Štítová zeď (hrad) - Shield wall (castle)

Tento článek pojednává o obranné struktuře hradu. Pro vojenskou nebo policejní taktiku viz Štítová zeď.
Štítová zeď Hrad Stahleck

A štítová zeď, taky štítová zeď nebo Schildmauer, označuje nejvyšší a nejsilnější opona, nebo věž hradu, která brání jedinou proveditelnou linii přístupu k hradu postavenému na hoře, kopci nebo ostrohu.[1][2] Německé zdroje mohou označovat štítovou zeď, která chrání dvě nebo více stran, jako a Hoher Mantel nebo Mantelmauer, což se různě překládá jako „plášťová zeď“,[3] "plášťová zeď"[4] nebo „vysoká obrazovka“.[5] Často neexistuje jasný a definitivní rozdíl mezi štítovou zdí a plášťovou zdí.

Výskyt

Štítové zdi se nacházejí na mnoha německých a rakouských kopce hrady, ale nejsou běžné v Velká Británie nebo Irsko kde terén skalnatých kopců, na nichž byly postaveny hrady, takové stavby nepřál. Některé hrady v těchto oblastech však byly postaveny na souvratích, jako např Tantallon a Stará hlava mají podobnou funkci.[1]

Původ a popis

Konstrukce štítových zdí byla běžná na konci 12 Německo a Rakousko a mohla to být reakce na rostoucí používání těžkých materiálů obléhací stroje tak jako trebuchet (výška stěn chránících budovy před vyklenutým ohněm).[6] Tloušťka stěny štítu může být v extrémních případech až 12 metrů (39 ft) (např. Zámek Neuscharfeneck ). Za cimbuří v horní části zdi byla obvykle lákat nebo procházka po zdi; stěna štítu mohla být také lemována dvěma nástěnné věže. V mnoha případech nahradila štítová zeď bergfried například ve zřícenině hradu Sporkenburg[7] v Westerwald les nebo ruiny Alt Eberstein[8] poblíž města Baden-Baden. V ostatních případech, například na Zámek Liebenzell, bergfried byl postaven ve středu štítové zdi.[9]

Galerie

Reference

  1. ^ A b Cairns 1989, str. 31.
  2. ^ Skaarup 2003, str. 203.
  3. ^ Hrady západního světa Armin Tuulse, str. 86. Přístup ke dni 17. července 2013
  4. ^ hrad Christopher Gravett, str. 20. Přístup k 17. červenci 2013
  5. ^ Burgen und feste Plätze autor: K.G. Saur, str. 231. Přístup ke dni 17. července 2013
  6. ^ Freudenrich 2013.
  7. ^ Sporkenburg na alleburgen.de. Přístup k 17. červenci 2013
  8. ^ Ebersteinburg na www.burgen-web.de. Přístup k 17. červenci 2013
  9. ^ Styl evropského umění Herbert Read, str. 187.

Zdroje

  • Cairns, Conrad (1989), Středověké hrady, Cambridge Topic Books (ilustrované, dotisk ed.), Lerner Publications Company, s. 131, ISBN  9780822512356
  • Freudenrich, Craig (2013), Jak hrady fungují, Jak věci fungují, vyvoláno červenec 2013 Zkontrolujte hodnoty data v: | accessdate = (Pomoc); Externí odkaz v | vydavatel = (Pomoc)
  • Skaarup, Harold (2003), Siegecraft - žádná pevnost nedobytná, Vesmír, str.203, ISBN  9780595275212

Další čtení

  • Horst Wolfgang Böhme, Reinhard Friedrich, Barbara Schock-Werner (ed.): Wörterbuch der Burgen, Schlösser und Festungen. Philipp Reclam, Stuttgart 2004, ISBN  3-15-010547-1, str. 228–230;
  • Alexander Antonow: Burgen des südwestdeutschen Raums im 13. und 14. Jahrhundert - nezajímavý Berücksichtigung der Schildmauer. Verlag Konkordia, Bühl / Baden 1977, ISBN  3-7826-0040-1;
  • Friedrich-Wilhelm Krahe: Burgen des deutschen Mittelalters - Grundriss-Lexikon. Sonderausgabe, Flechsig Verlag, Würzburg 2000, ISBN  3-88189-360-1, str. 34-36;
  • Friedrich-Wilhelm Krahe: Burgen und Wohntürme des deutschen Mittelalters, Band 1: Burgen. Jan Thorbecke Verlag, Stuttgart 2002, ISBN  3-7995-0104-5, str. 33-36;