Stevo Žigon - Stevo Žigon
Stevo Žigon | |
---|---|
Стево Жигон | |
![]() Stevo Žigon na srbské známce z roku 2009 | |
narozený | |
Zemřel | 28. prosince 2005 | (ve věku 79)
Národnost | Slovinština, srbština |
Vzdělávání | Fakulta dramatických umění |
Alma mater | Univerzita umění v Bělehradě |
obsazení | Herec, divadelní režisér, spisovatel |
Štefan „Stevo“ Žigon (Srbská cyrilice: Стево Жигон; 8. prosince 1926 - 28. prosince 2005) byl jugoslávský a srbský herec, divadelní režisér a spisovatel.
Životopis

Jeho původ byl primárně italský. Narodil se v Lublani, Slovinsko, pak část Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Jeho rodinou byli slovinští přistěhovalci z Slovinské přímoří, který byl pod italština správa. Jeho otec pocházel z vesnice Volčji Grad u Komen v Kras jeho matka pocházela ze slovinské komunity v Terst (nyní v Itálii). Rodina žila v Terstu až do fašistického převzetí moci v roce 1922, kdy uprchla do sousedního Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.[1]
Vystudoval herectví v Lublani a Leningrad. Promoval v roce 1952 na Akademii divadelních umění v Praze Bělehrad. Na fakultě pro hraní v Bělehradě byl jedním z prvních asistentů. Vzhledem ke své znalosti německého jazyka a chování často hrál cynické a chladné německé důstojníky. On byl nejlépe známý pro hraní "Krieger", šéf bělehradského gestapa, v populárním seriálu sedmdesátých let Otpisani a Povratak otpisanih.
Během svého mládí byl Žigon pilným čtenářem; fascinovala ho poezie, jeho oblíbenými básníky byly Alojz Gradnik, Igo Gruden, a Oton Župančič.[1]
V roce 1941, ve věku 14 let, jako člen Komunistická liga mládeže se účastnil mnoha sabotážních akcí pořádaných Fronta osvobození slovinského lidu. V roce 1942 byl Žigon zajat italskou armádou. Jako nezletilý byl ušetřen popravy a strávil rok v italském vojenském vězení v Provincie Lublaň.[1] Po Italské příměří v září 1943 byl zajat Wehrmacht a poslal do Dachau (jeho číslo vězně bylo 61185), kde se naučil německy.
V roce 1968, v době studentské demonstrace v Bělehradě, Objevil se Žigon a hrál Dantonova smrt; on hrál Robespierre pro studenty. Projev, který přednesl, když byla jeho postava zkoušena, způsobil, že shromáždění studenti vybuchli v nadšený potlesk.[2]
Byl ženatý srbština herečka Jelena Žigon. Dcera páru Ivana je také herečka.
Filmografie
Rok | Titul | Role | Poznámky |
---|---|---|---|
1950 | Cudotvorni mac | ||
1950 | Crveni cvet | ||
1957 | Vraticu se | Branko Medan ... pukovnik | |
1958 | Kala | Filozof | |
1959 | Pet minuta raja | Stevane | |
1960 | X-25 javlja | Hans Binder | |
1961 | L'enclos | Dragulavic | |
1964 | Sluzbeni polozaj | Urednik novina | |
1966 | Amandus | Joannes | |
1966 | Rondo | Mladen | |
1966 | Tople godine | ||
1967 | Memento | Vili Miler | |
1968 | Opatica i komesar | Doktor Simic | |
1968–1969 | Rinaldo Rinaldini | Cavalcanti | Televizní seriál |
1970 | Kyslík | Marko | |
1971 | Putovanje na mjesto nesrece | Nino, muz | |
1972 | Devojka sa Kosmaja | Major Beker | |
1972 | Walter brání Sarajevo | Dr. Miskovic | |
1974 | Otpisani | Kriger | |
1974 | Parlog | ||
1974 | Strah | Blagot Balasica | |
1976 | Idealista | Kněz ze Zapolje | |
1976 | Povratak otpisanih | Kriger | |
1978 | Ward Six | Komandant grada | |
1978 | Povolání ve 26 obrázcích | Hubička | |
1979 | Novinář | Tomac | |
1980 | Doslo doba da se ljubav proba | Direktor skole | |
1981 | Sesta brzina | Nacelnik | |
1982 | Nastojanje | Profesor Herak | |
1982 | Deseti spratek | Pane Piskave | |
1983 | Kako sam sistematski unisten od idiota | Stevo Zigon | |
1984 | Tajný deník Sigmunda Freuda | Profesor Eberhardt | |
1985 | Červený a černý | Upravitelj iz Trsta | |
1986 | Slečna, minout | Jork Morlok | |
1987 | Případ Harms | Profesor | |
1988 | P.S. - Dodatek | ||
1988 | Haloa - praznik kurvi | Profesor Manfred / Manžel | |
1991 | Bracna putovanja | Grof Johan | |
1993 | Bolje od bekstva | Pozorisni reditelj | |
1993 | Kazi zasto me ostavi | Starac |
Reference
- ^ A b C "Jaz sem boljševik, toda ne politični. Sem proti kapitalizmu, ker je v nasprotju z umetniško resnico. Zahodno krščanstvo je najhujša ideologija. Vatikan je prvi priznal Hrvaško, Vatikan je prek Slovenije v Janše pošiljal orožje v Bosnu." - Stevo Žigon. Mladina.Si. Citováno 2014-07-24.
- ^ Želimir Žilnik Lipanjska gibanja (dokumentární film) na Youtube