Střelba na Letních olympijských hrách 1996 - Pánská 25 metrů rychlopalná pistole - Shooting at the 1996 Summer Olympics – Mens 25 metre rapid fire pistol - Wikipedia
| Pánská 25 metrů rychlopalná pistole na hrách olympiády XXVI | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Turkemistan razítko připomínající olympijskou střelbu z roku 1996 | ||||||||||
| Místo | Střelecký komplex Wolf Creek | |||||||||
| Termíny | 23. – 24. Července | |||||||||
| Konkurenti | 23 z 19 národů | |||||||||
| Vítězné skóre | 698.0 NEBO | |||||||||
| Medailisté | ||||||||||
| ||||||||||
| Střílení na Letní olympijské hry 1996 | ||
|---|---|---|
 | ||
| Puška | ||
| 50 m puška tři polohy | muži | ženy |
| 50 m puška náchylná | muži | |
| 10 m vzduchovka | muži | ženy |
| Pistole | ||
| 50 m pistole | muži | |
| 25 m pistole | ženy | |
| 25 m rychlopalná pistole | muži | |
| 10 m vzduchová pistole | muži | ženy |
| Brokovnice | ||
| Past | muži | |
| Dvojitá past | muži | ženy |
| Skeet | muži | |
| Běžící cíl | ||
| 10 m běžící cíl | muži | |
Pánské Rychlopalná pistole ISSF 25 metrů byla jednou z patnácti střeleckých akcí v Letní olympijské hry 1996. Ralf Schumann obhájil titul z Barcelony a vytvořil dva nové olympijské rekordy.[1] Schumann byl třetím mužem, který úspěšně obhájil olympijský titul v rychlé palné pistoli, a první (a od her 2016 pouze) získal tři nebo více medailí v této akci; skončil by se třemi zlaty a pěti medailemi celkem. Emil Milev Bulharska (stříbro) a Vladimir Vokhmyanin Kazachstánu (bronz) každý získal první medaili svého národa v této soutěži, ačkoli Vokhmyanin byl opakovaným bronzovým medailistou (za Unified Team v roce 1992), což z něj učinilo 10. muže, který získal několik medailí v této akci. Soutěžilo 23 soutěžících z 19 zemí.[2] Národy byly od her z roku 1952 omezeny na dva střelce.
Pozadí
Jednalo se o 20. vzhled toho, co bylo v roce 1948 standardizováno jako mužské Rychlopalná pistole ISSF 25 metrů událost, jediná událost v programu 2020, která sahá až do roku 1896.[2] Tato akce se konala na všech letních olympijských hrách kromě 1904 a 1928 (kdy se nekonaly žádné střelecké akce) a 1908; to bylo nominálně otevřené pro ženy v letech 1968 až 1980, i když se jich v těchto letech účastnilo jen velmi málo žen.[3] Prvních pět událostí bylo zcela odlišných, přičemž určitá úroveň konzistence konečně začínala událostí z roku 1932 - která, i když měla odlišnosti od konkurence z roku 1924, byla zhruba podobná. Soutěž z roku 1936 velmi těsně navazovala na soutěž z roku 1932.[4] Pošta-druhá světová válka událost opět podstatně změnila soutěž.[5] Hry 1984 představily ženské střelecké události, včetně Pistole 25 metrů ISSF (i když je to více podobné neolympijským mužům Pistole se středovou palbou ISSF 25 metrů než rychlopalná pistole).
Sedm z osmi semifinalistů z roku 1992 se vrátilo: zlatý medailista (a 1988 stříbrný medailista) Ralf Schumann Německa, stříbrného medailisty (a zlatého medailisty z roku 1988) Afanasijs Kuzmins z Lotyšska, bronzový medailista Vladimir Vokhmyanin Unified Team (nyní soutěžící o Kazachstán), čtvrté místo Krzysztof Kucharczyk Polska, páté místo (a finalista 1988) John McNally USA, šesté místo Miroslav Ignatiuk sjednoceného týmu (nyní soutěžící o Ukrajinu) a osmý vítěz (a finalista 1988) Bernardo Tobar Kolumbie. Kucharczyk vyhrál mistrovství světa 1994 s Emil Milev Bulharsko druhé a Schumann (mistr světa 1990) třetí.
V akci debutovalo Chorvatsko, Kazachstán, Moldavsko a Ukrajina. USA se objevily na 17. místě, většinou ze všech národů.
Formát soutěže
Formát soutěže upustil tříkolový formát používaný v roce 1992 a vrátil se do dvoukolového (kvalifikačního kola a finále) formátu, jako v roce 1988.
Kvalifikační kolo od roku 1988 bylo v zásadě stejné jako plné soutěžní formáty z let 1948–1984. Každý střelec vystřelil 60 ran. Ty byly provedeny ve dvou kurzech po 30; každý kurz sestával ze dvou fází po 15; každá fáze sestávala ze tří sérií po 5. V každé fázi byl časový limit pro každou sérii 8 sekund pro první, 6 sekund pro druhou a 4 sekundy pro třetí.
Turnaj z roku 1988 přidal finále dvou sérií pro osm nejlepších střelců; soutěž z roku 1992 to rozbila na semifinále čtyř sérií pro osmičku nejlepších a finále dvou sérií pro první čtyři. V roce 1996 postoupilo osm nejlepších do finále.
Ve finále vystřelil každý střelec dvě série pěti střel po 4 sekundách. Bodování ve finále dosáhlo 1/10 bodu, přičemž každý výstřel měl hodnotu až 10,9 bodu (pro závěrečné kolo maximálně 109 a celkem maximálně 709). Bylo to poprvé, co bylo v olympijské rychlopalné pistoli provedeno bodování na 1/10 bodu.
