Jižní hnutí - Southern Movement

Pro další použití viz Hiraku.

Jižní hnutí
الحراك الجنوبي
VůdciAidarus al-Zoubaidi
Ali Salem al Beidh
Hassan al-Ba'aum
Saleh Ali Bin-Ghaleb
Ahmed Omar Bin Fareed
Abd Al-Rahman Ali Al-Jifri
Saleh Bin Fareed
Aidroos Al Zubaidi
Shalal Ali Shayih
Data provozu2007 – současnost
Aktivní regionyJemen
IdeologieSeparatismus
Socialismus[1]
Spojenci Spojené arabské emiráty
 Rusko[2]
Odpůrci Obecný lidový kongres
Houthis
Nejvyšší politická rada
Hadhrami League
Al-Káida (AQAP)
Kabinet Jemenu
Islámský stát Irák a provincie Levant - Jemen
webová stránkastcaden.com

The Jižní hnutí (arabština: الحراك الجنوبي‎ al-Ḥirāk al-Janūbiyy), někdy známý jako Jižní separatistické hnutínebo Hnutí Jižní Jemena hovorově známý jako al-Hirak,[3] je politické hnutí a polovojenský organizace působící na jihu Jemen od roku 2007 požadující odtržení od Jemenská republika a návrat do bývalého nezávislého státu Jižní Jemen. V současnosti je jeho nejznámější politickou odnoží, Jižní přechodná rada vedené Aidarus al-Zoubaidi, je faktickým vedením v mnoha provinciích na jihu.[4]

Dějiny

Jemen před sjednocením

Jemenská občanská válka 1994

Hlavní článek: Jemenská občanská válka (1994)

Po spojení mezi Jižní Jemen a Severní Jemen dne 22. května 1990, a občanská válka vypuklo v roce 1994. Stalo se tak poté, co vůdci bývalého nezávislého jižního státu vyhlásili ukončení dohody o jednotě uprostřed údajného uzurpování moci pocházejícího od jejich severních protějšků. Výsledkem byla rychlá porážka oslabených jižních sil a vyhnání většiny jejích vůdců z Jemenu, včetně bývalého generálního tajemníka Jemenská socialistická strana a viceprezident sjednoceného Jemenu, Ali Salim al-Beidh.[5]

Po roce 1994

Po občanské válce v roce 1994 byly výzvy k jižní nezávislosti úspěšně potlačeny a byla zachována národní jednota. Stížnosti však mezi mnoha obyvateli jihu zůstaly vysoké. Obvinění z korupce, nepotismu a volebních podvodů byla vznesena proti nové vládnoucí straně se sídlem v Saná, vedené prezidentem Ali Abdullah Saleh, jakož i nesprávné zacházení s dohodou o sdílení moci, na které se obě strany dohodly v dohodě o jednotě z roku 1990.

Mnoho lidí na jihu také cítilo, že jejich země, která je domovem velké části zásob ropy a bohatství v zemi,[6] byl využíván po dohodě o jednotě. Byla zabavena soukromá půda a rozdělena mezi lidi přidružené k vládě Sana'a. Několik stovek tisíc vojáků a civilních zaměstnanců z jihu bylo donuceno předčasně odejít do důchodu a kompenzováno důchody pod úrovní životního minima. I když stejně nízká životní úroveň převládala v celém Jemenu, mnoho lidí na jihu mělo pocit, že jsou záměrně cíleni a propuštěni z důležitých funkcí,[7] a byl nahrazen severními úředníky přidruženými k nové vládě. Město Aden, bývalé hlavní město jižního Jemenu, bylo rovněž svědkem sociálního a ekonomického zanedbávání, zatímco se zdálo, že nové investice jsou namísto toho zaměřeny na severní hlavní město Sana'a.

Kromě ekonomických stížností byly také kulturní a sociální. Mnoho lidí na jihu dlouho věřilo, že jejich historie je odlišná od historie jejich severních sousedů. To se ukázalo více po jednotě v roce 1990. Po 128 letech britské vlády byl Jižní Jemen 23 let samostatným státem. Přes ekonomické potíže v pozdějších letech se zhroucením jejího hlavního podporovatele Sovětský svaz, socialistický stát se chlubil svým systémem zdravotní péče, školství a sociálního zabezpečení zdarma. Mnoho v Doupě dnes mluví cizími jazyky nebo mají technické dovednosti v důsledku svého státem sponzorovaného vzdělávání v zahraničí, které si užilo ve dnech jih Jemenu před jednotou. Na rozdíl od severu byl tribalismus pohlížen s opovržením a obecně byl vyřazen z každodenního života na jihu, který místo toho upřednostňoval právo a pořádek občanské společnosti, který na ně přešel z britské nadvlády. Po roce 1994 došlo v jednotě k postupnému návratu tribalismu do jižní společnosti. To není neobvyklé pro obyvatele jihu dokonce se odkazovat na ty ze severu jako "mutikhalifeen" nebo zaostalý.[8]

V květnu 2007 začali truchlící důchodci, kteří nebyli léta placeni, organizovat malé demonstrace, které požadovaly lepší práva a ukončení hospodářské a politické marginalizace jihu. Jak se protesty šířily po Adenu a staly se populárnějšími, rostly i požadavky protestujících. Nakonec byly znovu vyhlášeny výzvy k odtržení od jihu a k obnovení jižního Jemenu jako nezávislého státu. Vládní reakce na tyto pokojné protesty byla tvrdá, označila je za „odpadlíky státu“ a k rozptýlení davů používala živou munici.[9]

Toto nakonec dalo vzniknout jižnímu hnutí, které začalo sestávat z volné koalice skupin usilujících o úplné odtržení od severu.[10] Jejich přítomnost na jihu byla omezena a jejich akce byla omezena na pořádání protestů a pochodů přes jih, které se často setkaly se smrtícím násilím. Zvednutí bývalé vlajky Jižního Jemenu bylo v Adenu považováno za trestný čin, i když běžná praxe mimo město, kde byla omezena vládní kontrola.

