Písňové cykly (Killmayer) - Song cycles (Killmayer)

Wilhelm Killmayer, německý skladatel, napsal několik cykly písní, které tvoří podstatnou část jeho skladeb. Nejstarší cyklus pochází z roku 1953, poslední byl dokončen v roce 2008. Přednesl básně německých romantických spisovatelů jako např Friedrich Hölderlin a Joseph von Eichendorff, ale byl také inspirován francouzskými, řeckými a španělskými básněmi a texty básníků 20. století Georg Trakl a Peter Härtling. K doprovodu zpěváka používal převážně klavír, ale přidal také bicí nebo jiné nástroje a zaznamenal několik cyklů ve verzi pro hlas a orchestr. Jeho Hölderlin-Lieder, uvádějící básně z pozdního období autora, byly předneseny na významných festivalech a zaznamenány.

Přehled

Killmayer, který se zajímal o poezii a hlas, složil více než 200 Lieder,^[1] včetně několika cykly písní. Většina z nich je nastavena na hlas a klavír. Mnoho písní uvádí básně z němčiny romantická poezie, například jiní o básních 20. století. Killmayer napsal čtyři cykly Hölderlin-Lieder na základě básní od Friedrich Hölderlin, zejména z jeho pozdního období, dva cykly založené na Georg Trakl (1993 a 1996) a jedna vychází z Peter Härtling (1993).^[2]

Killmayer byl nejprve inspirován texty francouzských autorů renesance, jako Charles d'Orléans,^[3] Mal Mariée a Clément Marot (1953) a básněmi Federico García Lorca v němčině (1954), kterou uvedl pro soprán, klavír, soubor nebo perkuse. Od 90. let skládal cykly na básně od Stéphane Mallarmé a Sappho. Vrátil se k německému romantismu a vytvořil dva cykly písní na základě básní od Joseph von Eichendorff pro mužský sbor, zpěvník inspirovaný Heinrich Heine, cyklus založený na básních a Eduard Mörike. Jeho písňové cykly, stejně jako jeho další práce, byly publikovány Schott.^[2][4]

Následující tabulka obsahuje pro každý cyklus písně název s překladem, rok složení, zdroj textu a jeho jazyk, typ hlasu (soprán, koloraturní soprán, mezzosoprán, tenor, baryton ) a počet pohybů.

Cykly písní od Wilhelma Killmayera

Titul	Překlad	Rok	Básně	Obrazový básník	Jazyk	Hlas	Nástroje	Pohyby
Vier Canzonen nach Texten von Petrarca	Čtyři canzony na texty Petrarcha	1950	Petrarch		italština	smíšený sbor a cappella		čtyři
Réveries[3]	Sny	1953	francouzština		francouzština	soprán	klavír poklep	Pět
Romanzen[5]	Románky	1954	Lorca		Němec	soprán	klavír poklep	Pět
Drei Gesänge nach Hölderlin[6]	Tři zpěvy po Hölderlinovi	1965	Hölderlin		Němec	baryton	klavír	tři
Tre Canti di Leopardi (1965)	Tři písně od Leopardi	1965	Leopardi		italština	baryton	orchestr	tři
Blasons anatomiques du corps féminin[7]		1968			francouzština	soprán	Soubor Pierrot	šest
Französisches Liederbuch[8]	Francouzská kniha písní	1979–1980			Němec	soprán baryton	soubor	devět
Hölderlin-Lieder (1)[9]	Hölderlinské písně	1982–1985	pozdě Hölderlin		Němec	tenor	klavír nebo orchestr	19
Hölderlin-Lieder (2)[10]		1983–1987						18
Hölderlin-Lieder (3)[11]		1983–1991					klavír	sedm
Neun Lieder nach Gedichten von Peter Härtling[12]	9 písní k básním od Petera Härtlinga	1993	Härtling		Němec	mezzosoprán	klavír	devět
Trakl-Lieder I.[13]	Trakl Songs	1993	Trakl		Němec	tenor	klavír	osm
Huit Poésies de Mallarmé[14]	Osm básní Mallarmé	1993–1995	Mallarmé		francouzština	koloraturní soprán	klavír	osm
Sappho-Lieder[15]	Sappho Songs	1993–2008	Sappho		Němec	soprán	klavír	15
Heine-Lieder[16]	Heine Songs	1994–1995	Heine		Němec	tenor	klavír	37
... wie in Welschland lau und blau ...[17]		1995–1997	Eichendorff		Němec	pánský sbor		osm
... byl dem Herzen kaum bewusst ...[18]					Němec	pánský sbor		osm
Schweigen und Kindheit[19]	Ticho a dětství	1996	Trakl		Němec	tenor	klavír	šest
Mörike-Lieder[20]	Mörike Songs	2003–2004	Mörike		Němec	tenor	klavír	15

