Střelba na Letních olympijských hrách 2000 - Pánská 25 metrů rychlopalná pistole - Shooting at the 2000 Summer Olympics – Mens 25 metre rapid fire pistol - Wikipedia
| Pánská 25 metrů rychlopalná pistole na hrách XXVII. olympiády | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Střelba piktogram | ||||||||||
| Místo | Sydney International Shooting Center | |||||||||
| datum | 20. září 2000 21. září 2000 | |||||||||
| Konkurenti | 20 od 17 národů | |||||||||
| Vítězné skóre | 687.6 | |||||||||
| Medailisté | ||||||||||
| ||||||||||
| Střílení na Letní olympijské hry 2000 | ||
|---|---|---|
 | ||
| Puška | ||
| 50 m puška tři polohy | muži | ženy |
| 50 m puška náchylná | muži | |
| 10 m vzduchovka | muži | ženy |
| Pistole | ||
| 50 m pistole | muži | |
| 25 m pistole | ženy | |
| 25 m rychlopalná pistole | muži | |
| 10 m vzduchová pistole | muži | ženy |
| Brokovnice | ||
| Past | muži | ženy |
| Dvojitá past | muži | ženy |
| Skeet | muži | ženy |
| Běžící cíl | ||
| 10 m běžící cíl | muži | |
Pánské Rychlopalná pistole ISSF 25 metrů soutěž na Letní olympijské hry 2000 se konalo ve dnech 20. a 21. září.[1] Soutěžilo 20 závodníků ze 17 zemí.[2] Národy byly od her z roku 1952 omezeny na dva střelce. Událost vyhrál Sergej Alifirenko Ruska, první medaile národa nezávislá na Sovětském svazu. Michel Ansermet Stříbro bylo první švýcarskou medailí na akci od roku 1920; Iulian Raicea Bronz byl prvním rumunským od roku 1984.
Pozadí
Jednalo se o 21. vzhled toho, co bylo v roce 1948 standardizováno jako mužské Rychlopalná pistole ISSF 25 metrů událost, jediná událost v programu 2020, která sahá až do roku 1896.[2] Tato akce se konala na všech letních olympijských hrách kromě 1904 a 1928 (kdy se nekonaly žádné střelecké akce) a 1908; to bylo nominálně otevřené pro ženy v letech 1968 až 1980, i když se jich v těchto letech účastnilo jen velmi málo žen.[3] Prvních pět událostí bylo zcela odlišných, přičemž určitá úroveň konzistence konečně začínala událostí z roku 1932 - která, i když měla odlišnosti od konkurence z roku 1924, byla zhruba podobná. Soutěž z roku 1936 velmi těsně navazovala na soutěž z roku 1932.[4] Pošta-druhá světová válka událost opět podstatně změnila soutěž.[5] Hry 1984 představily ženské střelecké události, včetně Pistole 25 metrů ISSF (i když je to více podobné neolympijským mužům Pistole se středovou palbou ISSF 25 metrů než rychlopalná pistole).
Šest z osmi finalistů z roku 1996 se vrátilo: dvojnásobný zlatý medailista (a stříbrný medailista z roku 1988) Ralf Schumann Německa, stříbrný medailista Emil Milev Bulharska, dvojnásobná bronzová medailistka Vladimir Vokhmyanin Kazachstánu, dvojnásobného čtvrtého místa Krzysztof Kucharczyk Polska, sedmé místo Lajos Pálinkás Maďarska a osmým místem Daniel Leonhard Německa. Schumann vyhrál světový šampionát znovu v roce 1998 (poté, co zvítězil v roce 1990 a skončil na třetím místě v roce 1994), a držel světové rekordy v kvalifikaci i v celkovém součtu; v této události byl silně favorizován. Leonhard a rumunský Iulian Raicea skončil druhý a třetí na světech 1998.[2]
V akci debutovalo Bělorusko. USA se objevily na 18. místě, většina ze všech národů.
Formát soutěže
Formát soutěže nadále používal dvoukolový (kvalifikační kolo a finální) formát, stejně jako v letech 1988 a 1996.
Kvalifikační kolo od roku 1988 bylo v zásadě stejné jako plné soutěžní formáty z let 1948–1984. Každý střelec vystřelil 60 ran. Ty byly provedeny ve dvou kurzech po 30; každý kurz sestával ze dvou fází po 15; každá fáze sestávala ze tří sérií po 5. V každé fázi byl časový limit pro každou sérii 8 sekund pro první, 6 sekund pro druhou a 4 sekundy pro třetí.
Turnaj z roku 1988 přidal finále dvou sérií pro osm nejlepších střelců; soutěž z roku 1992 to rozbila na semifinále čtyř sérií pro osmičku nejlepších a finále dvou sérií pro první čtyři. V letech 1996 a 2000 postoupilo osm nejlepších do finále.
Ve finále vystřelil každý střelec dvě série pěti střel po 4 sekundách. Bodování ve finále dosáhlo 1/10 bodu, přičemž každý výstřel měl hodnotu až 10,9 bodu (pro závěrečné kolo maximálně 109 a celkem maximálně 709).