Jemenská občanská válka

Hlavní článek: Jemenská občanská válka (2014 - současnost)

V roce 2015 se jižní hnutí dostalo do popředí poté, co uzavřelo volné spojenectví s exilovým prezidentem Hadi a prokazuje se jako zásadní síla v EU zatlačit zpátky proti silám Houthi z jižního města Adenu,[11] přijímání finanční i vojenské pomoci od členů Koalice v Perském zálivu jako výsledek.

Jižní hnutí dnes prostřednictvím své politické větve Jižní přechodná rada má významné zastoupení ve všech oblastech bývalého jižního území. Vlajky bývalé jižní republiky se vznášejí z Adenu do Hadramoutu, často společně s arabskou koalicí jako gesto vděčnosti za jejich trvalou podporu.

Logo STC

V lednu 2018 se mezi schengenskými vztahy projevily schizmy STC a Hadiho vláda poté střety ve městě Aden po propuštění vůdce STC Aidarus al-Zoubaidi vedením Hadi.

Převzetí Adenu 2019

Hlavní článek: Battle of Aden (2019)

1. srpna 2019 zahájilo hnutí Houthi se sídlem v Sana’a útok na jižní vojenský obřad ve městě Aden. K zabití desítek v táboře byla použita balistická raketa středního doletu, včetně známého a vysokého velitele jižního hnutí známého jako Muneer al-Yafee nebo Abu al-Yamama.[12]

Útok vyvolal rozsáhlý hněv na jihu s Jižní přechodná rada srovnávat vinu na islamisty přidruženého k Hadi Islah strana a obvinil je ze spoluviny na útoku. V reakci na to proběhla čtyřdenní bitva mezi silami podporovanými SAE patřícími k jižnímu hnutí a loajálními vůči saúdskoarabské vládě Hadi. Bylo to poprvé, kdy byla mezi oběma saúdskoarabskými koalicemi, které se dříve alespoň na první pohled sjednotily v jejich opozici vůči hnutí Hútíů, tak viditelná trhlina.[13]

Desítky byly zabity při bojích, které skončily tím, že jižní síly převzaly kontrolu nad všemi vládními budovami a vojenskými tábory ve městě, včetně symbolického prezidentského paláce.[14]

V reakci na to Saúdská Arábie zahájila letecký úder ve městě jako varování pro jižní síly.[15]

Dne 26. Dubna 2020, po dosažení mírové dohody v listopadu 2019, Jižní přechodná rada (STC) porušil podmínky dohody a řekl, že bude vládnout Doupě a další jižní regiony. Tento krok však rozzuřil Saúdská - couval Jemenský vláda, která varovala před „nebezpečnými a katastrofickými následky“.[16]

Viz také

Reference

  1. ^ Heinze, Marie-Christine (14. června 2018). Jemen a hledání stability: moc, politika a společnost po arabském jaru. ISBN  9781838609955.
  2. ^ Semenov, Kirill (11. dubna 2019). „Usiluje Rusko o návrat nezávislého Jižního Jemenu?“. Al-Monitor.
  3. ^ „Připravuje se Jižní Jemen k vyhlášení nezávislosti?“. Čas. 8. července 2011.
  4. ^ „Postupující separatisté by mohli obnovit jižní Jemen“. Al-Monitor. 1. února 2018.
  5. ^ al-Suwaidi, Jamal S., ed. (1995). Jemenská válka z roku 1994: Příčiny a důsledky. Emirates Center for Strategic Studies and Research. ISBN  0863563007.
  6. ^ „North Yemeni Troops Capize Oil Field Center; Region Controls Chief Resource Country“. 25. května 1994. Archivovány od originál dne 25. října 2012. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  7. ^ Kambeck, Jens (2016). „Návrat k přechodnému soudnictví v Jemenu“. Bonn: Centrum aplikovaného výzkumu ve spolupráci s Orientem.
  8. ^ „V jemenském Adenu se hněv mísí s nostalgií“. 21. ledna 2010. Citováno 9. února 2018.
  9. ^ „Ve jménu jednoty“. 15. prosince 2009. Citováno 3. srpna 2016.
  10. ^ "Jemen: Ukončit tvrdou represi na jihu". 15. prosince 2009. Citováno 3. srpna 2016.
  11. ^ „Síly podporované Saúdskou Arábií řekly Wrest Adenovi z Jemenu z Houthis“. 17. července 2015.
  12. ^ "Jemen: Desítky zabitých při útoku Houthi na vojenskou přehlídku v Adenu". 1. srpna 2019.
  13. ^ „Vysvětlující: Separatistické převzetí jemenského Adenu nechává Saúdskou Arábii svázanou“. 11. srpna 2019.
  14. ^ „Jižanští separatisté se zmocnili prezidentského paláce, roztrhali koalici a vyvolali obavy z nové války“. 11. srpna 2019.
  15. ^ „Saúdská koalice zahájila stávku po Adenově puči'". 11. srpna 2019.
  16. ^ „Krize v Jemenu, když adenští separatisté vyhlásili samosprávu“. Opatrovník. Citováno 26. dubna 2020.

externí odkazy