Soutěž z roku 1992 zavedla spíše kulaté cíle než siluety používané v letech 1948 až 1988, stejně jako mnoho předválečných verzí této události. Skóre, nikoli zásahy, se od roku 1960 používá jako primární metoda hodnocení.[2][6][7]
Evidence
Před soutěží byly stávající světové a olympijské rekordy následující.
- Dva kurzy (60 ran, maximálně 600)
| Kvalifikace (60 ran) | ||||
|---|---|---|---|---|
| Světový rekord |  Ralf Schumann (GER) | 597 | Mnichov, Německo | 14. června 1995 |
| Olympijský rekord |  Ralf Schumann (GER ) | 594 | Barcelona, Španělsko | 29. – 30. Července 1992 |
| Kvalifikace plus finále (70 ran) | ||||
|---|---|---|---|---|
| Světový rekord | Ralf Schumann (GER) | 699.7 | Barcelona, Španělsko | 8. června 1994 |
| Olympijský rekord | Nový formát | ' | ||
Ralf Schumann překonal svůj vlastní olympijský rekord v kvalifikačním kole s 596 body. Jeho celkem 698,0 bodů bylo inauguračním rekordem nového formátu.
Plán
| datum | Čas | Kolo |
|---|---|---|
| Úterý 23. července 1996 | Kvalifikace: Kurz 1 | |
| Středa 24. července 1996 | 14:30 | Kvalifikace: Kurz 2 Finále |
Výsledek
Kvalifikační
| Hodnost | Střelec | Národ | Kurz 1 | Kurz 2 | Celkový | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Ralf Schumann | Německo | 298 | 298 | 596 | Q, NEBO |
| 2 | Emil Milev |  Bulharsko | 294 | 296 | 590 | Q |
| 3 | Krzysztof Kucharczyk |  Polsko | 292 | 297 | 589 | Q |
| Vladimir Vokhmyanin |  Kazachstán | 293 | 296 | 589 | Q | |
| 5 | Meng Gang |  Čína | 291 | 296 | 587 | Q |
| 6 | Daniel Leonhard | Německo | 293 | 293 | 586 | Q |
| Ghenadie Lisoconi |  Moldavsko | 295 | 291 | 586 | Q | |
| Lajos Pálinkás |  Maďarsko | 290 | 296 | 586 | Q | |
| 9 | Myroslav Ihnatyuk |  Ukrajina | 295 | 291 | 586 | |
| 10 | Afanasijs Kuzmins |  Lotyšsko | 290 | 295 | 585 | |
| 11 | Iulian Raicea |  Rumunsko | 292 | 292 | 584 | |
| 12 | Michel Ansermet |  Švýcarsko | 293 | 290 | 583 | |
| Tomohiro Kida |  Japonsko | 290 | 293 | 583 | ||
| John McNally |  Spojené státy | 288 | 295 | 583 | ||
| Urs Tobler | Švýcarsko | 290 | 293 | 583 | ||
| 16 | Sabin Chaushev | Bulharsko | 286 | 296 | 582 | |
| Roman Špirelja |  Chorvatsko | 291 | 291 | 582 | ||
| 18 | Roger Mar | Spojené státy | 292 | 289 | 581 | |
| 19 | Petri Eteläniemi |  Finsko | 290 | 289 | 579 | |
| 20 | Anders Lau |  Dánsko | 292 | 286 | 578 | |
| 21 | Franck Dumoulin |  Francie | 285 | 290 | 575 | |
| Patrick Murray |  Austrálie | 285 | 290 | 575 | ||
| 23 | Bernardo Tobar |  Kolumbie | 279 | 286 | 565 |
Finále
| Hodnost | Střelec | Národ | Kvalifikační | Finále | Celkový | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
 | Ralf Schumann | Německo | 596 | 102.0 | 698.0 | NEBO |
 | Emil Milev | Bulharsko | 590 | 102.1 | 692.1 | |
 | Vladimir Vokhmyanin | Kazachstán | 589 | 102.5 | 691.5 | |
| 4 | Krzysztof Kucharczyk | Polsko | 589 | 101.5 | 690.5 | |
| 5 | Meng Gang | Čína | 587 | 100.1 | 687.1 | |
| 6 | Ghenadie Lisoconi | Moldavsko | 586 | 101.0 | 687.0 | |
| 7 | Lajos Pálinkás | Maďarsko | 586 | 99.9 | 685.9 | |
| 8 | Daniel Leonhard | Německo | 586 | 97.6 | 683.6 |
Reference
- ^ „Střelba na letních hrách v Atlantě v roce 1996: Pánská rychlopalná pistole, 25 metrů“. Sportovní reference. Archivovány od originál dne 18. dubna 2020. Citováno 28. února 2020.
- ^ A b C "Pistole Rapid-Fire, 25 metrů, pánská". Olympedie. Citováno 14. prosince 2020.
- ^ „Pistole na nabíjení čenichu, 25 metrů, muži (1896)“. Olympedie. Citováno 11. prosince 2020.
- ^ „Pistole Rapid-Fire, 25 metrů, muži (1936)“. Olympedie. Citováno 11. prosince 2020.
- ^ „Pistole Rapid-Fire, 25 metrů, muži (1948)“. Olympedie. Citováno 11. prosince 2020.
- ^ Úřední zpráva, roč. 5, s. 338.
- ^ "Pistole". The Washington Post. Citováno 14. prosince 2020.
Zdroje
- Olympic Report Atlanta 1996 Volume III: The Competition Results (PDF). Citováno 10. září 2008.
|
