Střelba na Letních olympijských hrách 2004 - Pánská 25 metrů rychlopalná pistole - Shooting at the 2004 Summer Olympics – Mens 25 metre rapid fire pistol - Wikipedia

Pánská 25 metrů rychlopalná pistole
na hrách olympiády XXVIII
Střelba pictogram.svg
Střelba piktogram
MístoOlympijské střelecké centrum v Markopoulo
datum21. srpna 2004
Konkurenti17 ze 14 národů
Vítězné skóre694.9
Medailisté
1. místo, zlatý medailistaRalf Schumann Německo
2. místo, stříbrný medailistaSergej Polyakov Rusko
3. místo, bronzový medailistaSergej Alifirenko Rusko
← 2000
2008  →
Střílení na
Letní olympijské hry 2004
Střelba pictogram.svg
Kvalifikace
Puška
50 m puška tři polohymužiženy
50 m puška náchylnámuži
10 m vzduchovkamužiženy
Pistole
50 m pistolemuži
25 m pistoleženy
25 m rychlopalná pistolemuži
10 m vzduchová pistolemužiženy
Brokovnice
Pastmužiženy
Dvojitá pastmužiženy
Skeetmužiženy
Běžící cíl
10 m běžící cílmuži

Pánské Rychlopalná pistole ISSF 25 metrů soutěž na Letní olympijské hry 2004 se konalo dne 21. srpna v Olympijské střelecké centrum v Markopoulo u Athény, Řecko. Jednalo se o poslední olympijskou soutěž před zásadními změnami pravidel, ke kterým došlo 1. ledna 2005 a které snížily výsledky akce.[1] Soutěžilo 17 závodníků ze 14 zemí.[2]

Světová střelec číslo jedna v Německu Ralf Schumann vyrobil nejvyšší závěrečné kolo se skóre 102,9, aby snadno získal nejlepší celkové skóre 694,9 a svou třetí zlatou olympijskou medaili v střelbě z rychlopalných pistolí.[3][4] Ruský Sergej Polyakov vzal stříbro s 692,7, zatímco on si užíval svého krajana a obhájce olympijského vítěze Sergej Alifirenko (692,3) završil pódium bronzem v pozoruhodném závěru 2–3. Dříve v úvodních zápasech byli první tři na prvním semeno rovnou 592 bodů.[5]

Schumannovo třetí vítězství bylo čtvrtým vítězstvím Německa v této soutěži (Cornelius van Oyen vyhrál v roce 1936), většina ze všech národů dokonce nepočítaje jedno vítězství východního Německa v roce 1976. Schumann se osobně vyrovnal úspěchu příštího nejlepšího národa, Spojených států, třemi zlatými a stříbrnými. Alifirenko byl v pořadí 11. mužem, který získal několik medailí.

Pozadí

Jednalo se o 22. vzhled toho, co bylo v roce 1948 standardizováno jako mužské Rychlopalná pistole ISSF 25 metrů událost, jediná událost v programu 2020, která sahá až do roku 1896.[2] Tato akce se konala na všech letních olympijských hrách kromě 1904 a 1928 (kdy se nekonaly žádné střelecké akce) a 1908; to bylo nominálně otevřené pro ženy v letech 1968 až 1980, i když se jich v těchto letech účastnilo jen velmi málo žen.[6] Prvních pět událostí bylo zcela odlišných, přičemž určitá úroveň konzistence konečně začínala událostí z roku 1932 - která, i když měla odlišnosti od konkurence z roku 1924, byla zhruba podobná. Soutěž z roku 1936 velmi těsně navazovala na soutěž z roku 1932.[7] Pošta-druhá světová válka událost opět podstatně změnila soutěž.[8] Hry 1984 představily ženské střelecké události, včetně Pistole 25 metrů ISSF (i když je to více podobné neolympijským mužům Pistole se středovou palbou ISSF 25 metrů než rychlopalná pistole).

