Stemmatografia - Stemmatografia - Wikipedia

Stemmatografia
	Obálka 2. vydání, 1702.
Autor	Pavao Ritter Vitezović
Originální název	Stemmatografia sive Armorum Illiricorum delineatio, deskriptio et restitutio
Země	Habsburská monarchie
Jazyk	Latinský jazyk
Žánr	Heraldika, Próza, Poezie
Datum publikace	1701

Stemmatografia, známý svým plným jménem Stemmatografia sive Armorum Illiricorum delineatio, deskriptio et restitutio (Angličtina: Stemmatografie nebo náčrt, popis a oživení illyrských erbů) je heraldický esej napsal a ilustroval Pavao Ritter Vitezović, a původně publikováno v roce 1701.

Historie publikace

Jeho první vydání vyšlo v roce 1701, nejpravděpodobněji v roce Vídeň, vzhledem k tomu, že místo tisku nebylo nikdy výslovně pojmenováno. Druhé vydání vydalo Vitezović v roce Záhřeb (1702). V předmluvě druhého vydání poznamenává, že „první vydání bylo vytištěno a vydáno v mnoha počtech, bylo vyprodáno a existuje velký zájem, který vedl k vydání druhého vydání díla“.^[1] To je považováno za jedno z nejpopulárnějších děl Vitezoviće.^[2]

Tam také tvrdí, že dílo je „svědectvím o jeho drahé vlasti, protože ve zveřejněných náručích vyzařuje záře vlasti“, osobně doufaje, že šťastnější potomci přijmou „Chorvatsko ve všech jeho částech znovu celé“ a „všechny Illyricum, které se spojí s Chorvatskem v lásce a oddanosti “, což je do jisté míry vlastenecké Romantik tendence.^[1]

Popis

Původní dílo obsahuje celkem 56 erbů z různých zemí, které nakreslil Vitezović^[2], které jsou seřazeny abecedně. Každá stránka knihy obsahuje rytinu erbu a její název ozdobnými písmeny a dvě latinky dvojverší popis nebo interpretaci erbu. Vybraná území se pohybují od Pižmový, do Polsko, Rakousko, Illyria, Albánie a krocan. Kniha obsahuje historické, fiktivní i současné kabáty^[2], včetně těch bývalých Římské provincie.^[3] Při vytváření svého díla použil Vitezović celou řadu zdrojů, jako jsou pečeti, mince, kamenné pomníky. Na konci Stemmatografia uvádí krátký popis všech uváděných erbů.^[4]

Sám Vitezović uvedl, že jeho záměrem je zveřejnit každý jednotlivý erb každého království, provincie, významného města a pevnosti Illyricum, jakož i jejich zvyky, povahu a pohyb klanů. Měl v úmyslu vydat samostatnou knihu popisující každou vznešenou linii, včetně těch, kteří z nich pocházeli v jiných evropských zemích.^[1]

Vydání Hristofora Žefaroviće

Čtyřicet let po původním vydání ve Vídni byla kniha přeložena mnichem Hristofor Žefarović^[5] do srbské recension of the Staroslověnština,^[6] podle rozkazu srbština patriarcha Arsenije IV Jovanović. Měděné rytiny erbů vytvořil mladý vídeňský umělec Thomas Messmer. Podle Ivo Banac mělo toto vydání silný vliv na vývoj heraldiky v Bulharsku, Srbsku a Srbsku Rumunsko.^[4] Kniha je také považována za první „srbskou knihu“ vydanou v 18. století.^[6]