Písňové cykly

Vier Canzonen nach Texten von Petrarca

Cyklus, složený v roce 1950, uvádí čtyři básně podle Petrarch pro smíšený sbor a cappella:

1. Nova Angeletta (Madrigal)
2. Occhi miei lassi (Ballade)
3. Perch` al viso d`amor (Madrigal)
4. Canzon s` al dolce loco (Canzone)

To bylo zaznamenáno v roce 2000 komorním sborem Josquin des Prèz pod vedením Uwe Witzela.^[21]

Réveries

Cyklus složený v roce 1953 uvádí pět starých francouzských básní pro soprán, klavír a perkuse:^[3]

1. Réveries (13. století)
2. Chanson de la mal mariée (15. století)
3. Du legier pleur à qui la lippe pent (Charles d'Orléans )
4. Lamento (Clément Marot )
5. Petit mercier, petit pannier (Charles d'Orleans)

Poprvé byla provedena dne 30. července 1953 v Bayreuthu Liselotte Ebnet se skladatelem jako klavíristou a Hermannem Gschwendtnerem.^[3]

Romanzen

Cyklus složený v roce 1954 uvádí pět básní Federico García Lorca, přeložil Enrique Beck, pro soprán, klavír a perkuse:^[5]

1. Ich singe nimmer das Lied
2. Reiterlied
3. Mein Mädchen ging an das Meer
4. Ghasel
5. Lamento

Poprvé byla provedena 25. dubna 1953 v Chicagu Leontyne Price.^[5]

Blasons anatomiques du corps féminin

Cyklus složený v roce 1968 uvádí šest francouzských básní pro soprán a Soubor Pierrot:^[7]

1. Tetin refaict, plus blanc qu’un œuf (Clément Marot)
2. Ongle, qui tranches quand tu veux (Gilles d'Aurigny )
3. Alayne chaulde (anonymní)
4. Genoil sans os (Lancelot de Carle )
5. Ó doulce hlavní ^[22] (Claude Chappuys )
6. O lieu solacieulx (anonymní)

Poprvé byla provedena 6. července 1968 v Mnichově Joan Carrollová, přičemž skladatel je pianista. To bylo zaznamenáno, s Sappho-Lieder a Mörike-Lieder, v roce 2012 u příležitosti 85. narozenin skladatele členy Musikhochschule München.^[7]

Drei Gesänge nach Hölderlin

Cyklus, zkomponovaný v roce 1965, uvádí tři Hölderlinovy ​​básně pro baryton a klavír:^[6]

1. Dem Sonnengott
2. Des Morgens
3. Die Götter

Poprvé to bylo provedeno 23. dubna 1968 v Bayerische Akademie der Schönen Künste v Mnichově Heinzem Wilbrinkem a skladatelem.^[6]

Hölderlin-Lieder

První cyklus Hölderlin-Lieder, uvádějící 19 básní z jeho pozdního období, vznikl v letech 1982 až 1985. Tenorický hlas doprovází klavír nebo orchestr. Orchestrální verze měla premiéru v Mnichově dne 3. února 1986 Peter Schreier s Bayerisches Staatsorchester, provádí Wolfgang Sawallisch. Klavírní verze byla poprvé uvedena 23. srpna 1989 jako součást festivalu Frankfurt Feste, autor Christoph Prégardien a Siegfried Mauser.^[9]

