Stemmatografia - Stemmatografia - Wikipedia
Obálka 2. vydání, 1702. | |
Autor | Pavao Ritter Vitezović |
---|---|
Originální název | Stemmatografia sive Armorum Illiricorum delineatio, deskriptio et restitutio |
Země | Habsburská monarchie |
Jazyk | Latinský jazyk |
Žánr | Heraldika, Próza, Poezie |
Datum publikace | 1701 |
Stemmatografia, známý svým plným jménem Stemmatografia sive Armorum Illiricorum delineatio, deskriptio et restitutio (Angličtina: Stemmatografie nebo náčrt, popis a oživení illyrských erbů) je heraldický esej napsal a ilustroval Pavao Ritter Vitezović, a původně publikováno v roce 1701.
Historie publikace
Jeho první vydání vyšlo v roce 1701, nejpravděpodobněji v roce Vídeň, vzhledem k tomu, že místo tisku nebylo nikdy výslovně pojmenováno. Druhé vydání vydalo Vitezović v roce Záhřeb (1702). V předmluvě druhého vydání poznamenává, že „první vydání bylo vytištěno a vydáno v mnoha počtech, bylo vyprodáno a existuje velký zájem, který vedl k vydání druhého vydání díla“.[1] To je považováno za jedno z nejpopulárnějších děl Vitezoviće.[2]
Tam také tvrdí, že dílo je „svědectvím o jeho drahé vlasti, protože ve zveřejněných náručích vyzařuje záře vlasti“, osobně doufaje, že šťastnější potomci přijmou „Chorvatsko ve všech jeho částech znovu celé“ a „všechny Illyricum, které se spojí s Chorvatskem v lásce a oddanosti “, což je do jisté míry vlastenecké Romantik tendence.[1]
Popis
Původní dílo obsahuje celkem 56 erbů z různých zemí, které nakreslil Vitezović[2], které jsou seřazeny abecedně. Každá stránka knihy obsahuje rytinu erbu a její název ozdobnými písmeny a dvě latinky dvojverší popis nebo interpretaci erbu. Vybraná území se pohybují od Pižmový, do Polsko, Rakousko, Illyria, Albánie a krocan. Kniha obsahuje historické, fiktivní i současné kabáty[2], včetně těch bývalých Římské provincie.[3] Při vytváření svého díla použil Vitezović celou řadu zdrojů, jako jsou pečeti, mince, kamenné pomníky. Na konci Stemmatografia uvádí krátký popis všech uváděných erbů.[4]
Sám Vitezović uvedl, že jeho záměrem je zveřejnit každý jednotlivý erb každého království, provincie, významného města a pevnosti Illyricum, jakož i jejich zvyky, povahu a pohyb klanů. Měl v úmyslu vydat samostatnou knihu popisující každou vznešenou linii, včetně těch, kteří z nich pocházeli v jiných evropských zemích.[1]
Vydání Hristofora Žefaroviće
Čtyřicet let po původním vydání ve Vídni byla kniha přeložena mnichem Hristofor Žefarović[5] do srbské recension of the Staroslověnština,[6] podle rozkazu srbština patriarcha Arsenije IV Jovanović. Měděné rytiny erbů vytvořil mladý vídeňský umělec Thomas Messmer. Podle Ivo Banac mělo toto vydání silný vliv na vývoj heraldiky v Bulharsku, Srbsku a Srbsku Rumunsko.[4] Kniha je také považována za první „srbskou knihu“ vydanou v 18. století.[6]
Galerie
Titulní strana přeloženého vydání z roku 1741 (viz níže)
Věnovací stránka stejného vydání
Stránka pro Dalmácii
Stránka zobrazující a popisující erb Pižmový,
Istrie
Rumelia
Scythia
Japodia
Srbsko
Bulharsko
Bosna
Makedonie
Reference
Literatura
- Grbovi Senjskih Rittera Vitezovića, E. Ljubović
- Pero a meč: studie bulharských dějin, James Franklin Clarke, Dennis P. Hupchick, východoevropské monografie, 1988
- Paissi z Hilendar: otec bulharského osvícenství, Velcho Velchev, Sofia Press, 1981
- Empires and Peninsulas: Southeastern Europe Between Karlowitz and the Peace of Adrianople, 1699-1829, Plamen Mitev, LIT Verlag Münster, 2010