (10 243 čtverečních mil) | ||||||||
• 1939 | 28 089 km2 (10 845 čtverečních mil) | ||||||||
Populace | |||||||||
• 1921 | 1967865 | ||||||||
• 1931 | 2339600 | ||||||||
Vláda | |||||||||
Vojvoda | |||||||||
• srpen – říjen 1919 (za prvé) | Wojciech Trąmpczyński | ||||||||
• září 1939 (poslední) | Cyryl Ratajski | ||||||||
Dějiny | |||||||||
• Zavedeno | 1. srpna 1919 | ||||||||
1. dubna 1938 | |||||||||
12. září 1939 | |||||||||
|
Poznaňské vojvodství (polština: Województwo Poznańskie) byla jednotka správního rozdělení a místní správy v Polsku v letech 1921–1939, vytvořená po první světové válce z prusko-německé provincie Poznaň (Province of Posen ). Hranice byly změněny v roce 1939: město Bydgoszcz přešlo do Pomořanské vojvodství, ale byly zahrnuty i některé východní oblasti (viz Územní změny polských vojvodství 1. dubna 1938 ).
Během druhé světové války byla okupována nacistické Německo a připojený jako Reichsgau Wartheland „(Říšská provincie země řeky Warty)“.
Oblast a kraje
Mezi 1. dubnem 1938 a 1. zářím 1939 byla oblast vojvodství 28 089 km2a jeho populace - 2 339 600 (podle Polské sčítání lidu z roku 1931 ). Skládalo se z 29 pohony (nejvyšší počet v Polsku, nicméně, většina z nich byla velmi malá, a to jak rozlohou, tak počtem obyvatel), 100 měst (nejvyšší počet v Polsku) a 237 vesnic. Hustota železnice byla vysoká, 10,1 km. na 100 km2 (celková délka železnic v oblasti vojvodství byla 2684 km, což je nejvyšší v celé zemi). Lesy pokrývaly 19,8% vojvodství, což bylo méně než celostátní průměr (v roce 1937 byl průměr 22,2%).
Poznaňské vojvodství bylo jedním z nejbohatších a nejlépe rozvinutých v meziválečném Polsku. S četnými městy a dobře rozvinutou železnicí to byla také obilnice země, její vysoce efektivní zemědělství bylo dobře mechanizované. Město Poznaň bylo velkým průmyslovým centrem i klíčovým železničním uzlem. Pouze 7,6% populace bylo negramotných, což bylo mnohem méně, než je celostátní průměr 23,1% (stav z roku 1931). Poláci tvořili většinu populace (90,5%), 7,4% Němci a 1,9% Židů.
Po první světové válce byl počet Němců 224 254 v roce 1926 a 203 135 v roce 1934.[1]
Toto je seznam okresů Poznaňského vojvodství k 31. srpnu 1939:
- Chodzież kraj (rozloha 893 km2, pop. 44 500),
- Czarnków kraj (rozloha 919 km2, pop. 43 300),
- město Gniezno kraj (rozloha 18 km2, pop. 30 700),
- Gniezno county (oblast 1126 km2, pop. 57 300),
- Gostyń kraj (rozloha 701 km2, pop. 55 900),
- Jarocin kraj (rozloha 1 124 km2, pop. 87 500),
- Kalisz kraj (rozloha 1 478 km2, pop. 196 700),
- Kępno kraj (rozloha 1 179 km2, pop. 86 900),
- Koło kraj (rozloha 1 097 km2, pop. 109 800),
- Konin kraj (rozloha 2 152 km2, pop. 168 000),
- Kościan kraj (rozloha 1 057 km2, pop. 78 900),
- Krotoszyn kraj (rozloha 915 km2, pop. 75 500),
- Leszno kraj (rozloha 827 km2, pop. 61 200),
- Międzychód kraj (rozloha 755 km2, pop. 31 000),
- Mogilno kraj (rozloha 1 059 km2, pop. 70 300),
- Nowy Tomyśl kraj (rozloha 1 276 km2, pop. 87 300),
- Oborniki kraj (rozloha 966 km2, pop. 50 400),
- Ostrów Wielkopolski kraj (rozloha 1 194 km2, pop. 104100),
- město Poznaň kraj (rozloha 77 km2, pop. 246500),
- Poznaň kraj (rozloha 1 227 km2, pop. 91 200),
- Rawicz kraj (rozloha 523 km2, pop. 49 900),
- Szamotuły kraj (rozloha 1 076 km2, pop. 67 700),
- Środa Wielkopolska kraj (rozloha 800 km2, pop. 49 900),
- Śrem kraj (rozloha 921 km2, pop. 57 300),
- Turek kraj (rozloha 1 591 km2, pop. 130 500),
- Wągrowiec kraj (rozloha 1 037 km2, pop. 54 300),
- Wolsztyn kraj (rozloha 754 km2, pop. 47 900),
- Września kraj (rozloha 608 km2, pop. 43 700),
- Żnin kraj (rozloha 739 km2, pop. 4 500).
Hlavní města
Největší města vojvodství byla (údaje podle sčítání lidu z roku 1931):
- Poznaň (populace 246500),
- Kalisz (pop. 68 300),
- Gniezno (počet 30 700),
- Ostrów Wielkopolski (pop. 24 400),
- Leszno (populace 19 400),
- Koło (pop. 13 800)
- Krotoszyn (populace 13 000),
- Konin (počet 10 300).
Německá menšina
Podle polského sčítání lidu v roce 1921 bylo v polských oblastech 16,7% Němců (celkem 327 846) a 9,2% v roce 1931 (celkem 193 044).[2]
Vojvodové
- Wojciech Trąmpczyński 1. srpna 1919 - 23. října 1919
- Witold Celichowski 1. srpna 1919 - 2. ledna 1923
- Adolf Bniński 10. ledna 1923 - 9. května 1928
- Piotr Dunin-Borkowski 9. května 1928 - 11. října 1929
- Roger Adam Raczyński 11. října 1929-31. Července 1934
- Stanisław Kaucki 1. srpna 1934 - 15. ledna 1935 (úřadující)
- Artur Maruszewski 16. června 1935 - 23. června 1935
- Mikołaj Kwaśniewski 26. června 1935 - 13. září 1935
- Tadeusz Walicki 19. září 1935-29. Října 1935 (úřadující)
- Artur Maruszewski 29. října 1935 - 19. května 1939
- Ludwik Bociański 19. května 1939 - 12. září 1939
- Cyryl Ratajski 4. září 1939 - 12. září 1939 (úřadující)
Viz také
- Polsko aktuální Velkopolsko a Kujavsko-pomořanský Vojvodství
- Územní změny polských vojvodství 1. dubna 1938
Poznámky
- ^ A b Kotowski, Albert S. (1998). Polens Politik gegenüber seiner deutschen Minderheit 1919-1939 (v němčině). Forschungsstelle Ostmitteleuropa, University of Dortmund. str. 56. ISBN 3-447-03997-3.
- ^ 11pic2.jpg
Reference
- Malý rocznik statystyczny 1939, Nakladem Glownego Urzedu Statystycznego, Warszawa 1939 (Stručná statistická ročenka Polska, Varšava 1939).