Druhý cyklus, ve kterém bylo 18 básní z jeho pozdního období se stejným bodovým tenorovým hlasem, byl složen v letech 1982 až 1985. Orchestrální verze měla premiéru na Salcburský festival dne 14. srpna 1987 Peter Schreier a ORF-Symphonieorchester, provádí Lothar Zagrosek. Klavírní verze byla poprvé uvedena v prvním cyklu 23. srpna 1989 Prégardienem a Mauserem.^[10] Zpěvačka nahrála v roce 2010 čtyři písně druhého cyklu spolu s písněmi Roberta Schumanna a Gustava Mahlera Poutník, v aranžmá pro malý soubor skladatele. Recenzent konstatuje, že Killmayer „prokazuje skutečnou spřízněnost s romantickým básníkem“^[23] a popisuje uspořádání jako „vysoce atraktivní partitury s jejich náhradními a jemně zpracovanými komorními doprovody“.^[23]

Třetí cyklus, v němž se odehrálo 7 básní z jeho pozdního období pro tenor a klavír, vznikl v letech 1983 až 1992. Premiéru měl ve Vídni 22. listopadu 1991 ve Vídni Vídeň moderní Prégardien a Mauser. To bylo zaznamenáno v roce 2017 Markus Schäfer a Mauser spolu se dvěma cykly po Trakl v roce 2017 s názvem Sommersneige (Summer's End).^[11]

Prégardien a Mauser zaznamenali všechny tři cykly v roce 1992. Recenzent pro Gramofon konstatuje, že Killmayer považoval poslední období básníka za „posedlé zvláštním„ chápáním reality ““.^[24] Popisuje „momenty disonance a neobvyklé texturní dispozice“, ale obecně se zaměřuje „na jednoduché akordické a melodické vzory, nikoli k vytvoření atmosféry expresionistické úzkosti, ale k navrhování klidného, ​​radostného přijetí nevyhnutelného“.^[24]

Neun Lieder nach Gedichten von Peter Härtling

Cyklus Neun Lieder nach Gedichten von Peter Härtling byl složen v roce 1993 a vytvořil devět básní současného autora Petera Härtlinga:^[13]

1. wissen
2. Schmerz
3. kasper
4. Die Mörsinger Pappel
5. Meine andere Stimme
6. Ein Taubenpaar
7. murmelverse
8. kein rätsel
9. Už jste navštívili destinaci Carl Philipp Fohr

To mělo premiéru v Linden-Museum v Stuttgart dne 27. listopadu 1993 Mitsuko Shirai a Hartmut Höll.^[12]

Trakl-Lieder

Cyklus Trakl-Lieder byl složen v roce 1993 a vytvořil osm básní od Trakla:^[13]

1. Novalis (druhá verze)
2. Sommer
3. Ein Winterabend (druhá verze)
4. Sonja
5. Sommersneige
6. Jsem Frühling
7. V Schwesters Garten (druhá verze)
8. Fragment 11

To mělo premiéru v Kolínská filharmonie [de ] dne 1. prosince 1998 Christoph Prégardien a Siegfried Mauser. To bylo zaznamenáno v roce 2017 Markus Schäfer a Mauser, společně s třetím cyklem Hölderlin-Lieder a druhý cyklus založený na Traklu v roce 2017 s názvem Sommersneige (Summer's End) po páté větě.^[13]

Sappho-Lieder

Cyklus Sappho-Lieder, na základě 15 básní od Sappho, byla složena v letech 1993 až 2008:^[15]

1. Sapphische Strophen
2. Fragment
3. Traumlied I
4. Abendstern, Hochzeitslicht
5. Faínetai
6. Der Apfel
7. Nachtlied
8. Traumlied II
9. Schlaflied
10. Rufe ich dich
11. Frühlingsbotin
12. Abschied
13. Eros
14. Hochzeitslieder
15. Sich erinnern

Cyklus měl premiéru v Lindenově muzeu v Stuttgart dne 31. března 2008 do Mojca Erdmann a Siegfried Mauser. To bylo zaznamenáno, s Blasons anatomiques du corps féminin a Mörike-Lieder, v roce 2012 u příležitosti 85. narozenin skladatele členy Musikhochschule München.^[15]

