Sir Richard Pole - Sir Richard Pole - Wikipedia
Sir Richard Pole | |
---|---|
Ramena sira Richarda Polea, KG: Na bledého nebo sobolího, slaměný zabraný protějšek | |
narozený | 1462 |
Zemřel | 1505 |
Manžel (y) | Margaret Plantagenet, hraběnka ze Salisbury |
Děti | |
Rodiče) | Sir Geoffrey Pole z Worrell a Wythurn Edith St John |
Sir Richard Pole, KG (1462 - před 18. prosincem 1505) byl a Velšan kdo byl zastáncem a blízkým příbuzným Král Jindřich VII. Byl vytvořen Rytíř podvazku a byl ženatý Margaret Plantagenet, hraběnka ze Salisbury, člen Plantagenetova dynastie: manželství, které posílilo Tudor spojenectví mezi domy Lancaster a York.
Rodina
Potomek stará velšská rodina, Sir Richard byl přistál gentleman Buckinghamshire, syna Geoffrey Pole, Esquire[1] z Worrell, Cheshire a Wythurn v Medmenham, Buckinghamshire (1431 - 1474 / 4. ledna 1479[je zapotřebí objasnění ], pohřben Opatství Bisham ).[2] Jeho matkou byla Edith St John, dcera sira Olivera St. John z Bletso, Bedfordshire († 1437) a nevlastní sestra Lady Margaret Beaufort, matka Jindřich VII. Sdíleli stejnou matku, Margaret Beauchamp z Bletso, který se oženil třikrát; to způsobilo, že se Richard stal bratrancem polokrevné Henryho VII.[3] Sir Richard byl tedy bratrancem Alice St John, manželky Henry Parker, 10. baron Morley a matka Jane Parker, manželka George Boleyn, vikomt Rochford.
Tudorovo pravidlo
Henry VII mu dal různé kanceláře ve Walesu: byl Constable of Harlech a Montgomery hrady a Vysoký šerif z Merionethshire. V roce 1495 Pole vzkřísil muže proti povstání Perkin Warbeck.
Sir Richard Pole byl „udatným a odborným velitelem“, který si poprvé udržel službu ve válce Jindřicha VII. demi-lanceri a 200 lukostřelců a krátce nato se 600 pažemi, 60 demi-lancery a 540 luky a bankovkami.[4]
Král Henry ho později ustanovil náčelníkem Pán tajné komory na Arthur, princ z Walesu. Pole bylo investováno jako Rytíř podvazku dubna 1499. Poté, co se princ Arthur oženil Kateřina Aragonská v roce 1501 je Pole doprovázel k Ludlow Castle kde Arthur převzal svou roli prezidenta Rada Walesu a pochody. Polák později dostal odpovědnost za Velšské pochody. Měl také skličující úkol setkat se s radou Walesu a pochody, jak nejlépe informovat krále o smrti jeho milovaného nejstaršího syna dne 2. dubna 1502.
Manželství
Oženil se Margaret Plantagenetová, dcera George Plantagenet, 1. vévoda z Clarence a Isabel Neville, vévodkyně z Clarence, mezi 1491 a 1494, snad 22. září 1494.[5] Jejich nejstarší syn Henry se však narodil v roce 1492, takže rok 1491 byl pravděpodobným datem manželství. Na téma manželství William Shakespeare napsal: „Jeho dcera [vévoda z Clarence] má ve skutečnosti manželský pár.“[6] a Horace Walpole napsal ve své korespondenci: „Henry si ji vzal za bezvýznamného sira Richarda Polea, kterému se říká velšský rytíř“.[7] Sir Richard Pole mohl být vybrán králem Jindřichem VII. Jako manželem sestřenice jeho manželky Margaret na základě toho, že byl „v bezpečí“, protože jeho matka byla nevlastní sestrou Henryho vlastní matky Margaret Beaufortové, hraběnky z Richmondu - to znamená, jedna ze St Johns - a její matka byla zase Beauchamp.
Zemřel před 18. prosincem 1505.
Problém
S manželkou měli pět dětí:[8]
- Henry Pole, 1. baron Montagu (kolem 1492 - 9. ledna 1539), nejznámější jako jeden z vrstevníků v procesu s Anne Boleyn; vdaná za Jane Neville, dceru George Neville, 5. baron Bergavenny a lady Joan Arundel. Henry Pole, jeho manželka a jeho matka byli sťati Henry VIII. Pravnukem Henryho Polea byl sir John Bourchier, a královražda krále sťat Charles já Anglie - pra-pra-pravnuk Jindřicha VIII.
- Reginald Pole (asi 1500 - 17. listopadu 1558), kardinál, papežský legát v různých oblastech, včetně Anglie, a římský katolík Arcibiskup z Canterbury.
- Sir Geoffrey Pole (kolem 1501 nebo 1502-1558), Lord of the Manor z Lordington v Sussexu, podezřelý ze zrady králem Jindřichem VIII. a obviněn ze spiknutí s Karel V., císař svaté říše římské; žil v exilu v Evropě; ženatý s Constance Pakenhamovou, dcerou a dědičkou sira John Pakenham. John Pakenham byl předkem Sira Edward Pakenham, švagr z Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu.
- Sir Arthur Pole (kolem 1502 - 1535), Lord of the Manor Broadhurst v Sussex; ženatý Jane Lewkenor, dcera Sir Roger Lewknor a první Eleanor Tuchet, sama dcera 6. baron Audley a bývalá Anne Echingham.
- Dáma Ursula Pole, baronka Stafford (c. 1504 - 12. srpna 1570), si vzal 1. baron Stafford.
Předci
Předkové sira Richarda Polea | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Reference
- ^ Complete Peerage vol XIV, str. 567, poznámka (a), řádek 1, jeho vůle v Národním archivu, kde je Esquire, jeho IPM, kde je také popisován jako Esquire
- ^ Alison Weir, British's Royal Family: A Complete Genealogy (London, UK: The Bodley Head, 1999), s. 103.
- ^ Complete Peerage, sv. XIV, s. 567, poznámka (a), řádek 5
- ^ Gairdner, James (1896). . v Lee, Sidney (vyd.). Slovník národní biografie. 46. London: Smith, Elder & Co., str. 28–29.
- ^ http://www3.dcs.hull.ac.uk/cgi-bin/gedlkup/n=royal?royal02275[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ Shak. Bohatý. III., Iv. 3. 37.
- ^ Yaleovo vydání korespondence Horace Walpole, svazek 2, autor Horace Walpole, Wilmarth Sheldon Lewis
- ^ Alison Weir, britská královská rodina: Kompletní genealogie (Londýn, Velká Británie: The Bodley Head, 1999), s. 136.