Soutěž z roku 1992 zavedla spíše kulaté cíle než siluety používané v letech 1948 až 1988, stejně jako mnoho předválečných verzí této události. Skóre, nikoli zásahy, se od roku 1960 používá jako primární metoda hodnocení.[2][6]
Evidence
Stávající světové a olympijské rekordy byly následující.
| Kvalifikační záznamy | ||||
|---|---|---|---|---|
| Světový rekord |  Ralf Schumann (GER) | 597 | Mnichov, Německo | 14. června 1995 |
| Olympijský rekord |  Ralf Schumann (GER ) | 596 | Atlanta, Spojené státy | 25. července 1996 |
| Závěrečné záznamy | ||||
|---|---|---|---|---|
| Světový rekord | Ralf Schumann (GER) | 699.7 | Barcelona, Španělsko | 8. června 1994 |
| Olympijský rekord | Ralf Schumann (GER ) | 698.0 | Atlanta, Spojené státy | 25. července 1996 |
Plán
| datum | Čas | Kolo |
|---|---|---|
| Středa 20. září 2000 | 10:00 | Kvalifikace: Kurz 1 |
| Čtvrtek 21. září 2000 | 10:00 | Kvalifikace: Kurz 2 Finále |
Výsledek
Kvalifikační
Dvojnásobný obhájce titulu a oblíbený favorit Schumann dostal dvoubodový trest za neúspěšné protestování proti skóre 8 na střele, sotva se kvalifikoval do finále a dal mu 3 body za trojkou za vedoucím (velmi obtížné skóre aby se ve finále vyrovnalo pouze s 10 výstřely).[2]
| Hodnost | Střelec | Národ | Kurz 1 | Kurz 2 | Celkový | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Iulian Raicea |  Rumunsko | 291 | 296 | 587 | Q |
| 2 | Sergej Alifirenko |  Rusko | 293 | 294 | 587 | Q |
| 3 | Michel Ansermet |  Švýcarsko | 295 | 292 | 587 | Q |
| 4 | Emil Milev |  Bulharsko | 290 | 296 | 586 | Q |
| 5 | Oleg Khvatsovas |  Bělorusko | 295 | 291 | 586 | Q |
| 6 | Afanasijs Kuzmins |  Lotyšsko | 290 | 295 | 585 | Q |
| 7 | Ralf Schumann | Německo | 289 | 295 | 584 | Q 4sekundová řada, kurz 2: 100 Odečteny 2 body (bodovací protest odmítnut) |
| 8 | Krzysztof Kucharczyk |  Polsko | 292 | 292 | 584 | Q 4sekundová řada, kurz 2: 100 |
| 9 | Daniel Leonhard | Německo | 291 | 293 | 584 | 4sekundová řada, kurz 2:95 |
| Leuris Pupo |  Kuba | 293 | 291 | 584 | 4sekundová řada, kurz 2:95 | |
| 11 | Iulică Cazan | Rumunsko | 292 | 291 | 583 | |
| 12 | István Jambrik |  Maďarsko | 293 | 287 | 580 | |
| Vladimir Vokhmyanin |  Kazachstán | 289 | 291 | 580 | ||
| 14 | Lajos Pálinkás | Maďarsko | 291 | 288 | 579 | |
| 15 | John McNally |  Spojené státy | 285 | 293 | 578 | |
| Roman Špirelja |  Chorvatsko | 290 | 288 | 578 | ||
| 17 | Nguyễn Trung Hiếu |  Vietnam | 288 | 289 | 577 | |
| 18 | Daniel César Felizia |  Argentina | 288 | 283 | 571 | |
| Li Hao Jian |  Hongkong | 284 | 287 | 571 | ||
| 20 | David Chapman |  Austrálie | 287 | 270 | 557 | |
| — | Zuo Zhong |  Čína | DNS | |||
Finále
Schumannův 2bodový trest ho nakonec stál bronzovou medaili; pokud by jeho protest byl úspěšný, byl by v pozici, aby získal stříbro. Alifirenko 100,6 mu bez ohledu na zlatou medaili.
| Hodnost | Střelec | Národ | Kvalifikační | Finále | Celkový | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Řada 1 | Řada 2 | Celkový | |||||
 | Sergej Alifirenko | Rusko | 587 | 51.0 | 49.6 | 100.6 | 687.6 |
 | Michel Ansermet | Švýcarsko | 587 | 49.5 | 49.6 | 99.1 | 686.1 |
 | Iulian Raicea | Rumunsko | 587 | 49.6 | 48.0 | 97.6 | 684.6 |
| 4 | Emil Milev | Bulharsko | 586 | 48.8 | 49.7 | 98.5 | 684.5 |
| 5 | Ralf Schumann | Německo | 584 | 49.2 | 50.1 | 99.3 | 683.3 |
| 6 | Oleg Khvatsovas | Bělorusko | 586 | 46.6 | 49.8 | 96.4 | 682.4 |
| 7 | Krzysztof Kucharczyk | Polsko | 584 | 48.1 | 50.1 | 98.2 | 682.2 |
| 8 | Afanasijs Kuzmins | Lotyšsko | 585 | 50.4 | 45.9 | 96.3 | 681.3 |
Reference
- ^ „Střelba na letních hrách v Sydney v roce 2000: Pánská rychlopalná pistole, 25 metrů“. Sportovní reference. Archivovány od originál dne 18. dubna 2020. Citováno 2. března 2020.
- ^ A b C d E "Pistole Rapid-Fire, 25 metrů, pánská". Olympedie. Citováno 14. prosince 2020.
- ^ „Pistole na nabíjení čenichu, 25 metrů, muži (1896)“. Olympedie. Citováno 11. prosince 2020.
- ^ „Pistole Rapid-Fire, 25 metrů, muži (1936)“. Olympedie. Citováno 11. prosince 2020.
- ^ „Pistole Rapid-Fire, 25 metrů, muži (1948)“. Olympedie. Citováno 11. prosince 2020.
- ^ "Pistole". The Washington Post. Citováno 14. prosince 2020.
Zdroje
- Oficiální zpráva o XXVII. Olympiádě - střelbě (PDF). Citováno 6. září 2008.
|