Heine-Lieder

Cyklus Heine-Lieder byla složena v letech 1994 a 1995 s podtitulem Ein Liederbuch nach Gedichten von Heinrich Heine (Zpěvník po básních Heinricha Heineho). Killmayer nastavil 37 svých básní do čtyř částí (Abteilung):^[16]

1. Ich hab im Traum ... (osm písní, včetně „Ich hab im Traum geweinet")
2. Das ist menschlich! (dvanáct písní)
3. Die alte Geschichte (deset skladeb včetně „Ein Jüngling liebt ein Mädchen")
4. Die Macht des Gesanges (sedm písní včetně „Auf Flügeln des Gesanges")

Heineho básně zhudebnilo mnoho skladatelů, včetně Roberta Schumanna, který komponoval v roce 1840 Dichterliebe na texty od Heine Lyrisches Intermezzo, včetně také „Ich hab im Traum geweinet" a "Ein Jüngling liebt ein MädchenKillmayer pozoroval rozdíl v přístupu k nastavení Heineových básní:

Die Widersprüchlichkeit der Menschennatur entzückte ihn, die Ungradheit des Lebens und aller Erscheinungen liebte er. Während im 19. Jahrhundert fast nur die stimmungshaften, lyrischen Gedichte vertont wurden, hatte erst das 20. Jahrhundert die kompositorisch überzeugenden Mittel, Heines realistische Gedichte, die in ihrer Zeit einzigartig sind, mit Musik zu verbinden. Meine Auswahl versucht, die verschiedenen Charakter und Formtypen, die Heine verwendet, nebeneinander zu stellen und so ein Bild seiner Persönlichkeit zu geben.^[25]

Rozpory v lidské přirozenosti ho potěšily; Miloval nerovnosti života a všechny jeho projevy. Zatímco hudební prostředí 19. století se zaměřovalo téměř výlučně na jeho atmosférickou a lyrickou poezii, až ve 20. století bylo možné najít adekvátní hudební výraz pro Heinův poetický realismus, jedinečný ve své době. V tomto výběru jsem se pokusil porovnat různé personae a formy používané Heineem, abych poskytl obraz o jeho osobnosti.^[16]

Skladba měla premiéru v Liederhalle v Stuttgart dne 16. listopadu 1995 Christoph Prégardien a Siegfried Mauser, se skladatelem pro recitaci.^[16]

Schweigen und Kindheit

Cyklus Schweigen und Kindheit byl složen v roce 1993 a vytvořil šest dalších básní od Trakla:^[19]

1. Sommer (Abend in Lans, první verze)
2. Untergang (pátá verze)
3. Elis (první verze)
4. Herbstliche Heimkehr (první verze)
5. Zemřít Sonne
6. Am Hügel (Geistliche Dämmerung, první verze)

To mělo premiéru v Mnichově dne 3. prosince 1996 Sebastian Leebmann a Siegfried Mauser. To bylo zaznamenáno v roce 2017 Markus Schäfer a Mauser, společně s třetím cyklem Hölderlin-Lieder a první cyklus založený na Traklu s názvem Sommersneige (Summer's End).^[19]

Mörike-Lieder

Cyklus Mörike-Lieder byl složen v letech 2003 a 2004 a vytvořil 15 básní Eduarda Mörikeho:^[20]

1. Er ist
2. Denk es, o Seele!
3. Gesang Weylas
4. Ein Stündlein wohl vor Tag
5. Jägerlied
6. Září
7. Schön-Rohtraut
8. Verborgenheit
9. Der Gärtner
10. Das verlassene Mägdlein
11. Mit einem Teller wilder Kastanien
12. Herr Dr. B. und der Dichter
13. Die traurige Krönung
14. Fußreise
15. Seufzer

Cyklus měl premiéru na Liederhalle [de ] v Stuttgart dne 12. října 2004 Christoph Prégardien a Siegfried Mauser.^[20] To bylo zaznamenáno, s Blasons anatomiques du corps féminin a Sappho-Lieder, v roce 2012 u příležitosti 85. narozenin skladatele členy Musikhochschule München.^[20]

Reference

externí odkazy

• Wilhelm Killmayer: Sappho (Anja Silja et al.) na Youtube