Pět z osmi finalistů z roku 2000 se vrátilo: zlatý medailista Sergej Alifirenko Ruska, bronzový medailista Iulian Raicea Rumunska, čtvrté místo Emil Milev Bulharsko, páté místo (a 1992 a 1996 zlatý a 1988 stříbrný medailista) Ralf Schumann Německa a osmé místo (a 1988 zlatých a 1992 stříbrných medailistů) Afanasijs Kuzmins Lotyšska. Schumann skončil na druhém místě na mistrovství světa 2002 za svým krajanem Marco Spangenberg, ale v Aténách byl stále upřednostňován.[2]

Podruhé v akci debutoval žádný národ. Maďarsko se objevilo na 16. místě, většina z jakéhokoli národa soutěžila v Aténách, ale o 2 vystoupení méně než USA (chybí událost poprvé od bojkotu v roce 1980).

Kvalifikace

Hlavní článek: Střelba na Letních olympijských hrách 2004 - Kvalifikace

Každý Národní olympijský výbor (NOC) mohl vstoupit až ke dvěma střelcům, pokud NOC získal dostatek kvótových sportů nebo měl dostatek střelců s kvalifikací crossover. Aby mohl střelec soutěžit, potřeboval kvótové místo a dosažení minimálního kvalifikačního skóre (MQS). Jakmile střelec využil kvótové místo v jakékoli střelecké události, mohl vstoupit do jakékoli jiné střelecké události, pro kterou také dosáhl MQS (kvalifikace crossoveru). Pro rychlopalnou pistoli bylo k dispozici 16 kvótových míst: 4 na událostech Světového poháru 2002, 2 na Mistrovství světa 2002, 4 na událostech Světového poháru 2003, 2 na Mistrovství Evropy 2003, po 1 na Panamerických hrách 2003 , Mistrovství Oceánie 2003 a Mistrovství Asie 2004 a 1 divoká karta (která šla do Rumunska Iulian Raicea, bronzový medailista z roku 2000). V roce 2004 byla v rychlopalné pistoli použita jedna kvalifikace crossoveru: Kim Hyon-ung Severní Koreje se kvalifikoval a použil kvótové místo v 50metrové pistoli a také dosáhl rychlopalné pistole MQS; soutěžil na obou akcích.

Formát soutěže

Formát soutěže nadále používal dvoukolový (kvalifikační kolo a finální) formát, jako v roce 1988 a od roku 1996.

Kvalifikační kolo od roku 1988 bylo v zásadě stejné jako plné soutěžní formáty z let 1948–1984. Každý střelec vystřelil 60 ran. Ty byly provedeny ve dvou kurzech po 30; každý kurz sestával ze dvou fází po 15; každá fáze sestávala ze tří sérií po 5. V každé fázi byl časový limit pro každou sérii 8 sekund pro první, 6 sekund pro druhou a 4 sekundy pro třetí.

Turnaj z roku 1988 přidal finále dvou sérií pro osm nejlepších střelců; soutěž z roku 1992 to rozbila na semifinále čtyř sérií pro osmičku nejlepších a finále dvou sérií pro první čtyři. V letech 1996 a 2000 postoupilo osm nejlepších do finále. Verze z roku 2004 snížila počet finalistů na šest.

Ve finále vystřelil každý střelec dvě série pěti střel po 4 sekundách. Bodování ve finále dosáhlo 1/10 bodu, přičemž každý výstřel měl hodnotu až 10,9 bodu (pro závěrečné kolo maximálně 109 a celkem maximálně 709).

Soutěž z roku 1992 zavedla spíše kulaté cíle než siluety používané v letech 1948 až 1988, stejně jako mnoho předválečných verzí této události. Skóre, nikoli zásahy, se od roku 1960 používá jako primární metoda hodnocení.[2][9]

Evidence

Před touto soutěží byly stávající světové a olympijské rekordy následující.

