Slavište - Slavište - Wikipedia
Slavište, také známý jako Kriva Palanka Plain,[1] je historický region kolem Kriva Palanka na severovýchodě Republika Makedonie, kdysi u středověkého opevněného města Slavište,[2] také známý jako Gradište,[3] západně od moderního města. Název Slavište je poprvé zmíněna v roce 1321 v Gračanica charta srbského krále Stefan Milutin (r. 1282–1321), i když se předpokládá, že je starší.[4] Během Srbská říše (1345–1371), Slavište župa (kraj) sestával z okolí dnešní Krivé Palanky, která byla dědičnou zemí Paskačićova šlechtická rodina. Bylo to na východ od Žegligovo župa, obklopující současnost Kumanovo a na jihozápad od Osogovo, část země Dejanovićova šlechtická rodina.[5] V roce 1573 Osmanská nahia Slavište byl zaznamenán.[3] Region je používán v neotektonika.[6]
Reference
- ^ Jove Dimitrija Talevski (1998). Hranice Makedonské republiky. Kiro Dandaro. str. 196.
V severní části východní Makedonie poblíž toku řeky Kriva Reka, Slaviste nebo planiny Kriva Planka
- ^ Jovan F. Trifunoski (1976). Gde se nalazio grad Slavište?.
- ^ A b Zbornik za národní život i običaje. Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti. 1980. str. 220, 222, 313.
- ^ Zbornik za národní život i običaje. Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti. 1980. s. 219.
Današnja Krivopalanačka oblast u srednjem veku bila je poznata pod imenom Slavište. Pod tim imenom prvi put se pominje 1321. g. u povelji srpskog kralja Milutina izdatoj manastiru Gračanici.16 To oblasno ime svakako je znatno starije od pisanog pomena. Ono jasno ilustruje i etničke prilike u oblasti: bilo je u tesnoj vezi sa opštom etničkom prošlošću nastalom u ranom srednjem veku.17 Sem toga u oblasnom imenu vidi se brojnost slovenskog življa odmah po njegovom naseljavanju. Međutim, da se jedna oblast ili naselje nazivaju imenom narodnosti - Slavište, uzrok je bio nesumnjivo i u tom što je u okolini bilo autohtonih stanovnika druge narodnosti, u ovom slučaju ro- manizovanih Vlaha. Potesi zvani Katunište kod ...
- ^ Fajfrić 2000, 45.
- ^ Dénes Lóczy; Miloš Stankoviansky; Adam Kotarba (2. ledna 2012). Nedávná evoluce pozemkových tvarů: Karpatsko-balkánsko-dinárská oblast. Springer. 417–. ISBN 978-94-007-2448-8.
Zdroje
- Fajfrić, Željko (2000) [1998]. Sveta loza Stefana Nemanje (v srbštině). Bělehrad: „Tehnologije, izdavastvo, agencija Janus“, „Rastko“.CS1 maint: ref = harv (odkaz)