Sredorek (region) - Sredorek (region)
Sredorek (Makedonština: Средорек) je historická a geografická oblast na severovýchodě Republika Makedonie. Zahrnuje osady v Řeka Pčinja údolí, části horských oblastí Kozjak (Kozjačija), Němec a Rujen, které se dnes nacházejí v Obec Staro Nagoričane. Tento region je převážně obýván etnickými skupinami Makedonci a etnické Srbové (vidět Srbové v Makedonské republice ), přívrženci Východní pravoslaví. Ve středověku byl region součástí župe (kraje) z Žegligovo a Preševo.
Mezi pozoruhodné památky v regionu patří Kostel svatého Jiří,
Zeměpis
Tento region zahrnuje osady v Řeka Pčinja údolí, části horských oblastí Kozjak (Kozjačija), Němec, Rujen, které se dnes nacházejí v Obec Staro Nagoričane; zhruba z Pčinje a dolního toku Kriva Reka.[1] Hranice regionu Srbsko na sever a historické a zeměpisné oblasti Slavište a Stracin.
Osady
- Staro Nagoričane, Oblast Kozjak
- Ruǵince, Údolí Pčinja
- Dejlovce, Německý region
- Vračevce, Oblast Kozjak
- Malotino, Region Rujen
- Krok, Kozjak a německý region
- Strezovce, Údolí Pčinja
- Strnovac, Region Rujen
- Bdělost, Údolí Pčinja
- Čelopek, Údolí Pčinja
- Ramno, Kozjak a německý region
- Puzajka, Region Rujen
- Pelince, Údolí Pčinja
- Osiče, Německý region
- Orah, údolí Pčinja
- Oblavce, Údolí Pčinja
- Nikuljane, hornatá oblast
- Mlado Nagoričane, Údolí Pčinja
- Makreš, Údolí Pčinja
- Migrace, Region Rujen
- Kokino, Oblast Kozjak
- Koince, Údolí Pčinja
- Karlovce, Oblast Kozjak
- Kanarevo, Údolí Pčinja
- Željuvino, Německý region
- Žegljane, Oblast Kozjak
- Dragomance, Údolí Pčinja
- Dobrača, Údolí Pčinja
- Vragoturce, Oblast Kozjak
- Vojnik, Údolí Pčinja
- Bukovljane, Oblast Kozjak
- Breško, Německý region
- Bajlovce, Německý region
- Arbanaško, Kozjak a německý region
- Aljince, Německý region
- Algunja, hornatý
Dějiny
V roce 1354, když Dejan dokončil stavbu Arhiljevica Kostel Svaté Matky Boží, jeho nadace, požádal, aby některé z vesnic pod jeho správou byly poskytnuty církvi (jako metochion ).[2] Podle Stefana Dušana charta do Arhiljevice ze dne 10. srpna 1354,[2] sevastokrator Dejan, kterého nazval svým bratr („брат царства ми севастократор Дејан“),[3] vlastnil velkou provincii východně od Skopska Crna Gora. Zahrnovalo to staré župe (kraje) z Žegligovo a Preševo (moderní Kumanovo region se Sredorkem, Kozjačija a větší část Pčinja ).[4] Mezi přidělenými vesnicemi, které v Sredorku dosud existují, byly: Ruǵince, Dejlovce a Vračevce.
Srbský geograf a sociolog Jovan Cvijić cestoval a studoval země a zahrnoval oblast Sredorek (kapitola „Средорек, Страцин и Славиште“).[5][6] Jovan Hadži-Vasiljević také cestoval a studoval země.
Reference
- ^ др Слободан Зечевић. Гласник Етнографског музеја у Београду књ. 36: Bulletin du Musée Ethnographique de Belgrade. Etnografski muzej u Beogradu. str. 16–. GGKEY: L58360RG0XK.
Средорек (између Пчиње и доњег тока Криве реке)
- ^ A b Blagojević 2007, str. 448–449
- ^ Mandić 1986, str. 161
У повељи манастиру Архиљевици, издатој ав- густа 1355. године, Душан на три места каже: „Брат царства ми севастократор Дејан“ Именица брат има вишеструко значење Најодређеније је оно примарно:.. Рођени брат.
- ^ Istorisko Društvo NR Srbije 1951, s. 20–21
према повељи манастиру богоро- дичимог ваведења у Архиљевици, 50 држао као своју баштину пространс Она је обухватала старе жупе Прешево и Жеглигово (данас кумановски крај са Средореком, Козјачијо ...
- ^ Jovan Cvijić (1906). Osnove za geografiju i geologiju Makedonije. Štampano u državnoj štampariji Kraljevine Srbije.
- ^ Narodna privreda u prisajedinjenim oblastima: izveštaji komisija ministrstva narodne privede. Izd. ministarstva narodne privrede. 1914.