Kvalifikační záznamy
Světový rekord Ralf Schumann  (GER)597Mnichov, Německo14. června 1995
Olympijský rekord Ralf Schumann  (GER )596Atlanta, Spojené státy25. července 1996
Závěrečné záznamy
Světový rekord Ralf Schumann  (GER)699.7 (596+103.7)Barcelona, Španělsko8. června 1994
Olympijský rekord Ralf Schumann  (GER )698.0 (596+102.0)Atlanta, Spojené státy25. července 1996

Plán

datumČasKolo
Sobota 21. srpna 20049:00
11:20
14:30		Kvalifikace: Kurz 1
Kvalifikace: Kurz 2
Finále

Výsledek

Kvalifikační

HodnostStřelecNárodKurz 1Kurz 2CelkovýPoznámky
8 sekund6 sekund4 sekundyCelkový8 sekund6 sekund4 sekundyCelkový
1Sergej Alifirenko Rusko9899972941009999298592Q
2Sergej Polyakov Rusko9999982961009997296592Q
3Ralf Schumann Německo999999297999997295592Q
4Iulian Raicea Rumunsko9996992941009995294588Q
5Oleg Tkachov Ukrajina999999297999992290587Q
6Chen Yongqiang Čína100959428910010097297586Q
7Zhang Penghui Čína9897962919610098294585
8Leuris Pupo Kuba9898932891009898296585
9Emil Milev Bulharsko9698942881009896294582
10Marco Spangenberg Německo999895292979993289581
11Kang Hyung-chul Jižní Korea969893287989996293580
12Niki Marty Švýcarsko989794289989991288577
Lajos Pálinkás Maďarsko1009691287969896290577
14Afanasijs Kuzmins Lotyšsko9490982821009696292574
15Shuji Tazawa Japonsko959696287999394286573
16Kim Hyon-ung Severní Korea979788282989894290572
17Bruce Quick Austrálie979789283989991288571

Finále

HodnostStřelecNárodKvalifikačníFináleCelkový
Řada 1Řada 2Celkový
1. místo, zlatý medailistaRalf Schumann Německo59251.451.5102.9694.9
2. místo, stříbrný medailistaSergej Polyakov Rusko59251.749.0100.7692.7
3. místo, bronzový medailistaSergej Alifirenko Rusko59249.950.4100.3692.3
4Oleg Tkachov Ukrajina58750.651.1101.7688.7
5Iulian Raicea Rumunsko58849.450.299.6687.6
6Chen Yongqiang Čína58646.950.997.8683.8

Reference

  1. ^ „Střelba na letních hrách v Aténách 2004: Pánská pistole Rapid-Fire, 25 metrů“. Sportovní reference. Archivovány od originál dne 18. dubna 2020. Citováno 3. března 2020.
  2. ^ A b C d "Pistole Rapid-Fire, 25 metrů, pánská". Olympedie. Citováno 14. prosince 2020.
  3. ^ „Pistole zlato pro Schumanna“. BBC Sport. 21. srpna 2004. Citováno 19. srpna 2015.
  4. ^ „Schumann bere pistolové zlato“. USA dnes. 21. srpna 2004. Citováno 19. srpna 2015.
  5. ^ „Schumann léčky střílí zlato pro Německo“. ABC News Australia. 21. srpna 2004. Citováno 19. srpna 2015.
  6. ^ „Pistole na nabíjení čenichu, 25 metrů, muži (1896)“. Olympedie. Citováno 11. prosince 2020.
  7. ^ „Pistole Rapid-Fire, 25 metrů, muži (1936)“. Olympedie. Citováno 11. prosince 2020.
  8. ^ „Pistole Rapid-Fire, 25 metrů, muži (1948)“. Olympedie. Citováno 11. prosince 2020.
  9. ^ "Pistole". The Washington Post. Citováno 14. prosince 2020.

externí odkazy